Souhrn
Manifest rezonančního počítání kritizuje současný stav technologického průmyslu, kde firmy jako ty ovládané Muskem nebo Bezosem upřednostňují extrakci hodnoty z uživatelů před skutečnými inovacemi. Kritik manifestu souhlasí s částečnými cíli, ale označuje ho za příliš idealistický, přehnaně optimistický k AI a ignorující kořeny problémů, včetně fašistických tendencí klíčových lídrů.
Klíčové body
- Souhlas s čtyřmi body manifestu, ale kritika za květinový styl a nedostatek konkrétních cest k řešení.
- Přehnaný optimismus vůči AI, které autor považuje za bublinu, jež praskne do pěti let.
- Popírání, že tvůrci produktů nejsou zlí – jmenovitě Musk, Thiel, Bezos, Andreessen a Ellisonovi jsou označeni za fašisty.
- Manifest stanovuje cenné cíle, ale selhává v uznání kořenových příčin problémů tech průmyslu.
Podrobnosti
Manifest rezonančního počítání, jehož název odkazuje na koncept výpočetní architektury zaměřené na rezonanci s lidskými potřebami místo maximalizace zisku, reaguje na široce diskutovaný fenomén enshittification. Tento termín, popularizovaný Cory Doctrowem, popisuje degradaci platforem: nejprve přitahují uživatele nízkými náklady, pak monopolizují trh a nakonec extrahují maximum prostřednictvím reklam, paywallů a datového loupení. Příklady jsou zřejmé u sociálních sítí jako Facebook nebo vyhledávačů jako Google, kde kvalita klesá ve prospěch monetizace.
Kritik manifestu, který analyzuje čtyři klíčové body (pravděpodobně zaměřené na etiku, decentralizaci, uživatelskou suverenitu a udržitelnost), oceňuje jejich laudabilní charakter, ale vyčítá autorům nedostatek praktičnosti. Místo jasných kroků – například regulace datového sběru podle GDPR nebo open-source alternativ k uzavřeným AI modelům jako GPT – se manifest topí v rétorice. Zvláště problematický je optimismus k AI: zatímco manifest pravděpodobně slaví pokroky v large language models (LLM), kritik varuje před bublinou. Aktuální investice do AI překračují 100 miliard dolarů ročně, převážně do GPU od Nvidia, ale reálné aplikace mimo generování textu nebo obrázků zůstávají omezené. Efektywnost tréninku modelů stagnuje podle scaling laws, a náklady na AGI (umělou obecné inteligenci) by mohly dosáhnout bilionů, což vede k očekávanému prasknutí bubliny do pěti let, podobně jako u dot-com krize v roce 2000.
Další slabina je bagatelizování rolí klíčových aktérů. Elon Musk s jeho xAI a Twitterem (nyní X), Peter Thiel s Palantirem, Jeff Bezos s Amazonem AWS, Marc Andreessen s a16z a Larry Ellison s Oraclem nejsou jen podnikatelé – jejich politické postoje, včetně podpory autoritářských tendencí, ovlivňují vývoj technologií. Například Palantir používá AI k prediktivní policii, což zvyšuje rizika surveilance. Manifest ignoruje tyto kořeny, což brání skutečnému řešení.
Proč je to důležité
Tato debata odhaluje napětí v tech ekosystému mezi idealistickými manifesty a realitou kapitalismu. Pro uživatele znamená, že bez systémových změn – jako antimonopolní zákony proti Big Tech nebo veřejné financování open-source AI – bude pokračovat eroze soukromí a kvality služeb. V širším kontextu AI a robotiky to signalizuje rizika: pokud bublina praskne, zpomalí to pokroky v autonomních systémech (jako Tesla FSD), ale otevře prostor pro udržitelnější inovace. Kritika manifestu tak slouží jako výzva k realističtějšímu přístupu, kde se řeší nejen symptomy, ale i mocenské struktury.
Zdroj: 📰 Techdirt
| 