Marigold.cz » Čtečky elektronických knih, ebook readery v roce 2008
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Čtečky elektronických knih, ebook readery v roce 2008

6.2.2008

Vloni jsem publikoval článek se stejným nadpisem, jen letopočet v něm byl jiný. Rok s rokem sešli se a myslím, že je čas udělat si malý update, co nového jest v oblasti e-ink zařízení a čteček elektronických knih. I když mám pár schůzek na tohle téma sjednaných v BArceloně na 3GSM, není na škodu rekapitulovat si základní dění.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se toho v oblasti čteček knih mnoho neudálo. Pro mne je asi nejdůležitější, že se mi do rukou dostaly první e-ink čtečky na pořádné ozkoušení a mohu tedy opravit své dojmy. Tak především, pokud někdo říká, že nechápe, proč by si lidi měli kupovat e-ink čtečky, když si mohou číst texty na PDA/iPhone, tak je to o tom, že ještě e-ink displej neviděli. Rozdíl to je, věřte mi.

e-Ink displeje

Klasický e-Ink displej (takzvaný elektronický papír) je oproti LCD všeho druhu zvláštní několika věcmi. Tak za prvé je takzvaně “bistabilní” neboli k zobrazování nepotřebuje napájení. Napájení je potřeba jen na změnu zobrazování. Za druhé má takový displej vlastně jen jeden stav – zobrazuje. Dnešní LCD či OLED panely už z principu toho “D” = dioda mají dva základní stavy zobrazení, tedy zobrazuje/svítí nebo nezobrazuje/nesvítí pro každý jednotlivý bod. Mezi tím je jistě hromada mezistavů pro barvy atd, ale to není podstatné. Proč je tenhle rozdíl důležitý? Kontrast. e-Ink displeje mají obrovský kontrast a jsou čitelné i na přímém slunci, protože nesvítí a nemusí se sluníčkem prát, kdo má vyšší svítivost. Jak černá tak bílá barva jsou eink displeji přirozené a právě proto je tak vysoký kontrast. Barvu nevytváří svítivost diody, ale naopak “temnost bodu”, změna jeho odrazivosti. Lékaři a fyzici prominou, pokud jsem to nevysvětlil dost učeně a přesně, pro zjednodušení to snad postačí, komu ne, nastuduje zde.

Výše uvedené má dva hlavní klady.

Tak zaprvé je eink displej komfortem čtení opravdu podobný papíru jak kontrastem, tak namáháním očí. A i díky tomu se nedělají eink displeje s podsvícením, protože jsou vlastně neprůhledné a není vhodné je podsvicovat zespodu stejně, jako papír. Při čtení eink displeje si musíte pustit normální lampičku … Jaké je skutečné srovnání? Přirovnal bych to k tomu levnějšímu žlutavému buničitému papíru používanému na paperbacky. Rozdíl je v tom, že písmo je na einku kvalitnější, ale eink displej přeci jen může i v matném provedení vykazovat mírné odlesky, narozdíl od papíru. A taky víc smrdí, když hoří. Co se čtení týká, jsou moderní e-ink displeje komforntem podobné knihám.

Za druhé nepotřebují eink displeje energii pro svůj provoz, pouze pro změnu svého obsahu. I proto se u čteček dnes udává výdrž ne v počtu hodin, ale v počtu přetočených stránek a standardním průměrem se stává 9000 přetočených stránek na jedno nabití.

e-Ink Vizplex

Důležité je, jak jsou na tom eink displeje v ostatních parametrech. Tady je třeba povšimnout si toho, že do e-ink displejů dorazila druhá generace těchto zobrazovacích jednotek zvaná Vizplex. Vyznačuje se především rychlejší dobou pro zobrazení stránky, z původní vteřiny kleslo vybarvení stránky na polovinu. Kromě toho se objevily odstíny šedi (čtyři, osm a šestnáct dle ceny a dostupnosti) a významně se zvýšil kontrast.

Vizplex_Imaging_Film.jpg

Vizplex displeje jsou podle mne první, které má cenu uvažovat jako samozřejmou náhradu papíru, protože laik už v praxi nerozezná kvalitu od papíru, předchozí generace byla přeci jen ještě moc šedá a málo kontrastní, navíc vybavovací doba vteřina byla poznat, protože další zpoždění dělá ještě elektronika zařízení. Pokud budete nakupovat, dávejte si pozor na značku Vizplex. Navíc se budou nabízet i jiné rozměry, než dnešní jediný šestipalcový v rozlišení 800×600 bodů, který ale zdá se na čtení knih vyhovuje.

