Před více jak půl rokem padla severozápadní část Česka včetně části Prahy do tmy. Blackout ze dne 4.7.2025 se prohnal také českým mediálním prostorem, viníkem byly podle soudců z lidu a různých púaristů zejména přetoky z Německa a zelená elektřina. Už tehdy jsem upozorňoval na to, že série důkazů hovoří zcela jinak. Dne 19.12.2025 vydal ČEPS tiskovou zprávu o vyšetřování a také 128 stránkový Rozbor závažné provozní a poruchové událost. Obě tyto zprávy si zásadně protiřečí a jak nemám rád silná slova, tak bych tiskovou zprávu označil za velmi manipulativní, která je místy v přímém rozporu se závěry Rozboru. Pročetl jsem všechny podklady a tady to máte ve dvou úrovních stručnosti.
Z Rozboru jednoznačně plyne, že za výpadek v plném rozsahu může ČEPS zanedbáním povinností na široké škále. Přesto tisková zpráva nic takového neříká, důvodem byl “souběh vzájemně nesouvisejících událostí”, který tisková zpráva vyčísluje na 1 ku 3 milionům bez jakéhokoliv metodického podepření tohoto čísla.
Na jednu stranu pro laickou veřejnost se ČEPS tiskovou zprávou vyviňuje z jakékoliv zodpovědnosti, při jejím čtení běžného čtenáře ani na vteřinu nenapadne, že ČEPS udělal něco špatně. Pokud jste ale někdy dělali v energetice něco většího, než zapojení spotřebiče do zásuvky, svítí vám u každé kapitoly výstražné kontrolky “cože???”. A když si otevřete seznam navrhovaných opatření, zjistíte, že ze 46 bodů jich většina leží na ČEPS, navíc všechny z těch kritických bodů. Pokud většina ze 46 nápravných bodů jde za ČEPS, lze jen těžko výsledek zprávy interpretovat jinak, než jako fatální selhání ČEPS. Je to definitivní konec mýtu o robustnosti české přenosové soustavy, jímž se desetiletí tak holedbáme?
Pojďme se na zprávu podívat podrobněji.
Ve zkratce, co se stalo: Dne 4.7.2025 11:51 praskla vadná spojka na 400kV vedení V411. Zhruba o dvě minuty později vypadla elektrárna Ledvice. Proud se přelil na 220kV vedení V208, které se okamžitě přetížilo na 143 %. Dispečeři měli jednotky minut na reakci (nakonec to bylo 7 minut). Aby zachránili vedení před fatálním poškožením, V208 vypnuli. Tím odřízli severozápadní region včetně části Prahy od zbytku sítě a tma byla na světě.
Hlavní závěry pro ty, kdo nemají čas číst mezi řádky: 1️⃣ Technická příčina potvrzena: Měl jsem pravdu v původním tvrzení. Celé to spustila „jedna blbá spojka“ – skrytá vada montáže externí firmy. Firma bude potrestána, shodou okolností je zahraniční, jméno nebylo publikováno, což je obvyklé.
2️⃣ Mýtus o náhodě: Tvrzení ČEPS, že pád lana a výpadek Ledvic jsou nesouvisející jevy s pravděpodobností 1:3 000 000, je naprostý alibismus. Příčinná souvislost je zjevná.
3️⃣ Důležitý spoluviník je v kalendáři: K rozpadu došlo také kvůli souběhu plánovaných odstávek. Síť byla v dané oblasti „vykostěná“ a chyběla jí robustnost.
4️⃣ Dispečeři jsou v tom nevinně: Ti, co seděli u pultu, zachránili infrastrukturu před fyzickou destrukcí. Selhalo plánování v kancelářích, nikoliv reakce na sále.
5️⃣Kritérium N-1 je jen papír: Norma byla splněna, ale fyzika ukázala, že v oslabené síti papírová bezpečnost neznamená reálnou stabilitu.
Rozbor situace: Kde ČEPS mlží a kde má pravdu
🤲 1. Vadná spojka
Že kaskádu spustila prasklá vadná spojka na 400kV vedení V411, o tom není pochyb. Dodavatelem je zahraniční firma, ČEPS se s ní asi bude nějak dohadovat. Byla to mechanická chyba (špatně zalisovaná spojka), kterou nešlo vidět okem, tj. skrytá vada. To se dá pochopit. Je nicméně zarážející, že v opatřeních není ani zmínka o zpřísnění přejímacích řízení či defektoskopii. Jistě, je nerealistické rentgenovat každou spojku, ale zasmluvnit povinnost namátkové defektoskopie na cca 5 % spojek by realistické bylo. Tlačilo by to na dodržení pracovního postupu. ČEPS ve zprávě tuto logickou úvahu nijak neadresuje, pouze informuje, že “za posledních 20 let eviduje ČEPS čtyři případy tohoto typu poruchy”. Z toho lze pouze usoudit, že ČEPS tuto prevenci považuje za nepodstatnou, protože tyto závady nejsou časté, byť mají závažné dopady.
