Souhrn
Evropa prosazuje ekonomickou politiku zaměřenou na snížení rizik v dodavatelských řetězcích, ale ignoruje rostoucí napětí v Tchajwanském průlivu. Čínský tlak na Tchaj-wan, klíčového výrobce polovodičů, se stává agresivnějším, což ohrožuje globální dodávky čipů. Tchajwanská delegace v Bruselu volá po budování dodavatelských řetězců nezávislých na Číně, označovaných jako ‘non-red supply chains’.
Klíčové body
- Čína zesiluje tlak na Tchaj-wan, který je centrem výroby pokročilých polovodičů.
- Evropa se soustředí na formální opatření jako screening režimy, ale nereaguje na Tchajwanský průliv.
- Tchaj-wan navrhuje ‘non-red supply chains’ v oblastech polovodičů, kritických surovin, obranných technologií a ICT komponentů.
- Selhání v ochraně stability průlivu by podle diplomatů znamenalo ‘ sebevraždu’ pro evropskou ekonomiku.
- Brusel připravuje nový plán ekonomické bezpečnosti, který Čínu stále podceňuje.
Podrobnosti
Článek zdůrazňuje rozpor mezi evropskou rétorikou o pragmatismu a realitou geopolitických rizik. Evropská unie opakovaně prezentuje ‘de-risking’ jako klíčový princip, což zahrnuje pravidelné ekonomické bezpečnostní balíčky a screening mechanismy pro investice. Tyto opatření mají snížit závislost na Číně, ale Tchajwanský průliv – koridor pro 50 procent globálního námořního obchodu – zůstává mimo zorné pole. Pro Čínu je Tchaj-wan politickou fikcí, kterou musí integrovat, zatímco pro světovou ekonomiku je to centrum high-tech výroby, především díky společnosti TSMC. Tato firma, největší světový výrobce polovodičů, produkuje přes 90 procent nejmodernějších čipů pod 5 nm, které pohánějí AI modely, GPU pro trénink velkých jazykových modelů jako GPT nebo Llama, autonomní systémy v robotice a autonomních vozidlech.
Minulotýdenní návštěva tchajwanské delegace v Bruselu to ilustrovala. Zástupce ministra pro čínské záležitosti Shen You-zhong popsal čínskou taktiku jako ‘pokročilejší a agresivnější’, včetně ekonomického nátlaku a vojenských cvičení. Taipei proto prosazuje ‘non-red supply chains’ – dodavatelské řetězce bez červených (čínských) komponentů. To zahrnuje semiconductors (polovodiče pro AI a IT), kritické suroviny jako gallium nebo germanium (klíčové pro čipy), obranně související technologie a důvěryhodné ICT komponenty, které nelze zneužit proti Západu. Diplomatický zdroj varoval, že pasivita Evropy by vedla k ekonomickému kolapsu, protože nedostatek čipů by zastavil výrobu v automobilovém průmyslu, spotřební elektronice i datových centrech pro AI.
Evropský plán ekonomické bezpečnosti, který Brusel teď mapuje, stále Čínu podceňuje. Zatímco USA diverzifikují výrobu čipů skrz CHIPS Act a podporují továrny TSMC ve státě Arizona, Evropa se omezuje na Chips Act s rozpočtem 43 miliard eur, který zatím nepřitáhl dostatek investic do pokročilých fabrik. Riziko blokády průlivu by mohlo snížit globální dodávky čipů o 20–30 procent, což by způsobilo recesi v tech sektoru.
Proč je to důležité
Tchaj-wan je páteří technologického ekosystému: bez jeho čipů by vývoj AI, jako trénink modelů na GPU NVIDIA, nebo robotika s pokročilou autonomií, utrpěly. Evropa, závislá na dovozu 80 procent polovodičů, čelí riziku, že čínská agrese naruší dodávky, což by způsobilo nedostatek pro AI datová centra, autonomní vozy Tesla nebo Waymo a humanoidní roboty. Kritická je absence evropské strategie na diverzifikaci – bez ‘non-red’ řetězců hrozí, že de-risking zůstane pouhým sloganem. Pro průmysl to znamená nutnost investic do alternativních továren v Evropě nebo USA, aby se zabránilo krizi podobné pandemickému nedostatku čipů v roce 2021.
Zdroj: 📰 EURACTIV
| 