6. Proč akademické sítě

Možná se ptáte pro důvodu, jenž žene akademické instituce a vlády do výstavby a financování stále lepších a lepších akademických sítí. Proč se vůbec zabývat historií internetu, který z provopočátku akademické a experimentální sítě utvářely? A proč se ještě dnes starat o Cesnet a jeho děti?Možná se ptáte pro důvodu, jenž žene akademické instituce a vlády do výstavby a financování stále lepších a lepších akademických sítí. V době, kdy málokterá komerční panevropská síť disponuje podobnou kapacitou, se v akademickém internetu pracuje s gigabitovými rychlostmi. Není to zbytečné plýtvání peněz z kapes daňových poplatníků? Nevystačila by si akademická sféra s pomalejšími linkami?

Dlužno připomenout, že většina novějších projektů jest iniciována z prostředků Evropské unie. Právě Evropská unie klade již od roku 1996 na rozvoj internetu hlavní důraz a v opoždění rozvoje internetu v Evropě je stále častěji spatřována jedna z hlavních příčin (ne-li hlavní) technologického a tím i ekonomického zaostávání Evropy za USA.

Akademické sítě zpravidla slouží jako testovací okruhy pro nasazování nových technologií a protokolů, například k testování nového adresního systému IP6, jenž by měl odstranit stále se zvětšující problém s nedostatkem volného adresního prostoru na internetu.

Je třeba si uvědomit, že takovéto pokusy zpravidla není možné provádět v komerčních sítích, kde by platící zákazníci svoji úlohu pokusných králíků nesli s krajní nelibostí. Akademickým sítím a universitním pracovištím tak připadá úloha základního výzkumu a testování

Je tak internetovou tradicí, že spousta zajímavých projektů vzniká v akademickém prostředí – vznikají tu díla, která z počátku komerční instituce považují za nerealistická a nefinancovatelná a která později, až se prokáže jejich životaschopnost, se pokoušejí odkoupit či přetáhnout jejich autory. Samotná akademická půda tu působí jako podhoubí pro realizaci a vznik zajímavých myšlenek – a proto je tak důležité, aby akademická sféra se udržovala i technologicky na výši doby.

Dalším důležitým argumentem je vzdělávací role universit. University a vzdělávací instituce mají dle plánů EU a ostatně i dle selské logiky připravovat studenty na praktické problémy, se kterými se setkají v zaměstnání a je nemyslitelné takovou přípravu provádět na zastaralých technologiích. Doby, kdy se na školách vyučoval hromadně Basic či Pascal, ačkoliv bylo jisté, že seriosní programy v něm již vznikat nebudou, by měly být minulostí a studenti by se měli na školách setkávat s tím, s čím se po opuštění škol setkají i v praxi. A protože před jejich vstupem do praxe a nástupem do školy je přeci jen jistá prodleva, je náskok akademického prostředí zcela ospravedlnitelný.

Obecně řečeno přispívá náskok akademické scény v internetovém prostředí k rychlejšímu posunu internetu a počítačových sítí obecně, ale také k určité korekci vlivů, jež vycházejí z komerčního prostředí a jsou zřejmě nutným doprovodným jevem provázejícím boje firem o postavení na trhu a samozřejmě o peníze. Výhodou akademické scény je skutečnost, že stojí stranou oněch dvou vlivů (postavení na trhu, peníze) a je tedy do značné míry schopna rozumně korigovat výstřelky, jež by se jinak v rámci konkurenčního boje hrozily stát běžnou záležitostí.

Domnívám se, že tímto bychom mohli uzavřít kapitolu věnovanou akademickému internetu. Pokud jste místy byli až frustrováni hromadou technických zkratek, které vám říkají pramálo, nebo vůbec nic, můžete od následujících částí očekávat značné zlepšení.

Seznámit se s historií projektů CESNET a TEN v České republice je ovšem jedním ze základních předpokladů pro pochopení fungování českého internetu jako celku v prvních letech jeho komerčního fungování. Právě vztahy CESNETu jako z počátku výhradního, později majoritního poskytovatele internetových služeb a rozpory mezi akademickou a komerční sférou nejenom na internetu, ale i v rámci samotného CESNETu, jsou jedním z určujících faktorů pro vývoj českého internetu. V mnoha případech bude možno si povšimnout až animósních reakcí probíhajících mezi lidmi z CESNETu a zbytkem internetu, přičemž tato animosita bývá obapolná. Hlavní projevy takovéto animosity se objevily u problematiky peeringu NIXu, dále pak například při zavádění transparentních cache do sítě TEN ale také již od počátku komerční nabídky CESNETu k připojení, kdy bylo CESNETu vytýkáno, že za akademické peníze a granty připojuje komerční zákazníky.

Všechny tyto problémy byly hlubší a nelze je shrnout nijak povrchně, proto všude tam, kde budou podstatné, se na ně podíváme hlouběji. Ve výsledku uvidíme, že vždy šlo o to nejprostší: o peníze a jejich redistribuci.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...