Trumpa vykopli ze sociálních sítí a o polízanici, co kolem toho bude

Tento článek byl původně můj čtrnáctý newsletter a podcast, ale je to tak závažné téma, že jej dávám ven veřejně. Newsletter si můžete objednat zde – zdá se, že letos jej budu mít věnovaný spíše regulaci a Číně, než vysloveně technologiím. A v podcastu si můžete článek pustit na Anchoru, najít na Spotify a dalších podcast službách. O čem to bude? Především o problémech, které začínají mít technogiganti s regulací a jak se do toho s grácií sobě vlastní, nechtěně a mimochodně vlomil Trump, far-right scéna a další.

Pokračujte ve čtení článku…

Co se stane, když místo starých aut stát podpoří elektrokola?

Litva provedla zajímavou akci. Lidem, kteří se rozhodli zbavit starého automobilu nabídla dotaci 1000 euro na elektrokolo či elektrokoloběžku. S ohledem na to, že vozový park v Litvě nepatří k nejmodernějším, tvoří jej přestárlé koncernové ojetiny, mnoho automobilů ani tuhle hodnotu nemělo, takže pro obyvatele šlo o vcelku zajímavou nabídku. Už s ohledem na to, že za tisíc euro se slušné elektrokolo dá pořídit. Takže se původní osmimilionová částka rychle vyčerpala a vláda přihodila další tři miliony, čímž se počet elektroprostředků zvýšil o jedenáct tisíc a zároveň z autooběhu vypadly nejhorší vraky. Pro představu, představuje to jedno procento automobilů v Litvě. Zdroj: Electrek.

Tento komentář vyšel v rámci Patrickova newsletteru, který si můžete zdarma objednat zde, vychází každý týden.

Pokračujte ve čtení článku…

Vánoční dárek: Patrickův IT Podcast

Patrickův Podcast je vlastně načtená verze mého newsletteru, zhruba pětina lidí dává přednost načtené verzi. Rozsah je do dvaceti minut a podcast lze odebírat jak přes službu Anchor, tak jej najdete na Spotify a dalších podcastových službách. Rozcestník najdete právě na Anchor.

Vybírám podstatné věci z technosvěta, v poslední době poněkud často regulační záležitosti (EU, USA i Čína mlátí přes prsty technogiganty), technicky důležité věci jako současné procesorové třenice nebo důležité momenty kolem umělé inteligence. Dvanáctý díl k poslechu:

A protože bych řekl, že toto je do Nového roku můj poslední článek, přijměte prosím přání zdraví a pevných nervů do nového roku 2020. Pro mne osobně to byl rok náročný, plný osobních zlomů a změn, ale to asi platí pro nás všechny. A z fotky to jasnější nebude 🙂

Proč mohou odborníci vyučovat?

Po internetu lítá článek Radka Sárköziho věnovaný školství a Pirátům. Článek zapomněl říct mnoho věcí, takže toto je moje douška na doplnění.

Chystaná novela školství má totiž umožnit vyučovat na školách i lidem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu a/nebo nemají formální vzdělání v oboru. Změnu v novele podporují a připravují Piráti a to je pro dotyčného pána důvod k nadpisu „Piráti s Plagou a Drahošem chtějí potopit učitelskou profesi„.

Potopení školství má spočívat v tom, že „do škol nastoupí diletantni“, čehož si kvalitní a vzdělaní pedagogové všimnou, „až přijdou o práci, protože je nahradil amatér bez pedagogického vzdělání“.

Když ze článku vyškrtáte emoce, nezbude mnoho, což je škoda, protože se mělo ještě hodně dodat. Musím to tedy udělat za pana Sárköziho před tím, než si něco málo k němu a hlavně jeho podniku nazvanému Pedagogická komora (což je zapsaný spolek, nikoliv profesní komora) řekneme.

1) Přijetí člověka bez patřičného vzdělání musí schválit ředitel školy, jmenovaný zřizovatelem školy. Na spiknutí proti pedagogům by se tedy musel podílet jejich zástupce.

2) Útok odborníků z praxe na školství těžko bude veden za účelem osobního obohacení, protože učitelé nejsou zrovna nejlépe placeni.

3) Odborník si bude muset pedagogické vzdělání doplnit, pokud by chtěl učit delší dobu a nepředstavoval jen kratší záskok.

Nic z toho se do článku nevešlo, přitom to může významně měnit optiku.

Proč tedy tedy připustit do škol i lidi bez pedagogického vzdělání?

Starší novelou, která vyžadovala povinné pedagogické vzdělání, došlo k rozsáhlé destrukci u řady předmětů, například u pokročilé výuky jazyků i odborných předmětů. Co vám pomůže, že jste renomovaný překladatel z italštiny nebo skvělý programátor, který se živí komerčními kurzy a ze soucitu (pro peníze opravdu ne) byste odkroutit dvě vyučovací hodiny týdně na gymplu vašich dětí, když to nemůžete udělat bez pedagogického vzdělání. Státní školy se tehdy rozdělily do dvou oblastí: na ty, kde na to vedení rezignovalo a předměty omezilo a pak na ty, které ustanovení obcházejí jak se dá i za cenu vyšších nákladů. A pak samozřejmě na školy soukromé, které si to zaplatí. Že vás programovat v Pythonu nebo italsky ba dokonce anglicky nenaučí dlouholetá pedagožka, si lze domyslet. Léta tu vzniká systém trojích škol. Soukromých placených, státních zdarma, kde se ředitel umí postarat a pak ty ostatní. Svědčí to školství? Těžko.

