Souhrn
Firma Merge Labs, podporovaná investicí 252 milionů dolarů včetně OpenAI, vyvíjí brain-computer interface (BCI) na bázi ultrazvuku pro čtení myšlenek a léčbu mentálních poruch bez nutnosti zavádění elektrod do mozku. Tento přístup má být méně invazivní než technologie Neuralinku, ale výzkumníci ho považují za experimentální. Společnost vznikla jako odštěpenina z výzkumné organizace Forest Neurotech.
Klíčové body
- Merge Labs získala 252 milionů dolarů od investorů včetně OpenAI a jejího šéfa Sama Altmana.
- Zakladatelé zahrnují vědce z Forest Neurotech (Tyson Aflalo, Sumner Norman), Mikhaila Shapiro z Caltechu a podnikatele Alexe Blaniu a Sandra Herbiga.
- Technologie využívá ultrazvuk k zobrazování a modulaci mozkové aktivity, na rozdíl od invazivních čipů Neuralinku.
- Cílem je léčba mentálních stavů a komunikace pro lidi s těžkými postiženími.
- Výzkumníci varují, že metoda je v rané fázi a chybí klinické důkazy.
Podrobnosti
Merge Labs se prezentuje jako výzkumné laboratoř spíše než komerční firma zaměřená na rychlý zisk. Vznikla minulý měsíc jako odštěpenina z neziskové organizace Forest Neurotech se sídlem v Los Angeles, která se zabývá vývojem neurotechnologií. Mezi zakladateli jsou klíčoví vědci: Tyson Aflalo jako hlavní vědecký pracovník Forest Neurotech, Sumner Norman jako její generální ředitel a Mikhail Shapiro, výzkumník BCI na California Institute of Technology (Caltech) v Pasadeně, který Forest Neurotech radí. Doplňují je technologičtí podnikatelé Alex Blania a Sandro Herbig spolu se Samem Altmanem, šéfem OpenAI.
Na rozdíl od Neuralinku, který implantuje zařízení detekující a ovlivňující elektrickou aktivitu mozku a již testuje na pacientech, Merge Labs staví na ultrazvuku – vysokofrekvenčních zvukových vlnách mimo slyšitelný rozsah člověka. Tato metoda umožňuje zobrazovat (imaging) i modulovat mozkovou aktivitu zvenčí lebky, což eliminuje rizika spojená s chirurgickým zákrokem. Brain implantáty jako ty od Neuralinku již pomáhají lidem s těžkými postiženími komunikovat v reálném čase, včetně mluvení nebo zpěvu. Ultrazvuk by mohl rozšířit tyto možnosti na širší skupinu pacientů s mentálními poruchami, jako deprese nebo úzkost, kde by modulace aktivity určitých oblastí mozku mohla sloužit k terapii.
Přesto výzkumníci, které oslovil Nature, zdůrazňují, že ultrazvukové BCI je v počátcích. Zatím existují laboratorní experimenty na zvířatech a omezené studie na lidech, ale chybí robustní data o přesnosti čtení složitějších myšlenek nebo dlouhodobé bezpečnosti. Například funkce optogenetika kombinovaná s ultrazvukem (jako v práci Shapirova) umožňuje aktivovat specifické neurony, ale aplikace na lidech vyžaduje další validaci. Merge Labs zatím zveřejnila jen vágní cíle, bez detailů o prototypu nebo klinických testech. Trh BCI roste díky zájmu investorů, ale úspěch závisí na překonání technických bariér, jako je nízké rozlišení ultrazvuku oproti elektrodám.
Proč je to důležité
Tento vývoj posiluje soutěž v oblasti BCI, kde Neuralink vede s invazivními implantáty, zatímco neinvazivní alternativy jako ultrazvuk by mohly urychlit adopci v medicíně. Investice od OpenAI signalizuje propojení AI s neurotechnologiemi – AI by mohlo zpracovávat data z BCI pro lepší dekódování myšlenek. Pro průmysl to znamená potenciál nových terapií pro miliony pacientů s neurologickými poruchami, ale rizika zahrnují předčasné sliby bez důkazů. Dlouhodobě by úspěšný ultrazvuk mohl democratizovat BCI oproti chirurgickým řešením, ovšem raná fáze vyžaduje opatrnost při hodnocení.
Zdroj: 📰 Nature.com