Souhrn
Papež Lev XIV během setkání ve Vatikánu 5. prosince 2025 varoval před riziky umělé inteligence, která ohrožuje klíčové lidské vlastnosti jako kritické myšlení, učení a mezilidské vztahy. Zdůraznil potřebu, aby AI sloužila společnému dobru, nikoli pouze kumulaci bohatství a moci v rukou malého počtu aktérů. Povolal k hlubší reflexi nad tím, co znamená být člověkem v éře AI.
Klíčové body
- Umělá inteligence ovlivňuje kritické myšlení, rozlišování, učení a vztahy, což má dopad na miliony lidí denně.
- Papež se ptá, jak zajistit, aby AI sloužila společnému dobru, a nejen bohatství a moci pro elity.
- Lidé mají být spolupracovníky v tvorbě, ne pasivními konzumenty AI-generovaného obsahu.
- Zvláštní obavy platí pro děti a mládež, jejichž svoboda, spiritualita a neurologický vývoj jsou ohroženy.
- Nutné je chránit lidskou důstojnost založenou na reflexi, volbě, lásce a autentických vztazích.
Podrobnosti
Papež Lev XIV přijal členy nadace Centesimus Annus Pro Pontifice, která se zaměřuje na sociální nauku církve v kontextu moderní ekonomiky, a účastníky Strategické aliance katolických výzkumných univerzit, s nimiž diskutoval o umělé inteligenci. Nadace, založená po pádu komunismu, podporuje projekty spojující katolickou etiku s tržní ekonomikou, zatímco aliance koordinuje výzkum mezi univerzitami jako Notre Dame nebo Georgetown.
V projevu papež poukázal, že AI není neutrální nástroj, ale technologie, která mění každodenní realitu. Konkrétně ovlivňuje kognitivní procesy: algoritmy velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT nebo Gemini generují obsah, který může nahradit lidské učení, což vede k oslabení kritického myšlení. Rozlišování – schopnost hodnotit pravdu – je ohroženo halucinacemi AI, kdy modely produkují nepravdivé informace s vysokou jistotou. Mezilidské vztahy se mění skrz sociální sítě poháněné AI, které optimalizují engagement na úkor hloubky komunikace.
Papež položil klíčovou otázku: „Jak zajistit, aby vývoj umělé inteligence skutečně sloužil společnému dobru a nebyl používán k hromadění bohatství a moci v rukou několika?“ Odpovědí je antropologická reflexe: člověk není spotřebitel, ale tvůrce. Lidélsá důstojnost spočívá v reflexi (schopnost zvažovat), volné volbě (na rozdíl od determinovaných predikcí AI), bezpodmínečné lásce (AI simuluje emoce, ale nechápe je) a autentických vztazích (AI chatboti jako Grok nebo Pi nahrazují konverzace, ale chybí jim empatie).
Obavy se týkají i estetické a duchovní dimenze: AI generuje umění (např. DALL-E) nebo hudbu, což může omezit lidskou schopnost obdivu a kontemplace. Papež upozornil na zranitelnost dětí, jejichž mozky se formují v éře neomezeného přístupu k obsahu – studie ukazují, že nadměrné používání AI a sociálních sítí ovlivňuje neurologický vývoj, zvyšuje riziko úzkostí a snižuje pozornost. Proto volá po regulačním rámci chránícím lidský růst.
Proč je to důležité
Prohlášení papeže Leva XIV přichází v době, kdy AI etika nabývá na významu – například Rome Call for AI Ethics, iniciativy Vatikánu z roku 2020, která zdůrazňuje transparentnost, inkluzi a bezpečnost AI, již podepsaly firmy jako Microsoft a IBM. Papežovo stanovisko ovlivňuje globální debatu, protože katolická církev má přes 1,3 miliardy věřících a etické postoje mohou tlačit na regulace jako EU AI Act, který klasifikuje AI podle rizik. Pro průmysl to znamená tlak na etické audity modelů, ochranu dat dětí (podobně jako COPPA v USA) a design AI podporující lidskou autonomii. V širším ekosystému posiluje argumenty proti koncentraci moci u gigantů jako OpenAI nebo Google, kde tržní kapitalismus pohání rychlý vývoj bez dostatečné etiky. Dlouhodobě to může vést k hybridním systémům, kde AI zesiluje lidské schopnosti, nikoli je nahrazuje.
Zdroj: 📰 Catholicnewsagency.com
| 