😶🌫️ 2. Statistická mlha (Báchorka o 1:3 000 000)
Tisková zpráva se snaží vehementně mlžit v tom, že pád vodiče a výpadek elektrárny Ledvice spolu nesouvisí. Opírají se o fakt, že mezi událostmi uběhly téměř dvě minuty. Tomu říkám „úřední pravda“.
Tisková zpráva přímo tvrdí: “Výsledky vyšetřování … definují jako hlavní příčinu této události technické poruchy v těsné časové souslednosti, které spolu rozhodujícím způsobem nesouvisely.” To je ovšem naprosto nepravděpodobné a pokud věříte na zázraky, tak pravděpodobnější je to s tím Ježíšem, než tohle. Pokud nezůstala nějaká data utajená, Ledvice padly v důsledku dynamických podmínek vyvolaných výpadkem V411.
Fyzikální realita je prostší. Soustava byla kvůli údržbám „měkká“ (nízký zkratový výkon). Pád lana V411 způsobil v síti ráz – zhoupnutí napětí a fázový posuv. Elektrárna Ledvice, která je elektricky blízko, na to musela reagovat. Regulace bloku nebyla schopna utlumit přechodový děj a přešla do nestabilního kmitání (což potvrzují grafy ve zprávě) a po dvou minutách marného boje to ochrany vzdaly. Je to akorát tak čas, kdy by to ochrany vzdaly, kdyby se to tak stalo a tvrdit, že se ochrany takto rozhodly zrovna náhodou, jen tak a nikoliv v návaznosti na situaci v síti, je prostě nesmysl.
Je to snaha vyhnout se odpovědnosti za to, že soustava v daném nastavení nedokázala podržet klíčový zdroj. Není to smůla, je to důsledek provozování sítě na hraně dynamické stability. A je to podstatná informace. Teprve v tomto momentu se začaly kumulovat události, které se nemusel stát ze strany Ledvic.
Ačkoliv tisková zpráva hovoří o „nesouvisejících jevech“, technická časová osa v kapitole 2.3 a 3.4 (strany 10 a 19) ukazuje přímou fyzikální vazbu:
- 11:51:08 – Dochází k pádu vedení V411.
- 11:51:08 (ihned, v řádu milisekund) – Blok 6 ELED (Elektrárna Ledvice) detekuje odchylku frekvence (otáček) > 200 mHz a přechází do režimu ROP (Regulace ostrovního provozu).
- 11:51:11 – Blok 4 ELED přechází do ROP.
- 11:51:12 – Bloky 2 a 6 EPOC (elektrárna Počerady) přechází do ROP.
Pád vedení V411 vyvolal v síti ráz (přechodový děj a změnu frekvence), který „vykopl“ regulační systémy obou elektráren z běžného provozu do havarijního režimu ROP. Tvrzení, že události spolu nesouvisí, je v rozporu s těmito daty. Bez pádu V411 by elektrárny do ROP nepřešly.
U elektrárny Ledvice dokument popisuje dvě kritická interní selhání, která přímo přispěla k hloubce krize:
A. Selhání technologie (Příčina odstavení):
- V čase 11:51:46 (cca 38 sekund po přechodu do ROP) došlo k výpadku kotle kvůli vysoké teplotě páry za vysokotlakou přepouštěcí stanicí. Příčinou poruchy bylo vadné relé na ovládání armatury. Elektrárna tak nezvládla regulační manévr vyvolaný sítí kvůli závadě na vlastním zařízení.
B. Selhání signalizace a ochran (Fantomový stav):
- V čase 11:52:45 ztratil blok výkon, ale generátorový vypínač zůstal zapnutý. Nebyly splněny podmínky pro působení zpětné ochrany, která má generátor odpojit, když začne odebírat proud nebo nevyrábí. Následkem toho v systému TRIS (na dispečinku ČEPS) se blok tvářil jako připojený. Dispečeři tak neviděli výpadek v řádu stovek MW výkonu a nemohli správně reagovat. „Vznik takového unikátního provozního stavu… nebyl v minulosti při nastavování alarmů v TRIS předpokládán,“ uvádí Rozbor.
Výše uvedené problémy mohly přispět k dezorientaci operátorů ČEPS. Ti totiž viděli, že jim v regionu běží výroba 240 MW z Ledvic, fakticky ale tato kapacita nebyla v regionu k dispozici a přenášela se přes poslední dostupnou linku V208 napojující region do zbytku přenosové soustavy. Dispečer se tedy mohl domnívat, že mu sedí bilance regionu a podezřelé mu muselo být zatížení linky V208, které vzrostlo na 143 %, protože přenášelo chybějících 650A.
