Aktualizace 10.7.2025: ČEPS měl tiskovou konferenci k výpadku. Upřesnila se časová osa, aktualizuji tu moji zde. Druhá důležitá informace: na Lince V411 byla už jedna závada vloni v listopadu. Tehdejší havárie byla opravena externí firmou (1.–3. 12. 2024). Kus lana testoval Kloknerův ústav ČVUT – parametry „vyhovující“. To znamená, že vodiče byly v pořádku, nebyly poškozeny žádným způsobem přetěžování. To jde proti verzi “můžou za to přetoky”, ČEPS dnes vyloučil nadlimitní proud. Ochrany ani DTR nehlásily alarmy. Zajímavé ale je, že lano se poškodilo ve stejném úseku. V každém případě běží termovizní kontroly. Předběžná zpráva vyšetřovacího týmu výpadku (ČEPS + ERÚ + VUT Brno) má být zveřejněna do konce července 2025. Nejsou žádné indicie o tom, že by šlo o sabotáž či zásah třetí osoby. Na co se čeká? Detailní log ochrany bloku Ledvic B6 – ČEZ má dodat do půlky července. ČEPS dnes potvrdil, že bez paralelního odpojení Ledvic by se soustava nerozpadla. Primární příčina bude tedy někde v reakci ochrany Ledvic na situaci v síti, bude se zkoumat, zda situace odůvodnila reakci ochrany Ledvic.
Následují informace publikované 9.7.:
Dalo by se říct, že to mohlo být téměř nezaznamenané škobrtnutí přenosové sítě, kdyby spolu se severovýchodem Čech nevypadl 4.7.2025 i kus Prahy. Toho už si všechna média všimla. Co se ve skutečnosti stalo, jak špatná je situace a jak hysterická je u nás debata o energetice?
🇪🇸 Problematikou blackoutu ve Španělsku jsem se podrobně zabýval zde.
Časová osa českého blackoutu 4.7.2025 (aktualizace 10.7.)
-
11:51:06 – na stožáru č. 35 u Kličína na přenosové trase V411 padá jeden vodič troj-svazku; odpojovací relé vypíná vedení. Přesný důvod pádu je předmětem vyšetřování, oficiálně bylo ale oznámeno, že šlo o mechanické poškození. Jak k němu došlo, se šetří. K tomu se ještě vrátíme
-
11:52:48 – náhlé přerozdělení výkonu zatěžuje V430, V412 a 220 kV vazby; napěťový pokles o cca 4 % v severní části. Ochrany bloku číslo 6 elektrárny Ledvice (660 MW) během zlomku sekundy odpojují tento blok od přenosové sítě. Výkon v oblasti klesá. ČEPS 10.7. uvedl, že došlo ke ztrátě cca 300 MW; původně se uvádělo 660 MW, což je nominální výkon Ledvic. Proč to bylo méně, není jasné.
-
11:59:44 – dispečer vypíná V208 (přetížení) a současně o tři sekundy později vypadává linka V401 a rozvodna Krasíkov.
-
12:00 – 12:05 – vznik dvou ostrovů, bez napětí 9 rozvoden (Malešice, Chodov, Bezděčín, Týnec, Čechy Střed, Opočínek, Neznášov, Výškov, Chotějovice). Je tak oficiálně potvrzen počet devíti vypadlých rozvoden.
-
12:24 - opětovné zapnutí trasy V208, řízený rozjezd
-
cca 14:00 - dodávka do Prahy a hlavních uzlů zprovozněna (oživeníelektřiny pro koncové zákazníky záleží na distribučních společnostech)
-
14:50 – znovuspojení ostrovů na 400 kV, obnoveno všech devět rozvoden.
-
22:15 – provizorně opravena V411; vedení v polovičním výkonu.
Poznámka k časové ose: jde o oficiální časovou osu, moje dřívější rekonstrukce časové osy z doby před publikováním oficiální časové osy je v archivu na Githubu.
Jde o vcelku “banální situaci”, která se do značné míry očekávala. Přenosová trasa V411 pochází z šedesátých let, prošla částečnou rekonstrukcí v polovině devadesátých let, jenže přenosová trasa nebyla zdvojena, což neodpovídá významu této trasy.
