Souhrn
Humanoidní roboti převzali hlavní roli na Spring Festival Gala Čínské mediální skupiny, kde synchronizovaně tančili a prováděli akrobatické prvky. Výkon ukázal pokrok v koordinaci více robotů, ale experti ho hodnotí jako nástroj státní propagandy spíše než skutečný technologický průlom. Čína tím demonstruje své ambice v oblasti humanoidní robotiky.
Klíčové body
- Roboti zvládli složité pohyby jako backflipy, otočky a synchronizované skoky bez pádů.
- Oproti loňskému roku došlo k výraznému zlepšení v rozsahu pohybů a stabilitě gaits (chůze).
- Experti jako Kyle Chan z Brookings Institution vidí v tom propagandu čínské technologické nadřazenosti.
- Čína tvrdí náskok před USA v masové výrobě humanoidních robotů.
- Georg Stieler z firmy Stieler Technology and Marketing zdůrazňuje přímou vazbu mezi průmyslovou politikou a veřejnými show.
Podrobnosti
Během největší čínské televizní show, Spring Festival Gala, kterou sledují stovky milionů diváků, se objevilo několik desítek humanoidních robotů. Tyto stroje, pravděpodobně od čínských firem jako Unitree Robotics (výrobce robotů G1 s vysokou mobilitou) nebo podobných, jako je UBTech s modelem Walker, předvedly choreografii zahrnující výpady, backflipy s přistáním na kolenou, rychlé otočky a synchronizované skoky. Žádný z robotů nespadl, což demonstruje pokročilé algoritmy pro stabilizaci a koordinaci pohybů.
Oproti loňskému roku, kdy roboti zvládali jen základní pohyby jako chůze, kroucení a kopání v jedné choreografii, tento rok ukázali rozmanitější repertoár. Klíčový pokrok spočívá v schopnosti provozovat velké množství téměř identických humanoidů v synchronizovaném pohybu s stabilní chůzí a konzistentním chováním kloubů. To vyžaduje sofistikovaný software pro řízení swarmů robotů, který synchronizuje senzory (jako IMU pro detekci polohy a akcelerometry) a aktuátory v reálném čase.
Kyle Chan, expert na čínský technologický rozvoj z Brookings Institution (americká think-tanková organizace zaměřená na politiku), označil vystoupení za pokus Pekingu oslnit domácí i zahraniční publikum čínskou technologickou silou. V kontextu soutěže mezi Čínou a USA v AI je humanoidní robotika oblastí, kde Čína může tvrdit náskok, zejména v škálování výroby. Zatímco USA mají prototypy jako Tesla Optimus nebo Figure 01, Čína produkuje tisíce kusů za nízké ceny díky státním dotacím a výrobním kapacitám.
Georg Stieler, šéf oddělení robotiky a automatizace v konzultační firmě Stieler Technology and Marketing (globální poradenská společnost v technologiích), upozornil na unikátnost čínského modelu: přímé propojení průmyslové politiky s prime-time spektákly. Tyto roboti však nejsou plně autonomní – jejich pohyby jsou předem naprogramované a synchronizované centrálním řídicím systémem, nikoli improvizované na základě AI.
Proč je to důležité
Tento výkon signalizuje urychlený rozvoj čínské robotiky, která cílí na řešení demografických problémů jako stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly v továrnách. Synchronizace swarmů robotů má praktické aplikace v průmyslové automatizaci, kde může nahradit lidi v repetitivních úkolech, nebo v záchranných operacích. V širším kontextu eskaluje technologickou soutěž USA-Čína: zatímco USA vedou v AI algoritmech, Čína dominuje v hardwaru a produkci. To může vést k levnějším humanoidním robotům na trhu do 2–3 let, ovlivňujíc průmysl i pracovní trh. Nicméně, bez pokroku v generativní AI pro skutečnou autonomii zůstávají tyto demon strace spíše inženýrským triumfem než revolucí.
Zdroj: 📰 Slashdot.org