Marigold.cz » Mystérium eurounijní energetiky a zákazu žárovek
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Moje kniha Husákův děda

Podrobnější informace o mojí povídkové knize Husákův děda najdete zde.

Mystérium eurounijní energetiky a zákazu žárovek

10.3.2014

Nikdy by mne nenapadalo, že tak banální téma, jakým je eurounijní „zákaz žárovek“, vzbudí tolik vášní mezi českými internetovými uživateli. Ale vzbuzuje. A protože v českých médiích k tomu nenajdete mnoho relevantních materiálů, rozhodl jsem se po vzrušené twitterové diskusi posloužit obsáhlejším výkladem. Termín „zákaz žárovek“ budu nadále používat, i když je nesmyslný, ale v českých médiích zavedený, což si vysvětlíme později.

Začnu dvěma body, které s tématem souvisejí okrajově. Tím prvním je obecný odpor českých médií a české společnosti k Evropské unii. Je zajímavé, jak se nálada změnila za těch deset let od doby, kdy jsme se dobrovolně v referendu rozhodli pro vstup do EU. Pamatujete si?

V roce 2003 bylo pro vstoupení ČR do EU 77% voličů při 55% volební účasti. Dnes je obecně v médiích i v internetových diskusích EU vydávána za zkorumpovanou, zkaženou socialisticko-komunistickou instituci, kterou je radno opustit ihned, jak zjistíme, jak na to. Proč je tomu tak, když řada fakt hovoří proti tomu názoru, naposledy i názor (zuřivě obhajovaný i rozporovaný), že Slovensko, které přijalo euro, nás i díky tomu předstihlo v hospodářském růstu?

Mou soukromou teorií v tomto případě je trvalý tlak místních politických elit (včetně bývalého prezidenta Klause), které tím přesměrovávají pozornost od vlastních problémů. Přístup k řešení a především presentaci problémů typu „pomazánkové máslo“ mne spíše v podezření utvrzují. Deset let trvale negativního přístupu politiků k EU zanechal své stopy.

Tím druhým bodem je přístup českých médií k eurounijní tématice. Valná většina médií (s čestnou výjimkou Rozhlasu a ČT) nemají žádné bruselské zpravodaje a jejich informování o EU tématice je převzaté z agenturního zpravodajství a zdeformované. Jen málo novinářů rozumí tématu fungování EU; například vztah mezi Komisí a Parlamentem EU je pro nemalou část novinářů záhada. Spolu s tepáním do EU od našich politiků a využívání EU jako hromosvodu se není čemu divit, že po deseti letech od referenda považuje většina české společnosti EU za podivnou instituci, ačkoliv s ní nemají prakticky žádnou vlastní zkušenost. Média dnes už jen vyhovují společenské objednávce.

Z toho plyne, že česká média případ „eurounijního zákazu žárovek“ podávají (pokud vůbec nějak) jako příběh eurounijní byrokratické socialistické demence, což zatím plynulo hlavně z novinářské neznalosti, teď se k tomu ještě přidává zainteresovanost nových majitelů, třeba uhlobaronů. Podívejme se na celý příběh střízlivěji, prostřednictvím pár faktů.

Internalizace externalit: kdo za to může, ať to zaplatí

Tak především, dlouhodobým trendem v rámci EU (ale také v USA), je „internalizace externalit“, tedy názor, že pokud někdo způsobuje nějaké problémy ostatním, měl by za to platit. Pokud jezdíte autem, neměl byste platit jenom za auto a benzín, ale i za opotřebení silnic a dokonce i za to, že užitím auta produkujete škodlivé plyny, které ostatním ničí zdraví či cokoliv jiného. A to je ta internalizace externalit, která se začala řešit po dvou linicíh: za prvé tak, aby se snížil dopad externalit na nezainteresované strany a za druhé tak, aby se zvýšila úhrada negativních dopadů externalit od těch, kdo je způsobují. V případě automobilismu se první řeší vypuzením olovnatého benzínu (nešlo o zákaz, prostě se daňově bezolovnatý zvýhodnil), druhé pak nejrůznější formou silniční a spotřební daně. Zajímavé je, že tohle nepřišlo nikomu v Česku divné a bylo to přijato, ačkoliv by bylo možné argumentovat tím, že „faktický zákaz“ olovnatého benzínu je protitržní a bolševická manýra.

Dlužno dodat, že zákaz olovnatých přísad do benzínu a zákaz žárovek dělí asi dvacet let zkušeností v regulacích. I proto, po řadě jiných zkušeností, EU přistoupila k „zákazu žárovek“ jinak.

Než se k samotnému zákazu dostaneme, podívejme se na okolnosti, proč se vůbec něco takového řešilo. A to už se musíme pohroužit do energetiky, dalšího nepopulárního a nudného tématu. Nudného dost neoprávněně, všude na světě tímto odvětvím proudí obrovské peníze a všude na světě je velmi bedlivě sledováno, jen u nás stojí stranou zájmu a jen tu a tam zavtipkujeme, že jsme vlastně Čezko. Je dobré si toto uvědomit při debatách, které nám naše politické elity funucují: veškeré „podvody“ se sociálními dávkami v Česku, se kterými česká vláda tak ráda proklamativně bojuje, jsou ve srovnání s penězi plýtvanými v energetice z našich kapes formou různých povinných odvodů a plateb zcela zanedbatelné.

Eurounijní energetika: nezávislost je strategický cíl

Eurounijní přístup k energetice vychází z několika předpokladů.

Tím prvním předpokladem je, že dostatek levné energie bude jedním z hlavních předpokladů konkurenceschopnosti průmyslu do budoucna. Průmyslem navíc není myšlena jen taková ta těžká strojařina (jako v Česku), ale také (a do budoucna zejména) IT průmysl, jako jsou datová centra a vývojářské firmy, kde se nevyrábí fyzické zboží, ale obdělávají data. K tomu se sluší poznamenat na okraj: jedním z hlavních důvodů, proč Amazon neotevře nové datové centrum (nikoliv sklad) v Česku je kromě úředně-právních problémů také problém s cenou elektřiny, která je u nás tvořena výrazně netržně, o větší části rozhoduje monopolní distribuce.

Druhým předpokladem je, že na území EU se nachází zoufalý nedostatek energetických surovin, zejména pak ropy a plynu, ale třeba i uranu. Krom toho se neočekává, že by se podstatné další zdroje v rámci EU našly s výjimkou „břidlicového plynu“, k němuž se teprve hledají zkušenosti. K tomu netřeba mnoho dodávat, snad jen tolik, že Norsko není členem EU.

Do třetice EU předpokládá, že v budoucnu poroste tendence dodavatelů energetických surovin nedodávat samotné suroviny, ale získávat přidanou hodnotu dodáváním produktů z nich, například energie. O což se sníží přidaná hodnota výroby v rámci EU.

A za čtvrté se předpokládá, že dodavatelé energetických surovin budou mít sílící tendence dodávky surovin používat jako zdroj nátlaku. Dobrým příkladem je Rusko versus Ukrajina a vůbec Rusko jako podstatný dodavatel ropy a plynu pro země EU.

Po zvážení těchto předpokladů EU vypracovala politiku snižování strategické energetické závislosti na energiích vyráběných ze zdrojů mimo EU. Nu a protože energetických surovin mají země EU nedostatek, největší příklon v energetické politice byl směrem k úsporám a obnovitelným zdrojům, jmenovitě solární, vzdušné a bioplynové elektrárny (vodní jsou již významně utilizovány). Proč ne jádro? Ani uranu v Evropě není dost a zpravidla se kupuje ruský. Obnovit českou těžbu, to je na samostatný článek a rozhodně to není snadné a spolehlivé řešení.

Nás z téhle strategie teď zajímá kapitolka úspor. EU (zejména Německo a Velká Británie) jsou velmi systematické, takže místo toho, aby od stolu přikázaly, jak se nejlépe ušetří a následně se okecávalo, proč to nevyšlo (jak je zvykem u nás), provedla se řada testů a studií. Z nich třeba vyšlo, že by sice bylo z pohledu úspor zajímavé zbourat všechny ty britské cihlové domky a místo nich postavit pořádně zaizolované, jenže na to nikdo nemá. A tak se začala používat metrika poměru očekávaných úspor k nákladům na jednotku úspor, než celkových úspor, což favorizovalo celou řadu do té doby spíše alternativních přístupů. Zbourání britských baráčků (o němž se nikdy vážně neuvažovalo, ale je to dobrý modelový příklad) mělo i své ekonomické dopady: rozhodně by nebyly peníze na to pořádně zaizolovat všechny, takže by se muselo vybírat a systém by nebyl spravedlivý, protiřečil by tedy řadě eurounijních principů, mezi nimiž je zásada nediskriminace a rovného přístupu.