A tím se dostáváme k druhému problému. Pojem „dlouholetá pedagožka“ není dehonestační, ale záměrný. České školství trpí výrazně věkovou a generační skladbou. Řada pedagogů je v předdůchodovém věku, což znamená, že budou ve vlně odcházet do důchodu. Jejich pozice přitom mladí absolventi pedagogických fakult nejsou schopni v počtech nahradit.

Přístupů je více, žádný ale není samospásný. Samozřejmě lze motivovat absolventy pedagogických fakult, kteří odešli mimo vzdělávací sféru, aby se do ní vrátili. Lze prodlužovat odchody do důchodů a tlačit na přesluhování, což je pochopitelné především u dobrých, osvědčených pedagogů. Ale lze také připustit alespoň dočasné posílení novou krví, tedy lidmi, kteří se ve dvaceti letech svého věku nerozhodli vystudovat „pajdák“, ale nyní k tomuto poslání dorostli. Jen už nevidí životní perspektivu trávit léta na pedagogické fakultě. Že bude potřeba umést všechny tři cestičky, aby české školství nešlo s kvalitou ještě výrazněji dolů, je asi zřejmé.

Ani o tom pan Sárközi nemluvil. A teď k tomu, za koho mluví. Jméno Sárközi je čtenářům povědomé. Právem, je to jméno někdejšího francouzského prezidenta a lidem tohle dobře spíná, někde jsme to jméno už slyšeli. Náš český Radek Sárközi si založil spolek Pedagogická komora, který se snaží vydávat za profesní sdružení pedagogů. Není jím. Reprezentuje malý počet pedagogů, skutečné číslo nelze ověřit a vlastní proklamace cca 3000 členů (ze 135 tisíc pedagogů regionálního školství) jsou nedoložitelné. Výhodou takto pojmenované instituce je, že se snáze dostanete do médií i k dotacím. Ve skutečnosti ale pedagogy pan Sárközi nereprezentuje a na internetu najdete řadu článků na toto téma. Nicméně pro mě je to zajímavý pokus, zda jeden člověk dokáže vhodně zvolenou rétorikou změnit školství do svého směru, v tomto případě bohužel do směru utrakonzervativního.

Závěrem?

Je nesporné, že lidé bez pedagogického vzdělání by neměli řešit pedagogické problémy s žáky. Neměli by řešit jejich dlouhodobé kázeňské problémy, neměli by jim poskytovat psychologické či pedagogické vedení, ale rozhodně jim mohou předávat informace z oboru, ve kterém jsou odborníci. Jejich invazi do vzdělávání spolehlivě brání nastavení platové ohodnocení, ředitelé škol a jejich zřizovatelé.

Mnoho jevů v dnešním školství by se dalo označit profesi potápějících, ale tohle ne.

Starlink, internet všude, přes satelity: dějství druhé

Starlink Elona Muska rozeslal „tisíce“ dalších pozvánek do betaprovozu internetu distribuovaného ze satelitů na nízké oběžné dráze (LEO). V betaprovozu stojí „better than nothing“ linka 99$, další pětistovku ovšem musí uživatelé vytlačit za terminál pro příjem satelitního signálu (článek). A linka prý momentálně frčí na nějakých 160 Mbps a 20 ms latenci, statisticky je lepší, než 95% linek v USA. Potud dobrý.

Pokračujte ve čtení článku…

Programování pro pokročilé děti a pro ty, co skutečně začínají

Mírně osobní a spíše brainstormovací článek. Řeším teď pro syna Vojtu (10 let) programování. Chodí (chodil, bo COVID) ve škole na Javorkovic kroužek programování, skvělé. Jenže všechno je to takové hraní. Scratch je skvělý pro menší děti, ale skutečnému programování se tam jen přiblížíte. Také s Microbitem je zábava, Vojta tady týden přeprogramovával hry Scratch hry, aby je mohl ovládat svým vlastním ovladačem postaveným na desce Microbitu. Skvělý seznam materiálů pro první stupeň vytváří Miroslav Suchý, doporučuji tam započít studium tématu. Ale taky se to časem omrzí. A tady přichází problém: je velká mezera mezi „hracím“ programováním a tím „skutečným“?

Pokračujte ve čtení článku…

Patrickův newsletter #1

Někdy je mi líto, že už systematicky nepíšu a že své každodenní poznámky nepřetavím do něčeho, co by mohlo lidi zaujmout. Newsletter je pokus o návrat k takovým pravidelným poznámkám mimo pěnu dní. K zajímavým tématům, které zaujmou mě – a možná jenom mě. Odhlásit si to můžete vždy. Doporučit kamarádům také.

Pokračujte ve čtení článku…

Amazon Sidewalk a renesance nízkoenergetických bezdrátových sítí s velkým dosahem


WiFi a Bluetooth zná ledaskdo, málokdo ale zná nízkoenergetické bezdrátové sítě typu LPWAN (low-power WAN). LPWAN jsou bezdrátové sítě, které s maličkým vysílacím výkonem (a tedy vysokou výdrží na baterii) jsou schopné vysílat na slušný, několikakilometrový dosah, byť nevysokou rychlostí. Řekl bych, že populární a známá je třeba LoRa nebo Sigfox, ale lhal bych, nejsou ani populární, ani známé a to je ten problém.

Ponechme stranou, zda LPWAN nebudou pro běžného člověka něčím neviditelným po věky věků, něčím tak samozřejmým, jako je třeba SS7 nebo SIP, bez kterých by se telekomunikace ve své době neobešly, ale jejichž detaily rozhodně ponechávaly většinu uživatelů chladnými. A vlastně si možná odpovíme tím, že se podíváme na poslední dění kolem Sidewalku.

Pokračujte ve čtení článku…