Událo se na trhu

Nu, zase tak moc se toho neudálo. Sony uvedla update své čtečky nazvané Portable Reader System PRS-505, čtečka se vcelku slušně v USA prodává, jaké jsou výsledky eshopu s knihami, není známo.

Mediálně více propíraná je čtečka Amazonu nazvaná Kindle (česky čteme xindl?). Tu představil v listopadu 2007 obchod Amazon a čekací doba na ni je zhruba 40 dní, berou se pořadníky. Stojí 400 dolarů, má šestipalcový displej 600×800 bodů (není to Vizplex), podporuje firemní formát AZW umožňující ochranu knížek DRM a pak také řadu formátů jako Mobipocket nebo normální text. Vestavěný je CDMA modem fungující v americkém Sprint EVDO, takže knížky lze stahovat za pochodu, nemusíte je tam nahrávat přes USB kabel. Vše postaveno na Linuxu.

kindle.jpg

Zajímavá je cenová politika. Přístup do sítě EVDO je zdarma, platí se jen stažení knížek. K dispozici je i email klient, přičemž se platí za konverzi do formátu AWZ (10 centů), pokud je formát souboru zaslaný v emailu kompatibilní s Kindle, neplatí se nic. Zdarma je zatím i surfování v testovacím provozu, platí se ale za synchronizaci vybraných tiskovin nabízených v předpřipraveném formátu, například noviny vyjdou měsíčně na 6-15 USD, přičemž jde o balík toho, co je na webu zdarma. To budí trochu rozporuplné reakce, jak jinak. Běžná kniha stojí kolem 10 dolarů, staré věci cca 2 dolary, zdarma jsou vždycky prvních několik stránek.

Amazon nabídl také platformu nazvanou Digital Text Platform, kdam si mohou zájemci nahrávat vlastní výtvory a nechat je ostatní stahovat přes EVDO síť za cenu 1-200 USD, z čehož jim Amazon dá 35% (o zbytek se šábne Amazon a Sprint).

Dalších zařízení je po málu, ale čínské fabriky začínají nabíhat na produkci, takže to vypadá, že letos se to rozhodně zlepší … na trhu jsou nejenom jednoduché čtečky v cenách cca 300 USD, ale i komplikované umožňující poznámkování, kreslení a řadu dalších funkcí jako jsou iLiady, kde cena je přes 600 USD. Já bych zatím vsázel na ty jednoduché jednoúčelové, protože jsou lehké, primovní a jediná funkce navíc, která stojí za to, je přehrávání MP3.

Problém? Formát…

Zatím zjevně zásadním problémem pro digitální knihy je volba toho správného formátu. Amazon si pro svůj Kindle nevytvořil vlastní formát jen tak náhodou. Pro elektronické knihy vlastně žádný open standard neexistuje. Zatímco pro hudbu je jednotícim standardem MP3, pro obrázky JPEG a PNG, pro video se prosazuje MPEG-4, s knihami je to těžké. Tak především tu máme PDF, což je ale formát především pro popis vzhledu stránky. Pro většinu případů digitálních knih je zbytečný, stejně tak jeho poslední rozšíření Adobe Digital Edition, které mi osobně spíše pije krev, protože je to další opruzoidní nadstavba nad PDF, která je na ečtečkách dnes nepoužitelná. Problém PDF je, že vyžaduje zobrazení stránky tak, jak byla definována. Když je stránka větší, než displej, musí se zmenšovat a to je na úkor čitelnosti.

U čteček knih většinou není vyžadováno zachování přesného vzhledu stránky. Naopak je vhodné, aby si uživatel mohl písmo zvětšovat a zmenšovat po libosti, čímž se text na displeji přeformátuje. To v PDF nejde – tam zvětšíte jen celou stránku. Proto se zatím chytají nejrůznější formáty na bázi RTF či TXT, ty ale zase neumožňují nic moc navíc. Zejména po DRM mnozí prahnou. Zda to bude jako u hudby, že se od DRM ustoupí, to ještě není jasné. Navíc RTF není zrovna velký příznivce složitějšího formátování a ani datové komprese. Většina čteček to řeší tak, že nabízí i podporu HTML, to zase neumí zabalit vše potřebné do jednoho souboru či kontajneru, který by byl snadno přenositelný. A DRM samozřejmě také nemá. V oblasti balení to řeší řada čteček tak, že podporuje microsoftí CHM formát používaný u nápověd, který je na HTML a balení do balíčku založen.