Proč šetřit právě na osvětlení

Ukázalo se, že velmi důležitým momentem pro úspory je drobné osvětlení. To se v té době řešilo prakticky monopolně žárovkami, které většinu elektřiny přemění na teplo, menšinu na světlo. Přitom v té době existovala celá řada alternativních zdrojů světla, které byly mnohem efektivnější: od halogenových svítidel, přes trubicové zářivky až po LED (říkejme jim úsporky). Trh navíc vypadal jako přirozené a skvělé pole pro úspory. Zatímco žárovka spotřebovala 100W, úsporka o stejném světelném výkonu spotebovala něco mezi pětinou a desetinou. Problém byl v tom, že úsporka stála něco jako stonásobek ceny žárovky. Evropská komise tedy začala komunikovat s výrobci svítidel o tom, co by se muselo udělat pro to, aby úsporky byly levnější. A výrobci odpověděli, že by se jich muselo vyrábět podstatně více. Po delší negociační fázi tedy došlo k tomu, že EU zakázala ke svícení používat zdroje, které nedosahují určitého stupně efektivity, tedy světelného výkonu na spotřebovanou elektřinu. Abychom byli přesní, EU tyto světelné zdroje zakázala prodávat, nikoliv používat – odtud tedy ono označení „zákaz žárovek“. Ve skutečnosti je dále smíte používat, ale nesmíte je prodávat jako zdroje světla. Tady někde je kořen fám, že zákaz žárovek mají na svědomí jejich výrobci. Ve skutečnosti je to běžný postup (a nejenom v EU) – úřad se ptá těch, kdo se v oblasti pohybují, ti odpovídají, úřad má na paměti to, že representují svůj zájem a to při posuzování odpovědi zohlední. Tady je mimochodem kořen toho, proč je důležitá angažovaná občanská společnost a proč ji pánové, jako Klaus, nemají rádi. Tady mohly vystoupit (a na západě taky vystoupily) různé spolky a občanská sdružení a mohly namítat, proč to není pro obyčejného občana dobré. A úřad by se tím zabýval.

Tento zákaz byl rozplánován na několik let, kdy se z pohledu zákazníka postupně zvyšoval příkon světelného zdroje, který se nesměl prodávat. Evropská unie začala s nahrazováním žárovek v roce 2009, v tentýž rok jako Švýcarsko a Austrálie, předběhla nás například Brazilie, naopak od roku 2012 podobný zákaz platí v Rusku či USA a vloni se přidala Čína a dnes platí ve velké části vyspělých či rozvíjejích se ekonomik. Jak konkrétně ta regulace vypadá a čeho se týká, najdete třeba na Wikipedii.

Skutečně, během pěti let se trh s úsporkami výrazně posunul. Počáteční nabídka trubicových svítidel (označovaných taky jako CFL) se z cca 1000 Kč za kus dostala pod stokorunu za kus (záleží na kvalitě, jakou čekáte), zlepšují se parametry. Právě s parametry byl na počátku problém. CFL mají problém s rychlostí startu, tedy s tím, kdy poskytnou maximální světelný výkon. Lidi na nějaké postupné rozsvěcování nebyli zvědaví. Také „teplota“ či barva světla a index podání barev (CRI) nebyly ideální, řada prvních úsporek se hodila spíše do krematoria.

Mezi tím se rozjela produkce LED, svítivých diod a dnes se kvalitní žárovka s LED pohybuje kolem 200 Kč a cena padá. Problémem nejsou už ani náhrady 100W žárovek, pravda ale je, že ještě předloni se nedalo nic rozumného sehnat. Přitom trubicové žárovky nabízejí něco kolem pětinásobku světelného výkonu, LED dokonce desetinásobek na stejnou spotřebu. Přepočtěte si to. Stovka žárovka svítící 4 hodiny denně, to je 14 Kč za týden (při ceně elektřiny 5 Kč/kWh). Odpovídající LED 14W bude za týden stát necelé 2 Kč. Za rok je to už 728 Kč versus 102 Kč, ergo během prvního roku se vám cena dražší úsporky více než vrátí. K tomu přidejte její delší životnost (pokud jste nekoupili šmejd ze supermarketu), v tomhle režimu ji můžete provozovat přes dvacet let, zatímco žárovka vám po dvou letech odejde. Dnes doporučuji, abyste se orientovali výhradně na kvalitnější LED žárovky.

O problémech s úsporkami by se dala napsat celá kniha, to zase ano, ale všechno jsou to problémy nového produktu na trhu, kdy se ladí parametry a kvalita, nic z toho není principiální problém. Jak CRI, tak barva světla, rychlost rozsvícení na plný výkon, to všechno umí moderní úsporky, zejména LEDkové, dle libosti. Problém můžete mít s kvalitou. Úsporky potřebují něco elektroniky, především ACDC převodník, který usměrní střídavé napětí. Ten se dá dost odfláknout, takže je sice pravda, že dioda v úsporce vydrží hravě 50 tisíc hodin provozu, ale ten usměrňovač odejde mnohem dříve. Proto také výrobci levnějších žárovek, které se teď prodávají v supermarketech, uvádějí výdrž spíše 20-30 tisíc hodin. I to je deseti až třicetinásobek toho, co vydržela klasická žárovka.

Když už jsme v kapitolce „konstrukce žárovky“, je třeba říci, že si sebou táhneme přes sto let zátěž původního návrhu. Například patice E27, dnes nejběžnější patice. To označení je prosté: éčko znamená Edison, 27 je průměr v milimetrech. Patice má dnes řadu problémů, pro které není již dnes ideální (teplotní roztažnost třeba), lepší by byly bajonetové patice, jenže vlastně žádná z nich se tolik nechytla. Setrvačnost je obrovská. Stejně tak by bylo zajímavější pro světelné okruhy budovat usměrňovače a trafa v místě montáže svítidel a ne je dávat miniaturizované do úsporek, ani tenhle přístup ale proti zažitému trendu žárovky na 220V moc neprorazil.

Z diskuse: zajímavé téma je ekologičnost. Píšu o tom v diskusi, časem (v úterý, či pondělí večer) podrobněji doplním zde.

Proč je energetická nezávislost tak důležítá

Je otázka, jak nám tohle pomůže na cestě k energetické nezávislosti. Odpověď je prostá: pomůže, ale samospásné to není. Nikdo v EU netrpěl představou, že náhradou žárovek za úsporky budeme moci dát vale ruské ropě. Jenže svícení představuje něco jako 30% spotřeby elektřiny a až na výjimky u svícení nelze elektřinu ničím nahradit. Zatímco u topení můžete přecházet z topení plynem na topení peletkami, elektřina je prostě elektřina. Můžete ji jinak vyrobit, což je jedna cesta, můžete ji šetřit, to je druhá cesta. Nejlepší je kompromis: vyrábět jinak tam, kde to smysl má a šetřit tam, kde to smysl má. Když si vezmete do ruky kalkulačku, rychle přijdete na to, že přechod ze žárovek na úsporky má svůj hluboký ekonomický smysl.

Výše uvedené je tedy důvodem, proč se EU, ale i jiné prozíravé země, snaží najít nějakou cestu k energetické efektivitě a proč laborují s různými druhy náhrad (biopaliva pro topení, pro auta – tam hlavně jako příměsi) či úspor (úsporky, zateplení atd). Fakt je, že se nám to často nemusí líbit a smůla je, že žijeme v tom přechodném období, kdy jenom mentálně se přeorientovat na to že světelné zdroje se jinak udávají a jinak počítají, je trochu namáhavé. Překvapující (minimálně pro mne) je, že uživatelé, které by bylo možné považovat za inteligentnější, mají s tímto přechodem největší problém, ačkoliv to znamená, naučit se maximálně pět řádků v dvousloupcové tabulce.

Na závěr: už jsme si řekli, že podobné ustanovení o „zákazu žárovek“ bylo přijato v mnoha dalších státech, bez ohledu na demokratičnost jejich systému. Hlavní důvod pro to je především zjevná výhodnost přechodu na jiné typy svítidel pro malospotřebitele (velcí už své výbojky mají dávno), zatímco svobodný trh v tomhle ohledu nefunguje. Náklady na změnu v provázaném a globalizovaném trhu jsou příliš velké a riskantní na to, aby si výrobce sám o sobě, bez (nepovolené) kartelové dohody, dovolil podniknout něco takového. Vstup, impuls od státu je tady logickou pobídkou a spouštěčem.

Samozřejmě, že ne všechno u akce „přechod na úsporky“ proběhl hladce, především kvalitativní problémy se asi původně očekávaly menší. Vstup řady čínských garážovek, které to pojaly hurástylem, Evropu zřejmě překvapil, ale dnes už si většina odběratelů zvyká na to, že zboží z Číny má nepredikovatelnou kvalitu a je tedy třeba ji důsledně ověřovat, na čemž staví seriosní dovozci či outsourceři výroby.

Na závěr se služí připomenout situaci na Ukrajině, kde se Rusko významně angažuje. Dodávky ropy a především zemního plynu tu jsou dlouhodobě účinnou pákou, která navíc mírně drží v klinči i Evropu. Ani ta by si nemohla ihned dovolit výpadek dodávek ruského plynu a ropy, které dělají něco kolem 30-50% – záleží na státu, plyn bývá více. Snižování energetické závislosti je pro Evropu (jakož i ostatní státy, třeba USA či Čínu) nejdůležitějším prvkem ve hře o geopolitický vliv. A tak je také potřeba celou věc kolem německé i eurounijní „energiewende“ vnímat. Snažíme se nejenom energii vyrábět čistěji, ale také bez závislosti na dodavatelích, kteří dodávky surovin spojují či mohou spojovat s nátlakem. Tak, jako si dnes musí vybrat Ukrajina, zda chce mít doma teplo a ruskou správu nebo demokracii a zimu, si můžeme za pár let volit my. A je jen na nás, jak budeme připraveni. Zatím jsme na to v Česku připraveni velmi špatně.

Ale hlavně, že nemáme Evropskou unii rádi.

