Česká Wikipedie je někdy zvláštní (a proč by se mi líbil Knol)

Patrick Zandl · 20. červenec 2008

Nedávno doputovala na internet zpráva, že česká Wikipedie se přehoupla přes 100 000 záznamů v encyklopedii. Zaujalo mne to z několika důvodů. Tak zaprvé je to chvályhodný a bohulibý počin, taková otevřená encyklopedie. Za druhé jsem přemýšlel, kam se poděl Google Knol, po němž rok není ani vidu, ani slechu. A za třetí mne to zaujalo proto, že po delší době jsem nedávno začal maličko více s českou Wikipedií pracovat - v tom smyslu, že jsem tam občas něco napsal, nejenom našel. Po delší době je v tomto případě výraz pro tři roky. Před třemi lety jsem s českou wikipedia scénou udělal ne zcela dobrou zkušenost. Byl jsem zvědav, jak se situace změnila.

Ponejprv malá deklarace. Nejsem žádný velký wikipedista a protože je dost dobře možné, že na tenhle článek za chvíli narazí nějaký zanícený wikipedista a rozhodne se mne setřít či mi to natřít stylem “co si to dovoluješ, když nepřispíváš…”, takže začnu těmito výhradami (nedůtkliví wikipedisté nemívají trpělivost dočítat do konce). Mám rád anglickou Wikipedii, podporuji její chod oním banálním způsobem ($) a příležitostně v ní něco málo opravím. Mám rád německou Wikipedii, i tam něco málo opravím, penízky jí už zvláště neposílám. České Wikipedii moc nerozumím. I zde čas od času něco opravím a dokonce zde vytvářím samostatná hesla. Jistě ne mnoho, je řada výrazně aktivnějších, o tom žádná. Ale princip Wikipedie už je takový rovnostářský.

A o tom bude tenhle článek. O mé osobní zkušenosti a nechuti do české Wikipedie přispívat.

Přiznám se, že staré Wikipedistické války Zvánovec, Guy Peters a další šly mimo mne. Zachytil jsem je jedním uchem tam, druhým ven v době, kdy byly čerstvé, dnes mne nezajímají vůbec. Po zkušenosti s en/de wikipediemi bych soudil, že stačí založit či editovat heslo a pokud nechcete, vlastně víc nepotřebujete. S českou Wiki to tak není. Boj se může strhnout o to, zda bude či nebude heslo vymazáno. Připraveni musíte být na “revertovací válku” - kdy někdo vyedituje vaše heslo k nepoznání a vy ho budete vracet do původního smysluplného stavu. To pak dokola desetkrát, než se někdo s vyššími právy nakrkne a heslo na chvíli zamkne.

Kdybych měl sumarizovat své výhrady k české wikipedii (které dále rozvedu na příkladech):

  • řevnivost a vyřizování si osobních ambicí/sporů prostřednictvím hesel
  • nevyrovnaný přístup k novým a často méně kvalitním heslům
  • zbrklý přístup k novým heslům

Na české Wikipedii se účastním pod svým loginem Tangero (mám ještě jiné, to pro pořádek) vlastně dvou tematických celků: telekomunikací a historie. V telekomunikacích narážím na minimální počet problémů. Když vytvořím či vyedituju heslo, většinou ho doplním tak ostře, že musíte být slušný machr na to, abyste ho rozporovali a obhájili to. Zdálo by se na první pohled. Na druhý se ukazuje, že telekomunikace nepředstavují střetovou plochu a lidé, které zajímají, se nemají tendenci dohadovat. Podívejte se třeba na heslo UMTS - jsem autorem zhruba poloviny textu (ke dnešku), jeho druhým velkým editorem je Tex (růžoví vědí, ostatní zřejmě taky). Spor o formulace minimální.

Historie už začíná být jiná politika. Jiné kafe. Tady je třeba mít ostřejší lokte, protože jakmile zavedete nedostatečně popsané heslo, během pár desítek minut ho někdo navrhne na smazání. Navržení na smazání je v české wikipedii nadužívaný prostředek, který mne míchne slušně. Schválně jsem si prošel návrhy na smazání ve stejném týdnu na české i německé wiki, jestli nejsem zaujatý. Měla se mazat tři moje hesla v Česku, německé editace jsem uhájil bez poskvrnky a to jedno bylo k odsunu sudetských Němců. V české Wikipedii se hlasovalo o smazání Petry Paroubkové, v Německu o vymazání univerzitního profesora thubingenského gymnázia (působí také v místní knihovně). To jen pro porovnání. Petra Paroubková s odřenýma ušima prolezla: smazat 20 hlasů, ponechat 26 hlasů. Profesora z Wiki vyhodili s převahou (linky jsem si neschoval).