Nejvíce se zatím šíří Mobipocket, který vyvíjela původně francouzská společnost, dnes patří tento projekt Amazonu. Formát Mobipocket PRC je obecně dobře přenositelný, jeho problémem ale je, že není žádná čtečka pro Mac nebo Linux, takže jeho implementace nebývá u eink čteček (na linuxu většinou postavených) tak obvyklá.

Trochu se ještě chytá eReader formát PDB, původně rozšířený hlavně díky Palm platformě, lze k němu udělat i nějaké základní DRM, ale mezi eink čtečky zatím také plně nepronikl

Naopak otevřený formát Open eBook (OEB) založený na XML a definovaný jako Open eBook Publication Structure Specification (OEBPS), se zatím nechytil vůbec, neznám zařízení, které by ho podporovalo a to tomuto formátu táhne na desátý rok, pokud odmyslíte projekt OpenBerg, který ve čtečkách implementovaný není.

S těmi formáty je to… nu, nepříjemné.

Result článku? Podle mne už letos mohou být nadšenci do elektronických knih být uspokojeni. Z ciziny a snad brzy i u nás jde už koupit zařízení, která jsou výborná a s cenou 300 USD (=cca 9000 Kč) jsou pro méně spořivé pohodovou alternativou k tomu, tahat sebou řadu knih. Masový trh v Česku za tuhle cenu samozřejmě nevznikne. Ale kdo jednou dostal do ruky slušnou e-Ink čtečku, už se ke čtení na displeji PDA pravděpodobně nebude chtít vracet…

PS: Chybí vám v tom Apple? Tento týden šéf Apple označil trh čteček knih za absolutně nezajímavý. A hned se vynořilo několik analytiků, kteří v tom vidí jasný signál, že Apple se chystá do útoku, protože Steve Jobs za nezajímavý označuje jen ten trh, na který chce záhy vpadnout a opanovat ho :) Máte rádi konspirace? Tak třeba tady…

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 10:17 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 27

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...


27 Comments »

  1. Pokud se nepletu tak kurz koruny k dolaru je už trochu někde jinde než 30Kč za dolar…

    Comment by Dundee — 6.2.2008 @ 11:38

  2. Dundee: kurz dolaru je sice jinde, ale po započtení DPH a podobných věcí se vyšplháte u zařízení za 300 USD na prodejní cenu v česku 9000 Kč.

    Comment by Patrick Zandl — 6.2.2008 @ 11:59

  3. Patrick: možná jste měl uvést, že ve výsledné ceně je započítáno i DPH, doprava atd. Začínám o nějaké čtečce uvažovat. Sice si čtu převážně v posteli ale notebook je i tak poměrně nepraktická cihla :)

    Comment by danaketh — 6.2.2008 @ 12:17

  4. A ktere konkretni zarizeni by jsi ty tedy doporucil? Jde mne jen o levnou ctecku, kterou bych sebou nosil misto knihy. Uz dlouho o necem premyslim, ale nemuzu se rozhoupat.

    Comment by xdrm — 6.2.2008 @ 12:30

  5. Má vůbec cenu v době praktické smrti PDA ve prospěch různých subnotebooků, smartphonů a UMPC uvažovat o jednoúčelovém zařízení typu e-book reader? Když navíc takové zařízení je cenově srovnatelné s dětskými notebooky?

    Comment by Martin — 6.2.2008 @ 12:36

  6. No viděl jsem v americe tu čtečku od Sony a docela mě odpudila.

    Odporné převracení stránce (nevím jestli je to kvůli eink, nebo to měla být animace) a (na první pohled, víc jsem tomu nevěnoval) neintuitivní navigace.

    Od čtečky, která by měla nahradit opravdové knížky bych čekal mnohem víc.

    Navíc, já třeba rád čtu ve vaně a to bych se s tím, co je teď na trhu, docela bál. Současné čtečky jsou docela velké a nejsou ohebné (na rozdíl od knížky).

