Marigold.cz         Chronomag.cz         Kancelářská krysa běhá         FotonMag     

adhoc

Sítě ad-hoc

Pokud počítačů máte málo, bude asi nejjednodušší metodou spojit tyto počítače mezi sebou sítí na bázi peer-to-peer, kdy všechny počítače jsou si rovnocené.

Na obrázku je schematicky znázorněno, jak ad-hoc síť vypadá:

Ad-hoc síť

Tak se to běžně dělá v případě kabelových sítí, u sítí bezdrátových je obdobou peer-to-peer propojení nazývána ad-hoc – tedy síť sestavovaná podle potřeby.

Ad-hoc sítě umožňují rychlou, jednoduchou a cenově příznivou výstavbu, mají ale také své stinné stránky. Tou je především fakt, že sítě ad-hoc vyžadují, aby všechny počítače, které spolu mají komunikovat, byly ve vzájemném dosahu, tedy každý musí být v radiovém dosahu s každým počítačem. To nevadí u malého bytu, ale u větších prostorů to často není možné.

Sítě ad-hoc se tedy považují za opravdu sítě sestavené jednoduše a rychle v případě potřeby, když například potřebujete data přenést z jednoho notebooku na druhý, pro praktické a trvalé síťování se téměř nepoužívají. Už v okamžiku, kdy dva počítače mají sdílet připojení na internet a chceme, aby oba počítače byly na sobě nezávislé při připojování na internet, bude lepší vytvořit infrastrukturní síť pomoci domácího WiFi routeru, zařízení integrujícího přístupový bod (access point) a „sdíleč internetu“ – tedy směrovač dat z vnitřní „sítě“ do internetu, router.

Schopnost práce v ad-hoc sítích musí být na většině zařízení aktivována v menu a protože se zařízení většinou připojují do sítí infrastrukturních a karta musí být zapnuta jen v jednom režimu, výrobci většinou nastavují infrastrukturní režim.

Konfigurace

Pro zprovoznění ad-hoc sítě stačí nastavit v konfiguraci TCP/IP vašeho operačního systému stejný netmask (síťovou masku) - například 255.255.255.0 a IP adresu ve stejném C segmentu, tedy tak, aby poslední číslo bylo rozdílné. Kdybyste daly stejné, IP adresy by kolidovaly. Je vhodné zvolit číslo z rozsahu určeného pro lokální sítě, ačkoliv v případě, že počítače nebudou připojeny do internetu, by to v zásadě nevadilo, zvolit libovolnou IP adresu. Například u jednoho počítače nastavíte IP adresu 192.168.2.1 a u druhého 192.168.2.2.

Pak stačí vyhledat okolní počítače, nebo použít ekvivalentní službu jiného systému a pokud jste sdílení počítače (zejména u Windows) dovolili a znáte přístupové heslo pro sdílení počítače, můžete vesele využívat jeho zdroje, kam až vaše oprávnění stačí.

 
adhoc.txt · Poslední úprava: 20. 8. 2012 21:37 autor: tangero