Nebude to klasická recenze. Zejména z toho důvodu, že telefon, který recenzuji, se na českém trhu pravděpodobně nikdy prodávat nebude. Pro Evropu bude existovat jiná verze, která přijde na trh na přelomu roku a bude se lišit. Jak moc, to jistě nevíme, ale pár zvěstí si probereme na závěr tohoto článku. Je důležité zmínit, že přitom vůbec není jisté, jestli evropský prodej telefonu bude zahrnovat i Česko. A nakonec ani to, zda nějaký evropský prodej bude existovat.
Proč je ale Apple iPhone zajímavý, ačkoliv se zde nebude prodávat? Především proto, že si od něj slibujeme zhruba tytéž změny, které Apple vyprovokoval před dvaceti lety ve světě osobních počítačů: zlidštil je. Může se nám zdát, že mobilní telefony tohle zlidštění nepotřebují, ale spolu s tím, jak nabízejí stále více funkcí, je jejich ovládání stále obtížnější a lidé jednoduše další funkce obecně moc nepoužívají. iPhone tohle všechno chce změnit. Konečně je to první chytrý telefon, který není chytřejší, než vy :)
Na českém internetu se pár recenzí Apple iPhone objevilo, ale jejich autoři většinou měli telefon k dispozici na pár minut, v lepším případě hodin (na rozdíl ode mne se jim ale podařilo udělat podstatně lepší fotky, což nepřekvapí, já iPhone fotil pomocí Nokia N95, což bylo děsné). Slušně zrecenzoval MaLér, skvěle nafotila MobilMania.
V mém případě mám za sebou tři dny velkého používání iPhone a měl jsem k dispozici i SIM kartu AT&T, takže jsem na telefonu mohl vyzkoušet většinu služeb - kromě nákupu přes iTunes snad všechno. Dlužno ale říci, že data jsem testoval přes WiFi připojení na mém domácím hotspotu, protože v roamingu je za mega dat účtováno 20 dolarů, takže stažení titulní stránky iDnesu mne stálo sedm dolarů a to je částka, za kterou jsem si mohl nechat poslat sobotní MF DNES messengerem. Proto jsem tedy přešel k používání WiFi.
Jako druhou výhradu bych poznamenal, že součastně s iPhone (a pár měsíců před ním) používám Nokia N95, dnes zřejmě nejchytřejší z chytrých telefonů, nadupaný funkcemi od spodního konektoru až po vrchní vypínací tlačítko. Nokia N95 se často uvádí jako iPhone killer. Co je na tom pravdy, si také povíme - zatím jen tolik, že opravdu mohu srovnávat “napříč telefonním spektrem”.
Zhodnocení závěrem (dáme ho na začátek)
Zhodnocení se má psát na závěr, vím to. Taky jsem ho na závěr napsal, ale v recenzi ho přesunuju na začátek, protože nevěřím, že by všichni čtenáři měli tu trpělivost dočíst až do konce. Recenze je prostě opravdu dlouhá. Takže důkazy k těmto mým tvrzením se můžete dočíst netradičně po zhodnocení.
K Apple iPhone se můžete stavět odmítavě, pokud jste alergičtí na hype, který kolem sebe vyvolal. To ale nic nemění na tom, že jde o mobilní telefon, který je nejvýznamnějším počinem v mobilech za posledních několik let. Ani nové technologie jako HSDPA nebo mobilní televize nebudou pro mobilní telefony tak určující, jako iPhone. Proč? Protože o samotné technologie nejde. Jde o služby a o snadnost, s jakou se používají. A v tom je chytrost iPhone. Ne v množství služeb, jaké nabízí, ale v jednoduchosti, jakou jsou jím používané služby zpřístupněné.
A je to mnohdy až fantaskní, s jak málem si iPhone vystačí. Vezměme si tolik kritizovanou absenci GPS navigace. Mám navigaci vestavěnou do Nokia N95 a práce s ní je utrpení. Než GPS spočítá polohu, uběhne několik minut, někdy až deset. Teprve pak se dostanete k nějaké smysluplné mapě. Za navigaci z bodu do bodu si musíte zaplatit tři tisícovky, aplikace sama o sobě se dlouho načítá, prostě něco, co využijete jen v krajní nouzi či jako velký fanoušek. Pravda je, že nová verze firmware slibuje snížit spočtení polohy na desítky vteřin, ale ještě se mi ji nepodařilo instalovat (odmítá se mi telefon updatovat). Navíc GPS je obrovský žrout baterek a telefon musíte mít otevřený, aby dobře chytal signál. Hodně nepraktické na používání, věřte mi. Zkuste si chodit po horách s telefonem v ruce, protože otevřený ho jinam dát nemůžete, aby viděl na oblohu.
Oproti tomu iPhone nemá GPS. Polohu, kde jste, musíte zadat sami. Uprostřed Sibiře jste jistě v prekérní situaci, protože se nedozvíte, zda k nejbližšímu městu je to dva tisíce nebo jeden tisíc kilometrů, obvykle ale zhruba tak víte, kde jste a kam míříte, takže telefon necháte zadarmo vypočítat, kudy na to. Práce s ortofotomapou je krásná, hezčí než s vektorovými podklady. A hlavně vše probíhá okamžitě, stahování mapových podkladů netrvá dlouho ani přes EDGE a aplikace nemá žádné velké jádro, takže se spustí OKAMŽITĚ.
