Souhrn
Startup SAIMEMORY, který založil japonský technologický gigant SoftBank, uzavřel dohodu s americkým výrobcem čipů Intelem na společném vývoji a komercializaci pamětí příští generace nazvaných ZAM. Tyto paměti mají nabídnout vysokou kapacitu, široké pásmo propustnosti a nízkou spotřebu energie. Dohoda byla uzavřena do 2. února, oficiální oznámení je očekáváno 3. února.
Klíčové body
- SAIMEMORY plánuje dokončit prototyp ZAM do fiskálního roku 2027 a zahájit komercializaci do roku 2029.
- Vývojové náklady do roku 2027 činí odhadovaných 8 miliard jenů, z toho SoftBank investuje 3 miliardy jenů.
- Do projektu se zapojí vědecký institut Riken a společnost Fujitsu, které zvažují společnou investici 1 miliardy jenů.
- ZAM je navržena pro aplikace vyžadující vysoký výkon, jako je zpracování dat v umělé inteligenci.
- Spolupráce posiluje japonsko-americké vazby v oblasti polovodičů.
Podrobnosti
SAIMEMORY je mladý startup specializující se na polovodičové paměti, který SoftBank založil za účelem vývoje inovativních technologií pro překonání současných limitů v oblasti úložišť dat. Paměť ZAM (zřejmě zkratka pro Zero Access Memory nebo podobný koncept, i když přesný význam není specifikován) slibuje kombinaci vlastností, které jsou kritické pro moderní výpočetní systémy: vysokou hustotu dat, široké pásmo pro rychlý přenos informací a minimální spotřebu energie. To ji činí potenciálně vhodnou pro servery, superpočítače a systémy umělé inteligence, kde současné paměti jako DRAM nebo HBM (High Bandwidth Memory) často dosahují svých fyzikálních hranic.
Intel, jeden z největších světových výrobců procesorů a čipových sad, přináší do spolupráce své zkušenosti s výrobními technologiemi v nanometrové škále a integrací pamětí s logickými obvody. Společnost nedávno posílila svou pozici v AI čipech sérií Gaudi a Xeon, kde paměťová propustnost představuje klíčový faktor výkonu. SoftBank, známý převzetím britské firmy Arm (designér ARM architektury používané v mobilních a AI čipech), tak rozšiřuje své portfolio o hardware specificky pro paměti.
Do projektu se zapojí Riken, japonský institut pro fyzikální a chemický výzkum, který se podílí na vývoji superpočítačů jako Fugaku, a Fujitsu, tradičního hráče v IT infrastruktuře a superpočítačích. Jejich příspěvek by měl zahrnovat nejen financování, ale i testování v reálných aplikacích. Celkový rozpočet 8 miliard jenů (přibližně 48 milionů eur) je relativně skromný ve srovnání s globálními investicemi do polovodičů, jako jsou desítky miliard dolarů od TSMC nebo Samsungu, což naznačuje zaměření na specifickou niku spíše než masovou produkci.
Vývojový časový plán je ambiciózní: prototyp do fiskálního 2027 (končí březen 2028) znamená nutnost rychlého postupu v prototypování a validaci. Komercializace do 2029 by umožnila nasazení v následující generaci AI modelů, kde poptávka po efektivních pamětích roste kvůli tréninku velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT nebo Llama.
Proč je to důležité
Tato spolupráce přichází v době, kdy globální dodavatelský řetězec polovodičů trpí nedostatkem pokročilých pamětí, což způsobuje bottleneck v AI a datových centrech. ZAM by mohla nabídnout alternativu k dominanci Samsungu a SK Hynix v HBM, zejména pokud dosáhne lepší rovnováhy mezi cenou, výkonem a energetickou úpravou. Pro průmysl to znamená potenciální snížení závislosti na asijských dodavatelích mimo Japonsko a USA, což podporuje geopolitickou diversifikaci. Pro uživatele AI systémů by to mohlo vést k levnějším a efektivnějším serverům, rychlejšímu inferenci modelů a nižším provozním nákladům. Nicméně úspěch závisí na tom, zda ZAM překoná současné technologie v reálných benchmarkách, jako je Latence přístupu nebo endurance cyklů, což ještě není prokázáno. V širším kontextu posiluje to pozici Intelu proti Nvidia v AI hardwaru a SoftBanku jako investora do kritických komponent.
Zdroj: 📰 Newsonjapan.com