Obrázek padlého lana na stožáru u Kličína tak, jak jej zaznamenala Česká televize ve své reportáži.
Již deset let je na to upozorňováno a trase je označována za rizikovou, její rekonstrukce ale byla stále odsouvána. Ačkoliv projekt „V411/811 zdvojení“ byl pořízen již v roce 2016, EIA získal v roce 2019, společné povolení pak 2022, kdy současně schvaluje umístění stavby v území (funkce územního rozhodnutí) a provedení stavby (funkce stavebního povolení). Podle MPO se začal výběr zhotovitele soutěžit shodou okolností v květnu 2025. To by znamenalo dokončení v roce 2027.
Proč je V411 tak významná?
Linka totiž propojuje rozvodnu Výškov u Loun a rozvodnu Hradec (neplést s Hradcem Králové!).
Rozvodna Hradec u Kadaně má v české energetické soustavě velmi důležitou roli. Kromě severní linky do Německa (2x400kV linka do německého Röhrsdorfu) je na ni totiž napojena elektrárna Tušimice i Prunéřov a další přenosové linky dále do Česka. Rozvodna je také vybavena transformátory PST, které mohou zabraňovat přetokům do české přenosové sítě z Německa.
Na mapě vidíte rozvodnu Hradec a Výškov včetně jednoduchého propojení 411. Celá mapa přenosové sítě k dispozici zde
Proč říkám, že příběh je vcelku banální? Pád starého vodiče na V411 spustil řetězec dalších, samostatných ochranných zásahů (Ledvice, V208, Krasíkov), které v souhrnu odpojily devět rozvoden a až 2,7 GW zátěže. Výpadek rozvodny Krasíkov oddělil od české přenosové soustavy ostrov severní části Čech, který následně zkolaboval. Zbytek sítě se náhle z nedostatku výkonu (výpadek cca 500 MW) dostal do velkého přebytku (cca 1500 MW) a hrozil blackout. Jen díky přeshraničním spojením se podařilo tento přebytečný výkon vyvézt pryč a zabránit tak celkovému kolapsu sítě. A jen díky tomu se podařilo během necelé hodiny připojit většinu vypadlého území zpět.
Nejpravděpodobnější prapříčinou provotníhá pádu vodiče na lince V411 je mechanická vada svorky/vodiče, případně urychlená letitým zatížením. Co z toho přesně, se vyšetřuje.
🇩🇪 Mohou za to přetoky z Německa? Ne, spíše spojka!
Bezprostředně po oznámení havárie se po internetu rozběhly spekulace. S první se vytasil lobbistický podcast Vysoké napětí, který na X.com bez čehokoliv dalšího publikoval data o přetocích energie do Česka, čímž neodůvodněně podnítil hysterické reakce směřované na “německé přetoky”.
Jaká je skutečnost? Přenosy a přetoky energií DE-CZ jsou dlouholetým aranžmá evropské energetiky. Česku propojovací linky umožňují export elektřiny do Německa, kde ji prodáváme, Německu opačně prodej elektřiny do Česka na sjednoceném energetickém trhu. Přetokem se ale nerozumí prodej, nýbrž fakt, že elektřina, která se spotřebovává jinde v Německu (či Rakousku) se přenáší přes českou přenosovou síť. I za to se ovšem platí, jde o mechanismus Inter-TSO Compensation. Ten kompenzuje provozovatelům přenosových sítí ztráty a opotřebení sítě způsobené všemi přeshraničními toky, tedy i neplánovanými smyčkami (přetoky). ČEPS je čistý příjemce, podle výročních zpráv jde v posledních letech o částky 300-500 mil Kč. Existují i další mechanismy, které více či méně přímo hradí náklady na přetoky včetně dotace EU na PST v Hradci, umožňující přetoky limitovat.
Ve skutečnosti propojení Česka s jinými státy zachránilo v pátek Česko od rozsáhlejšího výpadku, pravděpodobně i od totálního blackoutu. Ředitel ČEPS potvrdil, že náhlou nadvýrobu v některých částech sítě vyřešil okamžitý export elektřiny do okolních států.