Pro běžného uživatele je užitná hodnota mapové aplikace v iPhone vyšší, než navigace v Nokia N95 a ještě na tom Apple ušetřil. Na druhou stranu si ale zase hodně lámal hlavu s návrhem aplikace. Povedla se mu.
Podobných fint najdete v iPhone oproti N95 spoustu. Můžete namítnout, že je jednodušší nechat polohu spočítat GPS, než ji zadávat do telefonu ručně, ale nevěřte tomu. Ruční vložení polohy je ve většině případů rychlejší a dostatečně přesné.
Základním poznatkem je, že iPhone dělá všechno, co slibuje a všechno z toho dělá perfektně. Přehrávání videa je komfortně rychlé, přepínání úloh naprosto bezproblémové, odezva zařízení naprosto příkladná a nepostřehnutelná.
Z hlediska evropského uživatele lze mít výhrady k tomu, co iPhone neslibuje a tedy k tomu, co nedělá. Lze namítnout, že telefon by měl mít podporu 3G sítí a lepší podporu ostatních jazyků. Mohl by mít videohovory, MMS zprávy, podporu Flash, Javy a hromady dalších záležitostí. Jistě, mohl. Otázka je, proč. Problém integrace 3G je ve výdrži baterií. Mohu potvrdit, že provozování Nokia N95 v 3G síti namísto v GSM zplundruje baterku minimálně o třetinu rychleji a to jen tím, že jsem do sítě přihlášený a občas přenesu trochu dat a stavových informací. Druhak je telefon určen pro americký trh a síť AT&T, která má pokrytí 3G sítí jen o málo lepší, než Eurotel/O2 - a tihle slibovníci mají pokrytí UMTS opravdu mizerné.
To také vysvětluje podporu pouze angličtiny, absenci videohovorů a MMS zpráv. V americe se tyhle krávovinky prostě moc nepoužívají. Ani posílání SMS zpráv není v USA nijak rozšířené, lidé prostě volají, jsou tak zvyklí a tenhle návyk se mění spíše směrem k emailu a k IM, ne k drahým SMS zprávám. Natož směrem k videohovorům.
Proč Apple nepodporuje Javu a Flash, na to se pokusím odpovědět v nějakém jiném článku. Zatím se spokojte s mým konstatováním, že problém to způsobí spíše těmto jazykům, než iPhone.
Telefon je výrazně svázán se sítí AT&T. Dokonce má speciální přístup do nastavování služeb této sítě přes internet. Hodnotit telefon tedy z evropského pohledu nemá smysl - pro evropské sítě není určen a řada funkcí v Evropě nebude fungovat ani po případném odblokování (typu hlasová schránka via AT&T).
Abych udělal nějaký kloudný závěr úvodem tohoto článku: Apple iPhone splnil očekávání. Je to přelomový mobilní telefon v jednoduchosti, s jakou se používá a s jakou nabízí funkce, které nabízí. Věřím tomu, že řada uživatelů bude ochotna jej používat i jen jako mobilní přehrávač hudby a videa a WiFi komunikátor s prohlížečem a emailem, protože tyhle funkce se tak krásně používají. To se nedá vysvětlit, to se musí zažít s otevřenou myslí a bez předsudků, teprve pak uvidíte, že tento telefon opravdu není o počtu funkcí ale o tom, jak vás udrží při používání těch, které nabízí.
Až přijde do Evropy, koupím ho. Stojí za to. Americkou verzi jsem s poděkováním vrátil. Přeci jen fakt, že z mobilu nemohu telefonovat bez roamingu, mi trochu vadil…
A dál pokračujeme recenzí, dá-li se můj text tak nazvat…
Jaký je iPhone
První věc, která vás na telefonu zarazí, je balení. Maličká krabička, ve které je telefon, synchronizační kolíbka se samostatně zapojitelným USB kabelem, přes který se telefon také z počítače dobíjí. A sluchátka. Pak maličké pouzdro s hadříkem na očištění displeje, záruční knížečkou a listem o ovládání telefonu. Ano, je to tak - záruční knížka má více stránek, než to, co bychom mohli honosně nazvat manuálem k telefonu. Jedna složená stránka popisuje to nejzákladnější, jak telefon používat. Stačí si ji pročíst a věřte mi, pak není nic, na co byste sami rychle v ovládání nepřišli.
Veškeré ovládání je opravdu triviální a funkce, které by se musely ovládat nějak složitě, telefon prostě nemá. To je mimo jiné i důvod, proč z telefonu vypadla podpora MMS zprávy. V americké síti AT&T nejsou moc rozšířené a pro přenos fotografií z třímegapixelového fotoaparátu nejsou MMS kvůli velikostnímu limitu použitelné. I přes to lze MMS zprávy používat přes funkci převodu přes email, což je funkce sítě AT&T a většině recenzentů to zřejmě uniklo. Výsledek je takový, že MMS zprávy lze používat, jen jsou odesílány a přijímány jako email. Funkce samozřejmě funguje jen u AT&T SIM karty, což ale je omezení i celého telefonu. Musím poznamenat, že telefon je se sítí operátora docela dost svázán a pro něj specifikován, takže příliš nevěřím, že by někdo udělal velké štěstí s odblokováním - o pár funkcí tím prostě přijde.