Kritériem vymazání má být “encyklopedická významnost” - což je pojem, jehož výklad se diametrálně rozchází. U starých hesel je to snadné, u moderních se to zjišťuje podstatně hůře. Wikipedisté zastávající delecionismus soudí, že heslo ve Wikipedii si musí člověk zasloužit, že to nemůže být jen tak nějaká mediální hvězdička, která vyhasne. Inkluzionisté jsou toho názoru, že pokud to zajímá média a lidi, mělo by to ve Wikipedii být.

Já sám jsem blíže inkluzionizmu. Mít heslo ve Wikipedii přeci není žádné privilegium. Pokud je encyklopedie dobře dobře udělaná, může mít své heslo i nová manželka bývalého premiéra a stávajícího šéfa největší opoziční strany. Dokonce i v momentě, až ho vyhodí odevšad. Což neznamená, že by musela být zmíněna ve shrnujících článcích na téma “Česká politika po roce 2000” - dokud si to nezaslouží.

Chybí přehledová hesla

Nevýhodou české Wikipedie je, že takovýchto shrnujících přehledových článků má málo. Soustřeďuje se na hesla, ale plošné pokrytí a průřez tématem jí uniká, ačkoliv jako encyklopedie by tomu měla dostát.

Abych šel příkladem, pokusil jsem se vytvořit přehledový článek na téma Raný středověk. Mimo jiné proto, že jsem našel dobře napsaný zdroj a ten mi dovolil ho převzít a upravit. Ano, ještě v roce 2008 neměla česká Wiki heslo pro raný středověk, v němž by se plošně dalo projít vše, co se v tuto dobu dálo. Mohli jste použít jednotlivá hesla, ale přehled jste si z nich museli udělat sami.

Heslo jsem založil a během dvaceti minut bylo navrženo na smazání. Na jednu stranu to byla moje chyba, protože jsem heslo ještě nevyeditoval do encyklopedické podoby, ale ve wiki jsou podstatně mizernější hesla. Soudil jsem, že chvilku to snad vydrží a já na tom mezi tím zapracuju. Jakmile je heslo navrženo na smazání, většinou mne zájem o zpracování hesla opustí, protože heslo jde do kopru, tak na co se s ním dělat. Přitom vytvoření dobrého přehledového hesla není jen tak - je to moře práce, musíte si toho hodně dohledat, já mám většinu materiálů na počítači či v knihovně, takže heslo online tvořím a když mi ho někdo pod rukou ihned po založení navrhne na smazání, tak to naštve. Jistě, asi by bylo lepší si ho předem připravit, ale ne každý to tak dělá, už proto, že ne každý zvládne psát Wikiformát bez wiki editoru a ten je jen online.

Hlasování o smazání a encyklopedická nevýznamnost jsou relativní k tématu

Jen pro srovnání, jaká je tlačenice a nevyrovnanost v jednotlivých tématických okruzích. Vytvořil jsem heslo Donín, což je hrad nulové významnosti v Německu, který připadl v jedenáctém století k českým zemím. Jeho potenciální význam tkvěl v tom, že pomocí něho mohly české země úspěšně blokovat nástup saských vojsk, ovšem po celou jeho držbu do patnáctého století nebyla tato jeho strategická poloha využita. Zhodnoceno z dnešního pohledu to mohl být strategický bod - ale nikdy se jím nestal. Heslo jsem založil už relativně dobře zpracované a nikdo ho nezpochybnil, ani neoznačil za pahýl. Porovnejte s Petrou Paroubkovou. Její historický význam je momentálně neurčitelný, ale museli byste použít velmi tvrdou diskontaci, abyste ji označili za méně encyklopedicky významnou pro současnost, než Donín. Přesto si musela své hlasování o smazání přetrpět. Proč nikdo nenavrhl Donín? Protože problematice donínské držby nikdo nerozumí, nikoho nezajímá, zatímco do Petry Paroubkové si každý rád šťouchne?

