Agent 067

Když jsem odcházel z Lupy, řada lidí téměř automaticky předpokládala, že moje další štace budou zase nějaká ta média. Nabízelo se to, je to něco, co dělám rád a s čím mám nějakou tu zkušenost a kde doba změn nutí ledaskoho k experimentům a najmutí si člověka, o němž je souzeno, že tomu rozumí. A tak se skutečně sešlo pár nabídek, některé i velmi hezké jak po stránce obsahu práce, tak po stránce příjmů.

Všude jsem se nakonec slušně omluvil a nešel jsem do toho. Situaci mi ulehčilo i Aktuálně, které napsalo tak kulantně formulovaný článek, že se z něj dalo usoudit, že jsem nastoupil právě tam a tím pominula potřeba cokoliv vysvětlovat. I když poslední dobou se mne dost lidí soustrastně ptá, zda už mne Bakala také vyrazil. Nevyrazil.

Důvod, proč jsem dal přednost vlastnímu podnikání a založil s Pavlem firmu v odvětví, které dnes obecně nepovažují lidé za podnikání přející, je vlastně prostý. Instinktivně jsem cítil, že média se řítí do problémů a doba, kdy se v nich dalo slušně uživit a ještě udělat kus práce, je ta tam. Jistě, mohl bych „restrukturalizovat“, nastoupit někam jako vyhazovač, jenže já radši rodím, než pohřbívám. A porodů, které vypadají nadějně, bylo mezi pozvánkami málo. Když jsem si teď, po více jak roce procházel všechny ty nabídky, zjistil jsem, že instinkt mne nezklamal. Až na čestné výjimky by šlo o spolu/práce, které by právě končily rozlučkou, ekonomickými nebo morálními dilematy a kompromisy, ke kterým jsem nedospěl.

Čímž se obloukem dostávám k možnosti vytvořit si médium vlastní. Ještě před pár lety se mi zdálo, že je vhodná příležitost k další vlně konsolidace, jenže tu pak provedla Mladá Fronta a další vlna by byla komplikovaná a i inzertně o dost méně zajímavá. Navíc peníze z inzerce už dávno nepatří mezi jednoduché a upřímně: pokud nemáte v týmu někoho, kdo inzerci pořádně umí, je lepší se do toho nemotat. Mám, pravda, jednu firmu, kde provozujeme řadu digitálních médií, ale výnosy z nich neproudí inzercí. Dělat novináře a dělat obchodníka, je setsakra rozdíl. Druhá vlna konsolidace mi sice v hlavě ležela dlouho, ale když jsem vzal do ruky kalkulačku, zjistil jsem, že by byla asi tak výnosná, jako kdybych si udělal další eshop (což, jak vím ze zkušenosti, nechci) a za podstatně více práce.

A tím se obloukem vracím k Petru Koubskému a jeho novému médiu 067. Vezměme si do ruky kalkulačku. Tři pořádné články za dva týdny, to je fulltime režim (je k tomu něco marketingu, něco programování, úřadování atd) jednoho člověka. Aby to mělo smysl, měl by to být ekvivalent práce, na jakou by Petr dosáhl, dovolte mi od stolu říci že milion korun ročně (nezapomínejme, že část sežerou daně, nájmy, vývoj, overhead kolem firmy), aby to nebyla vysloveně low-cost záležitost a i uživatel měl profi dojem.

Při 900 Kč ročního předplatného nám dává 1111 předplatitelů, kteří jsou potřeba. To na první pohled není moc. Insider patřící pod Aktuálně za rok nasbíral 1400 předplatitelů. Měl více tarifů, více klientských možností (mobilní klienti a tak). A fungoval na trhu, kde je fest konkurence, tedy politické zpravodajství. A taky větší zásah, teoreticky.

067 vstoupilo na trh inteligentního čtení o techno-společnosti, kde kromě anglického Wired v češtině nic není (to není vtip!). Média IDG jsou mrtvoly, Chip a PC Extra či jak se to jmenuje, sem rozhodně nemíří. 067 je zaštítěno jménem Petra Koubského, který v tomto žánru publicistiky patří ke špičce a k těm lidem, kteří jsou schopni přitáhnout další jména, neb s každým vyjde. Pokud si chcete odpočinout od Dana Dočekala na Lupě, nebudete mít mnoho jiných možností, po čem sáhnout.

Záleží samozřejmě na tématech. První číslo by mě nepřesvědčilo, že jde o čtení pro mne. Úvodník Petra Koubského přináší zajímavé postřehy a paraboly, jenže je to úvodník. Článek o čučení na letadla je pro mne hobby článek o „fenoménu“, který znám a který mne jako „fenomén“ nezajímá. A do čísel za „fenoménem“ nás nahlédnout nenechá, což by mne už zase zajímalo. Jakkoliv je hezky zpracovaný, je to jen stoplusjedna zahraniční zajímavost. Do třetice Kašpárkův slovník nových interesantních pojmů je taková všehochuť, sice čtivá, ale nic, z čeho bych měl dojem ponoru do hloubky, jen vkusně sestavené inteligentní výplně. K tomu se ve Wired také používá, na leitmotiv magazínu je to málo.