Telefon se nikdy nevypíná. Tlačítko na horním pravém okraji telefon převádí do něčeho, co bych nazval úsporným režimem. Vypne se displej a odpojí se části telefonu, které nejsou využívané. Částí telefonu myslím například DSP čip pro dekódování H.264 videa, který má telefon samostatně, takže když se video nepřehrává, je možné čip uspat. Výhoda čipu je zřejmá: dekódování videa je naprosto plynulé, komfortní v libovolné zátěži telefonu, prostě bezproblémové. Podstatné je, že tlačítkem telefon uspíte, ale pokud přehráváte hudbu, přehrává se dále a stejně tak datové přenosy a telefonní hovory mohou probíhat a příchozí hovor displej rozsvítí. Tlačítkem nahoře a tlačítkem naboku najednou stisknutým je možné telefon přepnout do tichého režimu.
Po zapnutí telefonu se objeví tapeta případně přehrávač, pokud přehráváte hudbu - a výzva “Slide to unlock”. Po tlačítku na displeji musíte přejet prstem z leva do prava od jednoho kraje displeje k druhému. iPhone se tím brání zapnutí náhodným stiskem tlačítka v kapse. Hned, jak “slajdnete”, jste v základní obrazovce telefonu, případně v přehrávači, pokud jste používali iPod aplikaci, tedy přehrávač.
Vzhled telefonu
Vzhled je subjektivní věc, ale nenašel jsem nikoho, kdo viděl iPhone naživo a nesouhlasil by, že je krásný. Jednoduchý a krásný. Žádné tvarování, žádné podivné plasty, jen sklo, hliník, chrom, jednoduchý a kompaktní obdélník se zaoblenými hranami. Ten dojem nelze nafotit - ten lze jen prožít.
Displej
Displej telefonu je prostě luxusní. Velmi ostré a jasné barvy, veliké rozlišení i barevná hloubka, prostě luxus. Rozlišení je 320 x 480 bodů, 16 milionů barev, rozměry displeje jsou 49 x 74 milimetrů a když řeknu, že je to nejlepší displej, co jsem na mobilu viděl, tak nepřeháním. I super displej Nokia N95 se s iPhone nemůže měřit. Navíc je krytý sklem, nikoliv plastem, takže se nepoškrábe, jako každé sklo, na které tlapáte prsty, se ale upatlá. Snadno. To už je osud dotykových displejů. Ještě jedna věc není často zmíněná: automatické řízení jasu. Jak technicky funguje, netuším. Senzor okolního osvětlení na telefonu viditelný není. Ale funguje to dobře, telefon je vcelku čitelný i na přímém slunci, což se nedá říct o většině mobilů. Připravte se na to, že až uvidíte displej iPhone, bude vám displej ostatních mobilů připadat jako výběhová záležitost.
Základní ovládání
Základní obrazovka je opravdu základní a najdete na ní všechno, co telefon nabízí. Nahoře je dvanáct ikonek aplikací, dole čtyři ikonky základních aplikací, tedy telefonování, emailu, surfování po internetu prostřednictvím Safari prohlížeče a přehrávání nazvané iPod, které integruje video i audio přehrávání. Čím se liší horních dvanáct a dolní čtyři aplikace, že jsou oddělené? Vlastně nijak - jen jsou podle názoru Apple méně používané.
Aplikace jsou vždy spuštěné a když na ně přepnete, dostanete se do stavu, v jakém jste je naposledy opustili. Když si zmáčkenete ikonku Safari, dostanete se na stránku, na které jste byli, když jste ze Safari přepnuli do jiné aplikace. To asi hodně dává smysl, ale u mobilních telefonů na to nejsme zvyklí.
iPhone má dotykové ovládání. Stisknete ikonku a jste v aplikaci. Dotykové ovládání je skvěle propracované všude tam, kde dotyčná funkce existuje, některé funkce bohužel chybí. Mluvím především o kopírování a vkládání textu - to prostě nelze.
Zastavím se u některých funkcí iPhone, nebudu popisovat, jak fungují Notes, poznámky, protože to vás asi nepřekvapí.
Pohyb v seznamech
První zvláštností, na které bych dokumentoval promyšlenost ovládání a odezev iPhonu, je pohyb ve stránkách či v seznamech. Pokud se nějaká stránka menu či seznamu nevejde na obrazovku, stačí dát prst na obrazovku a posunem nahoru nebo dolů seznam rozpohybujete kýženým směrem. To asi nepřekvapí, to je běžné scrolování stránek. Implementace na iPhone má několik zvlášností. Tak především rolování libovolné obrazovky je takové “gumové” - když dojedete na konec stránky nebo její začátek, stránka se ještě jakoby natahuje, jako by byla gumová. Působí to velmi přirozeně. Proč?
Protože druhou vlastností posuvu stránek je setrvačnost. Čím rychleji pohybujete prstem nahoru, tím rychleji se stránka přetáčí dolů a když prstem vyjedete z dotykově aktivní oblasti nebo ho sundáte z obrazovky, tak na stránku působí setrvačnost - ještě chvíli se pohybuje. A pokud v tom pohybu dorazí na konec, tak zafunguje “náraz” do konce stránky a projeví se její “gumovost”. Opravdu to působí velmi věrohodně a přirozeně, jako byste listovali v nějakém materializovaném katalogu, u něhož funguje setrvačnost.
