Bezdrátové sítě v pásmu 120 GHz

Už dlouho jsem nepsal na Marigoldu nic o nějakém čarodějném
udělátku. Nedávno jsem dostal od kamaráda z japonska sadu dokumentů
věnovaných výzkumu NTT DoCoMo nových radiových frekvencí. Zatím jsem
poslední použitelné sítě kladl někam do pásma 60 GHz, kde kvůli
absorbci způsobené kyslíkem tyhle sítě nemají daleký dosah, na druhou
stranu mají solidní rychlosti momentálně až 1,5 Gb/s. Cokoliv nad to už
jsem považoval za radioastronomii a pokus naslouchat rozpadu hvězd.

Chlapci v NTT DoCoMo na to šli poněkud jinak – vytáhli si frekvenční
tabulku a šli se podívat, kde je volno. Ejhle, zjistili, že v pásmu nad
100 GHz je docela slušně volno, samozřejmě kromě vyhrazených prostorů
pro radioastronomii. V takovém pásmu 120 GHz si našli volné pásmo o
šířce 14 GHz (tedy pásmo 116 – 130 GHz, což usoudili, že by mohlo
stačit i pro solidní kanálovou rozteč s výhledem do krátké budoucnosti.

Jak to s volnými pásmy vypadá v Japonsku a co na to povětrnostní vlivy
a kyslíková absorbce, ukazuje následující obrázek (z dokumentů NTT):

Kyslíková absorbce a povětrnostní vlivy

Pánové se rozhodli prakticky ověřit, zda by bylo proveditelné takové spojení sestavit. Vzhledem k nedostatku vhodných a kvalitních součástek pro sestrojení radiového spoje na takové frekvenci celou záležitost obešli tím, že spoj sestavili jako opticky na stejné frekvenci, když použili optický signálový generátor milimetrových vln. Na vzdálenost jednoho kilometru dosáhli rychlosti 10 Gb/s.

Další detailní podrobnosti si můžete dostudovat zde v PDF verzi článku

Vzhledem k tomu, že tento článek je z roku 2003 a já viděl materiály z konce roku 2004 a ve výzkumu nepokročili zase moc daleko, tak bych se nebál, že by téhle technologii hrozilo v nejbližší době praktické nasazení. Přeci jen součástky schopné práce na tomto pásmu jsou dost limitující (tím, že prakticky nejsou).

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

5 komentářů

  • Už se nemůžu dočkat. :o)

    Jen to vidím na státní regulaci, díky které o tom budeme za deset let maximálně číst v novinách. Viz pásmo 5Ghz…

  • a) dosah klesá se čtvercem frekvence (resp. stoupá s vlnovou délkou), tj. 50× vyšší frekvence = 2^50 kratší dosah (kdyby byla stejná modulace atd., což nebude, ale pro orientaci to stačí)
    b) ať by to bylo jakkoliv, eu frekvenční politika je zcela jiná a dost pravděpodobně by to zabila
    c) v každém případě je to spíše něco pro vnitřní sítě – tj. aplikace typu přenos videa mezi pokoji, nebo mezi počítačem a televizí. Tam jsou potřeba velké propustnosti, ale zato malé vzdálenosti a není problém mlha a pod. Otázkou zůstává, jak by to bylo s průchodostí překážkami, respektive odrazy.

  • [2] ad a) Aha, a na to jsi prisel jak? Videl jsi nekdy treba 5mW cerveny laser? Ten ma frekvenci v radu stovek THz a presto energeticky tok klesa silne sublinearne a 5mW/m^2 dostanes jeste po mnoha kilometrech drahy. Nepletes si to treba s pruraznosti EM vlny vysoce permitivnim materialem? Tim jiste atmosfera neni…
    ad b) A jaka je frekvencni politika EU v pasmech 110-130 GHz?
    ad c) To je pravda, ale IMHO feature, ne bug 🙂

  • Radioamateri maj povolena pasma:
    122.25-123GHz
    I kdyz je tam zatim par "blaznu" typu OK1AIY, ale
    za par let i tam bude hodne amateru.
    A zase dojde k vzajemnemu zaruseni.
    Radioamateri tam maj povolen PA 750W.
    Pri zavodech a EME ve meste az 1500W PA.
    A pri zavodech a EME mimo mesto az 3000W PA.
    A to i na 2400-2450MHz, 5.8GHz a 10.5GHz.
    To jen takova uvaha.
    73! Martin OK1MJO

  • Stačilo by mi sehnat levně součástky na 10,5 Ghz pro začátek..at nemusím
    za spoj dávat 250 litru,ale třeba jen 10 tis…..to by jste brali ne?