Všeho všudy, když odečtu úvodník a výplň, zbyl mi jeden hobby článek o hobby, jemuž neholduju. Nic, co by se mi protínalo do businessu, co by mi otevíralo nové světy a kladlo hlubší souvislosti či nároky na mne jako čtenáře. A smůla je, že jako řada náročných čtenářů si nemohu dovolit na takové hobby články utrácet svůj čas. Kdyby mne pán ponořil do světa sledování letadel s čísly návštěvností webů, sledování letadel miliardářů či výhledů na pracovní místa a netradiční morální/ekonomická dilemata, bylo by to něco jiného. Ačkoliv bych v tom podnikat nechtěl, byl by to pro mne zajímavý zvonek.

Z jednoho čísla zdarma neradno dělat hlubší závěry, zejména, když se pohybujeme na ledě přetvářejícího se mediálního průmyslu. Zjevně si i Petr Koubský uvědomuje, že to chce onu pověstnou „one more thing“ – jíž je v tomto případě Zeď po způsobu Milionové homepage s logy předplatitelů. A jistě budou další „one more“, pokud a kam peníze dovolí.

Vypočítat, zda se 067 zaplatí, dopředu nejde, to je ta pointa pointa podnikání. Ale lze odhadnout trend. V lepším případě ano, zaplatí se a nebude jej autor dotovat svou prací. V nejlepším vznikne nový magazín, který se v průběhu deseti let etabluje a bude i něco vydělávat. Na víc současná česká mediální scéna v rozvratové krizi a bez prostředků i agresivního přístupu nemá.

A to je nakonec důvod, proč jsem od novinařiny zase odešel. Je tu jen velmi málo prostoru na to, slušně se tu uživit. To je první vada. A prestiž novinářského povolání klesla tak hluboko, že i při smalltalku v taxíku na otázku, co dělám, radši říkám, že prodávám smaltované hrnce důchodcům. Vzbuzuje to pozitivnější emoce.

Bylo by na dlouho říkat, proč to tak je, šetření v médiích a protiútok politků i ne-profi (čili czech-like) píáristů by v tom hrálo prim. Za téhle situace ztratíme celou řadu novinářů, kteří prostě rodinu z platu neuživí, už nepomůže ani vedlejšák po večerech a do toho se přidává otázka po smyslu toho, co děláme. Všimněte si při té příležitosti, kam odcházejí lidé z redakcí, kde se nyní láme chleba (a uhlí). Zhusta mimo branži. A to je průser. Zvyšuje se počet pendlerů, externistů. To znamená nestabilitu na obou stranách a zejména názorovou pružnost. To, že dobrá novinařina výrazně vymizela, je fakt, který známe. Teď se k tomu dozvídáme, že se nemá odkud objevit, zrestituovat. Snad za dvacet let, při příští generační obměně, až dorostou noví novináři, kteří se řemeslu přiučí v cizině a vrátí se sem dojati zájmem o ně a jejich celospolečenskou potřebností.

Z počinu 067 se tak stává spíše spasitelské dílo, spasitelské v jiné rovině, než babišovská United Media. Spasitelské zdola, vědomím toho, že když chce člověk dělat něco pořádně, nezbývá mu v tom bordelu nic lepšího, než to udělat sám a strhávat příkladem, ne kecáním o tom, jak se to jinde dělá špatně. Proto je dobré tomuto počinu držet palce (když už jsem sám na to neměl koule). Aby devětapadesát padlých po Jamesi Bondovi nebylo obětováno zbytečně.

Jednoduché to nebude na žádné straně. Kvalitní média se prosazují pomalu proti implicitní nedůvěře, čtenáři si cestu hledají také pomalu, protože velká reklama je znechucuje, malá nezasáhne. Drží palce oběma stranám.

Sám jsem zbaběle z barikády slez a našel si jinou. Rozhodně ne jednodušší, protože jestli si myslíte, že v energetice jde něco jednoduše, tak to byste tu ještě všech deset oblízli na RRTV. Ale novou, jinou, s větší možností revoluce, většími prohrami i zisky.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 3,71)
Loading...