Co je a co není pahýl

Stejně tak označování za pahýl je občas hodně ošidné. Vezměte si další heslo, které jsem vytvořil, věnované Kristiánově legendě. Všiml jsem si, že chybí, rozhodl jsem se udělat vzorové heslo. Sepsal jsem ho opět vcelku slušně včetně rozdílných názorů historiků. Co čert nechtěl, pro věnování se věcem kolem Legendy jsem zapomněl vůbec vyložit, o čem legenda je. Nikomu to nevadí, heslo není označeno jako pahýl.

Oproti tomu heslo německého krále Jindřicha Ptáčníka jsem významně předělal a rozšířil do podoby, že obsahuje všechny potřebné faktografické údaje o jeho životě a díle. Přesto je stále zařazen mezi pahýly, ačkoliv bych řekl, že strukturou i obsahem patří mezi ta lepší česká hesla.

Řada českých hesel, které wikipedie počítá do oněch oslavených stotisíc hesel, nestojí za mnoho. Namátkou heslo věnované Microsoft Office. Neobsahuje vlastně nic, než sumář v ní obsažených programů. Porovnejte anglické heslo. Podobných nepoužitelných pahýlů obsahuje česká Wikipedie celou řadu a v docela základních tématech. Jen pahýlových kategorií je přes 230, většinou ale prázdných, ale kolik je v nich hesel? A počítají se do oněch sto tisíc?

Jediný pohled není přeci správný

Česká Wikipedie nemá v oblibě různé pohledy na hesla, prosazuje teorii jednoho pohledu a výkladu. U málokterého hesla se objeví alternativní výklad, přičemž úlohou encyklopedie by nemělo být hodnotit, ale právě ony alternativní výklady poskytovat s ohledem na jejich realističnost. Je jisté, že na odsun sudetských Němců se lze dívat více pohledy: křivda, odplata, spravedlnost, to minimálně. Heslo Vysídlení Němců naštěstí tyto pozice zachycuje v sekci Argumenty, je ale spíš světlou výjimkou. Jak by to mohlo vypadat u historických hesel, se můžete podívat třeba na Rotundu sv. Kateřiny, kde je sekce Nevědecké teorie.

Proč může být sympatický Google Knol?

Jako autor mám s Wikipedií v tom českém provedení dost problémů, které mne odrazují. Například nemám rád, když mi do hesla někdo hrabe a přepisuje ho (uznávám, to je princip wikipedie). Spory, zda a jak měl editovat vedou k oblíbeným revertovacím sporům. Domnívám se, že když už jsem si s něčím dal tu práci, tak jsem dokončil poměrně kompletní heslo. Vlastně nikdy se mi nestalo, že by k němu někdo dal podstatný dodatek, většinou byla naopak podstatná část vyházena nebo provedeny malé úpravy (pravopis, wikipedizace atd).

Z toho důvodu mne více láká Google Klon, pokud vůbec bude existovat - rok po něm není ani vidu ani slechu. Tady si vytvořím svoje heslo a jsem jeho pánem. Spravuju si ho, oprašuju. Můžu si forknout cizí heslo, když se mi nezdá, ale nemůžu cizí heslo autorovi pod rukama předělat. Uvidíme, jestli se spustí.

Závěrem

Zapadnout mezi Wikipedistickou komunitu není tak lehké, jak by se na první pohled z její deklarované otevřenosti mohlo zdát. Na editaci Wikipedie musíte znát poměrně dost pravidel a postupů a záleží spíše na trpělivosti stávajících editorů, zda a jakou formou vám je vysvětlí. Pro malou editaci to není podstatné, při zakládání velkých hesel rychle dostanete za uši.

Vadí mi, že Wikipedie nesleduje, jaká témata jsou žádána a vyhledávána (nebo jsem to nenašel?) - podle toho by se mohlo korigovat to, co ve skutečnosti lidé od encyklopedie čekají a nebylo by to jen na neobjektivním názoru jednotlivých wikipedistů.

Co mi vadí nejvíce, je nesnášenlivost, která se na české Wikipedii projevuje v míře, jakou z anglické nebo německé neznám. Rychle se objevující návrhy na mazání hesel významných i čerstvě založených. Nerovnoměrně důsledný přístup k “encyklopedické význačnosti” založený na tom, co za směr či názor prosazuje wikipedista, bez ohledu na skutečný přínos encyklopedii.

Jistě, je to špička ledovce. Bohužel z mého pohledu “nezávislého wikipedisty” nezaujatého nějakými vnitřními spory, dost viditelná.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook