Broadband ze stratosférických balónů: SansWire a jeho Stratellite

O projektech pokrytí signálem ze vysoko umístěných balónů, takzvaných HASP, jsem již psal. Tehdy jsem podobné projekty označil za žumpu na peníze, mimo jiné proto, že ty, co zatím proběhly, tak také skončily.

Nyní se na nebi broadband poskytovatelů objevuje nová hvězda. Společnost se jmenuje SansWire a její balonový projekt dostal sexy jméno Stratellite. Společnost na projektu pracovala dva roky a nyní se chystá v USA vytvořit něco, co nazývá National Wireless Broadband Network.

SansWire Stratellite

Stratellite je projekt balónů umístěných ve stratosféře, konkrétně ve výšce cca 20 km, tedy na dolní hranici stratosféry. Spíše než balon by bylo vhodnější říkat vzducholoď, protože jde o ovladatelné plavidlo. Povrch vzducholodi je pokryt slunečními články, které dodávají energii elektromotorům stabilizujícím plavidlo v pozici naprogramované do palubního počítače. Pozici kontroluje systém GPS, takže plavidlo je jakoby ukotveno na jednom místě. Vzducholoď je naplněna héliem.

Podle SansWire by jeden Stratellite měl být schopen pokrýt oblast téměř půl milionu čtverečních kilometrů, tedy kruh o poloměru kolem 250 kilometrů. Firma ale předpokládá, že z počátku bude Stratellity pokrývat jen města a příměstské oblasti.

Něco parametrů:

  • Délka 74 metrů, šířka 44 m a výška 26 m.
  • Nosnost 1350 kg.
  • Šest GPS jednotek,
  • dosah radiového signálu 120 km (dnes),
  • dvojitý potah z kevlaru.

První záležitost – jak je to s větrem ve stratosféře? Inu, je tam, jak by nebyl. Jenže se ukázalo, že zásadní výhodou je, že je tam také řidší vzduch, takže vítr ve stratosféře má zhruba osmnáctinu až dvacetinu síly větru na povrchu země.

Druhá záležitost – použitá radiová technologie. V tomto ohledu jsou SansWire tajemní jak hrad v Karpatech. Pouze mnohoslibně naznačují,  že přijímat signál bude moci kdokoliv, kdo bude mít 802.11 výbavu, což mi přijde divné, ale snad vědí, co říkají. Nicméně 20 km nejoptimálnější trasy není pro WiFi zrovna málo…

Jsem na to celé zvědav a pořád jsem k tomu skeptický. Hlavní výhodou radiové technologie je rychlost, s níž se dá pokrytí realizovat. U stratosférických balónů teoreticky stačí ho vypustit a máte pokryto, jenže v praxi musíte odchytat spoustu much, takže mezi zahájením projektu a praktickým pokrýváním jsou dva-tři roky (jak vidno v tomto případě). To je polovina doby, kterou i Český Telecom potřebuje na zprovoznění ADSL – a co teprve operátoři v Americe, kterým to myslí trochu rychlejí. Navíc je mi mírně podezřelé, že si můžete do stratosféry plácnout balón jen tak bez bumážky, to v tomhle světě není jen tak samo sebou (i když už tam letadla nelítají).

Lidé ze SansWire mají na všechny pochybnosti ohledně technologie připravené odpovědi, účastnil jsem se nějakého chatu s nimi a byli docela přesvědčiví, vypadalo to, že vědí, o čem mluví. To by bylo něco jiného, zatím jsme se setkávali s projekty na papíře, zatímco oni už prý mají balón a testy probíhají dobře.

Mimochodem, kdo vlastně povoluje umístění družice? Co kdybych se zítra rozhodl, vypustil si z kosmodromu za barákem družici a šoupnul ji na orbitu? To jde taky bez bumážky a základní předpoklad absence bumážky je ten, že nikdo kromě vládních organizací vypuštění družice nezvládne? Bane, myslím, že to také nějaká mezinárodní organizace koordinuje…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

1 komentář

  • "Mimochodem, kdo vlastně povoluje umístění družice? Co kdybych se zítra rozhodl, vypustil si z kosmodromu za barákem družici a šoupnul ji na orbitu? To jde taky bez bumážky a základní předpoklad absence bumážky je ten, že nikdo kromě vládních organizací vypuštění družice nezvládne? Bane, myslím, že to také nějaká mezinárodní organizace koordinuje…"…. TY JSI ALE DEBIL…