Souhrn
Jeden z prvních pacientů v britské klinické zkoušce mozkového čipu Neuralink, společnosti Elona Muska zabývající se brain-computer interfaces, dostal implantát s 1024 elektrodami do mozku. Dobrovolník Sebastian Gomez-Pena, paralyzovaný od krku dolů po nehodě během studia medicíny, říká, že čip mu vrací naději na lepší život. Technologie umožňuje ovládání počítače nebo mobilního zařízení myšlenkami prostřednictvím detekce nervových signálů.
Klíčové body
- Implantace proběhla v University College London Hospital (UCLH) a trvala pět hodin, při níž robot R1 od Neuralink zasadil elektrody do mozku.
- Elektrody jsou umístěny 4 mm pod povrch mozku v oblasti ovládající pohyby rukou, vlákna přenášející signály jsou desetkrát tenčí než lidský vlas.
- Čip je umístěn v kruhové dírce v lebece a odesílá data bezdrátově.
- Jedná se o prvního z sedmi pacientů v britské fázi zkoušky zaměřené na bezpečnost a spolehlivost zařízení.
- Neurochirurg vedoucí zkoušku označil úroveň kontroly za “ohromující” a předpověděl, že to bude změna pravidel ve věci.
Podrobnosti
Sebastian Gomez-Pena dokončil právě první semestr na lékařské fakultě, když nehoda způsobila úplnou paralýzu od krku dolů. Nyní je jedním z prvních sedmi dobrovolníků v britské klinické zkoušce Neuralink, která testuje bezpečnost a funkčnost čipu. Neuralink, firma založená Elonem Muskem v roce 2016, vyvíjí brain-computer interfaces (BCI) pro přímé propojení mozku s digitálními zařízeními. Čip s názvem N1 detekuje nervové signály z motorické kůry mozku a převádí je na příkazy pro ovládání kurzoru, klávesnice nebo jiných rozhraní, což umožňuje paralyzovaným lidem komunikovat nebo pracovat bez fyzického pohybu.
Implantace proběhla za účasti britských neurochirurgů a inženýrů Neuralink, ale samotné zasazení 1024 tenkých elektrod provedl autonomní robot R1, navržený pro precizní práci s křehkým mozkovým tkáněm. Elektrody pronikají asi 4 mm do povrchu mozku v oblasti zodpovědné za pohyby rukou, kde zachycují elektrické impulsy. Tyto signály putují ultrafine vlákny – desetkrát tenčími než průměrný lidský vlas – k čipu zabudovanému do lebky. Data se pak bezdrátově přenáší do externího zařízení, jako je počítač nebo smartphone, kde algoritmy Neuralink je dekódují a převádějí na akce.
Tato zkouška navazuje na americké testy, kde Neuralink již implantoval čipy třem pacientům s podobnými výsledky. V UK probíhá pod dohledem regulátorů jako Medicines and Healthcare products Regulatory Agency (MHRA). I když pacienti hlásí vysokou úroveň kontroly – například pohyb kurzoru rychlostí překonávající tradiční eye-tracking – zkouška je stále v rané fázi. Dlouhodobé rizika, jako záněty, únavu elektrod nebo odmítnutí implantátu tělem, zůstávají otevřené otázky. Neuralink musí prokázat nejen funkčnost, ale i škálovatelnost pro širší použití.
Proč je to důležité
Tento pokrok v brain-computer interfaces představuje klíčový milník v neurotechnologiích, kde Neuralink soutěží s firmami jako Synchron nebo Blackrock Neurotech. Úspěšná britská zkouška posiluje šance na regulatorní schválení v Evropě a urychluje přechod od experimentálních testů k klinickému nasazení. Pro pacienty s těžkou paralýzou, jako amyotrofická laterální skleróza nebo poranění míchy, znamená možnost nezávislého ovládání zařízení bez mechanických pomůcek, což zlepšuje kvalitu života. V širším kontextu to ovlivní robotiku a AI, protože BCI poskytne data pro trénink modelů na nervové signály a umožní hybridní systémy člověk-stroj. Nicméně kritici upozorňují na etické rizika, jako soukromí myšlenek nebo závislost na technologii, a potřebu robustních bezpečnostních standardů před komercializací.
Zdroj: 📰 Sky.com