Navíc se s tím dá docela vyblbnout. Zkuste si pomocí dvou prstů posunout stránku tak, že celá zmizí za okrajem displeje. Jde to, ale chce to trochu tréningu při využití setrvačnosti a gumovosti stránek :)
Pokud je seznam abecední (například kontakty v adresáři nebo skladby v iPodu), má ještě po pravé straně seznamu sloupeček písmena abecedy. Pokud se prstem pohybujete po nich, seznam se ihned přetočí na to písmeno, na němž máte prst. Posunem prstu přes jednu výšku obrazovky tak snadno obsáhnete celý seznam a pro hledání kontaktů v obsáhlém adresáři je to naprosto komfortní.
Proto vám ani nepřijde divné, že v seznamu nejde vyhledávat podle jména. Já jsem si toho všimnul až při psaní tohoto textu, prostě jsem funkci nepostrádal. Datlovat písmena by bylo únavnější, než kontakt rychle najít. Pro každý pád ale máte možnost kontakt přidat mezi Oblíbené kontakty - a pak je máte přehledně na speciální obrazovce. Rovněž je možné kontakty třídit do skupin, pak stačí přejít na seznam skupiny a vyhledat si tam kontakt, ale to je snad jen pro případ, když kontaktů máte opravdu hodně, nebo jste fakt fanda pořádku - já se svou tisícovkou kontaktů potřebu nepociťoval. Musím ale taky přiznat, že jsem si za roamingové poplatky ani moc nezavolal, takže rutinním uživatelem telefonního seznamu jsem nebyl.
Rychlost vás okouzlí
iPhone má procesor taktovaný na necelých 700 MHz, DSP má také pro přehrávání videa a je navržený tak, že vás prakticky nikdy nepřekvapí sebemenším zaváháním v odezvě. Nejlépe je to patrné právě v porovnání s Nokia N95 při přehrávání hudby. Přehrávač hudby u iPhone reaguje stejně jako u iPodu na stiskuntí tlačítka ihned. Bez jakékoliv postřehnutelné prodlevy. Pokud ale stiskete tlačítko na Nokia N95, trvá to zlomek vteřiny, než telefon příkaz provede a například pauzne přehrávání. Ta prodleva je ale tak znatelná, že často u telefonu stisknu tlačítko podruhé v domění, že jsem ho minule nedomáčkl - a tím se hudba začne znovu přehrávat. U iPhone se tohle prakticky nikdy nestane. Odezvy jsou okamžité. Opravdu okamžité.
Co znamená moje výhradní slůvko “prakticky”? Pokud máte spuštěných v Safari více aktivních stránek, které fungují jako aplikace, zřejmě to systém už zatěžuje dost natolik, že je někdy zaváhání systému při přepnutí do jiné aplikace patrné. Slovem patrné ale myslím to, že si zaváhání povšimnete, ale rozhodně vás nezdrží - není to nic takového, jako zamrzání aplikací na Symbianu, kdy se nic neděje nebo se obrazovka překresluje dlouhé vteřiny.
Jedinou druhou mikrovýhradou je překreslování HTML stránek, pokud se v nich posouváte prsty příliš rychle. Stránka se sice rychle posune, ale další zlomky vteřiny trvá, než se vykreslí obsah, který před tím na obrazovce vykreslený nebyl. To, co na obrazovce již bylo, se posune a je bez problémů, takže když posunete stránku o půlku obrazovky, tak půlku vidíte dobře, půlka trvá půl vteřiny, než se “průhledné” kostičkované pozadí nahradí skutečným zbytkem stránky a dokreslí se tak. I tuhle výhradu berte spíš tak, že nějakou chybku jsem na tom najít musel, navíc se to projevuje jen u wifi připojení a u aktivních stránek, při připojení přes EDGE budete mít spíš problém s rychlostí načítání, než vykreslování. Zase platí: v porovnání s prohlížeči na Symbianu (ať už UIQ nebo S60) je Safari rychlík.
Safari aneb surfujeme po internetu a kouzlíme se stránkou
Když už jsem nakousl to Safari, podíváme se na prohlížení internetu. Vestavěný prohlížeč Safari (mimochodem sdílí stejné jádro s prohlížečem v telefonech se S60R3) vždy zobrazí stránku přizpůsobenou šířce obrazovky. Režim zobrazování je dvojí: na stojato, tedy základní režím a když obrazovku otočíte o devadesát stupňů, tak se obraz okamžitě otočí a máte ho naležato, což více vyhovuje pro čtení širších stránek. Tento režim se zove Landscape a funguje i v některých jiných aplikacích, trochu ale mate, že nikoliv ve všech (i když v těch, kde nefunguje, zase nedává tak smysl).
Krásné je, že při otočení obrazovky na ležato (tedy do landscape režimu) se otočení provede nikoliv skokem, ale animovaně - a naprosto plynule. Navíc otočení obrazovky je detekováno zcela automaticky senzorem, zatímco u Nokia N95 ho uživatel volí tím, na jakou stranu vysune klávesnici.
Nevýhodou senzoru, ovšem logickou, je fakt, že změnu orientace obrazovky nepozná, když přístroj leží - jen tehdy, když ho držíme svisle. Senzor funguje na bázi gravitace a tak, když iPhone leží, nemá jak detekovat otočení.
Takto se zadává URL adresa v Safari na iPhone:
V souvislosti s detektorem jsem přišel na jeden zádrhel. Když ležíte a otočíte se na bok, abyste telefon sledovali ležíce na boku, otočí se samozřejmě i obraz na telefonu. Bohužel pro vás bude obraz otočený o devadesát stupnů proti tomu, jak byste ho chtěli sledovat. Pro surfování či sledování filmů z postele mírně nepříjemné.