Dodatek: shrnul jsem poznámky, dotazy a výtky z diskusí a zodpověděl je zde, ve zvláštním článku

Závěrečné podotknutí

PS: K nedemokratičnosti „zákazu žárovek“: Evropskou komisi tvoří komisaři, které jmenují národní vlády (víte, kdo je náš? bez hledání?). Ta nařízení navrhuje. Schvaluje jej Evropský parlament, který si volíme v přímých volbách. Jím schválené zákony jsou členské státy povinny promítnout ve všech kritériích, mohou si ale doplnit i svá, na což my jsme v Česku machři: to jsou takové ty kreténské zákony, kdy úředníci křičí, že nám to nadiktovala EU a vy se pak podíváte na to původní znění EU direktivy a zjistíte, že ono bylo smysluplnné, jen u nás tam přidali nějaké tuzemské vylepšení.

PPS: Jednou ze slabin nástupu úsporek je ekonomický jev, podle něhož uživatelé více používají komoditu, když se sníží náklady na ni, takže faktická úspora elektřiny je díky zvýšení používání světla citelně nižší. Pokud se se mnou chcete dohadovat o ekonomice zavedení úsporek v diskusi, uveďte jméno tohoto jevu, abych věděl, že se bavíme na stejné stupni znalosti problému. Jinak postačí, když mi budete věřit, že přechod na úsporky se fakt vyplatí 🙂

PPPS: Pokud vás nasrala “žárovková totalita”, mám pro vás další bonbonek, o kterém zřejmě nevíte, takže vašemu spravedlivému hněvu unikl, neb nikdo neměl zájem vám ho komunikovat. Ze zásvuky už dávno (od 1993) neteče 220V, ale více: přes 230V. Důvod je prostý: ztráty při distribuci. Ty jsou nepřímo úměrné napětí, čím vyšší, tím menší ztráty. No a tak se vyplatilo potichu přejít na 230V místo 220V. Ano, je to v desetiprocentní toleranci stanovené pro elektrospotřebiče, jenže i tak to znamená, že vaše elektrospotřebiče budou umírat dříve (ne každý výrobce se za těch dvacet let namáhal přizpůsobit). Přidejte si k tomu, že už jste na horní hranici této tolerance, k níž se mají čínští výrobci problémy z druhé strany dohrabat a asi vám dojde, proč vám spotřebiče umírají dříve, než kdysi. Samozřejmě za to nemůže jen tohle, kvalita šla taky dolů, svůj vliv to ale má. No a protože o tom nevíte (ne, tohle fakt nikdo nepropagoval, to se na EU nedalo moc hodit), tak neremcáte. Přitom to snadno ověříte měřákem v zásuvce.

PPPPS: Děkuju, že jste dočetli až sem. Je dobré vědět, že lidi zajímá, jak a proč něco funguje či vzniklo, odpovědět na tento článek tl;dr umí každý debil a Okamuristický volič, který jen potřebuje artikulovat názor bez znalosti kontextu.

PPPPPS: spoluvlastním firmy, které vyrábějí a/či prodávají LED svítilny nebo zařízení na monitoring úspor energií či jinak jsou činné v oboru. I proto o tom trochu vím, takže mohu být zaujatý jinak, než lidé, kteří o tom mnoho nevědí a mají tudíž větší argumentační svobodu. 

 

Flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:06 - Líbil se článek?

komentářů 55

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 32×, průměr: 3,41)
Loading...


55 komentářů »

  1. Je hezké znát někoho, kdo neskočil na kecy Svobodných, Okamury a vůbec i těch všech ostatních, kteří nadávají na EU a cikány, kteří nám „ničí ekonomiku vysáváním dávek“.

    Bohužel vidím na vlastní oči, jak „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ a funguje to i na chytré a vzdělané lidi. Kteří se na druhé straně vysmívají „Ruské průhledné a trapné propagandě“.

    A k tomu osvětlení – mnohem zajímavější by bylo mít v bytě ještě jeden okruh 24V DC, řada experimentátorů s fotovoltaikou to tak má. Úplně to změní pohled na domovní elektroinstalace a potřeby.

    Comment by Martin — 10.3.2014 @ 8:34

  2. skoda ze clanok neobsahuje informacie aj o inych vlastnostiach „usporiek“
    – ortut
    – eko. naklady na vyrobu
    – eko. naklady na likvidaciu
    – zdravotne naklady na pokazene oci
    – elektronicky smog

    preco sa stat moze rozhodnut ze je ochotny platit drahsiu zelenu energiu oproti atomovej (rakusko) ale obcan tuto moznost nema?

    Comment by legoxx — 10.3.2014 @ 8:48

  3. Nadherny clanek, dekuji za nej, asi poslu i drobnost pres Flattr 🙂

    Jen bych poznamenal dve veci:
    – ekologicnost usporek neni jen v elektricke spotrebe. Zajimalo by me, jak moc je narocna vyroba a jejich ekologicka likvidace, kolik nas to vlastne doopravdy eko-logicky/nomicky stoji

    – Jako mlady volic jsem hlasoval pro vstup EU. Dnes bych hlasoval proti, nebot zkusenost a vek mi voli jinak. Nejsem hospodsky remcal, ktery nadava na pomazankove maslo, nebo podobne veci. To jsou nesmysly. Vadi mi a) socialni smer EU (jsem pravicak do morku kosti) a b) extremni naklady na byrokraticky kolos jmenem EU. Dle meho jsou zbytecne (vyhlaska o zeli ma 26 911 slov? WTF?). Proto nesouhlasim s uvodem clanku. Neni to o mediich, nebo Klausovi. Je to o zivotni zkusenosti.

    Kazdopadne jeste jednou, diky!

    Comment by Ajax — 10.3.2014 @ 9:02

  4. Legoxx:

    Diky, mate pravdu, to mi nezamerne vypadlo a doplnim to. Telegraficky: rtuti je v CFL vice, ale pokud do toho zapocitate i rtut, kteras e dostane do vzduchu v emisich pri vyrobe elektriny, je to zase podstatne mene. Zalinkuju zitra studii. Likvidace i vyroba je uzavreny cyklus, rtut by se do vzduchu dostat nemela, likvidaci plati zakaznik v cene. Jediny problem jsou mechanicky rozbite trubice, z nich rtut unikne. Proto se nesmi hazet do popelnice. Na priznak otravy jich potrebujete inhalovat asi deset. U led tenhle problem neni vubec, jiste se casem najdou jine. Pokazene oci, to bych nerekl. Naopak tam, kde se prechazi na nove led aspon trochu profi, je to citelne lepsi – vic svetla. Teplota svetla je subjektivni dojem a cri pres 80 taky. Ve skolach a provozech to stanovuje norma, ktere stara svetla uz moc nedosahovala. A blbe nainstalovana zarovka v obyvaku ke sledovani tv nova neni problem, na pracovnim stolku se stejne doporucuje bodovka. Ale samozrejme i pro svetlare plati, ze se musi ucit nove veci.

    Obcan se rozhoduje prostrednictvim voleb. Kdyby to bylo tak silne tema, jiste by nekdo nabidl vice jadra za cenu uhli 🙂

    Comment by Patrick Zandl — 10.3.2014 @ 9:09

  5. Není to špatný článek, jen je tam v argumentaci poměrně podstatná věcná chyba.

    „Skutečně, během pěti let se trh s úsporkami výrazně posunul. Počáteční nabídka trubicových svítidel (označovaných taky jako CFL) se z cca 1000 Kč za kus dostala pod stokorunu za kus (záleží na kvalitě, jakou čekáte), zlepšují se parametry. “

    Před pěti lety nestála CFL „cca 1000 Kč“. Za 500 se tehdy dala normálně koupit 25W značková zářivka (volant) a ta byla jedna z nejdražších. Dnes stojí ta stejná přibližně stejně. Pod 100 Kč je i dnes spíše výjimečná cena. Normálně se to pohybuje od 100 výše.

    Comment by Slávek Černý — 10.3.2014 @ 9:15

  6. Tak já začnu, heslo pro vstup do elitní diskuze je evidentně Jevonsův paradox.
    Několik poznámek:
    – V zemi, kde tvoří topná sezona více než polovinu roku, se teplo ze žárovek jen tak všechno neztratí a rozdíl v efektivitě mezi žárovkou a elektrokotlem je poměrně malý, jen ten elektrokotel tak hezky nesvítí.
    – V době, kdy se zakazovalo prodávat žárovky, byl trh s LEDkami ještě v plenkách, jakkoliv je dneska situace už docela rozumná, tak několik let k 80+ W žárovkám jiná alternativa než CFL nebyla.
    – K argumentu s externalitama – nevím, proč bych zrovna svícením způsoboval větší externalitu, než třeba psaním komentáře na počítači, a proč bych tedy zrovna za ni měl být více trestaný. Zrovna to, že se u elektřiny platí za spotřebované jednotky umožňuje internalizovat externality snadno a spravedlivě a není kvůli tomu třeba vůbec zakazovat prodej méně úsporných technologií.
    – Když už se tak oháníte těmi ekonomickými termíny, zapomněl jste na náklady mrtvé váhy regulace.
    – A ještě jeden – Paretovo pravidlo. V 80 % případů možná ta žárovka fakt svítí ty čtyři hodiny denně. Ve zbývajících dvaceti je to světlo v kůlně, na záchodě se světlíkem nebo ve spíži. Tam je zatím stále úsporná technologie neekonomická.
    – Být výrobcem, tak určitě podporuji zákaz technologií s nízkou marží jako podporu těch s vysokou marží a bariérou vstupu na trh. Ale pokud vám ta pohádka o hodné EU pomůže usnout…

    Comment by Koběr — 10.3.2014 @ 9:18

  7. Muze mit nekdo vysvetlit, jak mohou usporne zarovky snizit energetickou zavislost? Pokud vim, zarovkami se primarne sviti v noci a v noci je co? Kruty prebytek elekriny.