Pokud by dispečer od začátku viděl, že mu Ledvice chybí, přistoupil by pravděpodobně okamžitě k odepínání velkých spotřebitelů. Jenže dispečer cca 6 minut žil v iluzi, že Ledvice dodávají. První minutu po prasknutí lana V411 se zátěž na lince V208 zvýšila na 126 %, přičemž technická únosnost takto zatížených lan se počítá na dvacet minut. Operátor nejdříve prověřoval změnu topologie, ale nebylo kudy jinudy do regionu proud dostat. Zároveň se v průběhu dalších minut zvyšuje zatížení na V208 přes 130 až přes 143 %, kdy už se životnost takového vedení počítá na minuty a je potřeba OKAMŽITĚ reagovat. Dispečink ověřuje, že zálohy nestihnou najet (mají 15 minut), následně se telefonicky ověřuje, že Ledvice ve skutečnosti nedodávají nic, dodávky pouze signalizují. V tom okamžiku už nebylo jiné řešení, než linku V208 okamžitě odpojit a poslat čtyři kraje do tmy. Jakékoliv jiné rozhodnutí by mělo za následek fatální havárii V208 a následné velké problémy při obnově dodávek.
Jak by situaci změnilo odepínání velkých spotřebitelů? Docela dost. Pravda je, že v regionu chybělo něco jako 900 MW, které region “dovážel” z jiných částí přenosové sítě. Pokud by dispečer měl pravdivou informaci o stavu dodávek z Ledvic, okamžitě by bez všech pochybností věděl, že linka V208 jej podrží jednotky minut a nemá jiné řešení, takže musí okamžitě odpojovat. Pokračoval by podle odpojovacího plánu, 900 MW znamená, že musí odpojit zhruba dvě třetiny odběru, kvůli časové tísni pravděpodobně přímo dálkovým odpojením 110 kV rozvoden. To by dalo dispečinku čas nechat najet záložní zdroje, jako jsou Počerady, které by nemusely dělat start “do tmy”, ale do funkční sítě. Kolem 12:20 by měl operátor první výkon v síti a mohl by začít připojovat postupně první oblasti. Síť by byla stabilní, pod kontrolou a ne v blackoutu, ze kterého se vzpamatovává hodiny, velcí odběratelé by mohli dostat výstrahu, že přijdou o dodávku atd. Situace by byla jednodušší.
Z toho důvodu mi situace v ČEZ elektrárně Ledvicích přijde další fatální záležitostí a Opatření ji adresují. Zároveň uvádějí, že stavové informace na TRIS byly pro operátory matoucí, že byli zahlceni řadou chybových notifikací a je tedy otázkou, nakolik přehledná byla samotná signalizace v rámci TRIS. Je zarážející, že tak důležitá stavová informace nemá dvojí jištění…
☠️3. Tichý zabiják: Plánované odstávky
Toto je bod, který ve zprávě najdete jen v tabulkách, ale je klíčový. V oblasti severozápadních Čech, která je deficitní (více spotřebuje, než vyrobí), bylo v ten moment odstaveno kritické množství prvků 400 kV sítě. Celkem bylo v tu dobu odstaveno 13 tras (z cca 40) velmi vysokého napětí a je pozornosti hodný fakt, že vypnuté byly hlavně prvky na severu Čech a kolem Prahy. Vypnutím V412 a V415 byla oslabena “kruhová” obrana Prahy. Vypnutím linek na severu (V451 atd.) se snížila schopnost sítě přenést výkon z elektráren (Ledvice, Počerady) jinam než přes tu jednu nešťastnou linku V411 a záložní V208.
Kdyby jely všechny linky, výpadek V411 by se rozložil do paralelních tras. Ale protože „dálnice“ byly zavřené, proud se vrhnul na „okresku“ (vedení V208), která to nemohla ustát. Management rizik zde selhal. Povolit takovou kumulaci odstávek v létě, kdy chlazení vedení a transformátorů jede na limitu, bylo hazardem, který se nutně projevil.
👏4. Hrdinové okamžiku
Je třeba se zastat dispečerů, k nimž jsem byl původně mírně kritický. V oněch sedmi minutách stáli před volbou: nechat vedení V208 pod proudem a riskovat, že se teplem prověsí “do stromů” (což by znamenalo zkrat, požár a zničení stožárů), nebo ho vypnout a shodit lidi do tmy. Zvolili ochranu majetku a bezpečnosti. To bylo profesionální rozhodnutí. Jejich systémy byly zahlcené a neposkytovaly přesná data o stavu Ledvic. Jednali „naslepo“ a v rámci možností správně. Je přitom potřeba si uvědomit obrovský tlak, pod kterým jsou: shození sítě do tmy je nejzazší možnost, které s sebou nese obrovské škody, ale ještě větším škodám předchází - a na rozhodnutí bylo velmi málo času, prakticky ho nelze “konzultovat s vedením”. Je třeba se rozhodnout. Stejně tak následný „black start“ (obnova ze tmy), kdy většinu území nahodili zpět do pěti hodin, je z technického hlediska velmi dobrý výkon.
