Souhrn
Evropská komise ustupuje tlaku z Německa, Itálie a tradičních automobilových koncernů jako Volkswagen a Stellantis a připravuje změnu zákona z roku 2023, který od roku 2035 vyžaduje, aby všechna nová auta a dodávky v EU měla nulové emise CO2. Podle zdrojů by mohl být efektivní zákaz spalovacích motorů odložen o pět let nebo zmírněn natrvalo. Tento krok představuje nejvýznamnější ústupek od zelených politik EU za posledních pět let.
Klíčové body
- Evropská komise představí návrh na zrušení nebo zmírnění zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
- Tlak pochází od německých a italských výrobců kvůli konkurenci čínských a amerických rivalů.
- Manfred Weber, šéf největší frakce Evropského parlamentu (Evropská lidová strana), označil původní zákaz za chybu průmyslové politiky.
- Tradiční automobilky podporují zmírnění, zatímco výrobci elektromobilů jako Polestar ho kritizují.
- Zákon z roku 2023 měl urychlit přechod na bateriová nebo palivová vozidla s nulovými emisemi a penalizovat nedodržení cílů.
Podrobnosti
Evropská komise má v úterý 16. prosince 2025 v Bruselu, Londýně a Stockholmu představit detaily revize zákona schváleného v roce 2023. Ten stanovil, že od roku 2035 nesmí nově prodávaná auta a dodávky v 27 členských státech EU vyprodukovat žádné emise CO2, což v praxi znamenalo konec prodeje vozidel se spalovacími motory. Podle úředníků a průmyslových zdrojů by nový návrh mohl tento termín posunout o pět let na rok 2040 nebo zákaz natrvalo zmírnit, například umožněním syntetických paliv nebo hybridů s nízkými emisemi.
Tento vývoj je výsledkem intenzivního lobingu ze strany německých gigantů jako Volkswagen, který bojuje s vysokými náklady na vývoj elektromobilů, a Stellantis, mateřské společnosti Fiatu. Tyto firmy čelí levnější konkurenci z Číny, kde firmy jako BYD dominují trhu s cenově dostupnými bateriovými vozy, a z USA, kde Tesla vede v elektrifikaci díky škálovatelným bateriím a autonomním systémům. Naopak švédský Polestar, specializovaný výrobce elektromobilů, který se zaměřuje na prémiové modely s rychlonabíjením a dlouhým dojezdem, oponuje změně. Jeho generální ředitel Michael Lohscheller argumentoval, že technologie baterií je připravená, nabíjecí infrastruktura se rozrůstá a spotřebitelé jsou připraveni na přechod.
Původní zákon měl automobilky motivovat k investicím do bateriových elektrických vozidel (BEV) nebo vodíkových palivových článků (FCEV), s pokutami za překročení emisních limitů. Nicméně realita ukázala pomalejší adopci elektromobilů kvůli nedostatečné infrastruktuře, vysokým cenám baterií a kolísající poptávce. V roce 2025 se prodej EV v EU zpomalil na méně než 20 procent nových registrací, oproti očekávaným 30 procentům.
Proč je to důležité
Tato změna ovlivní celý automobilový průmysl v Evropě, který zaměstnává přes 13 milionů lidí a představuje 7 procent HDP EU. Pro tradiční výrobce znamená čas na přizpůsobení bez rizika okamžitého kolapsu spalovacích linek, což by mohlo zabránit propadu na úkor čínských dovozů. Na druhé straně posílí pozici Číny v globální elektrifikaci, kde už ovládá 60 procent výroby baterií. Pro spotřebitele to znamená delší dostupnost levnějších spalovacích aut, ale zpomalení snižování emisí, což ohrozí cíle Pařížské dohody. V širším tech ekosystému to signalizuje napětí mezi zelenou politikou a průmyslovou konkurenceschopností, ovlivňující investice do AI pro autonomní jízdu (jako Tesla FSD) a robotizaci výroby baterií. Dlouhodobě by to mohlo oddálit evropskou dominanci v elektromobilitě ve prospěch USA a Asie.
Zdroj: 📰 Yahoo Entertainment