    Comment by BRB — 10.3.2014 @ 9:26

  8. Nebudu se přít, jen zjednoduším ostatním řešení té hádanky. Jde o Jevonsův paradox. *cpt. Obvious flies away*

    Comment by kostroun — 10.3.2014 @ 9:34

  9. Nicméně jsou instalace, kde úsporky nedávají smysl typicky ve sklepě, na záchodě, všude kde se svítí krátce. Absolutní zákaz proto nedává příliš smysl. Myslím, že by k podobnému kroku došlo postupně také, jen by to trvalo o něco déle. Nicméně klasické žárovky lze stále koupit, jen se již jmenují jinak nebo z doprodeje… takže to není zase taková komplikace.

    Mnohem větší problém mi přijde zákaz rtuťových teploměrů, které defakto nemají adekvátní náhradu. Žádný jiný teploměr není tak spolehlivý. Bohužel ty už nejdou koupit ani do zásoby.

    Comment by Pari — 10.3.2014 @ 9:36

  10. Nemám nic proti úsporným žárovkám, sám si s nimi svítím. Na druhou stranu, ve svém teráriu musím plazům topit a svítit. Používal jsem 100W žárovku která měla vlastně 100% účinnost protože to teplo jsem prostě potřeboval, stejně jako světlo. Teď jsem musel jednu 100W žárovku vyměnit za 2x60W a svítím zbytečně víc, než potřebuju. Potřeby teraristů určitě nepřeváží možné celoevropské úspory ale proč hned globální zákaz?

    (Nic lepšího než žárovka do terária nesežene)

    Comment by Jakub Tesárek — 10.3.2014 @ 9:37

  11. „The world has been spending 0.72 percent of its GDP for light for 300 years now“
    http://nautil.us/issue/11/light/drowning-in-light

    Ako ste napísali, lacnejšie svetlo = ľudia viac svietia. Keď bude svetlo takmer zadarmo, ľudia nebudú zhasínať v špajzi.

    Comment by jakubp — 10.3.2014 @ 9:40

  12. K ekonomických výtkám bych doplnil, že nejvíc mi vadí zamlčení finanční zainteresovanosti autora na LED (provozuje eshop). Viz i navážení do objednávek přímo z Číny.

    Comment by Martin — 10.3.2014 @ 9:45

  13. Martin: doplnil jsem to tam. Jenom (pokud vím) už neděláme úsporky, jsme specialisti na svítilny 🙂 Objednávky z číny jsou v pohodě, co není v pohodě, jsou reklamace a kvalita a rozdílná očekávání, co do toho evropani vkládají.

    Comment by Patrick Zandl — 10.3.2014 @ 10:04

  14. Změnu nezařídila EU, ani uvědomělé vlády, ale Philips, OSRAM a Sylvania. V době kdy ji tyto firmy prosazovaly, byla jediná alternativa vůči klasickým žárovkám pouze zářivka – LED se v té době nedaly vůbec pro celkové osvětlení použít. Zákaz žárovek prosadily shora uvedené firmy proto, že počátkem 90. let zainvestovaly obrovské prostředky do výroby kompaktních zářivek s tím, že si zákazníci sami uvědomí výhodnost tohoto řešení. Později se ukázalo, že zákazníci používají kompaktní zářivky tam, kde je to pro ně výhodné a tam, kde je to pro ně nevýhodné, používali dále žárovku. Stejný výpočet pro svícení a výhodnosti toho kterého světelného zdroje se dá použít i v případě např. sklepa, nebo toalety – kde se to svícení pohybuje v minutách denně, nebo týdně (sklepy) a kde to funguje ve prospěch žárovek…

    Můj 6 let starý článek na stejné téma…

    http://www.angle.cz/index.phtml?go=clanek&id=1923

    Comment by Vít Blaha — 10.3.2014 @ 10:12

  15. tangero, ten argument o tom ze sa svieti primarne v noci ked je elektriny nadbytok mi pride zaujimavy… je mozne ho nejak vyvratit?

    Comment by legoxx — 10.3.2014 @ 10:14

  16. Legoxx: no, dal – už to dávno není pravda, to bylo tak v osmdesátých letech. Obecně se ty špičky rozdílu mezi produkcí a spotřebou dost pohybují. Proto jsou tak super akumulační zdroje jako přečerpávačky, které během pěti minut čerpají nebo vyrábějí… (ale pravda je, že se svítí hodně v noci 🙂

    Comment by Patrick Zandl — 10.3.2014 @ 10:19

  17. Děkuji za výborný a racionální text. Doplnil bych odkaz na podobně poučný text Dr. Lukáše Macka. který již před pěti lety popsal proceduru přijímání „zákazu žárovek“, na níž lze vidět že šlo o poměrně dobře demokraticky kontrolovaný a blokovatelný proces. Zde to je: http://lukasmacek.blog.idnes.cz/c/90799/Zarovky-EU-a-euroskeptici.html

    Comment by Eduard Hulicius — 10.3.2014 @ 10:56

  18. Pardon, zde je pozdější Mackův blog s doplněním informací o průchodu návrhu parlamentem: http://lukasmacek.blog.idnes.cz/c/171442/Pri-manipulaci-s-zarovkami-se-clovek-snadno-spali-pane-Fajmone.html

    Comment by Eduard Hulicius — 10.3.2014 @ 10:58

  19. Koběr: Máme PD a topná sezóna je stěží 3 měsíce. V současné době už chladím zvýšeným větráním bez rekuperace, což díky sousedům topící po večerech sajratama moc nejde.

    Comment by Pavel — 10.3.2014 @ 11:20

  20. Dobrý den
    Klasická žárovka májednu stršlivou výhodu, má světelné spektrum, které je dost podobné slunečnímu. Spektrum úsporné žárovky a LED žárovky je velice ořezané a lidské oko na to není zvyklé.

    Usporné zdroje používám, na čtení ale dávám přednost rozptýlenému světlu halogenové žárovky.

    Comment by Petr Křičenský — 10.3.2014 @ 11:22

  21. Pavel: ano, mám taky nízkoenergetický dům a netopím těch 230-240 dnů ročně, s kterými počítají stavaři. A dokonce by mi na část toho období stačily jen žárovky!

    Comment by Koběr — 10.3.2014 @ 11:26

  22. tl;dr
    Vzhledem k tomu, že nejsem Okamurovec, budu nejspíš holt debil…

    Comment by mondy — 10.3.2014 @ 11:27

  23. Je to krásný článek jako z Lenina a Marxe. Stejně „objektivní“.

    Stačí to vhodně předložit. „EU komunikuje se zástupce firem“ = „filmy lobovaly za zákaz žárovek, aby měly větší zisky, protože úsporky jsou větší vývar“. A po pár odpolickokorektnění bychom se dohrabali ke skutečnosti, která by nebyla pro EU tak hezká.

    Jednoduše zákaz/omezení žárovek není dílo EU, ani přemýšlení nad soběstačností, ale lobbing Osramu, Philipsu. Chtěly více vydělat, navíc EU zařídila vysoké clo na čínské úsporky. Tehdy ještě nebyly LEDky použitelné a firmy měly téměř oligopol na úsporky. A tak lobovaly v EU.

    Že jde o čistokrevný lobbing napovídá také fakt, že zatímco rtuť byla všude zakázána, přesto EU začal upřednostňovat rtuťové zdroje světla. Což je poměrně neklamný důkaz dvojího metru, a tedy něčeho, co pan Zandl nechce slyšet, totiž že rozhodování EU není tak křišťálově andělské.

    Stejně tak informace jako „před 5 lety stála úsporka 1000 Kč“ jsou stejně „objektivní“ informace. Česky článek valí klíny do hlavy.

    EU, která na jednu stranu likviduje soběstačnost pomocí kvót a příkazy, aby státy byly závislé na exportech – a teď se v článku argumentuje energetickou soběstačností.

    Stejně tak politická agitka je ohledně Ukrajiny a Ruska je nesmysl. Ani v našich velmi protiruských médiích jsem nenalezl informaci, že dodávka ruského plynu Ukrajině je o něčem jiném, než o to, aby Ukrajina za plyn platila.

    Ohledně angažovanosti Ruska na Ukrajině dokonce existuje i vtip: „Jednou se takhle na ukrajinském náměstí Nezávislosti shromáždili… Velvyslanci USA, Francie, Španělska, Německa, Dánska, představitelka vlády USA Victoria Nuland, senátoři USA Chris Murphy a John McCain, ministr zahraničí Německa Guido Westerwelle, ministr zahraničí Nizozemska Frans Timmermans, vrchní komisařka pro zahraniční vztahy a bezpečnost EU Catherine Ashton, bývalý prezident Gruzie Mikheil Saakashvili, europoslanec Jacek Protasiewicz, litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, mluvčí litevského parlamentu Loreta Grauzhinene, bývalý premiér Polska Jaroslaw Kaczynski, český senátor Jaromír Štětina…a obvinili Rusko z vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny.“

    Článek také vynechává věci, jako, pokud se odpad stane energetickým zdrojem, a je jedno jestli to bude bioodpad či jiný – začne být drahý, začne ho být nedostatek.

    Článek vynechává věci jako RoHs, a jejich důsledky, třeba bezolovnaté pájky, které prudce snižují životnost veškeré elektroniky – tedy i těch světelných zdrojů.

    Vůbec ten článek je poněkud – spíše přání otcem myšlenky. Podobné styly článků jsem četl za totality. Kdybyste vyměnil EU za KSČ, nepoznal bych, že nejde o projev Štrougala. Nebo možná až na několikátý pokus.

