Souhrn
John Thornhill ve Financial Times argumentuje, že USA možná sledují špatnou strategii v závodě o umělou inteligenci tím, že se zaměřují na obří, nákladné modely, zatímco Čína staví na malých a levných alternativách jako DeepSeek. Podle nejnovějšího reportu Australian Strategic Policy Institute (ASPI) vede Čína v 66 z 74 klíčových technologií, včetně počítačového vidění a kvantových senzorů, díky dlouhodobým investicím do výzkumu.
Klíčové body
- Čína překonala USA v počtu vysoce citovaných vědeckých prací: z 6 % v roce 2005 na 48 % letos, zatímco USA klesly z 43 % na 9 %.
- ASPI report ukazuje čínskou dominanci v 66 technologiích z 74, USA vede jen v 8.
- Čínské malé modely AI jako DeepSeek a Qwen od Alibaba jsou levné a efektivní pro praktické nasazení.
- USA defundují federální vědecké programy, Čína naopak buduje celý technologický ekosystém.
- Příklad: humanoidní roboti na veletrhu v Shenzhen demonstrující kick-boxing a hru na piano.
Podrobnosti
Článek od Johna Thornhilla reaguje na události z high-tech veletrhu v Shenzhen, kde humanoidní roboti prováděli ukázky jako kick-boxing nebo hru na piano, což vedlo k otázce, zda Západ vůbec dokáže Čínu dohnat. Před dvěma desetiletími by taková otázka zněla absurdně, dnes je realitou. Nejnovější critical technology tracker od ASPI analyzuje výzkum v 74 oblastech s vysokým dopadem, jako je počítačové vidění, kvantové senzory nebo jaderná energie. Výsledek: Čína vede v 66 případech, USA jen v osmi.
Tento posun není náhodný. V prvním desetiletí 21. století dominovaly USA výzkumem, ale Čína díky konzistentním investicím do základního výzkumu převzala vedení. Podíl Číny na nejcytovanějších vědeckých pracích vzrostl z 6 % v roce 2005 na 48 % v letošním roce, zatímco USA klesly z 43 % na 9 %. Jenny Wong-Leung z ASPI zdůrazňuje, že Čína neinvestuje jen do výzkumu, ale buduje celý ekosystém – od univerzit přes laboratoře až po výrobu. Naopak USA omezují financování mnoha federálních vědeckých programů.
V kontextu AI Thornhill poukazuje na rozdílné strategie. Americké firmy jako OpenAI nebo Google staví na gigantických modelech typu GPT-4 nebo Gemini, které vyžadují tisíce GPU a miliardy dolarů na trénink. Tyto modely excelují v benchmarkách, ale jejich nasazení je drahé a energeticky náročné. Čína naopak prosazuje malé, levné modely. DeepSeek, vyvinutý čínskou firmou DeepSeek AI, je open-source velký jazykový model (LLM) optimalizovaný pro efektivitu – dosahuje výsledků srovnatelných s většími západními konkurenty při nižších nákladech na hardware. Podobně Qwen od Alibaba je rodina modelů určená pro aplikace v chatbotech, překladech a analýze dat, s důrazem na nízkou latenci a spotřebu.
Tento přístup umožňuje Číně rychle nasazovat AI v průmyslu, například v robotice nebo autonomních systémech. Na veletrhu v Shenzhen ukázaly humanoidní roboti, jak se malé modely integrují do reálných zařízení pro úlohy jako manipulace s objekty nebo interakce s lidmi. Nature ranking výzkumných institucí potvrzuje tento trend, kde čínské univerzity stoupají v žebříčcích díky objemu publikací v 145 vědeckých žurnálech.
Proč je to důležité
Tento komentář odhaluje rizika americké strategie v AI závodě. Zaměření na “scaling laws” – zvětšování modelů – přináší pokroky, ale ignoruje efektivitu. Malé modely jako DeepSeek umožňují širší adopci v rozvojových ekonomikách nebo edge computingu, kde obří systémy selžou kvůli omezenému hardware. Pro průmysl to znamená, že Čína může dominovat v aplikacích jako robotika (např. humanoidní roboti pro továrny) nebo smart města. USA riskují ztrátu leadershipu, pokud neupraví politiku – defunding vědy oslabuje dlouhodobý výzkum. V širším ekosystému to urychluje globální fragmentaci AI: Západ vede v frontier modelech, Čína v praktickém nasazení. Firmy jako Tesla nebo Boston Dynamics musí reagovat, aby neztratily konkurenční výhodu v robotice. Dlouhodobě to ovlivní geopolitiku, kde technologická nadvláda určuje ekonomickou moc.
Zdroj: 📰 CNA
| 