Tak, zatím víme, že stránka se nám zobrazí zmenšená tak, že vidíte celou její šířku. U většiny stránek si tak ale moc nepočtete, protože stránka bude hodně zmenšená. A tady přichází další finta ovládání - zvětšení stránky pomocí dvou prstů. Dáte dva prsty k sobě - nejlépe asi palec a ukazováček a dotknete se jimi toho místa na displeji, které má být středem zvětšení. Pak začnete prsty dávat od sebe. Obraz se okamžitě začne zvětšovat. Zvětšuje se tak dlouho, dokud prsty nepřestanete roztahovat. Je jedno, zda je roztahujete vertikálně, diagonálně či horizontálně, funguje to vždy. Když je začnete dávat k sobě, obraz se zase začne zmenšovat. A stačí jedním či oběma prsty pohnout, aniž byste měnili vzdálenost mezi nimi a obraz se na obrazovce pohne kýženým směrem. Věřte mi, je to velmi přirozené gesto, které se hůře popisuje, než provádí.
Takto vypadá mírně zvětšená titulní stránka Yahoo!
A co je nejlepší, funguje i v řadě dalších aplikací, například při prohlížení fotografií, částečně i u přehrávání filmů atd.
Safari umožňuje práci s více okny, neumožní ale odkaz z jednoho okna otevřít v novém okně. Adresu musíte ručně přepsat (není copy and paste funkce) nebo otevřít z bookmarků do nového okna. Škoda.
Práce s více okny je velmi pohodlná. Apple došlo, že nelze použít vyhrazený řádek s odkazy na jednotlivá okna, protože tím by si zbytečně ubral už tak limitovaný prostor. Takže v řádku menu prohlížeče je ikonka dvou čtverečků, na kterou když kliknete, objeví se vám zmenšené náhledy všech otevřených oken prohlížeče. Stačí pohnout prstem a dostanete se na to, které chcete, nebo si můžete otevřít nové.
K Safari je třeba konstatovat pár zvláštností. Tak především Apple zřejmě nedodal všechny fonty v češtině, takže některé bold fonty s háčky jsou zobrazené normálním duktusem. Dále umí iPhone synchronizovat záložky s počítačem, nejlépe samozřejmě spolupracuje se Safari.
A co považuju za velkou vadu: Safari neumí ukládat žádné uživatelské soubory do iPhone. Ostatně, to neumí žádná aplikace kromě iPodu a iTunes. Když si například vyhledáte nějaký soubor MP3, sice se vám přehraje přes vestavěný přehrávač, ale nepřidá se do iPod aplikace pro další pozdější přehrávání, ani se neuloží nijak jinak, abyste se k němu později dostali. Můžete si ten soubor jen znovu stáhnout z internetu.
iTunes a cpaní dat
Z toho plyne, že do iPhone lze soubory dostat jen skrze synchronizaci s iTunes, tedy s aplikací na osobním počítači. Tady musím upozornit, že mám zkušenosti jen s iTunes aplikací na Mac OS X, protože Windows nepoužívám a spouštět kvůli vám iTunes aplikaci pod Windows v Parallels na Mac OS X mi přijde trochu překombinované. Ale předpokládám, že iTunes pod Windows budou obdobně vybavené.
Tak především iTunes pro iPhone fungují stejně, jako pro iPod, jen mají rozšířenou sadu dat, které synchronizují. Kromě hudby a videí ještě fotky, kontakty, podcasty, kalendář, záložky prohlížeče Safari a případně emaily. Emaily se tedy nemusí stahovat přes POP3/IMAP, prostě se nasynchronizují z počítače. Pro kalendář a adresář se používají na Mac OS X vestavěné aplikace iCall a Adress book, jak je to na Windows, netuším. Pro Mac uživatele je to ale prima, protože mají všechno hezky pohromadě.
V čem iTunes fungují stejně s hardwarovým iPodem a co mi vadí, je svázání jednoho iTunes programu s jedním iPhone. Z jiného počítače, než se kterým je iPhone autorizovaný, do iPhone prostě hudbu ani jiná data nedostanete. Navíc u iPodů jste mohli data podstrčit přes režim USB Mass Storage a chytré utilitky, u iPhone se mi ale nepodařilo nijak USB Mass Storage aktivovat, takže z počítače telefon nevidím jinak, než přes iTunes. Výsledek: hudbu a videa můžete do telefonu cpát jen z jednoho počítače. Když telefon připojíte na jiný, nabídnou místní iTunes asociaci s tímto počítačem a upozorní na fakt, že to obnáší vymazání všech stávajících dat z iPhone.
Proč to tak je? Předpokládám, že úlitba kameníkům nervozním z toho, jak by mohla kolovat jejich hudba skrze iPhony.