    Miloslav Ponkrác

    Comment by Miloslav Ponkrác — 10.3.2014 @ 11:31

  24. Ještěže na světě existují vyspělé země, kam socialismus nedosáhl, kde je daň z příjmu 20 % (a ne 40% jako u nás) a kde si člověk může koupit žárovku jakou chce.

    A také nějak nechápu, jaký je rozdíl ve způsobené škodě díky spotřebované elektřině klasickou žárovkou, lednicí nebo pračkou (i když tyto spotřebiče EU už taky nějak zakázala/omezila).

    Zdravím z Nového Zélandu a díky za zajímavý článek.

    Comment by Jára — 10.3.2014 @ 11:38

  25. Do elitní diskuse nepatřím, Jevonsův paradox si dohledám.
    Kupuji dlouhé roky úsporky, pouze značkové, Osram. Dobrovolně. Ale současně se cítím podváděn.
    1) Záruka životnosti třeba 7 let. Ještě jsem neměl úsporku, která by to vydržela.
    2) Nemožnost PRAKTICKÉ reklamace. Víte po třech letech, kde jste úsporku koupil? Zkuste úsporku, která bliká místo stálého svícení, reklamovat (byť tam, kde jste ji koupili). Totéž platí pro trubice, které se uvolní z patice. „Poškodil jste si ji sám. To nesmíte tolik utahovat. Málo jste ji utáhl.“ atp.
    3) Značení. Vyšrouboval jsem právě Osram Dulux z lampy. Není na ní uvedeno, kdy byla vyrobena, do kdy se dá reklamovat. Není na ní žádný údaj, který by ji spároval s krabičkou, i kdybych si všechny krabičky schovával a popisoval. (V bytě jsem napočítal 49 instalovaných úsporek. (Dnes při cenách okolo stovky to tolik nebolí, před dvanácti lety to vážně hnětlo.)
    4) I kdyby vydržela, nemá v čase konstantní ani světelný výkon, ani barvu. Takže všechny garance a informace jsou vědomý podvod.
    5) Autor mluví o setrvačnosti. Nevěřím! Ukažte mi jedinou výrobní řadu podporující konverzi na úsporky bez usměrňovače a trafa. Jestli ji ukážete, ukažte jedinou reklamu na ni. Setrvačnost je v zájmu výrobců.
    6) „Používání žárovek není zakázáno, jen prodej.“ To je dětinská výmluva. Při časovém rozložení životnosti to znamená efektivní zákaz používání.
    7) Asi tisíckrát opakovaná námitka: Když je používání úsporek ekonomické, proč je zapotřebí neekonomické jednání zakazovat? Na to mi článek neodpověděl.
    8) Jsem líný to hledat, ale vy to budete vědět. Jedna americká energetická společnost zafinancovala v nějaké konkrétní menší oblasti úsporky. Ukázalo se, že celková spotřeba domácností klesla nepodstatně. (Chápu, že energetická společnost je součástí zájmové skupiny, ale i tak byl výsledek zajímavý.)

    Comment by Montibus — 10.3.2014 @ 12:13

  26. Ahoj, celkem souhlasím. Usporky se nehodí na místa, kde se často zhasíná. Třeba v chodbě máme čidlo a světlo se rozsvítí při každém průchodu. Tam je klasická žárovka lepší, vydrží.

    Comment by Leoš — 10.3.2014 @ 12:21

  27. Ani nevíte, jaký to je pocit, když potřebujete stovkou žárovku, víte, kde ji koupit a můžete si o ni říct jako o podpultovku a přímo, že chcete 100W žárovku.
    Takhle jsem za komančů nesháněl pomalu ani samizdat.

    To jsme se to do pracovali. Přitom Koběr to vystihl naprosto a dokonale přesně: “ Zrovna to, že se u elektřiny platí za spotřebované jednotky umožňuje internalizovat externality snadno a spravedlivě a není kvůli tomu třeba vůbec zakazovat prodej méně úsporných technologií“.

    Co se týče článku, tak (záměrně? z neznalosti?) manipuluje s cenami úsporných alternativ. Značkové úsporky stojí víceméně stále stejně, oproti dřívějšku se dají sehnat i levnější varianty, které naprosto odpovídají okřídlenému „dostanu, co si zaplatím“. Kupoval jsem nedávno čtyři LEDkové „žárovky“, v ČR (žádný Aliexpress) a výsledek je takový, že stály těsně po 200Kč za kus a všechny problikávají. Jednou za pár vteřin, není to trvale, ale prostě hnus. Koupil jsem jiné, z Číny, během půl roku odešly 4ks ze 4ks. Takže pokud chceme svítit úsporně a nejen vyhazovat peníze za levný nefuknční šmejd, bude nás to stát stejně jako před lety.

    Navíc na nějakou životnost 20-30 tisíc, udávanou na krabičce, zapomeňte. Kdyby byl výrobce skutečně přesvědčen o dlouhé životnosti, nebude dávat tu nejkratší možnou dvouletou záruku.

    Ještě ohledně EU – sám jsem hlasoval proti a byl jsem ve svém okolí výjimkou. Ostatní byli pro, protože „aspoň se nám tu politická scéna trochu zlepší, protože v EU by si tohle nedovolili“. Výsledek je ten, že od těch samých lidí dnes slýchám, že je to ještě horší než dřív, protože k tomu bordelu, co nám tu politici dělají jaksi „přirozeně a sami od sebe“ tu přibývá bordel importovaný z EU… Tož asi tak.

    Comment by lk — 10.3.2014 @ 12:29

  28. Montibus: Ano, to je další věc, že udávané životnosti úsporek jsou ze sekce barona Prášila.

    To, že se pan Zandl příliš neorientuje se pozná i podle toho, že cokoli si člověk může ověřit, je jinak.

    Například původní hodnota napětí v síti je 220 V ± 5 %. Pak byla změněna na 230 V ± 10 %. Pan Zandl zřejmě umí dobře googlovat, ale tím, že o tom nic moc neví, klidně mluví o 10% toleranci ve starém napětí.

    Celý článek, a i reakce v diskusi na mě působí tak, že je rychlogooglič, ale tím, že nezná podstatu, principu, a nemá znalosti, tak googlí poloinformace, které v článku i v reakcích také předkládá.

    Ale jinak je to politický projev jak vyšitý. Já sám jsem hlasoval proti vstupu do EU. Pan Zandl: „EU za nic nemůže, to je svatá, nejlepší organizace. Důvodem většího odporu proti EU jsou média, nikoli EU samotná. Jak by mohla, ani andělé ani bůh není tak čistý jako EU. Měli bychom se k EU modlit, jaké štěstí nás potkalo.“

    Comment by Miloslav Ponkrác — 10.3.2014 @ 12:54

  29. Pane Zandl,

    tentokrát jste ve svém článku, podle mého soukromého soudu, trochu ulítl. Úsporky jsou „úsporné“ asi tak, jako přidávání řepkového oleje do benzínu. Chtěl bych vidět úsporku, která vydrží 7 let. Mně ty mrchy chcípaj za dva roky a nebo jim upadá patice. Asi s nimi „nevhodně“ zacházím. Navíc ta jejich neekologičnost, náročnost výroby a recyklace pofiderní…

    To Ajax. Kdy jste přišel na těch 26 911 v unijní vyhlášce o zelí? Pro vás je britský bulvár, jenž podobně hloupé zprávy vyrábí jako na běžícím pásu, hlavní zdroj informací?

    Comment by O. Brandos — 10.3.2014 @ 13:06

  30. Tvrzení výrobců o životnosti v řádech 20-30 tis. hodin jsou spíš na úrovni hezkého marketingu, asi stejně jako tomu bylo s 15 000 hodinami u počátků CFL. Ve chvíli kdy to výrobce nepodloží nějakou zárukou, je to především atraktivní číslo na obalu.

    Mimochodem spotřebitelskému magazínu Which? zatím při testech definitivně zhaslo 25% testovaných LED žárovek ještě před dosažením 10 tis. hodin provozu.
    http://www.which.co.uk/news/2014/01/led-light-bulbs-burn-out-early-in-which-tests-351950/

    Pokud vím, snad jen americký Cree nabízí ve Státech na některé své žárovky desetiletou záruku při životnosti 25 000 hodin. 60W ekvivalent nabízí za nějakých 14 USD.

    Pro srovnání, u nás nabízí Osram lepší řady (Superstar) se zárukou prodlouženou aspoň na 4 roky. Ovšem za 800lm (ekv. 60W) chtějí 500 Kč.

    Jsem tak zvědavý na jaké skutečné hodnotě se nakonec průměrná životnost LED žárovek za pár let ustálí.

    Comment by Zacker — 10.3.2014 @ 13:14

  31. @Montibus: Právě poměr záruky a životnosti je pro mě důvodem, proč kupovat rovnou z Číny. Za cenu jedné zdejší LED s pětiletou zárukou mám z Číny tři sice bez záruky, ale v součtu s životností rozhodně delší. Nehledě na to, že ty tři nemusím kupovat hned teď, přičemž ceny neustále klesají a kvalita roste…

    @lk: Z Číny (přes ebay) mám koupeno cca 10 LED žárovek, nejstarší budou tři roky, odešla jedna (cca po půl roce). Nebyla to smůla na blbou sérii?

    @Leoš: Na tu chodbu bych strčil LED, klasické žárovce „blikání“ nesvědčí.