    Pokud jde o PDA/mobil, viděl bych to mnohem perspektivněji, nedávno jsem si u sebe všimnul, že čím dál víc textů (zprávy, manuály) čtu v Opeře Mini.

    Tom

    Comment by Tom — 6.2.2008 @ 12:40

  7. Re: Většina čteček to řeší tak, že nabízí i podporu HTML, to zase neumí zabalit vše potřebné do jednoho souboru či kontajneru, který by byl snadno přenositelný.

    Není tak docela pravda, viz MHTML http://en.wikipedia.org/wiki/MHTML .mht, chm je IMHO jeho chudší příbuzný.

    Comment by Ondřej Pokluda — 6.2.2008 @ 12:40

  8. Jaká je momentálně nejlacinější čtečka na trhu?

    Comment by kengura — 6.2.2008 @ 12:54

  9. Z mojich skusenosti s nakupovanim v USA cez internet je vypocet nasledovny:
    Cena: USD 300
    Prepocet: 300 x 18 x 1.2 + 1800 = 8280 CZK

    Aktualny kurz nech je 18 (v skutocnosti dnes este menej)
    Dalej, pridajte si DPH (ano je to 19% ale pre ilustraciu je 20% ok) + postovne je niekde okolo 30 az 100+ USD podla velkosti tovaru a casu ako rychlo to tu chcete mat (notebooky posielaju z bhphotovideo.com za asi 100 usd najlacnejsie).

    Comment by frantic — 6.2.2008 @ 13:08

  10. No škoda, že Patrick neměl v ruce zařízení od fy. Bookeen.
    Cybook Gen3 umí Mobipocket PRC nativně.

    http://www.bookeen.com

    Comment by Marty — 6.2.2008 @ 13:20

  11. Jo Cybook je dobrej jenom by uz konecne mohli vydat novej firmware.

    Comment by mota — 6.2.2008 @ 15:11

  12. Marty: chystám se na něj v nejbližší době :) tedy na ten Bookeen.

    Comment by Patrick Zandl — 6.2.2008 @ 15:41

  13. E-book je fajn, ale pro nás, co stejně koukáme na nějaké obrazovky celý den je pak jedno jestli koukám do papíru či na e-link, oči mám jak králík stejně.

    Proto můj oblíbený způsob čtení knih jsou čtené knihy, největší problém je, že jich moc není a když si je člověk kupuje, tak bývají relativně drahé. Ale je to úžasné pro cvičení cizího jazyka. A člověk nepotřebuje speciální čtečky, číst může i se zavřenýma očima a klidně i při řízení atp.

    Comment by Noname — 6.2.2008 @ 17:44

  14. Když jsem četl o 4, 8 a 16 stupních šedi, vzpomněl jsem si na displeje prvních Palmů :-/. Řekl bych, že na té technologii až tak moc nezáleží, on i klasický černobílý displej je na slunci čitelný velice dobře. A třeba zrovna mě by absence podsvětlení vadila. Čtu si e-knihy v posteli na PDA a maželku neruší žádná rozsvícená lampička (u který bych si akorát tak kazil oči) a může klidně spát.

    Ale mám problém s obsahem. Českých knih v elektronické formě je zatím pořád málo.

    Jinak elektronický formát podle mě časem převládne: ono je to mnohem šikovnější na skladování a přehlednost. Papírových knih mám tolik, že už je nemám kam dávat :-(.

    Comment by DR — 6.2.2008 @ 18:08

  15. Pro upřesnění:
    1) Digital Editions není jen nadstavba nad PDF, ale hlavně čtečka formátu ePub, což je následník Open Ebook formátu.
    2) Mobipocket formát taktéž vychází z Open Ebook formátu.

    Takže mi nepřipadá, že by se OEB “nechytil vůbec”. :-)

    Comment by Petr — 6.2.2008 @ 21:08

  16. Jak rika martin, neni lepsi nejaky subnotebook/umpc ?

    S takovym Asus Eee PC muzete cist ebooky, brouzdat web, cist emaily … a prijde vas daleko vyhodneji, nez jednoucelova ctecka za nejakych 9 tisic.

