Článek rozebírá, jak nedávné výroky Aroldise Chapmana o jeho působení v New York Yankees znovu zdůraznily dlouhodobý strukturální problém ve vedení klubu. Autor upozorňuje, že organizace investovala do closera přes 100 milionů dolarů navzdory opakovaným varovným signálům: disciplinárnímu postihu za porušení pravidel ligy v oblasti domácího násilí, kolísavé výkonnosti, nespolehlivosti v rozhodujících okamžicích a problematickému přístupu hráče k týmovým pravidlům. Chapmanův přístup v roce 2022, kdy v době vlastních špatných výkonů a zdravotních komplikací (infekce po tetování) podle autora očekával automatickou účast v sestavě pro play-off, je prezentován jako symbolický příklad selhání kultury odpovědnosti v klubu.
Text kritizuje Briana Cashmana za to, že nejprve “nakoupil levně” problémového hráče z Cincinnati Reds během jeho suspendace, následně ho v roce 2016 výhodně prodal do Chicago Cubs, ale poté se k němu znovu dvakrát vrátil s velmi vysokými kontrakty, a to i přes zjevné rizikové faktory a kontroverzní pověst. Autor zdůrazňuje, že Yankees dlouhodobě vsázejí na nesprávné typy hvězd, místo aby systematicky budovali vyvážený kádr a udržitelnou výkonnost, což přispívá k prodlužování jejich titulového půstu.
Z technologického či datového hlediska text implicitně ukazuje selhání procesu rozhodování: ignorování historických dat o výkonu ve vypjatých situacích, zdravotních rizik a faktorů chování mimo hřiště. Pro profesionální sportovní organizace je to příklad, jak nedostatečně kritická práce s daty, metrikami a riziky vede k vysokým finančním nákladům bez odpovídající návratnosti. Pro českého čtenáře je podstatné, že jde o ilustraci obecného problému: preference velkého jména a krátkodobého PR před analytickým řízením, které je dnes v elitním sportu standardem.
Zdroj: 📰 Yanks Go Yard