Marigold.cz         Chronomag.cz         Kancelářská krysa běhá         FotonMag     

prvotni_otazka_-_k_cemu_router_potrebuji

Proč se takhle ptát?

Protože účel, pro který váš (wifi) router nasadíte, zásadně ovlivňuje vaši volbu. Dané zařízení totiž bude muset disponovat funkcemi nutnými proto, aby plnilo svou úlohu, kterou po něm chcete.

Mezi nejobvyklejší aplikace patří:

  1. příjem internetové aplikace přes wifi od vašeho poskytovatele
  2. vytvoření mini wifi sítě pokrývající váš byt, dům, zahradu
  3. propojení dvou lokálních sítí (LAN) mezi sebou (bridge)
  4. rozšíření pokrytí stávající sítě

Příjem internetové aplikace přes wifi od vašeho poskytovatele

Situace je následující: sehnali jste si ISP, který vám poskytne internetovou konektivitu a chce ji k vám dopravit pomocí wifi. Předpokládáme, že tedy máte ověřenou viditelnost mezi anténním systémem vašeho nového poskytovatele a místem, kde chcete jeho signál přijímat. Volíte tedy zařízení, které přijme signál na vaší straně a nějakým způsobem ho předá vám.

Vaše situace bude asi částečně ulehčena tím, že poskytovatel bude mít tendenci vám vhodné zařízení nabídnout, poradit nebo vnutit. Nemusí to být dáno tím, že se snaží zrealizovat zisk za každou cenu, ale vede ho k tomu snaha mít v síti spolehlivá a odzkoušená zařízení, která mu nebudou dělat zbytečné problémy. Přesto čtěte dál, protože je vždy lepší být při rozhovoru s ním na úrovni a vědět, co od zakoupeného zařízení budu chtít.

První otázka by měla směřovat k tomu, kolik počítačů u vás budete chtít do sítě poskytovatele připojit. Pokud je vaše odpověď: jeden, nepotřebujete wifi router, ale pravděpodobně vám bude stačit wifi karta v tomto počítači a od ní kabel k anténě. Toto nemusí platit, pokud je vzdálenost mezi vaším počítačem a místem, kde budete mít anténu, větší (více než 10 m). Kabel k anténě by totiž měl být co nejkratší (tlumí signál). V takovém případě zase vyhraje router umístěný třeba na půdě hned u antény a od něj svedete síť už ethernetovým kabelem, který může být dlouhý i 100 m.

Router použijete i v případě, že budete chtít připojit k internetu více než jeden počítač. Nenechte se přesvědčit od vašeho ISP, že v takovém případě musíte platit více než při připojení jediného stroje (viz Jak se to taky dělá). Nemusíte! Váš router pomocí technologie NAT zařídí to, že vaše skupina počítačů se bude tvářit vůči síti poskytovatele jako počítač jediný.

Wifi router tedy v našem scénáři musí mít následující funkce:

  • odpojitelnou anténu se standardním anténním konektorem - spoj mezi vaším ISP a vámi bude pravděpodobně outdoorový a dlouhý (více než pár desítek metrů), budete tedy muset disponovat kvalitní, ziskovou anténou a to ty malé namontované na wifi routerech nejsou. Abyste mohli připojit lepší, musí být odnímatelné.
  • klientským režimem - většina routerů, které se dnes prodávají, jsou označena jako Access Point. To znamená, že jejich úkolem je šířit internetovou konektivitu přivedenou do nich kabelem do vzduchu. To je režim, který vám v našem scénáři k ničemu nebude. Vy naopak potřebujete přijmout internetovou konektivitu vzduchem. Tomu se říká klientský režim. Ne každý router ho umí.
  • překladem adres (NAT) - toto není nutná podmínka, ale v drtivé většině případů ji budete požadovat. Vy chcete k internetu připojit více svých počítačů, ale nechcete aby váš ISP na ně “viděl”. Aby k nim mohl přímo přistupovat a případně zkoumat, kde jste nechali co otevřeného. To zařídí právě NAT. Router s ním se vůči ISP tváří jako počítač. Získá jedinou IP adresu a tu přeloží na x adres ve vaší vnitřní síti. Ve vaší síti můžete komunikovat mezi jednotlivými počítači navzájem volně, všechny mohou na internet, ale z internetu se bez speciálních úprav (otevření portu) nedá přistoupit k jednotlivým vaším počítačům. Ano, firewalling je takovým vedlejším efektem NATu.