Ačkoliv tedy přetoky z Německa byly nominálně vysoké, ČEPS je nepochybně vyhodnotil jako v pořádku - v opačném případě by je limitoval (jak plyne z četných vyjádření). Stejně tak tvrzení, že přetoky “spálily linku” nejsou realistické. Jako každá linka i V411 má svou ochranu, která by ji měla odpojit, než by k něčemu takovému došlo. A je sice pravda, že hliník trpí na žíhání, které snižuje jeho odolnost namáhání, už při poměrně nízkých teplotách (100-150 °C), ale z toho důvodu má lano vodiče ACSR Bison ocelové pozinkované jádro v poměru počtu drátů 4:1, tedy na 54. hliníkových pramenů je 7 drátů pozinkované oceli v jádru. Ocel má více jak desetinásobnou pevnost v tahu oproti hliníku, to je také důvod, proč je v jádru lana. U vodičů ACSR je vysoce nepravděpodobné, že by došlo k poškození samotným dlouhodobým přetížením linky, které by způsobilo její “utavení” – proudové ochrany i dispečer odstaví linku dávno předtím, než by teplota jádra překročila kritickou hranici. Ta se u oceli pohybuje nad 350 °C. Samotné ocelové jádro udrží celý svazek i v případě, že hliníková lana jsou poškozená.
K čemu dojít může, je souhra dlouhodobých poškození, kdy dojde k částečnému zažíhání hliníku, poškození zinkové vrstvy a třeba proniknutí soli do lanového svazku, ale to jsou extrémní případy - například v českých podmínkách pronikání soli nehrozí. Co je spíše myslitelné, je pád spojky. Ve „vodičové“ terminologii je spojka trubková, dvoudílná lisovaná objímka, která v poli pevně, elektricky a mechanicky spojí dva konce ACSR lana. Po desítkách let ji mohou ohrozit chybná montáž, koroze jádra nebo únava, a právě její selhání patří k nejčastějším příčinám pádů vodičů na velmi vysokém napětí. ČEPS proto nyní reviduje všechny lisované spojky na 400 kV trasách z 60.–80. let a měří je termovizí a magnetickou sondou.
Takhle vypadá spojkování kabelů lisovanou kompresní spojkou, která umožní navázat dva bubny lana. Důležité je správne slisování.
Důvody, proč server Vysoké napětí obvinil ČEPS ze zanedbání povinností správce přenosové soustavy, nejsou jasné, žádné důkazy pro to neměl a spíše půjde o nějaké zákulisní půtky.
🤷♂️ Jak je možné, že k takové sérii incidentů došlo?
Zajímavé není ani tak to, proč se přetrhl jeden kabel - to se stává a pokud nejde o systémové pochybení, musí se s tím počítat. Proto se také energetické systémy plánují jako N-1 - tedy tak, aby ztráta jednoho významného prvku nespustila kaskádu. Jenže to je právě to, co se v tomto případě zřejmě stalo. Po pádu lana odpojila ochrana šestý blok Ledvic a tím ze sítě vyřadila 660 MW. Jen pro pořádek: Ledvice patří ČEZu a mají dva funkční hnědouhelné bloky, 4 blok 110 MW a právě šestý nejmodernější blok zprovozněný v roce 2017. Proč jej ochrana odpojila, má ČEZ zjistit do poloviny července. Stát se to nemělo a značně to zkomplikovalo situaci - v rychlém sledu totiž vypadly dvě další přenosové trasy. Čtyři závažné závady ve dvou minutách, to už normální není. S napětím čekáme na to, jak to objasní zprávy ČEZ a ČEPS!
Právě proto je důležité, aby došlo k prošetření a co nejširšímu vyhodnocení závad. V případě, že linku V411 skutečně poškodily okamžité vysoké přetoky z Německa, by šla celá věc za ČEPSem, který o míře přetoků rozhoduje a který by tedy také špatně vyhodnotil potřebu rekonstrukce linky V411 nebo měl špatně nastavené ochrany. To se ale dnes ale nezdá pravděpodobné a ČEPS to vylučuje, ačkoliv jej z toho lobby média obvinila. Pravděpodobnější je vadná či unavená kabelová spojka, jejíž kondici nadměrné zatížení neprospělo, ale toto nebylo jedinou příčinou. Navíc pád jednoho kabelu neměl způsobit tak rozsáhlý výpadek, takže bude potřeba důsledně vyšetřit a rozhodnout, co s tím.