V každém případě zatím nepočítejte s tím, že by šlo uložit video nebo hudba stažená z internetu přímo přes Safari vestavěné do iPhone - vyjma vestavěné YouTube aplikace nelze do telefonu nic dostat a i v případě téhle aplikace se data vždy znovu stahují z internetu. Stejně tak fotografii, která vám přijde emailem, nemáte žádnou možnost uložit do iPhone do jeho foto aplikace.
iPod čili přehrávání hudby a videa
Aplikace iPod je přehrávačem zvukových a video záznamů v iPhone. Ačkoliv se jmenuje stejně, jako hardwarové přehrávače Apple, funguje maličko jinak hlavně díky tomu, že je zde dotykové ovládání. V základním režimu jste v nabídce skladeb či videí. Pokud mobil otočíte do režimu Landscape, zobrazí se místo textového seznamu skladeb Cover Flow známý z iTunes, tedy náhledy obalů CD a pohybem prstem můžete mezy covery listovat, jako byste se prohrabovali svojí přihrádkou s CDčky. Funguje to naprosto plynule a krásně, obaly CD se synchronizují spolu se skladbami přes iTunes, takže je jen potřeba dát pozor na to, aby iTunes vyhledaly obaly i od skladeb, které jste si nekoupili přes iTunes, ale například ripli z CD.
Cover Flow vypadá takto:
Přehrávání hudby je takové, jaké čekáte, včetně náhodného výběru skladeb nazvaného shuffle. Co je ale lahůdka, je přehrávání videa. To se vždy přehrává v režimu landscape, iPhone se vám nesnaží nutit ani názor, že byste měli video sledovat jinak. Znatelný rozdíl oproti Nokia N95, která sice také umožní lepší využití obrazovky přehráváním videa v režimu landscape, tedy otočením obrazovky, orientaci videa si ale musíte přepnout ručně. Samo o sobě se začne přehrávat v orientaci obrazovky na výšku, takže půlka obrazovky je nevyužitá a zabírají ji černé pruhy. Prostě nedomyšleno.
Video uzpůsobené přímo pro iPhone je ve skvělé kvalitě 640 x 480 bodů a nativní kompresní formát H.264 je dnes tím nejlepším, co existuje a dá se běžně používat. Žádné kostičkování obrazu, precizní barvy, prostě luxus. Běžně je video komprimováno zhruba na 1,5 Mb/s bitrate, ale co jsem měl zkriplované na polovinu, nepoznal jsem na kvalitě rozdíl. Záleží samozřejmě na zdroji, používá se normální formát, jako je i pro iPody, takže pro konverzi můžete použít už existující programy. Podpora titulků (pro americký trh je zbytečná) ani jiných formátů videa není.
Drobnou zdradou je stranový poměr. Displej nemá žádný klasický filmařský stranový poměr, takže filmy mají buďto po straně malý černý proužek, nebo se jim mírný proužek ořízne, což přepínáte přímo v přehrávání u každého filmu ikonkou pro roztažení filmu. Oříznutí je minimální, takže se většinou vyplatí ho provést, dostanete půl centimentru obrazu navíc.
Tohle je také jediné zvětšení, jakého lze docílit u videa. Na ovládání videa žádná gesta prsty nefungují, Jen tuknutím do displeje vyvoláte menu přehrávání pro pauzu, přehrávání a přeskočení na další video a vidíte i pozici v přehrávání videa, v níž se můžete pohybovat.
Aplikace iPod asi už ničím moc nepřekvapí. Podívejme se trochu dále.
Mail a SMS zprávy
Vestavěný emailový klient je tím nejlepším, s čím se v mobilních telefonech setkáváme. I v jeho případě je jednoduchá konfigurace základ. Několik v USA nejpoužívanějších emailových služeb je předkonfigurováno (.Mac, Gmail, AOL, Yahoo), stačí vyplnit login a heslo. Pokud chcete, můžete si vyplnit vlastní služby s POP3, IMAP a SMTP. Ano, i IMAP telefon podporuje, i když se občas píše, že ne. Je zde také nastavení pro Exchange server, ale to probíhá rovněž přes IMAP.
Emailových služeb si můžete nastavit více, v přehledu emailových schránek se vám pak zobrazuje přístup a stav (počet nových emailů) v každé z nich. Uživatele mnoha schránek to bude prudit, protože není možné všechny email schránky smíchat do jednoho okna a vyřizovat z nich všechny emaily najednou bez rozlišení schránky, jak jsme zvyklí třeba z Outlooku.
S psaním emailů souvisí další zrada pro potenciální neanglické uživatele v chytrosti telefonu. iPhone se totiž snaží odhadovat, co píšete a opravuje vám slova. Bblé samozřejmě je, že pokud nepíšte anglicky, používá se pořád anglický slovník oprav, jiný to ani nemá. Naštěstí tyto opravy lze vypnout.
Jak to funguje: Píšete slovo, iPhone dojde k názoru, že jste chtěli napsat něco jiného a tuto opravu vám nabídne. Jenže stiskem mezerníku opravu potvrdíte, jedinou možností, jak ji odmítnout, je stisknout na displeji nabízené slovo a proškrtnutí vedle něj. Pokud píšete a nediváte se moc na displej, budete za chvíli asi překvapeni, co jste napsali, když nepoužíváte angličtinu. Cesta pryč není, opravy lze jen vypnout, nelze je překonfigurovat na jiný jazyk. Telefon je zřetelně určen pro anglofonní uživatele a ostatní mají pech. Co si ve Státech počne menšina španělštinářů, netuším, asi se předpokládá, že na telefon nemají.
Jinak je email v pohodě. Umí otevírat wordovské dokumenty i PDF, neumí je editovat. Podobně je na tom Nokia N95, za editaci Office dokumentů si musíte připlatit asi dvacet dolarů za další balík software, nic moc to ale není.
Co mi u emailu drobně vadí, jsou nefungující některé standardní triky iPhonu. Otočením naležato se nepřepne obraz do režimu landscape, což by umožnilo pohodlnější psaní emailů. Rozjetím prstů na displeji ani nelze email zvětšovat, což většinou nevadí, protože písmo je dostatečně velké pro pohodlné čtení.