Přiklad: Vhodné klientské AP od OvisLinku

Na co si dát pozor

Nečekejte, že když máte internet přes wifi, že budete moci tento internet mít bezdrátově k dispozici i ve vašem bytě/domě (třeba pro váš notebook). Bezdrátové rozhraní vašeho nového routeru jste použili pro příjem signálu od ISP. Router má (v drtivé většině připadů) pouze toto jediné bezdrátové rozhraní. Do vaší vnitřní sítě směřují pouze kabely. Pokud to vnímáte jako nedostatek, není sebemenší problém na jeden z těchto kabelů připíchnout další wifi AP (stačí velmi levné bez žádných vymožeností) a tím si vytvořit domácí wifi síť.

Příklad zařízení od Belkinu, které je AP, AP, AP a nic jiného

Vytvoření mini wifi sítě pokrývající váš byt, dům, zahradu

Na závěr předchozího scénáře plynule navazuje náš další. Máte nějakým způsobem zajištěný internet (ADSL, kabelovka, wifi) a ten se nachází v ethernetovém kabelu lezoucím z nějakého zařízení (ADSL modem, kabelový modem, wifi router). To vám nestačí a chcete tuto internetovou konektivitu mít k dispozici ve vzduchu po celém vašem sídle. Anebo vůbec internetovou konektivitu nemáte, ale chcete si propojit své stádečko počítačů rozházených po domě mezi s sebou (pak pro vás tento scénář bude platit s některými omezními, ale on je to dnes stejně nepravděpodobný případ, koukejte si ten internet nějak zajistit).

To, jak komplikovaný wifi router budete potřebovat tentokrát, se odvíjí od toho, co umí vaše zařízení připojující vás k internetu a co od nového wifi routeru všechno budete chtít.

První otázkou je, zda vaše zařízení připojující vás k internetu disponuje NATem. Otázka je těžká, protože na krabici je to jen občas. Většinou je to tak, že kabelové modemy ho nemají, ADSL modemy někdy ano a někdy ne, wifi routery velmi často ano. Dá se to zjistit dotazem na toho, kdo vám zařízení dodal, anebo pokusem - připojte k vašemu zařízení přes ethernetové kabely dva počítače najednou (pokud má dost LAN zdířek, je to jednoduché a výsledek vašeho pokusu bude z vysokou pravděpodobností pozitivní, pokud nemá, pomožte si hubem/switchem). Jestliže takto připojené počítače budou moci současně přistupovat k internetu, tak vaše zařízení NATem disponuje (tvrzení správně téměř ze 100%, až na to téměř). V takovém případě váš nový wifi router nebude vlastně “router”, ale obyčejné AP za cca 1000 Kč. Jediný jeho úkol je převádět signál skrytý v drátech na bezdrátový. Jediné, co v něm zřejmě půjde nastavovat, bude zabezpečení wifi (WEP, WPA, MAC filter).

Pokud vaše zařízení připojující vás k internetu NATem nedisponuje, vyberte si wifi router, který ho má. Bude o něco dražší, ale většinou na něm naleznete více funkcí a také více LAN zdířek, takže si budete moci připojit i více počítačů kabely (kabel to je jistota!).

Váš další výběr zařízení se bude řídit podle toho, zda požadujete nějaké pokročilé funkce wifi routerů (sdílení tiskárny, kamery, USB disku, DynDNS apod.).

