Souhrn
Administrativa Donalda Trumpa plánuje národní strategii zaměřenou na humanoidní roboty, aby USA překonaly Čínu v automatizaci a výrobě. Klíčovým krokem má být prezidentský výnos v roce 2025, který urychlí domácí vývoj. Analytické odhady předpovídají až miliardu humanoidních robotů do roku 2050 a trh v hodnotě 38 miliard dolarů do roku 2035.
Klíčové body
- Prezidentský výnos v roce 2025 k podpoře domácí robotiky.
- Konkurence s Čínou, která nyní nasazuje 1,8 milionu průmyslových robotů.
- Robotika jako fyzické vyjádření AI, s Tesla Optimus v čele komercializace.
- Odhady: 1 miliarda humanoidních robotů do 2050, trh 38 miliard USD do 2035 podle Goldman Sachs.
- Zapojení klíčových aktérů jako Howard Lutnick a firmy jako Tesla.
Podrobnosti
Text zveřejněný na platformě Brighteon popisuje ambiciózní plán Trumpovy administrativy, který má USA pozvednout na pozici lídra v humanoidní robotice. Čína v současnosti dominuje v nasazení průmyslových robotů s 1,8 miliony jednotek, což představuje více než polovinu globálního instalovaného základu. USA zaostávají nejen v počtu, ale i v komercializaci pokročilých systémů, kde Tesla vede s humanoidním robotem Optimus. Tento robot, vyvinutý pro úkony jako manipulace s objekty, chůze po nerovném terénu a spolupráci s lidmi v továrnách, slouží k testování AI v reálném světě a má potenciál pro domácí použití, jako je úklid nebo péče o seniory.
Strategie zahrnuje prezidentský výnos, který by měl být vydán v roce 2025 a zaměřit se na urychlení vývoje, výroby a nasazení robotů v USA. To znamená daňové úlevy, dotace pro výzkum a regulace podporující domácí firmy. Zapojeni Howarda Lutnicka, CEO Cantor Fitzgerald a blízkého spojence Trumpa, naznačuje koordinaci s finančními giganty jako Goldman Sachs a Morgan Stanley, kteří odhadují rychlý růst trhu. Robotika je zde prezentována jako “fyzické vyjádření AI”, kde modely jako ty od OpenAI nebo xAI umožňují robotům autonomní rozhodování na základě senzorů a kamer.
Porovnání s Čínou ukazuje kontrast: zatímco Američané mají obavy z robotů kvůli ztrátě pracovních míst, Čína je integruje do výroby pro zvýšení produktivity. Například v továrnách Foxconn nebo BYD pracují roboti na sestavování elektroniky. USA chtějí dohnat ztrátu tím, že podpoří firmy jako Tesla, která plánuje masovou produkci Optimus v roce 2026, a další jako Boston Dynamics s robotem Atlas, schopným akrobatických pohybů pro inspekce a záchranné operace. Strategie také zohledňuje globální trendy, jako je nasazení v Japonsku pro péči o stárnoucí populaci nebo v Singapuru pro logistiku.
Proč je to důležité
Tato iniciativa může zásadně změnit globální rovnováhu sil v robotice, kde Čína vede s 52 % světového instalovaného základu průmyslových robotů podle Mezinárodní federace robotiky. Pro průmysl znamená urychlení adopce humanoidních systémů snížení nákladů na práci o 30–50 % v opakujících se úkolech a řešení nedostatku pracovní síly, který v USA čítá miliony volných míst v manufaktuře. V širším kontextu AI posiluje vazbu mezi softwarovými modely (jako large language models pro plánování úkolů) a hardwarem, což urychlí pokrok k AGI. Rizika zahrnují závislost na dodavatelských řetězcích (např. čipy od TSMC) a etické otázky jako bezpečnost v interakci člověk-robot. Pokud strategie uspěje, USA by mohly ovládnout trh v hodnotě bilionů dolarů, což ovlivní geopolitiku i ekonomiku Evropy a Asie.
Zdroj: 📰 Naturalnews.com