    Comment by Ondřej Bouda — 10.3.2014 @ 13:14

  32. @Ondřej Bouda: nebyla to smůla na blbou sérii, to jsem si myslel rok předtím, kdy jsem koupil 3 a odešly mi během roku 2. Zkusil jsem to za rok se čtyřmi kousky a odešly všechny 4. Sice jsem dostal peníze zpět, ale LEDkám z Číny už nevěřím a aplikací stejného algoritmu jako Vy si já raději koupím jednu s pětiletou zárukou než za stejnou cenu 3 z Číny, které vydrží dohromady 2,5 roku…

    Comment by lk — 10.3.2014 @ 13:30

  33. @Zacker: Rozdíl mezi EU a USA bude podle mě v napětí sítě. Každá LED žárovka v sobě musí mít transformátor ze síťového napětí na nízké stejnosměrné. A protože žárovka musí být malá, je na to trafo málo místa; a protože je na to málo místa, je problém to udělat pořádně (tak aby to vydrželo). Přičemž čím větší rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím, tím hůř pro rozměry i životnost.
    Takže když v USA mají poloviční napětí v síti, je trafo v jejich žárovkám menší, levnější a přitom dýl vydrží…

    Mimochodem – právě proto, že v LED žárovkách neodchází vlastní zdroj světla (diody), ale „jen“ napájení, bych tipoval, že by se mohlo vyplatit LED žárovky opravovat. Ve většině případů totiž nejspíš postačí vyměnit kondenzátory – což je na pár minut a cena součástek pár korun. Až budeme mít každý doma krabici s několika mrtvými LEDkami, specializovanou opravnu (nebo výkup mrtvých/prodej opravených) by to uživit mohlo. Samozřejmě za předpokladu, že ceny nových nespadnou na desetinu a že se masově nepřejde na nízkonapěťové rozvody pro světelný okruh 🙂

    Comment by Ondřej Bouda — 10.3.2014 @ 13:38

  34. Autor je naprosto mimo a to prokazatelně:
    – Na svícení v domácnostech se spotřebuje kolem 1 % celkové spotřeby elektrické energie, tedy zákazem žárovek se žádná energetická nezávislost nekoná. (Autor mylně uvádí 30 %, jenže 30 % je spíše celková spotřeba domácností v ČR).
    – Pokud by stát chtěl realizovat nějakou elektrickou energetickou nezávislost potom jsou žárovky to poslední co by ho zajímalo, na ráně je výroba hliníku, ocelárny a železárny, další průmysl a doprava, v domácnostech jsou elektrické topení, elektrický ohřev vody, elektrické vaření.
    – Prakticky žádná velká úspora energie nahrazením žárovek se nekoná, v době kdy se masivně svítí je u nás zároveň topná sezóna, tedy LED sice nehřejí, ale zase se musí o něco více topit topením.
    – Náhrada 100 W žárovky 1350 lm ve formě LED není a hned tak nebude.
    – Kompaktní žárovky obsahují vysoce toxické výparu rtuti.
    – Hlavní a jediný důvod proč se zakázaly žárovky byla jejich láce, je rozdíl lidem prodávat žárovky za 10 Kč a LEDky za 250 Kč, zákony jsou výsledkem lobby velkých výrobců světelných zdrojů.

    – Spotřebiče neodcházejí kvůli přechodu na 230 V, ale kvůli zákazu olova v pájce dle eurounijní směrnice RoHS.

    Comment by Elektronik — 10.3.2014 @ 13:47

  35. Ten článek mi v mnohém připadá jak z jiného vesmíru. K úsporkám- po svém osobním rozhovoru s jedním z generálních ředitelů úsporek v Evropě, před pár lety, jsem si přestal dělat iluze o životnosti produktů, které směřují na trh.( Bylo by to proti smyslu jejich obchodu a celého boje za prosazení těchto). Technické parametry nechme stranou. Z ekonomického hlediska spotřeby elektřiny v EU je i případná tato úspora v domácnostech spíše komická. Naprostá většina elektřiny směřuje do průmyslu. U veřejných zdrojů osvětlení je situace momentálně nakloněna spíše LEDkám. Pokud jde o EU, tak jednak osobně jsem rozhodně nehlasoval pro vstup do EU a i dnes bych byl raději, kdybychom zůstali pouze v Evropském hospodářském prostoru. Nevole s technokratickou EU není jen zde, ale napříč celou Unií. Pokud by se dnes měli i politici rozhodovat o EU tak by v této podobě nevznikla a pokud by něco vzniklo tak zcela jistě by to byl spíše klub hospodářsky, politicky a kuturně sobě blízkých zemí. Zbytek by měl možnost až by srovnal rychlost ekonomiky. To je jistota. Při zakládání EU šlo čistě o politický projekt ne ekonomický. Pokud jde o energetickou samostatnost států EU není ničím vyjímečným ani ve světě. Stačí se jen kouknout na reálná čísla nárůstu výroby el. energie v China a příjde Vám líto, že se toho nezůčastní dodávkou techn. částí i místní firmy. EU však moc šancí na svoje energetickou samostatnost nemá. Není ani moc vojensky samostatná a bez voj.pomoci US není schopná akce na podporu svých cílů. Takže zůstane vždy závislá na vnějších zdrojích.

    Comment by Christian — 10.3.2014 @ 13:52

  36. Autor zde sám vybízí, abychom mysleli samosatně, nicméně sám to nedělá. Ona energetická úspora je hodně zveličená. Pokud se bavíme o účinnosti svítidla, pak jistě je žárovka mále efektivní, ale pokud se nat o podíváme z hlediska celkové ENERGIE, pak už to trošku kulhá. Teplo, které vyprodukuje žárovka, se neztratí. V chladnějším období prostě méně topíme jiným způsobem. Kdo topí elektřinou, má to poměrně jasné, nula od nuly pojde. Co nezíská jako odpadní teplo ze žárovky, bude muset vyprodukovat v kotli. Pokud topí něčím jiným, protopí méně jiného paliva. O jak velký díl z celkové energie se jedná, už nechám na autorovi, aby provedl sebezpyt a poopravil si svůj nekritický pohled na inteligenci evropského úředníka a přehodnotil označování sebe sama jako myslící entitu.
    V severských zemích bude poměr využití/nevyužití odpadního tepla ze žárovek jistě mnohem příznivější než v zemích jižních.

    Comment by johny — 10.3.2014 @ 14:43

  37. Souhlasím, že žárovky jsou nehospodárné a jejich užití je třeba minimalizovat. Souhlasím, že jsme zaspali (já určitě) schvalovací proces daného unijního nařízení.
    Nesouhlasím s nařizováním a zakazováním. Mimochodem zákaz výroby fakticky znamená zákaz používání, protože pokud vám žárovky dožijí, nebudete moci si je pořídit a tedy ani používat. Podle mne je nesmyslné toto nařizovat. Jsou i jiné možnosti řešení, např. výrazně nižší daň na LED osvětlení.

    žárovka – výroba a likvidace méně ekologicky závadná
    úsporka – obsahuje problematické materiály, recyklace složitá
    úsporka – svítí dlouho, ale klesá jí svítivost
    naštěstí klasickou žárovku koupíte stále i 100W, nebo 200W, průmyslovou
    bajonetové patice se běžně používají například v UK, spolu s Edis., kterých je více.

    Máte pravdu, že pokrok a nové, lepší technologie jsou bržděny setrvačností trhu. Co je to ale přesně? Spotřebitel chce nakoupit levně, prodejce, chce mít velké marže a žádné starosti, výrobce chce co nejdéle prodávat staré technologie. A zákonodárci nemají odvahu a motivaci tomu pomoci. Nebo mají motivaci ale opačnou. To máte jako s elektromobily a vozidly poháněné vodíkem. Ty technologie tu jsou, ale rozšiřují se pomalu a my stále jezdíme hlučnými vozy, které potřebují ropu z Ruska a produkují toxické a karcinogenní zplodiny.

    Comment by Josef — 10.3.2014 @ 14:44

  38. Preco si Europska komisia, pripadne autor mysli, ze ludia su hlupaci? Ze si nedokazu spocitat, co je pre nich lepsie, ale potrebuju odporucania Europskej komisie, ktorej praktiky su okato totalitne?

    Comment by ramazo — 10.3.2014 @ 14:51

  39. Abychom získali měřítko a měli představu, kolik energie se ušetří náhradou klasické žárovky nějakou úspornou, musíme si uvědomit důležitý fakt. Lidské tělo, které je v klidu (nevykonává žádnou svalovou práci), předá okolnímu prostředí za hodinu přibližně 100 Wh tepla (záleží na okolní teplotě a dalších faktorech), což je více než 100 wattová žárovka (ta část elektriny přemění na světlo).

    V zimě je však třeba zdrojem tepla (topením) minimálně dorovnávat tepelné ztráty, které jsou pro obytnou místost řádově vyšší. Přesnou hodnotu ovlivňuje mnoho faktorů, ale pouhybujeme se již v řádu kW.

    Co má vyšší smysl? Snižovat tepelné ztráty obytných staveb (potenciál ve stovkách W na každou místnost 24 hodin denně po dobu 4 – 5 měsíců v roce) nebo spotřebu zdrojů světla s potenciálem v desítkách W na každou místnost pouhé 4 hodiny denně)?

