Souhrn
Taiwanský prezident Lai Ching-te v prvním rozhovoru pro mezinárodní tiskovou agenturu od nástupu do úřadu v roce 2024 navrhl hlubší spolupráci s Evropou v obranném průmyslu, obranných technologiích a vývoji AI. Cílem je posílit ochranu ostrova proti hrozbám z Číny, přičemž Tchaj-wan podporuje investice svých polovodičových firem, jako je TSMC, do evropských zemí.
Klíčové body
- Prezident Lai volá po spolupráci v obranném průmyslu a technologiích, včetně společného vývoje AI pro transformaci v oblasti inteligence.
- Tchaj-wan, který vyrábí téměř všechny světově nejpokročilejší čipy, chce investovat do Evropy, svého třetího největšího exportního trhu.
- Čínské ministerstvo zahraničí označilo tyto snahy za marné a varovalo před pokusy o nezávislost.
- Lekce z války na Ukrajině, zejména dronové útoky, ovlivňují tchajwanské plánování obrany.
- Kontext: Otázky o americké ochraně Tchaj-wanu posilují potřebu evropských vazeb.
Podrobnosti
Taiwanský prezident Lai Ching-te poskytl exkluzivní rozhovor agentuře AFP v prezidentské budově v Taipei, kde zdůraznil nutnost posílit bezpečnostní a ekonomické vazby s Evropou. Tchaj-wan, který je globálním lídrem v produkci pokročilých polovodičů prostřednictvím firem jako Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), čelí rostoucím hrozbám z Číny. Peking považuje Tchaj-wan za své území a opakovaně hrozí použitím síly k jeho anexi. V tomto kontextu Lai navrhl konkrétní kroky: rozšíření spolupráce v obranném průmyslu, výměnu technologií a společný vývoj AI. Umělá inteligence by měla podle něj umožnit “komplexní chytrou transformaci”, což zahrnuje aplikace v obraně, jako je autonomní systémy, prediktivní analýzy hrozeb nebo optimalizace logistiky.
Tchaj-wan již intenzivně rozvíjí ekonomické vazby s Evropou, která je třetím největším odběratelem jeho exportu. Prezident explicitně podpořil investice tchajwanských polovodičových firem do evropských zemí. TSMC, která dominuje výrobě čipů pod 5 nm, plánuje továrny v USA, Japonsku a potenciálně v Evropě – například v Německu spolupracuje s Intel na výrobě čipů pro automobilový průmysl. Evropská unie naopak prosazuje strategickou autonomii v polovodičích prostřednictvím iniciativy European Chips Act, která má do roku 2030 zvýšit domácí produkci na 20 % světového trhu. Spolupráce by mohla zahrnovat přenos know-how v litografii nebo AI-optimalizaci výroby.
Čínská reakce byla okamžitá: mluvčí ministerstva zahraničí Lin Jian prohlásil, že snahy o obrannou spolupráci jsou “marné” a slouží pouze k prodlužování iluze nezávislosti. Tento postoj odráží dlouhodobou čínskou strategii izolace Tchaj-wanu. Dále válka na Ukrajině poskytuje Tchaj-wanu cenné lekce: masivní nasazení dronů ukazuje slabiny konvenční obrany a nutnost investic do asymetrických technologií, jako jsou autonomní drony řízené AI nebo elektronická válka. Tchaj-wan testuje vlastní drony a AI systémy pro detekci invaze, inspirované ukrajinskými zkušenostmi.
Proč je to důležité
Tato iniciativa má široké dopady na globální technologický ekosystém. Tchaj-wan ovládá 90 % výroby nejpokročilejších čipů nutných pro AI modely, GPU od Nvidia nebo autonomní systémy. Diverzifikace výroby do Evropy by snížila rizika čínské blokády Tchajwanského průlivu, což by ovlivnilo dodávky pro celý svět – od serverů pro trénink LLM po vojenské aplikace. Pro evropský průmysl znamená přístup k tchajwanskému know-how v AI a obraně posílení proti hybridním hrozbám z Ruska nebo Číny. Kriticky lze říci, že bez reálných investic a politické vůle z evropské strany zůstane volání Laie spíše diplomatickým gestem. Nicméně v době pochybností o americké závazcích (např. po volbách v USA) by mohlo vést k novým partnerstvím, jako je společný vývoj AI pro obranu, podobně jako AUKUS v Indo-Pacifiku. Dlouhodobě by to urychlilo evropskou nezávislost na asijských dodavatelích čipů a posílilo AI v bezpečnostních aplikacích.
Zdroj: 📰 FRANCE 24 English