Propojení dvou lokálních sítí (LAN) mezi sebou (bridge)

Třetí případ popisuje situaci, kdy máte dvě sítě, které samy o sobě existují kousek od sebe a nejsou spolu propojeny, což je přesně to, co byste chtěli. Volíte zařízení, která dokáží tyto oddělené sítě přemostit. Pokud neuděláte chybu, tak po takovém spoji bude směřovat pouze provoz mezi těmito sítěmi. Nemusíte se tedy obávat toho, že si pomalejším wifi zpomalíte dvě rychlé sítě. Existují speciální zařízení pokrývající tento případ. Jsou jednoúčelová a protože v domácím nasazení nepříliš častá, tak i poměrně drahá. Musíte koupit dvě stejného druhu (jedno do každé sítě).

Příklad: vhodné zařízení od SMC

Druhá možnost je toto řešit pomocí obvyklých wifi routerů, třeba AP na jednu stranu a klientský router na druhou. Problém je, že ač mnoho zařízení takto zkonfigurovat jde, tak to není jejich obvyklý stav a není tedy v manuálu popsaný. Nechte si tedy určitě poradit.

Důležitou otázkou (která se projeví v konfiguraci takového spoje) je, zda chcete mít sítě opravdu plně spojené (skoro jakoby mezi nimi byl kabel a byly sítí jedinou) anebo zda si chcete určovat, co přesně mezi nimi má proudit (pokud třeba sítě nejsou obě vaše, ale ta druhá kamaráda). Pak se tam někde mezi nimi objeví zase NAT nebo lépe pouze firewall. Znovu: na zařízeních určených primárně k něčemu jinému vám s tím bude muset někdo pomoci.

Rozšíření pokrytí stávající sítě

Stane se, že jedno AP nevykryje celou lokalitu, kde signál chcete mít. Wifi pracuje s velmi malým výkonem (což je dobře, máte ho doma a nechcete aby vám zářilo do hlav) a standardně s velmi špatnými anténami. V indoorovém nasazení výměna antén není možné (nevyznáváte-li design ála Ervěnice). Pak si pomůžete přidáním dalších AP do míst, kde signál není. Variant je několik.

Ve wifi je k tomuto určen režim WDS. Paradoxně je to řešení velmi špatné. Musíte totiž zařízení umístit tak, aby se jejich signály vzájemně překrývaly (aby jedno získalo konektivitu od druhého). Tak jich spotřebujete hodně. Navíc provoz v této síti se dubluje (od vás k nejbližšímu AP a pak po WDS lincích mezi AP), takže propustnost rapidně klesá. Je-li to možné, vyhněte se WDS.

Mnohem lepší postup je nasadit několik AP a páteřní linky mezi nimi vytvořit pomocí kabelů. První AP musí splňovat podmínky některého z výše uvedených scénářů (to je to první, které jste si pořídili) - NAT, DHCP apod. Další už mohou být levná. Připojujete k zdířkám LAN prvního. NAT i DHCP zajišťuje to první.

A teď pozor. Je potřeba pochopit, jak to bude fungovat. Síť je jen jedna. Rozprostírá se přes všehna AP. Ale AP je několik a počítače to tak budou vnímat. První, co nebude fungovat a co byste možná čekali, je, že počítač si nebude vybírat při pohybu s ním AP s nejsilnějším signálem. K přechodu na jiné AP ho donutí až ztráta signálu k původnímu AP. Navíc se to neobejde bez výpadku spojení. IP se vám pravděpodobně nezmění, ale stahování v IE třeba spadne. Je dobrý nápad všem AP nastavit stejné SSID a zabezpečení. Nebudete muset počítač nastavovat tak pro každé AP zvlášť. Nenastavujte jim ale stejný kanál! Navzájem by se rušila.

Co tedy takové AP musí umět?

V případě WDS tento režim. Skvělý nápad pak je pořídit všechna AP ve vaší síti od jediného výrobce. WDS je krutý nestandard, takže napříč firmami má tendenci nefungovat.

V případě AP propojených ethernetem stačí pro další AP velmi málo. Shoduje se to s AP z druhého scénáře při připojení k zařízení s NATem.

 
prvotni_otazka_-_k_cemu_router_potrebuji.txt · Poslední úprava: 2. 5. 2008 23:40 autor: 90.177.197.90