Souhrn
SpaceX podala žádost u Federální komise pro komunikace (FCC) o povolení k vypuštění až 1 milionu satelitů vybavených datovými centry do nízké oběžné dráhy. Tyto solárně napájené jednotky mají zpracovávat data přímo v kosmu a řešit problémy s energií a chlazením na Zemi způsobené růstem AI úloh. Koncept navazuje na existující síť Starlink a přenáší výpočty z pozemních center do vesmíru.
Klíčové body
- Až 1 milion satelitů s výpočetní infrastrukturou v nízké oběžné dráži (LEO), napájených sluneční energií.
- Zpracování dat v orbitě s následným přenosem výsledků na Zem nebo mezi satelity, což snižuje zátěž pozemních sítí.
- Reakce na rychlý růst AI workloads, které vyčerpávají energii, vodu na chlazení a půdu pro datová centra.
- Navazuje na Starlink, který již provozuje tisíce satelitů pro širokopásmové připojení.
- Žádost je v rané fázi, ale přitahuje pozornost jako rozšíření cloudové infrastruktury do vesmíru.
Podrobnosti
Společnost SpaceX, známá vývojem raket a satelitních sítí jako Starlink, nyní navrhuje radikální řešení pro datová centra. Podle dokumentů podaných FCC by satelity umístěné v nízké oběžné dráze využívaly téměř nepřetržitý přísun sluneční energie, což eliminuje potřebu pozemních elektrických sítí. Připojení by probíhalo přímo přes satelitní sítě místo pozemních optických kabelů, což by snížilo latenci pro některé operace a ušetřilo na infrastruktuře.
Satelity by nejen přenášely data, ale i zpracovávaly AI úlohy přímo na palubě. Například velké modely strojového učení by běžely v orbitě, kde by se vstupní data zpracovala a výsledky – jako predikce nebo analýzy – vrátily na Zem. To je klíčové pro aplikace, kde je třeba rychle zpracovat obrovské objemy dat, jako je monitorování počasí, autonomní vozidla nebo real-time AI v telekomunikacích. Podle zdrojů jako Reuters a Data Center Dynamics by tento přístup minimalizoval potřebu přenosu surových dat po zemi, což je dnes energeticky náročné.
Aktuální problémy datových center jsou zrejmé: AI trénink a inference spotřebovávají gigawatty energie, vyžadují obrovské množství vody na chlazení a narážejí na limity dostupné půdy kvůli místním předpisům. Například hyperskálová centra od firem jako Google nebo Microsoft čelí kritikům za dopad na životní prostředí. SpaceX tvrdí, že orbitální compute tento tlak uleví, ale žádost je zatím koncepční – chybí detaily o hardwaru, jako jsou GPU nebo TPU odolné vůči kosmickému záření, extrémním teplotám a mikrometeoritům. Starlink již létá s tisíci satelity, takže technologie pro orbitální provoz existuje, ale škálování na milion kusů vyžaduje masivní investice do raket Falcon 9 nebo Starship.
Proč je to důležité
Tento návrh by mohl změnit architekturu cloud computingu tím, že vesmír promění v rozšíření datových center. Pro průmysl AI znamená potenciál nekonečné škálovatelnosti bez lokálních omezení – ideální pro rostoucí workloads jako trénink LLM modelů nebo edge computing v IoT. Nicméně jako expert na AI a IT vidím rizika: vyšší latence pro některé úlohy oproti pozemním centerům, vysoké náklady na launch (i při snížení díky Starship) a regulační překážky od FCC kvůli interference spektra. Kosmické prostředí navíc zkracuje životnost hardware o řády díky záření, což by zvýšilo náklady na údržbu. Pokud se podaří, urychlí to adopci AI v odvětvích jako telekomunikace nebo obrana; jinak zůstane to ambiciózní myšlenkou. V širším kontextu podtrhuje, jak AI tlačí na inovace v infrastruktuře, podobně jako kvantové počítače nebo edge AI.
Zdroj: 📰 pymnts.com