Další zrady k emailům už jen telegraficky: není tu možnost BCC, nelze vysypat koš a můžete ze serveru stáhnout maximálně posledních 200 emailů, není tu možnost stáhnout všechny.
Také při synchronizaci emailů dochází k pár zádrhelům. Tak především maily přečtené na iPhone se neoznačí za přečtené v Mail klientu na počítači po synchronizaci. Při synchronizaci se neaplikují filtry z Mailu na počítači (Mail se jmenuje emailový klient pro Mac OS X, co se stane s Windows netuším, to jsem neměl jak vyzkoušet). A nakonec - odeslané emaily z iPhone nejsou při synchronizaci přeneseny. Můžete se leda přidat na kopii, skrytá kopie ale nefunguje. Výhodou mají uživatelé Gmailu, kde se email odeslaný přes SMTP Gmailu uloží vždy do webové aplikace.
SMS zprávy
Prográmek pro psaní SMS zpráv je opět roztomilá jednoduchost. Odesílá a přijímá SMS zprávy, to vás asi nepřekvapí. Zajímavý je systém, jakým zprávy telefon řadí. V přehledu přijatých zpráv jsou zprávy zeskupené podle jejich adresáta a pro každého adresáta je tedy v hlavním přehledu právě jedna položka. V tomto přehledu vidíte kus textu SMS zprávy přijaté od adresáta naposledy a datum, kdy jste si zprávy naposledy vyměnili. Když konverzaci rozkliknete, vidíte ji celou jako vlákno diskuse, tedy sms zprávy vyměněné s uživatelem za celou dobu. Je to praktické a přehledné, celou konverzaci vidíte v kuse podobně, jako třeba na ICQ. Škoda, že tenhle postup nenapadl více výrobců, i když u některých telefonů už byl k vidění (například Treo).
Virtuální klávesnice
Vkládání textu je příběh sám o sobě. Klávesnice je virtuální, dotyková. Zobrazuje se na obrazovce a do kláves ťukáte prstem.
Systém je chytře vymyšlený a ačkoliv je klávesnice maličká, píše se na ní překvapivě dobře. Důvod je prostý - dotyková obrazovka změří střed vašeho stisku a předpokládá, že jste chtěli stisknout pouze klávesu ve středu stisku, nikoliv všechny okolní, na které prst přesahuje. Navíc se nad klávesou, kterou jste stiskli, rozsvítí písmeno klávesy, což vás ujistí, že jste stiskli správně. Při psaní jsem ale měl podobný problém, jako MaLér. Při psaní pravou rukou jsem měl tendenci tisknout klávesy více vpravo, protože mám podvědomou potřebu vidět klávesu, kterou mačkám. Tenhle reflex ale po dni používání vymizel a na klávesnici se psalo opravdu velmi přesně. U klávesnice si můžete ještě zapnout autokapitalizaci, tedy automatické přehazování velikosti písmen tak, aby na začátku věty byla velká písmena.
Výhrada o použitelnosti psaní pouze pro angličtinu trvá nadále.
V některých aplikacích lze používat klávesnici i v Lanscape režimu, například v Safari, bohužel v Mailu to nejde a v tomhle se iPhone chová trochu nekonzistentně.
Co se mi na iPhone nelíbí
Když odmyslím fakt, že v Česku se neprodává a je určený pro jiný trh, sumarizuji výhrady, které mohou mít (a často také už mají) američtí uživatelé, pro které je telefon určen.
Tou hlavní výhradou bude nemožnost cokoliv stáhnout po internetu a uložit do telefonu nebo z něj nějak dostat jinak, než přes iTunes. Ani přílohu z emailu, ani písničku v MP3 - nic jinak, než znovustáhnutím nebo přes iTunes aplikaci do telefonu nedostanete. A také z telefonu nic nedostanete. Fotku pořízenou vestavěným fotoaparátem nemůžete odeslat přes bluetooth a když ji pošlete emailem, automaticky se zmenší. MP3 z telefonu zatím nedostanete nijak.
Chybí copy - paste funkcionalita pro text. Musíte opisovat místo kopírování.
V Safari mi chybí možnost otevírat odkazy do nových oken jinak, než je přepsat ručně. A také mi chybí automatické vyplňování formulářů, které má desktopové Safari na skvělé úrovni. Vyplňovat formuláře stále dokola je opruz. Jinak je třeba mobilní Safari pochválit - je opravdu silné.
Co jsem ani nezmínil a co se mi naopak líbí: skvělé Google Maps, které jsou fakt luxusní jak pro plánování trasy, tak pro prohlížení. Stahování videí z YouTube, nejsou tam všechna, protože se nepoužívá Flash video, ale YouTube je musí pro Apple překódovávat do H.264. Ale funguje to parádně, kvalita je citelně lepší. Kurzy akcií, fotografie s nádherným zoomováním prsty, přehled počasí a kalendář synchronizující se s desktopem. Poznámky a další drobné jednoduché aplikace.
Fotografování
Fotografování s 2 megapixelovým fotoaparátem, které je jednoduché - nejde tam nic nastavit :) A fotky jsou kvalitní jen za dobrých světelných podmínek, v horším osvětlení jde foťák do příliš dlouhého času závěrky, takže obrázky v pohybu jsou rozmazané.