14 komentářů

  • chyba mi tam informacia, objednal si?;-)

  • Ta „zeď“ se jmény a logy předplatitelů má být ten „one more thing“? To mi tedy přijde jako zatraceně malá výhoda. A porovnejme cenu a co za to dostaneme: 067 – tři články (v tomto případě úvodník, magazínová výplň a Michalův webový standard) za 35 Kč vs. například sobotní LN za 19 Kč. Jasně, předností 067 může být lepší vhled do IT tak, jak se o něm nedočteme v Chipu nebo Computeru, ale to se zatím jaksi nedostavilo, zatímco v LN z této soboty ano – mám na mysli článek E-kolonizace lidstva v Orientaci, kvůli kterému mě to srovnání napadlo… Ale jak zaznělo někde na Fcb, PR má 067 velmi dobrý…

  • Taky jim držím palce, nicméně první číslo mě zvlášť nezaujalo vzhledem k ceně. Poslední roky ruším jedno předplatné printu za druhým, nevidím důvod zavazovat se k novému předplatnému. Leda z charitativních důvodů a to by bylo pod úroveň PK.

  • Patricku, přemýšlím o tom, jestli dobrá žurnalistika zhynula nebo ne, a kolísám mezi odpověďmi Ano a Ne.

    Protože. Dobrá žurnalistika tu byla vždy jen pro dobré čtenáře. Pro blby tu byly vždycky blbé plátky. Dobří čtenáři v nepropojené době neměli kde jinde brát dobré články, jejich zájem byl enormní a tudíž dobré články vznikaly. Hodně dobré články se oxeroxovaly a rozdávaly známým nebo věšely na nástěnky.

    Dobří čtenáři zůstávají, ale v propojené době na to jdou jinak. Vybírají si z přehršle zdrojů, domácích i zahraničních. Z „oficiálních“ médií, z blogů a kvaziblogů, a třeba i z facebookových postů – některé jsou tak dobré, že je to vlastně dobrá žurnalistika. A i z materiálů, které nejsou žurnalistické – z (nadčasových) informačních zdrojů. Jejich (naše) zásobenost kvalitním materiálem není, aspoň jak se mně zdá, horší než dříve. Naučili se navíc z mnoha různých zdrojů syntetizovat výsledek. Jsou vlastně tak trochu sami sobě žurnalisty.

    Takže si tím úpadkem žurnalistiky nejsem tak jist. Ano, čím si jsem jist a s tím s tebou souhlasím, je úpadek podnikání v médiích, sestup tohoto odvětví. Já sám jsem od vydavatelské branže ostatně utekl při první příležitosti.

  • Jiří, to že někdo publikoval skvělý postřeh či článek na blogu nebo v diskusi, to není přece novinařina. Novinařina, žurnalistika, je reprodukovatelný postup spojený s pozorností k tématu. Tématu se novinář věnuje, umí odlišit důležité od nedůležitého, umí protřídit informace od šumu a vybrat podstatné. To, že se to blogerovi podaří jednou za rok neznamená, že jsme spasili žurnalistiku. Chybí tam jak ta systematičnost, tak reprodukovatelnost. Zůstala nám záplava informací, ze které je těžké si vybrat, proto taky jsme rádi za nástroje, které nám to umožňují. Je pravda, že se nakonec o české politické situaci dozvídám na Facebooku, protože ty nejhustsší články (at je to co je to) tam přátelé linkují a teprve podle většího počtu linkování to probublá ke mě.

    Žurnalistika u nás dostává na frak, je můj závěr. Informace nepřestávají proudit, což ten fakt jen více zamlžuje, ale takhle to dobře není. Chybí v tom ta systematičnost…

  • Já tu zopakuji to, co jsem psal v diskusi na Lupě…
    Osobně si aniu v nejmenším nemyslím, že je nesmyslem samotná myšlenka vydávání podobného magazínu v placené formě, cena mi ale přijde přestřelená.

    Shodou okolností jsem si asi před měsícem přeplácel CQ magazine, což je v oblasti radioamatérství nesporně prestižní časopis s tradicí cca 65 let, cena digitálního předplatného je cca 550 korun ročně (i po poklesu koruny). A dokážu dát pár dalších příkladů z jiných oborů, kde je to s cenou podobné…
    Nahodit na zcela nový pokus bez jakékoli historie cenu skoro dvojnásobnou je opravdu „odvážné“ a moc nevěřím, že by se to příliš rozšířilo. Ano, je mi jasné, že tu bude snaha argumentovat tím, že trh u nás je malý a tak je pro rentabilitu nutná vyšší cena, ale to si opravdu někdo myslí, že čtenáři budou tento argument automaticky „radostně přijímat“ a platit více?
    A když si připočteme, že ukázkové číslo 067 opravdu zas tak moc přesvědčivé není – kdo už si to předplatil?.