☀️ 5. Prověrka telemetrie a nastavení ochran zdrojů
A už jsme to částečně probrali u Ledvic. Jak je možné, že důležité stavové informace (telemetrie) o produkci elektřiny do přenosové sítě nejsou validované? Jak to, že systém interpretoval stav Ledvic ‘připojeno’ automaticky jako ‘vyrábí’, když telemetrie musela ukazovat nulový tok proudu? Jistě, můžeme to hodit na ČEZ, ale za přenosovou soustavu je zodpovědný ČEPS a ten měl předepsat v Kodexu přenosové soustavy, jak to má fungovat. A co hůře, roste důležitost výrobců připojených až do distribuční sítě (zejména fotovoltaiky), do kterých ČEPS nevidí prakticky vůbec, ačkoliv na toto riziko je léta upozorňováno. Toto je nutné řešit! A je dobře, že Opatření to přiznávají.
6. A role obnovitelných zdrojů?
Problémem nebyla měkkost sítě způsobená fotovoltaikou (která nemá setrvačné hmoty), ale primárně oslabená topologie sítě kvůli souběhu odstávek 400kV vedení, což fyzikálně zvýšilo impedanci bez ohledu na typ zdroje. Naopak, FVE v kritické době dodávaly výkon přímo v místě spotřeby a snižovaly tak nutnost importu energie do deficitního regionu. Bez obnovitelných zdrojů by byly toky přes zbylá vedení ještě masivnější a kolaps by nastal dříve. Elektrárna Ledvice navíc neselhala kvůli kolísání slunce, ale kvůli nezvládnuté interakci vlastní regulace s kmity v síti, což je technologický limit daného uhelného bloku. Obnovitelné zdroje neměly na situaci žádný podstatný dopad.
🎬 Závěrem
Česká přenosová soustava dostala lekci. Zrekapitulujme si to.
- Dodavatel špatně spojil kabely, což se stane (2x za 10 let říká ČEPS)
- velká část přenosových kapacit v oblasti byla v opravě, nebylo moc kudy závadu obejít
- To spustilo kaskádu přetížení, kvůli níž se odpojili zásadní dodavatelé v oblasti
- elektrárna ČEZ Ledvice dále signalizovala, že vyrábí
- následkem toho operátoři nezahájili proces řízeného odpojování, ale hledali záložní přenosové možnosti
- žádné nenašli a v momentu, kdy telefonicky ověřili stav Ledvic už nezbývalo, než region odpojit do tmy
Ukázalo se, že splňovat normu N-1 (výpadek jednoho prvku) v excelové tabulce nestačí, pokud je síť reálně oslabená údržbou. Ta „jedna blbá spojka“ nebyla příčinou apokalypsy. Byla jen spouštěčem, který odhalil, že naše energetická bezpečnost stojí na hliněných nohou optimalizovaných harmonogramů údržby a nedostatečné signalizace. Jak je možné, že je čvrtina až třetina přenosových tras v údržbě? Jak je možné, že systémy, které mají hlásit stav významného dodavatele elektřiny, nemají chybové jištění a dávají vadné informace? Jak se může stát, že operátoři jsou zahlceni chybovými hlášeními právě v době, kdy se nejvíce potřebují orientovat? Jak je možné, že ČEPS nevidí do stavu menších výrobců, ačkoliv tito ovlivňují stabilitu přenosové sítě svým množstvím? Dispečeři to zvládli. Kdo to nezvládl, je systém plánování, který dovolil, aby se soustava dostala do stavu, kdy jedna technická závada shodí domino v půlce republiky. A za to je zodpovědný ČEPS. Přesvědčení o robustnosti české přenosové soustavy se definitivně potvrdilo být mýtem.
PS: krátce před vydáním zprávy ČEPS zmiňující roli elektráren Počerady a Ledvice na stabilizaci sítě vydala společnost Seven patřící panu Tykačovi zprávu, že hodlá uhelné elektrárny uzavřít do roku 2027. Prostě to tak časově vyšlo…
Faktická poznámka: Seven patří uhelná elektrárna EPOC (Elektrárna Počerady), v areálu Počerad je ještě paroplynová elektrárna označovaná jako EPC2 patřící ČEZ.
