Souhrn
SpaceX podala u Federální komise pro komunikace (FCC) rozsáhlou žádost o schválení vypuštění až jednoho milionu satelitů. Ty by měly tvořit orbitální datová centra určená pro výpočty umělé inteligence, která řeší limity pozemní infrastruktury. Plán představuje největší navrhovanou satelitní konstelaci v historii a navazuje na současnou síť Starlink s téměř 10 tisíci satelity.
Klíčové body
- Orbitální datová centra by využívala solární energii a vakuum vesmíru pro chlazení, čímž by překonala energetické a termické limity pozemních serveroven.
- Satelity by operovaly v nízké oběžné dráze mezi 500 a 2000 kilometry, což umožňuje nízkou latenci pro AI workloads.
- Rozšíření Starlinku o řády vyšší počet satelitů, což zvyšuje rizika kolizí a přetížení orbity.
- Elon Musk na platformě X prohlásil, že satelity budou dostatečně rozestupné díky obrovskému objemu vesmíru.
- Cíl: poskytnout AI výpočetní kapacitu miliardám uživatelů po celém světě.
Podrobnosti
Společnost SpaceX, známá vývojem raket a satelitního internetu Starlink, argumentuje v žádosti, že pozemní datová centra nedokážou stíhat explozivní růst potřeb umělé inteligence. AI modely, jako velké jazykové modely (LLM), vyžadují obrovské množství GPU pro trénink a inferenci, což vede k vysoké spotřebě energie – například trénink GPT-4 spotřeboval ekvivalent energie malého města. Pozemní serverovny navíc čelí problémům s chlazením, protože generují teplo, které musí být odváděno vzduchem nebo vodou, a jejich rozšíření je omezeno dostupností pozemků a elektrické sítě.
Orbitální datová centra by tyto limity překonala. Satelity by čerpaly energii přímo ze slunečního světla, které je v kosmu intenzivnější a nepřerušované, a chlazení by zajistilo vakuum a radiace do vesmíru. SpaceX odhaduje, že taková platforma by mohla škálovat efektivněji než pozemní alternativy. Satelity by fungovaly v nízké oběžné dráze (LEO), podobně jako Starlink, kde je latence signálu nízká – kolem 20-50 milisekund, což je srovnatelné s pozemními datovými centry pro mnoho aplikací AI, jako je real-time inferenci nebo edge computing.
Současná konstelace Starlink čítá přibližně 10 tisíc satelitů a poskytuje internetové připojení v odlehlých oblastech. Nový plán by ji rozšířil o stovky tisíc kusů, což vyvolává obavy u expertů na vesmírné právo a udržitelnost. Rizika zahrnují Kesslerův syndrom – kaskádu kolizí vedoucí k nepoužitelné orbitě – a zvýšenou hustotu debrisů. SpaceX sice používá manévrovací motory pro vyhýbání se a deorbitaci na konci životnosti (5-7 let), ale milion satelitů by znamenal bezprecedentní zatížení. FCC musí zvážit i spektrum frekvencí pro komunikaci mezi satelity a Zemí, aby se zabránilo interferencím se stávajícími systémy.
Proč je to důležité
Tento plán by mohl zásadně změnit infrastrukturu pro AI, kde poptávka po výpočetním výkonu roste exponenciálně – odhaduje se, že do roku 2030 bude AI spotřebovávat 10 % globální elektřiny. Pro průmysl by orbitální centra znamenala decentralizaci výpočtů, snížení závislosti na regionálních sítích a potenciálně nižší náklady díky solární energii. Uživatelé by získali přístup k výkonnějším AI službám, jako cloudové trénink modely nebo autonomní systémy, bez omezení pozemní kapacity.
Kriticky však nelze ignorovat rizika: přetížení LEO dráhy by ohrozilo nejen komerční satelity, ale i vědecké mise jako Hubble nebo budoucí lunární programy. SpaceX dominuje trhu s 80 % nových satelitních startů, což zvyšuje obavy z monopolizace vesmíru. Pokud FCC schválí, urychlí to závod o kosmickou infrastrukturu, kde soupeří i Amazon s Project Kuiper nebo čínské iniciativy. Dlouhodobě by to mohlo vést k novým regulacím Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) pro udržitelnost orbity, ale reálná realizace milionu satelitů závisí na úspěšném škálování Falcon 9 a Starship raket.
Zdroj: 📰 Ghacks Technology News