Akce Internet pro dědu

Nedávno jsem se bavil s dědou o tom, co dělám a děda pravil, že internet zní zajímavě a že kdyby byl o dvacet let mladší, že by to taky zkusil. S ohledem na to, že si děda stěžoval, jak je na vesnici nuda, jsem tedy hrdě prohlásil, že nač mládnout o dvacet let, že i v jeho 84 letech není pozdě s internetem začít a že to zařídím. Co by ne, děda je člověk pokrokový, maje za sebou prvorepublikové vzdělání, jednu světovou válku v totálním nasazení, komunistický režim se sbírkou metálů za obnovu pardubického pivovaru a tak ho nějaký internet nemůže rozházet.


Jak se záhy ukázalo, bylo jednodušší to deklarovat než uskutečnit. Problém první – jak k dědovi na vesnici s třiceti domy dostat připojení. ADSL byla jasná a rychlá volba – nejbližších pět let ani náhodou. Připojení na nějakou bezdrátovou síť v Pardubicích má drobnou vadu na kráse v tom, že bych musel vzduchem dostřelit těch deset kilásků do Pardubic a tak to nakonec skončilo u toho, že jsem aktivovat Data Nonstop a šel koupit GPRS modem (nelíbí se vám UPC Chello??? Co by za něj mimopražští dali…).


Pak nastala fáze výběru GPRS modemu. Jelikož jsem nechtěl nějaký dlouhý úvazek, padla možnost nákupu dotovaného modemu a jestli jsem něco nechtěl, tak přidělávat dědovi k počítač telefon, protože ten by zachvíli sundal z kabelu a už by ho nedostal zpět. Nakonec mi Martin Zikmund doporučil mrknout se na nabídku Tencomu, kde dělají průmyslové GSM modemy – balí Enforácké GSM moduly do krabiček, dají k tomu nějaká rozhraní, software a prodávají to za smysluplné ceny. A tak jsem koupil Speeder, což je GPRS modem Class 12 (čtyři timesloty tam a zpět, pět najednou aktivních) s možností externí antény a hlavně připojením přes USB a za 4600 Kč bez DPH je to v podstatě pohádková cena a pohádkové vlastnosti.


Peripetie s instalací modemu už jsem líčil – dobře, že je to oplechovaná krabice, když jsem do něj fláknul pěstí, tohle by plastový modul od Siemensu nerozdýchal. Jakmile jsem ale nafasoval skutečné ovladače, proběhla instalace hladce, všechno bylo za pár minut jak má být a modem jede jak fretka. Až na to, že jsem si ještě pár minut hrál s jeho nastavováním, protože mi nešlo na rozum, proč jede jen na jeden timeslot tam a zpět. Chvilku trvalo, než jsem pochopil, že problém není u modemu 🙂


Speeder je velmi slušný modem a pokud potřebujete stacionární GPRS modem, vyplatí se o něm přemýšlet. Má bohaté nastavování AT příkazy (ano, včetně řízení Class, automatického znovusestavení spojení atd) – jenže nemá žádný podpůrný software, prostě si ho buďto nastavíte AT příkazy (dobrá dokumentace), nebo máte smůlu, protože k tomu není žádný hezký klient, kde byste si zaškrtali, co všechno to má dělat. Škoda – malý klient třeba na posílání SMS by se hodil, takhle si ho můžete akorát sami napsat.


Další problém byl v počítači. Logicky jsem usoudil, že bude nejlépe použít XPčka, protože jsou uživatelsky jednoduchá, přítulná a navíc s nimi umím, takže nebudu experimentovat s Linuxem. Když opomenu fakt, že jsem si domů sice přinesl originálně koupená CD, ale licenční číslo jsem nechal v práci v trezorku, abych ho neztratil a ono je při instalaci potřeba, takže jsem zoufale hodinu surfoval po netu, abych našel nějaké warezové a nemusel do práce, byla instalace v pohodě. Jenže pak přišly na řadu úpravy. Bylo potřeba vyházet všechny hlášky, které by dědu znepokojovaly – děda rozhodně nepotřebuje, aby mu XP pořád nabízely prohlídku systémem, natož zaregistrování do Passportu a tu hromadu dalších blbostí, které XPčka pořád vnucují. Zatímco samotná instalace trvala hodinku a proběhla automaticky, „kastumizace“ pro dědu, tedy odstranění všeho balastu a hlášek, na které by mohl děda kliknout a ztratit se, trvala další dva večery. Nakonec to opravdu funguje pardáně – počítač se zapíná a vypíná tlačítkem (žádné vysvětlování, co je to heslo a odhlašování), okamžitě naběhne Explorer, automaticky se naváže spojení a jeho stav se uklidí na lištu – odpadá vysvětlování, jak se sestavuje připojení, co je ikonka prohlížeče atd.


Děda byl fascinován. Pravil, že si nepředstavoval, že internet je takové zajímavé čtení, že myslel, že to jsou nějaké pitomé programy. Samozřejmě dostal předinstalované bookmarky na zajímavé servery, homepage jsem mu nastavil na Zprávy iDNES (marigolda jsem vynechal) a začal jsem mu vysvětlovat, že stačí kliknout levým tlačítkem myši. Problém: děda je starý pracant a jeho prstíky si na jemné ovládáni myši zvykají těžko. Rozumně jsem pořídil optickou myš, aby nebyly problémy s čištěním, jaké se na dědově venkovské haciendě dají předpokládat. Bohužel jsem nesehnal myš s jedním tlačítkem a navíc je ta myš s kolečkem, což mne nenapadlo, že bude dělat problémy. A dědu vždy trochu zděsí, když omylem klikne do pravého tlačítka a vyběhne mu nějaké kontextové menu, kterému nerozumí a nepotřebuje rozumět.


Nakonec to vypadá, že se sžil se základním ovládáním webu ve smyslu identifikovat hyperlink (fuj, jsou weby kde není podtržený, jak ho pak chcete poznat?), kliknout na něj, posunout stránku nahodu a dolů, vrátit se na předchozí stránku a vybrat si z Oblíbených (tam nevěřím, že jsem mnoho uspěl, děda zaparkoval na idnesu a byl naprosto konsternován: hele, tenhle zápas se hrál před půl hodinou, jaktože už mají v novinách výsledky?). Vzdal jsem vysvětlování o tvorbě URL, vyhledávání jsem vyřešil instalováním Google toolbaru, ale stejně nevěřím, že by to děda používal.


Jo, kdybyste tušili, co je za práci nakonfigurovat prohlížeč tak, aby se v něm nemotaly spousty menu a voleb a hlavně jsem musel instalovat AdMunchera, aby dědu neděsily reklamy – zejména ty létající a vyskakovací jsou fakt otřes. Blurp.


Děda si prošel zhruba dvě dvouhodinové lekce internetu a musím říct, že snažit se vysvětlit to člověku, který o netu nemá ani páru, není taková legrace, jak to vypadá. A to je děda snaživý a aktivní vzdělanec se zájmem o všechny novinky, jenže přeci jen bez toho letitého backgroundu, který považujeme někdy za samozřejmost, to tak snadno nejde. Už jen problémy s výrazy typu „klikni na ikonku“ … a tvůrci webů nedělají mnoho pro to, aby takovým začínajícím práci usnadnili…


Nu, tolik k dosavadnímu průběhu akce Internet pro dědu. Na příště si necháme zopakování používání emailu (obávám se, že jsem nedostatečně vysvětlil přepínání aplikací ve Windows) a založení weblogu a diskuse. Myslím, že děda by diskuse a weblogy trochu rozproudil :))

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...