Souhrn
Hrubý domácí produkt (HDP) nebyl nikdy určen jako ukazatel společenského blahobytu, přesto se stal dominantním měřítkem úspěchu zemí. V současné době však selhává při zachycování nerovnosti, ekologických dopadů nebo neplacené práce. Některé země, jako Bhútán, Nový Zéland nebo Wales, už experimentují s alternativními ukazateli, a OSN podporuje vývoj komplexnějších metrik do roku 2030.
Klíčové body
- HDP měří pouze tržní transakce a ignoruje sociální i environmentální aspekty.
- Od poloviny 20. století se růst HDP přestal rovnat růstu kvality života.
- OSN jmenovala expertní skupinu pro vývoj metrik mimo HDP.
- Cíl udratelného rozvoje SDG17 požaduje přijetí alternativních ukazatelů do roku 2030.
- Několik zemí již zavádí vlastní systémy měření blahobytu.
Podrobnosti
HDP vznikl jako nástroj pro sledování ekonomické aktivity během druhé světové války a v poválečném období plně sloužil svému účelu — měřil produkci a spotřebu. V současné době však tento ukazatel nezohledňuje například neplacenou domácí práci, dobrovolnictví, rozložení příjmů nebo degradaci životního prostředí. Zároveň se od 50. let minulého století, označovaných jako začátek antropocénu, projevují limity planety a rostoucí sociální nerovnosti, které HDP nezachycuje.
V květnu 2023 jmenoval generální tajemník OSN António Guterres vysokoškolskou expertní skupinu, jejímž cílem je vyvinout komplexní metriky, které budou zahrnovat ekonomické, sociální i environmentální dimenze blahobytu. Tento krok navazuje na cíl 19 v rámci SDG17, který vyzývá vlády k přijetí metrik mimo HDP do roku 2030. Přesto pokrok zůstává pomalý, protože ekonomické a politické systémy jsou hluboce zakotveny v logice růstu HDP.
Země jako Bhútán (s indexem hrubého národního štěstí), Nový Zéland (Wellbeing Budget), Skotsko a Wales už implementují alternativní přístupy. Tyto iniciativy se snaží lépe zachytit kvalitu života, zdraví, vzdělání a udržitelnost.
Proč je to důležité
Přechod od HDP k komplexnějším ukazatelům blahobytu je klíčový pro budoucí politiky zaměřené na udržitelnost, spravedlnost a reálnou kvalitu života. V době, kdy AI a automatizace mění trh práce a klimatická krize vyžaduje radikální přehodnocení hospodářských priorit, je neudržitelné dál měřit úspěch pouze růstem tržní produkce. Tento posun může vést k lepší alokaci veřejných zdrojů, větší transparentnosti a politikám, které skutečně slouží občanům, nikoli jen makroekonomickým ukazatelům.
Zdroj: 📰 Nature.com