😩 Česká energetická debata v režimu hysterie
Česká energetická debata je dlouhodobě hysterická vůči změnám, ke kterým na energetickém trhu dochází. Do jisté míry nikoliv bezdůvodně: kdysi to nějak fungovalo a je škoda, že to takhle už dlouhodobě fungovat nebude a musíme to měnit. Jenže změna je neoddiskutovatelná a nedá se jí vyhnout, uhlí prostě došlo, jádro má své problémy, kvůli kterému není univerzálním řešením a OZE se staly součástí energetického mixu. Hysterii v Česku podněcují lobbystická média jako zmíněné Vysoké napětí, jehož redakce kdysi přímo patřila pod Daniela Křetínského, majitele Energetického a průmyslového holdingu (=hnědouhelných dolů a elektráren) a jehož názory nadále zastává a hájí. To byl pravděpodobně také důvod, proč se dotyčné médium snažilo pozornost svést na obnovitelné zdroje a Německo, místo toho, aby si všímalo problémů, jaké nadělalo okamžité odpojení hnědouhelného bloku.
Hloupé je, že v tomto hysterickém režimu prakticky nejde najít žádnou shodu. Veškerá rozhodnutí se dělají silově, s ohledem na jednostranný užitek. Role obnovitelných zdrojů v energetické infrastruktuře je démonizována, není zohledňován fakt, že mohou mít svou stabilizační roli, ta je naopak popírána, ačkoliv technické možnosti tu jsou.
Druhým českým problémem je neefektivní režim výstavby energetických staveb. Schvalování nových energetických staveb i rekonstrukcí těch stávajících se táhne léta, pravděpodobně to zdrželo i rekonstrukci trasy V411. Od roku 2024 existuje Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl problém vyřešit tím, že se bude soustředit jen na dopravní a energetické stavby. Jenže úřad, který mimo jiné převzal činnost třeba Drážního úřadu či Úřadu pro civilní letectví, se dlouhodobě potýká s nedostatkem lidí. Na přelomu letošního roku měl podle rozpočtu 135 systemizovaných míst, ale obsazená byla stovka, v květnu 2025 už DESÚ uvádí 252 obsazených míst (systemizace 279) – a stále se potýká s nedostatkem lidí, protože na něj byla přesunuta celá řada agend, jako je posuzování vlivu na veřejné zdraví, které z názvu tolik neplynou.
Důvody, proč DESÚ nemůže sehnat lidi? Prozaické: nekonkurenceschopné platy v branži. Jako specialista na energetické či dopravní stavby si v soukromém sektoru vyděláte dvojnásobek. Výsledek? Řízení neběží zdaleka tak svižně, jak si vláda představovala. Idea nového úřadu byla dobrá, výsledek zatím ne tolik dobrý. Bez lidí to prostě nejde.
🎬 Závěrem
Zatímco u bitcoinové aféry ministra Blažka šlo o “prkotinu”, která představuje jen morální poselství o tom, jak přistupovat k výnosům z trestné činnosti, v tomto případě jde o něco velmi vážného. Dlouhodobě se kojíme nadějí, že máme nejlepší přenosovou soustavu na světě a že v energetice jsme borci, ze kterých by si Německo mělo brát příklad, kdyby Němci měli dost rozumu. A pak pošle pětinu republiky do tmy jedna blbá spojka? Není to ve skutečnosti tak, že už nejsme schopni držet v provozu ani to, co je podstatné, jako je energetická infrastruktura a dělá nám problém nastavení a vymáhání pravidel i tam? Jak to, že nejsme schopni povolovat ani stavby, které považujeme za životně důležité? Není to ve skutečnosti tak, že naše energetická infrastruktura je místy dosti obstarožní a nevěnujeme se jí tak, jak by měnící se dynamika spotřeby elektřiny vyžadovala?
Nejsme v mnohem větším problému, než je dvouhodinový výpadek?
| 