    Comment by rad — 6.2.2008 @ 22:22

  17. Ad notebook – čtu knihy poměrně hodně na Apple PB12, tedy celkem malý notebook (by’t ne vyloženě submicro).
    Má to své klady, ale i vady. Blbý je hlavně formát – klávesnice je celkem nanic, a třeba v leže dost překáží. Další malér je formát displeje – jaksi je naležato a u nových NB se rozmáhají ještě širší “wide displeje”, ale kniha je a asi dlouho bude nastojato. A v neposlední řadě je diskutabilní i spotřeba – PB12 sice vydrží docela dlouho, ale v podstatě se energie mrhá z 90ti procent na věci, které čtení knih nepotřebuje, eInk by byl opravdu milý…
    Myslím si, že notebooky ideální čtečkou nebudou, možná spíš UMPC bez klávesnice, ale ty jsou zatím dost drahé a navíc by řešily jen problém formátu, nikoli energie. Osobně bych do čtečky za 6-9k s rozumnou podporou formátů asi šel z fleku, pro moje konkrétní potřeby by se mi to asi vyplatilo.

    Poznámka pro Patrika Zandla – v případě nějakých dalších článků by bylo dobré se zaměřit i na podporu češtiny, občas to totiž dělá problémy dokonce i v PDF prohlížečích. Třeba kdysi na Sony Clie jsem prostě češtinu v PDF zaboha nerozchodil :-(

    Comment by thr — 7.2.2008 @ 7:41

  18. Myslim, ze pouziti PDF pro e-booky je naprosto v pohode, protoze rozumne vytvorene PDF lze prevest bez problemu na text – umi to spoustu prevodniku (pdf2text/html) a mimo jine toho vyuziva i Google a dalsi vyhledavace. Navic rozliseni e-booku by melo byt takove, aby se zobrazena pismenka dobre cetla, tedy alespon takove jake maji dnesni monitory.

    Comment by Mchl42 — 7.2.2008 @ 9:35

  19. Mchl42 – PDF rozhodne neni vhodne. Jednak je natvrdo naformatovane na stranku urcite velikosti (takze pokud ma eBook nejake jine rozliseni, tak proste musi skalovat nebo scrollovat) a druhak ten prevod na text take neni uplne bezproblemovy (detaily uz jsem zapomel, ale jsou tam nejake problemy s nestandardnimi znaky). Nemluve o zbytecne velke velikosti souboru…

    Comment by Abraxis — 7.2.2008 @ 17:25

  20. Mne by sa citacka knih oplatila vtedy, ak by dokazala precitat format s extenziou djvu. Na inete je plno knih v tomto formate z fyziky a matematiky.

    Comment by Jan Dancer — 8.2.2008 @ 20:06

  21. Našiel som na stránke http://www.iscriptum.com/?gclid=CNDqja24yZECFSJIEgod6m6I3Q informacie o citacke kníh za 289 Eur. Dokáže zobrazovať txt, fb2, rtf, pdf, djvu a ďalšie formáty.

    Comment by Jan Dancer — 16.2.2008 @ 20:43

  22. precetl jsem oba clanky se zajmem.
    kratke hodnoceni a meho pohledu:
    za “vizionare” lonskeho komentu bych prohlasil DR (koment. 24)!
    apple iphone mi prinesl vsechno co vyjmenoval a jako “bonus” i mobil.
    klasickou beletrii si radeji vychutnam v papirove podobe. opera se taky zpiva belcantem uz kdovi jak dlouho a jeste dlouho bude.
    jobs uz svuj “zlaty dul” nasel, takze verim tomu, ze nic v tomhle smeru nechysta.
    sony uz zase ujel vlak a nejen jim…nokii to musi mrzet mnohem vic ;)

    Comment by crax — 25.2.2008 @ 4:42

  23. http://www.bookeen.cz/products/Cybook-Gen3/index.aspx

    Comment by Anonymous — 13.3.2008 @ 21:40

  24. Formát PDF
    to “Abraxis” – 7/2/2008 – je to tak – čtu e-knihy, začínal jsem s palmem Vx – formát.pdb a chtěl jsem číst i formát.pdf – tak jsem zakouipil novějšího palma – Tungsten E. Sehnal jsem si odpovídající soft (PalmFiction a PalmPDF). Zpočátku problém, pak jsem PalmPDF rozchodil – byť jenom částečně. Jde o to, že (asi ještě dělám někde chybu) neboť :
    1) otevřu pouze malé soubory (pár stránek – rozhodně ne knihy)
    2) nastavím otevírání na 20 stran (přes transport do PalmDOC), soubor (ten zmenšený) se otevře, ale nepřečte mi (nezobrazí) znaky ě, ž, ř, ť, ď …..
    3) jsem LAMA na Palm – může to i korektně fungovat, ale mně ne !