    Comment by Jan Šerák — 10.3.2014 @ 15:09

  40. „Zatímco žárovka spotřebovala 100W…“ – klasicky úlet odborníka zaujatého jinak, než než lidé, kteří o tom mnoho nevědí, zato vsak dávali ve škole pozor při fyzice… 😉

    Su aj problémy, pravda, sudruhovia, no my o ni vieme a ich riešíme…*)

    Ano, pravě tyhle dětské nemoci „nežárovek“, které jsou jen velmi letmo zmíněné, jsou skutečnou příčinou toho, proč je přechod vedený neviditelnou rukou tak pomaly. Zásah z venku pak vede jen k tomu, že výrobci mohou na deformovaném trhu uplatnit dnes již překonané typy „úsporek“. Podobně jsme u nás v 90. letech zablokovali nástup progresivnínich mobilních sítí garantovaným pětiletým monopolem Eurotelu, spojeným s kontraktem na 50.000 „přenosných elektráren“ Nokia. Boom mobilních telefonů, který nástupem dalších operátorů následoval, nesmyslnost tohoto zásahu jenom potvrdil.

    „Tady mohly vystoupit (a na západě taky vystoupily) různé spolky a občanská sdružení a mohly namítat, proč to není pro obyčejného občana dobré.“ Ano, vždyť přeci stačí sebrat blbý 3 miliony ověřených podpisů s rafinovanou národní strukturou a úřad se tím bude zabývat… (viz: zavádění „letního času“. Ten EK nenařizuje, pouze „koordinuje“, tedy nařizuje závazně v kterém období má být používán!)

    “Používání žárovek není zakázáno, jen prodej.” Tož zaplať panbůh, že je smíme alespoň používat (a doufám, že i sami vyribit, ale tím si už moc jistý nejsem).

    Je to cely plny polopravd, překoucených pohledu, nerku-li vyložených lzí, jednim slovem demagogie / výsměch.
    Nechci se zbytečně opakovat, protože v diskuzi vyše už toho je myslim dost.

    Překvapující (minimálně pro mne) je, že čtenáři, které by bylo lze považovat za inteligentnější (E.H.), mají s tímto odhalením takový problém, ačkoliv docela stačí se nad argumenty kriticky zamyslet. (Vit Blaha výše: http://goo.gl/9WLtn1

    *) Pokud se se mnou chcete diskuskutovat, uveďte jméno autora výroku.

    Comment by sundialer — 10.3.2014 @ 17:10

  41. Na to jak je článek dlouhý jsem ho přečetl jedním dechem. S něčím souhlasím s něčím ne. Něco mi dalo nový pohled. Mam na autora pár otázek.
    1. Někde jsem četl že jisté LED žárovky vydávají nebezpečné modré světlo které může nějak narušit zrak, je to pravda?
    2. Jakého výrobce LED doporučujete cena/kvalita/výdrž
    3. Jsou ze strany EU nějaké požadavky na průmyslové osvětlení (výrobní haly s nočním provozem) a venkovní osvětlení? Kde se svítí nepřetržitě celou noc? Jak jste právě psal že se hledají smysluplné úspory, tak mě přijde smysluplnější se zaměřit na tyto velké osvětlovače než šikanovat hromadu malých co svítí pár hodin v noci.
    4. Než se plně zaměřit na obnovitelné zdroje, neměla by EU při své síle investovat třeba i alternativ atomové energie, jako z laického pohledu celkem slibně vyhlížejícího Thoria? Kde zásoby drží vcelku „kamarádské“ země.

    Comment by JaaHoo — 10.3.2014 @ 18:29

  42. 1) jádro ne je IMHO naprosto nesmyslný přístup. Ono toho uranu zas tak moc netřeba. A ve skutečnosti současné atomové elektrárny využívají pouze cca 3 procenta energie z uranu. Pro využití zbytku je nutno stavět elektrárny trochu jinak, složitěji ale rozhodně to není nemožné (hint: rychlé / množivé reaktory). Další možná perspektivní cesta je thorium, toho je všude spousta (touto cestou jde např. Indie). Další hodně zajímavou cestou je vyříznout reaktor z jaderné ponorky, nacpat do kontejneru a máme atomovou elektrárnu, která se dá vyrábět ve fabrice a na místo dovézt už hotovou (t.j. za cenu výrazně nižší) a jako bonus je snadno a rychle regulovatelný a díky malému výkonu může být blízko spotřebitele.

    2) BTW požadavek, aby všechny státy měly stejné procento energie z obnovitelných zdrojů je dost nesmyslný. Některé státy mají vhodné podmínky (mořské pobřeží – stále fouká, jih – slunce, vysoké hory – vodní) ale např. ČR má tak docela dost smůlu. Tiše doufejme, že Anglie prosadí v EU atom jako ekologický zdroj.

    3) CFL IMHO byl velký omyl. Rtuť ve formě výparů t.j. v nejnebezpečnější formě (BTW docela by mne zajímalo, kolik CFL se vrací k recyklaci a kolik procent jich skončí v popelnicích), velice často nadsazená svítívost, … . LED dnes považuji za správné řešení.

    4) Spolehlivost – BTW proč EU nezkusí prosadit u úsporek prodlouženou záruku? Pokud možno ne zákazem ale tím, že na zboží s delší zárukou bude nižší daň a na ty s jen 2 roky naopak vyšší? Ostatně toto by mohlo platit nejen na úsporky.

    5) Energetická nezávislost – ať nad tím přemýšlím z kterého konce chci, tak mi stále vychází jako nejvhodnější investice do rozvoje atomu. Rozvoj alternativních zdrojů je fajn ale pokud tyto překročí nějaké hranice, tak si vynutí masivní investice do přenosových sítí (hint: Německo a NIMBY 🙂 ) a stále je to jen paběrkování.

    6) Umírání elektrospotřebičů, obzvláště elektroniky – doporučuji nastudovat vliv bezolovnaté pájky na spolehlivost – křehkost pájky, … (hint: vojáci a lékařské přístroje mají výjimku). I když dnes už jsou výrobci schopni strategickým umístěním vhodného kondenzátoru ke zdroji tepla načasovat závadu velice přesně i bez ní.

    Comment by Petr Baláš — 10.3.2014 @ 20:47

  43. Zdravím,

    kauzou žárovek se profesně zabývám už nejeden pátek. Zkuste web http://www.premiumlight.eu, kde jsou shrnuty základní aspekty světelných zdrojů a můžete si udělat představu, jak najít kvalitní světelný zdroj.

    K článku bych především dodal, že tak radikální odklon od žárovek nakonec málokterá vláda dovedla do konce. Např. USA to zrušili několikrát. V Rusku to pokud vím neplatí v žádné míře.

    Jednou z důležitých poznámek je to, že uváděná doba života u světelných zdrojů neznamená dobu, kteoru všechny světelné zdroje musí splnit, ale jedná se o průměrnou dobu. Tedy této doby se dožije polovina světelných zdrojů z měřeného vzorku.

    Evropská komise si ke konci žárovek zadala studii, kterou doporučuju k prolistování. Je tam většina odpovědí na otázky v diskusi: http://www.eup4light.net/assets/pdffiles/Final_part1_2/EuP_Domestic_Part1en2_V11.pdf

    S pozdravem,
    Michal Staša

    Comment by Michal Staša — 10.3.2014 @ 22:15

  44. Autor zdá se nepochopil hlavní problém s diktátem bujícího státu, resp. rádoby superstátu, Brusele (anebo spíš ho pochopil velmi dobře, ale hraje mu do karet v jeho podnikání jako u jiných příjemců tzv. „dotací“). Proč by měl „úřad“ diktovat co je pro spotřebitele nejlepší? Pokud jsou skutečně jiná svítidla pro spotřebitele tak výhodná, je opravdu potřeba osvícený úředník, aby nesvéprávnému spotřebiteli „poradil“, nejlépe rovnou bičem? Opravdu je potřeba desetitisíců úředníků aby ochránily nás, hlupáky, před zavádějícím názvem „pomazánkové máslo“?
    A že by ty žárovky nějak ohrožovaly energetickou bezpečnost a nezávislost EU? To ji spíš ohrožují ekoteroristické experimenty. Z čeho vycházíte při svém tvrzení že Slovensko roste rychleji díky Euru? Určitě ale rychleji rostou jejich závazky k placení dluhů řeckých důchodců.

    PS: co se týče odhlasovaného vstupu do EU, hlasoval jsem o vstupu do jiné EU, do EU, kde se nefalšují referenda, nepodvrhuje se ústava, nebují nikým nevolené superúřednictvo, nemaskují se proběhlé krachy států, nevládnou členové komunistických stran a nefalšuje se (opakovaně) účetnictví

    Comment by V.Janecek — 10.3.2014 @ 22:27

  45. Úsporky mají v řadě případů výhody (i když nikoli vždy). Osobně jsem je začal používat dávno před tím, než EU přišla se svými zákazy.

    Nechci ale argumentovat užitečností úsporek, ta je irelevantní. Jsem proti zákazu EU z ideologických důvodů. Stát (či nadstátní celek, jako EU) by měl zasahovat do života svých občanů jen minimálně; tam, kde je k tomu jednoznačná potřeba. A to v daném případě rozhodně nebylo, viz níže. Pokud jsou úsporky opravdu úsporné, lidé je začnou používat sami od sebe, z ekonomických důvodů. Půjde to pomaleji, ale ve finále se dosáhne téhož, a bez pocitu lidí, že je s nimi manipulováno. A pokud nejsou úsporné – no, pak je to jasné, ne?

    Nepřeji si žít ve státě či soustátí, který má pocit, že každý drobný detail života jeho občanů musí být regulován směrnicí.