  • A jinak ještě jedna poznámka – z mého pohledu mi přijde proti tomu „ukázkovému číslu 067“ o poznání kvalitnější tabletový magazín Dotyk, který je přitom (alespoň prozatím) zdarma. Tento počin vypadá docela slibně a jistou úroveň si drží již delší dobu. Docela si umím představit, že bych za něj byl ochoten i určitou částku platit…

  • Docela dulezita otazka je, zda by o nekterych vecech meli psat zurnalisti. Neni lepsi nez informovat novinare ucit odborniky psat?

  • Patricku, spousta lidí se systematicky věnuje oboru X (představ si svou energetiku, hodinky, mobilní sítě, apple) a občas o tom něco napíše. Proč by to mělo být horší než když se tomu dva týdny systematicky pověnuje dobrý novinář?
    Naopak, zdá se mi, že občas píšící odborník je schopen napsat hlubší článek. Novinář má zase výhodu ve své dlouhé praxi se srozumitelným psaním.
    Jsem v tomhle argumentu spíš na straně Jirky Hlavenky – ostatně to vidím na sobě, kdy mi noviny i tv z 90% nahradily právě blogy a sociální sítě.

  • Michal Ilich – sám mám za sebou docela slušnou publikační činnost, tak snad mohu hodnotit z praxe… Moje zkušenost je taková, že „nežurnalisté“ fungují docela dobře v technických a obecně „exaktních“ oborech. Zde je opravdu nejlépe, aby časopis(server) měl v podstatě jen šéfredaktora, který vyhledává témata a autory a případně korektora, který trochu dolaďuje styl atd., vlastní články ale mohou psát externisté velmi dobře. Mimochodem ale ani zde bych význam toho šéfredaktora nepodceňoval…

    Podstatně složitější je to ale u médií cílených víc na společnost, politiku atd. Tam je pořád s náhradou specializovaného žurnalisty problém. „Aktivisté“ sice mohou poskytnout zajímavé podklady, ale nějaký ucelený pohled je obvykle dost sporný. Že v mnoha současných médiích je to s prací žurnalistů dost problematické i v těchto oborech je jiné téma :-(((

  • Jedna vec je kvalitny a zaujimavy obsah, druha vec je ci a ako sa da spenazit (a na akom trhu s ohladom na jazyk). Co dokaze fungovat je, ze dany autor si najde dostatocne zaujimavy okruh citatelov (kludne tych 6.7%), tym bude zaujimavy pre niekoho, kto v ramci reklamneho rozpoctu bude ochotny na tyzden, dva alebo mesiac projekt sponzorovat. Vid napriklad daringfireball.net (bez ohladu na to co si myslite o obsahu) ma vcelku uspesny model tyzdenneho sponzoringu za 9500 dolarov, co rocne prinesie cca 400000 dolarov pri 80% obsadenosti tyzdennych slotov sponzormi. Citatelov neotravuje reklama (okrem 1 clanku raz za tyzden) a zaroven nemusia nic platit – a ak chcu projekt podporit financne, nic im nebrani kupit si clenstvo alebo tricko z jeho logom:-) za co dostanu par drobnych vyhod.

  • Michal Illich: důvodů je celá řada. Nepíšu o tom systematicky, vypadne mi něco proto, že na to nemám čas to napsat. Navíc nevíš, jaká je moje motivace – vypadlo mi to, protože jsem neměl čas, nebo se mi to nehodilo do krámu? tohle není novinařina a novinařinu to nenahradí, jen v lepším případě doplní. Pokud by ji to mělo nahradit, nebylo by to dobře – byl by to strukturální problém. Asi tak, jako kdybys nevěděl, že jsi z učebnice programování postrácel třetinu stran a nevěděl, jakých…

  • Pardon, a u novináře také nevím, zda ten který aspekt vynechal proto, že (namátkou):
    1. o něm sice ví, ale nepovažuje ho za důležitý
    2. o něm vůbec neví
    3. o něm ví, ale protože za 30 stříbrných dělá skryté P.R., naschvál ho ignoruje

    A vzhledem k tomu, že pár novinářů znám, tak bych to defaultně, bez konkrétního případu, viděl na 70:30 mezi druhou a třetí možností. Pokud má být protiargumentem „novinář XY je natolik renomovaný, že 2 ani 3 nepřipadají v úvahu“, pak totéž se dá říct i o renomovaném blogerovi.

  • Jako projekt mi to přijde zajímavé, vlastně vítám všechny podobné projekty. Ale nemůžu tady najít tu správnou cílovku. Kdo to je? Mám dojem, že se taky odlišuji a mohl bych patřit do té skupiny, motám se kolem web byznysu, ale články mě nezaujaly. Přijde mi taky, že 3 články za 14 dní je hodně málo. Lidi jsou rozmlsaní a chtějí informace pořád. Ale určitě to bude fungovat, velký firmám zas tak nevadí, jestli někde utratí o pár kaček navíc.