    Osvědčil se mi sice formát.pdb – kvůli zalamování stránek a že je malý – ale jak je v textu (knihy) nějaká malůvka – třeba cedulka, prostě nějaká grafika, tak jsem i s celým .pdb tak 2 cm od prdele ! Holt formáty plain.txt jsou fajn, ale asi se s (nějakou) grafikou (v textu) budeme muset umět vyrovnat – nebo při převodu z listinné podoby do elektronické se bude muset (DP = dobrovolně povinně) provést konverze této “grafiky” (vlastně textové grafiky) do textu.
    Což vidím jako dost podstatné – provést “redakční korektury” !

    Comment by baryj — 20.3.2008 @ 9:32

  25. V EU by asi mohla být nejsnáze dostupná čtečka Cyook firmy Booken (http://bookeen.com/ebook/ebook-reading-device.aspx). Vyjde ale dost draho, samotná 350 Eur, souprava včetně příslušenství 450 Eur. Zkusil jsem jinou možnost, čínskou firmu Jinke a jejich čtečku Hanlin eReader V3 s displejí Vizplex. Cena je 299 dolarů a příslušenství k ní je levné. Doprava od ČR vyjde asi na 97 dolarů. Před asi 14 dny jsem ji dostal a jsem s ní velice spokojen, Kontrast je sice o něco nižší, než jak vypadá na fotografiích, ale čitelnost je velmi dobrá. Umí číst velký počet formátů (PDF,DOC,WOLF,MP3,HTML,TXT,CHM,FB2, Djvu, PNG,TIFF,GIF,BMP,JPG) a ještě nemám vše vyzkoušeno. Nejlepších výsledků se zobrazením češtiny jsem dosáhl s PDF, kde to funguje bezchybně. Dokument lze zobrazit třemi způsoby: 1. celá strana (pokud ale není dokument pro toto zobrazení zvlášť zformátován, vyjdou písmenka dost malá); 2. text zabírá celou šířku obrazovky ve formátu portrét – na výšku se tak ale neobjeví najednou celá strana a pro přečtení dolních několika řádek je nutné “přestránkovat”; 3. zobrazení ve formátu krajina, jedna stránka se pak vejde asi na dvě plné obrazovky. Velmi dobrá čitelnost i malých písmen. S toto čtečkou jsem velmi spokojen, zvláště oceňuji zbytečnost vypínání. Čtu pravidelně cestou z práce a do práce v autobusu, tramvaji i v metru. Nastoupím, otevřu pouzdro s čtečkou a okamžitě čtu. Před vystoupením prostě strčím do tašky a bez spotřeby energie z akumulátoru mohou přístroj nechat klidně do druhého dne i déle. K dalšímu čtení je okamžitě připraven. Do paměti (SD karta až 2 GB se vejde pořádná hromada knih.

    Comment by Karel — 25.3.2008 @ 15:45

  26. U Hanlinu nebo Bookeenu nelze vyhledávat text (mimo dictionary v Cybooku)? Tedy: pokud bych chtěl podobnou čtečku, ale s funkcí najít nějaké klíčové slovo indexovaně nebo sekvenčně, toto zde nelze a zůstává notebook, PDA apod.? Rozumím dobře, že je to věc pro čtení románu zbytná, ovšem pokud bych kupoval, docela rád bych takovou čtečku využil např. i pro nahlédnutí do technické dokumentace, kde potřebuji prostě hledat. Prosím případně zkušenější o komentář.

    Comment by marsal — 30.3.2008 @ 16:52

  27. Byla tu zmíněna čtečka knih V3, nedávno jsem narazil na V3+ http://www.ebook-ctecky.cz/jinke-hanlin-v3-p4 která jde dokonce koupit v česku s dvouletou zárukou.

    Comment by Jarda — 21.9.2011 @ 0:43

RSS feed for comments on this post.

Leave a comment