Pro porovnání jsem udělal fotografii téhož námětu jednou pomocí Nokia N95 a jednou iPhonem. Rozdíl je nejenom v rozlišení 5 vs 3 Mpx, ale také v kvalitě prokreslení, ostatně porovnání vidíte na komparačním snímku (klikem se dostanete na originální velikost pro detailnější srovnání):
Zdrojové snímky z Nokia N95 a Apple iPhone (nikde nic nenastavováno, použito základní nastavení fotoaparátu).
Jak je to s aplikacemi třetích stran
Kdysi jsem psal, že půjdou formou widgetů. Pravda je, že jsem si to myslel, nepochopil jsem, jak to bude fungovat. Ve skutečnosti to zatím funguje trochu jinak - aplikace třetích stran jsou aktivní stránky naprogramované pro Safari tak, že se chovají jako aplikace, ve skutečnosti jsou to ale HTML stránky zobrazené v Safari. Bez Safari tedy nefungují a nezobrazují se ani na základní ploše, jsou to jen záložky v Safari. Ale už nyní je k dispozici přes čtyřicet “aplikací” včetně síťového textového editoru GOffice nebo několik variant kecálků včetně ICQ. Skype zatím chybí. Zda půjde přidávat aplikace přímo na plochu a programovat je rovnou jako widgety, není známo. Minimálně zatím to nejde a je pravděpodobné, že tuto funkci si nechá Apple pro sebe.
Stojí za to zmínit ještě jednu věc. Update firmware telefonu probíhá rovněž přes iTunes, stejně jako u iPodů. Aplikace si pravidelně zjišťuje, zda máte poslední firmware a pokud ano, automaticky ho může stáhnout a instalovat. Nové funkce se tedy mohou přidávat relativně snadno, pokud se tak Apple rozhodne.
Výdrž mobilu
O svojí výdrži telefon umí ledasco prozradit na zvláštní statistické obrazovce:
U takovýchto mobilů se vždy bojím, jak dlouho jim vydrží baterky. Musím vám říct, že iPhone překonal jakákoliv moje očekávaní v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Po třech dnech používání jsem na něm strávil osm hodin surfováním přes WiFi, přehráváním hudby a hodinou sledování videa. Teprve třetí den mne upozornil, že má patnáct procent energie a že by rád viděl svou synchronizační kolébku, která funguje zároveň jako nabíječka (nabíjet lze i jen kabelem, ten lze z kolébky vyndat a dát přímo do iPhone). Prostě neuvěřitelné.
S Nokia N95 to naprosto nejde porovnávat. Ta zkolabuje po necelé hodině intenzivního používání 3G o něco déle vydrží s WiFi a snad jen přehrávač hudby nabízí nějaký signifikantní časový úsek použitelnosti. Při běžném mém používání je nemyslytelné, abych N95 nedal přes noc do nabíječky, ačkoliv je pravda, že když ji nechám jen zapnutou a nepoužívám ji (ano, na dovolené byl v šuplíku zapnutý a sbíral SMS), tak vydrží tři dny bez dobíjení, ale jakékoliv hrábnutí do dat a rozsvícení displeje hustě drancuje baterku.
Jak propastný rozdíl oproti iPhone, ten je zjevně stavěný na velké používání a dokonce podle zahraničních recenzí bez problémů zvládne přehrát tříhodinový film a ještě baterka zbude. Abych vás neuváděl v omyl, že tohle je problém jen Nokia N95. Kdepak, tohle je problém všech komunikátorů s 3G, i SEry vycucnete surfováním velmi rychle.
A druhý závěr (do rezervy a odměna za přečtení celého článku přeci!)
Jeden závěr jsem už předsadil na začátek článku. Určitě jsem mnoho věcí zapomněl napsat. Ptejte se v komentářích, pokusím se odpovědět. Chtěl jsem ještě napsat podrobnější informace o technologiích, které Apple nezvolil a co to pro ně bude znamenat. Co vůbec bude iPhone pro svět telekomunikací znamenat. Mám to rozepsané, ale je to další pekelně dlouhý článek, takže to až příště. Chtěl jsem sestříhat video, ale někde jsem zapoměl kabel, takže snad zítra, či v týdnu…
Snad jen poznámku k ceně
Americká cena je díky úvazku / kontraktu s AT&T jednoduše nepřevoditelná na koruny. Z porovnání vychází, že iPhone je dražším telefonem, ale to nezměnilo nic na tom, že se okamžitě stal nejprodávanějším mobilním telefonem AT&T, který porazil i úspěch legendární Motoroly RAZR. Můžete namítnout, že amíci jsou máklí a koupí, na co je reklama. Že u nás by se tak drahý telefon neuchytil. Na to já vám odpovím, že kvůli takovému směšnému trhu, jako je ten náš, se žádný výrobce neobtěžuje vyrábět zvláštní mobil, takže těžko můžeme porovnávat. Amerika si hledí svého pohodlí a styl hodnotí výše, než řadu funkcí, které běžný uživatel ani nepoužije. A to všechno stojí za tím, proč je iPhone tak úspěšný. Zda bude i nadále? Předpokládám, že ano.
Apple velmi pravděpodobně bude telefon dále vylepšovat ať již updaty software nebo novými generacemi hardware a já věřím tomu, že iPhone ledasco změní. Mám k tomu řadu důvodů a ty důvody, které jsem nezmínil, si podrobněji rozebereme zase příště …