    P.S. Na téma potřeby této regulace: Např. v ČR byla celková spotřeba za rok 2010 cca 59 TWh, z toho domácnosti 15 TWh = 25% (http://eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2010/rz/elektrina/2.htm). Podle http://elektro.tzb-info.cz/8570-spotreba-elektricke-energie-domacnosti-predikce-a-potencialni-uspory-pomoci-bacs je podíl osvětlení na průměrné spotřebě elektřiny v domácnosti 3.3%. Celkem tedy svícení domácností představuje 3.3% z 25% = 0.8% celkové spotřeby elektřiny v ČR. Opravdu důležitý cíl pro unijní regulace, že?

    P.P.S. Osvětlení v podnicích jsem nezahrnul. Nepodařilo se mi dohledat odpovídající data, ale hlavně — podnikatelská sféra si umí dobře spočítat, co je pro ni výhodné, a na úsporky by přešla sama, bez stupidních donucovacích zákonů.

    Comment by Juggernaut — 10.3.2014 @ 23:05

  46. Myslim, ze je to trosku pleteni vice nesouvisejicich veci dohromady. Kdyz v roce 2009 zacaly zakazy zarovek, LED zdroje, na kterych je vystavena pulka argumentu v clanku, prakticky nebyly, kdyz byly tak za cenu silenou a v navic rozhodne ne ve vhodne teplote, coz nejsou zhusta ani dnes. Zarovky se zacaly nahrazovat plosne za uplne nesmyslne „usporky“, tedy prevazne trubice plnene rtutovymi parami, s pomalym nabehem a velice nizkou zivotnosti pri castych startech. Nebylo to ani ekonomicke, ani ekologicke a ani to nesetrilo energii. Svetla v domacnosti spotrebuji cca. 15% elektriny, domacnosti pak 20% celkove spotreby energie. Tzn. veskera dostupna uspora spotreby ve sviceni domacnosti je cca. 3%, ale je jasne, ze at se setri sebevice, k nule se nedostaneme. V pripade usporek, ktere vice nez 50% lidí haze do odpadu je toho dosahovano za soucasneho uvolnovani rtuti do ovzdusi a podobne. Usporky, respektive fluorescenci zdroje jako celek, jsou proto obecne povazovany za zcela nevhodne pro masove nahrazeni klasickych zarovek. V roce 2009 se tedy jednalo o exemplarni priklad urednicke demence, kdy byly vynalozeny verejne prostredky k deformaci trhu s vidinou zcela marginalni energeticke uspory. To, ze nas nakonec zachranily LEDky je shoda nahod a cinskeho bohorovneho pristupu k ekologii vyroby. S autorem lze bezesporu souhlasit v tom, ze klasicke zarovky jsou sto let starou technologii, na kterou bychom nemeli spolehat. Rozhodne to vsak nemaji byt pritroubli a prilis do dali nevidici urednici, kteri nam budou rikat co pouzivat a co ne, ale vedci a trh. P.S. Stejne jako vetsina lidi v mem okoli jsem doma ma usporky nikdy nepresel, zil jsem ze zasob klasich zarovek a halogenek az do doby, kdy se objevily LED zarovky v pozadovane barevne teplote a rozumne cene.

    Comment by Jan — 10.3.2014 @ 23:17

  47. Žárovky i automobilismus jsou nejkřiklavější případy eurounijního ekologického pokrytectví.
    Zákaz žárovek nemá s internalizací externalit nic společného – znečišťovatel neplatí, protože nemá za co, jeho „znečišťování“ stowattovou žárovkou je prostě zakázáno (Jeho kolega s 500wattovým halogenovým reflektorem ovšem problémy nemá, to je holt evropská dialektika 🙂
    Zákaz žárovek samozřejmě nemá nic společného ani s energetickou soběstačností – ropné a plynové elektrárny jsou v Evropě zcela marginální a uran lze dovážet klidně i z Austrálie (doprava paliva tvoří jen zlomeček ceny z jaderné elektřiny). V podstatě bychom evropskou spotřebu pokryli i z vlastních zásob v Česku a Sasku, které se v současnosti skoro netěží – dílem z ekonomických důvodů, dílem kvůli iracionálnímu strachu veřejnosti z jádra a všeho s tím souvisejícího.
    Hlavním žroutem ropy a úhelným kamenem závislosi na Rusku je silniční doprava, kde aktuálně neexistuje použitelné alternativní palivo – biopaliva žalostně selhala a elektromobily má pár bohatých nadšenců. EU sice pokrytecky tvrdí, jak chce podporovat veřejnou a železniční dopravu, ve skutečnosti však podporuje automobilismus jak máloco jiného. Stačí se podívat, kolik miliard z eurodotací jde na výstavbu silnic a dálnic. Aby se externality internalizovaly jen vocaď pocaď, EU též reguluje maximální výši mýta pro tranzitující kamiony a to i v neunijních zemích (Švýcaři by mohli vyprávět). Auta a letadla ani neplatí emisní povolenky (doprava je z povolenek vyjmutá jako celek), ovšem elektrické vlaky je platí v ceně energie. Deutsche Bahn kvůli tomu podala i žalobu. Samozřejmě neuspěla.
    S pozdravem Zabij euroúředníka, zachráníš strom
    Robert Antonio

    Comment by Robert Antonio — 11.3.2014 @ 9:02

  48. Robert Antonio: Opravník omylů: plynové elektrárny jsou docela obvyklé, jen u nás byly doposud výjimkou. Letecká doprava začíná mít své emisní povolenky. 500W halogenový reflektor dosahuje podstatně lepší účinnosti, než žárovka. Uran v EU nezpracováváme (a ani vlastně netěžíme). atd.

    Comment by Patrick Zandl — 11.3.2014 @ 15:13

  49. A tu výše zmíněnou „spotřebu 100W“, Patriku, neopravite? Nebo neznáte autora uvedeného výroku, a proto se mnou nemužete diskutovat? 😉

    Comment by sundialer — 11.3.2014 @ 17:01

  50. Pokud tvrdíte, že úsporky nic nevydrží a jsou drahé, tak si dovolím poukázat na ty z IKEA. LED žárovka o svítivosti 60 W stojí necelých 180 Kč bez jakýchkoliv problémů. Halogenky svítí roky.

    Comment by Mirek — 11.3.2014 @ 20:31

  51. „O problémech s úsporkami by se dala napsat celá kniha, to zase ano, ale všechno jsou to problémy nového produktu na trhu, kdy se ladí parametry a kvalita, nic z toho není principiální problém. Jak CRI, tak barva světla, rychlost rozsvícení na plný výkon, to všechno umí moderní úsporky, zejména LEDkové, dle libosti. Problém můžete mít s kvalitou.“

    Nie je principiány problém?!? Mohli ste toto napísať 1.9.2009? Nemohli. Bola by to lož. 1.9.2009 ste zdroj o svietivosti 1300 – 1400 lumenov proste nekúpili. Odkedy sú na trhu LED svetlá? Rok – dva (skutočne dostupné pre širokú populáciu)? Ale to zavedenie sa plánovalo istotne niekoľko rokov pred rokom 2009. Výrobcovia, s ktorými sa to konzultovalo (prijmem argumentáciu z článku) neurobili ani ň pre to, aby sa pripravili k roku 2009-11. Pekne si počkali, keď riziká vývoja povinne uhradia na základe regulácie zákazníci. Veď vedeli, že tá regulácia príde.

    A tak to vždy dopadne, keď regulácia niečo „v mene dobra“ zavádza namiesto toho, aby len pozametala za zbytkami nerozumných.

    Comment by Piki — 11.3.2014 @ 20:56

  52. http://www.penize.cz/spotrebitel/29442-setreni-elektrinou-je-zbytecne-drahe

    Clo na úsporky nastavila EU na 66% a zakázala žárovky. Skutečně to bylo kvůli energetickým úsporám? Co to je za logiku? Čím to bude dražší, tím víc ušetříme?

    Úsporky prostě nebyly drahé proto, že se málo vyráběly, ale proto, že EU shrábla polovinu jejich ceny do vlastní kapsy. Kdyby šlo o úspory, stačilo zrušit clo (místo 1000 Kč už jen 600 Kč) a DPH (místo 600 Kč už jen 500Kč). Úsporky se prodávaly i přes takto vysokou cenu, kdyby byly za polovic, nemuselo se nic zakazovat, trh by se rozjel sám.

    Tím samozřejmě neříkám, že EU měla zrušit DPH – ale tím, že nastavila takové clo a direktivně zakázala žárovky, jenom ukázala, oč vlastně celou dobu šlo – a úspory to nebyly.

    Comment by Petr Bravenec — 15.3.2014 @ 7:47

  53. hmmm… taky propaganda – tak tohle se sem asi hodi – 75 let vyroci …
    https://www.youtube.com/watch?v=B-oTS2XulNU

    Comment by jiri spitalsky — 16.3.2014 @ 17:16

  54. Vážený autore, jste vzdělaný sociální inženýr, tímto typem argumentace se za socialismu obhajovaly nesmyslné investice.

    Comment by Vladimír Hošek — 12.4.2014 @ 8:07

  55. Přechod na 230V nebyl kvůli efektivitě přesu (byť je o něco lepší), ale kvůli zestejnění napětí v Evropě. Do té doby, některé země měly 220 a některé 240V. Aby nikdo nemohl říkat, že ten druhý má výhodu, zvolilo se jako společné napětí 230V. Vtip byl v tom, že na začátku to bylo jen deklaratorní a změnily se jen limity z 220V +-10% na 230V +6-10% (ten kdo přecházel z 240 to měl obráceně). Až po přechodném období, kdy se v síti skutečně objevilo 230V, máme zase +-10%. 🙂

    Comment by Libor Chocholatý — 15.2.2015 @ 10:22

RSS feed for comments on this post.

Leave a comment