Souhrn
NASA znovu otevírá soutěž o kontrakt na lunární přistávací modul pro misi Artemis III, původně přidělený výhradně SpaceX. Důvodem jsou opakovaná zpoždění a technické nejistoty kolem systému Starship, který je klíčový pro návrat amerických astronautů na povrch Měsíce.
Klíčové body
- NASA reviduje kontrakt na lunární lander pro Artemis III a umožňuje znovu soutěžit i konkurenčním firmám, zejména Blue Origin.
- Hlavním problémem jsou zpoždění a složitost vývoje Starship, včetně dlouhého a stále neuzavřeného testovacího programu.
- Starship je extrémně ambiciózní systém: obří nosnost (až 100 tun na Měsíc), vysoká výška a nutnost složité certifikace pro pilotované lety.
- Pro NASA jde o řízení rizik, diverzifikaci dodavatelů a snahu dodržet časový rámec programu Artemis.
- Rozhodnutí ukazuje změnu dynamiky mezi NASA a SpaceX: od téměř exkluzivní důvěry k opatrnějšímu, více konkurenčnímu modelu.
Podrobnosti
NASA v roce 2021 přidělila SpaceX kontrakt na vývoj Human Landing System (HLS) pro misi Artemis III, která má zajistit první přistání amerických astronautů na Měsíci od roku 1972. SpaceX nabídla variantu své kosmické lodi Starship jako lunární lander s výrazně vyšší nosností, než jakou měla konkurence. Tato strategie dávala NASA přístup k levnějšímu a výkonnějšímu systému, ovšem za cenu spoléhání na dosud neověřenou technologii.
Starship je dvoustupňový, plně znovupoužitelný systém (Super Heavy + Starship), navržený pro velké náklady na oběžnou dráhu, mise k Měsíci i Marsu. Z hlediska pilotovaných letů však naráží na několik problémů: extrémní technická složitost, potřeba mnohonásobných tankovacích manévrů na oběžné dráze, nezbytnost certifikace pro přepravu posádek a stále nedokončená testovací fáze. Testovací program Starship je nyní nejdelším a nejviditelnějším experimentálním projektem v historii kosmických startů: řada orbitálních testů končí dílčími úspěchy, ale také selháními, která jsou pro vývoj normální, ale komplikují plánování pilotovaných misí.
Rozhodnutí NASA z října 2025, oznámené úřadujícím administrátorem Seanem Duffym, znovu otevřít kontrakt dalším firmám, především Blue Origin (jejíž lunární lander je konzervativnější a méně závislý na radikálně nových konceptech), je signálem, že agentura nechce vsadit vše na jeden systém. NASA tím snižuje závislost na SpaceX a zároveň vytváří tlak na rychlejší a předvídatelnější pokrok Starship.
Pro průmysl to znamená větší konkurenci v oblasti těžkých nosičů a lunárních systémů, více příležitostí pro subdodavatele a realističtější harmonogram pro mise s lidskou posádkou. Zároveň to odhaluje strukturální rizika, pokud se komerční strategie extrémně ambiciózních projektů setká s požadavky na certifikovanou bezpečnost a stabilní veřejné financování.
Proč je to důležité
Rozhodnutí NASA ovlivní časování a podobu návratu lidí na Měsíc i podobu budoucího kosmického ekosystému. Ukazuje hranice modelu, v němž se státní agentura opírá o jednoho dominantního poskytovatele, byť technologicky nejpokročilejšího. Pro SpaceX znamená krok NASA jasný signál, že vysoká technická ambice Starship musí být vyvážena spolehlivostí, transparentním řízením rizik a realistickými termíny.
Pro technologický sektor je to příklad, jak velké inovační projekty narážejí na regulační a certifikační omezení. Pro konkurenty, jako je Blue Origin (zaměřený na suborbitální lety, nosič New Glenn a lunární landery), jde o příležitost získat větší podíl na klíčových misích. V širším smyslu tento vývoj potvrzuje trend diverzifikace dodavatelů kritické infrastruktury a nutnost kombinovat průlomové technologie s konzervativním přístupem k bezpečnosti, zvláště u pilotovaných kosmických letů.
Zdroj: 📰 The Conversation Africa