Matěj Lipavský - Zimní zahrada (2025)

Matěj Lipavský (*1985) je malířem a básníkem v jedné osobě, sám říká, že jeho obrazy otevírají něco v něm samém a dost možná i shodou okolností v jiných lidech.

  • vystudoval pražskou Akademii pod vedením Jiřího Sopka (2004-2010)
  • v roce 2008 absolvoval stáž v sochařském ateliéru Jindřicha Zeithammla
  • získal cenu SČUG Hollar v roce 2018 za ilustrace k Tweetům 1956–1963 Věry Jirousové
  • často spolupracuje se svým bratrem, sochařem Jakubem Lipavským

Matěj Lipavský - Zimní krajina

Povšimněte si barevného rozdílu - jde o stejná plátna, jen jiné světlo při focení. První fotografie (oficiální) je mnohem jasnější, ta moje (za podvečerního slunce bez světla) je mnohem temnější a obrazu propůjčuje zcela jinou atmosféru.

Matěj Lipavský - Zimní krajina

Obraz Zimní zahrada

  • Olej na plátně, kde se rozplývají ostré kontury do světelné atmosféry
  • Expresivní gestické tahy štětcem zachycují zimní náladu s dominantními bílými a zelenými tóny (zelená v zimě? to vykukuje tráva…)
  • Roztroušené barevné flíčky získávají novou harmonii v momentě, kdy od obrazu odstoupíte, teprve pak se “zjeví dojem”
  • Přesto si obraz zachovává určitou objektivitu plynoucí ze skutečné inspirace konkrétní krajinou (Lipavský říká, že mu k životu a kreslení stačí hektar krajiny)
  • Prolínání emotivního vjemu s historickými fakty místa - typické pro Lipavského přístup.

Lipavského inspirací je impresionismus a jeho práce s přirozeným světlem a malby v terénu (plenéru). Typické jsou krátké tahy štětce, optické míchání barev na plátně. A neostrost jako umělecký prostředek. Vytváření atmosférické mlžné nálady a rozmývání detailů ve prospěch celkového dojmu. Přirovnal bych tento přístup k pozdnímu období Claude Moneta se silně fenomenologickým přístupem k okamžitému a subjektivnímu “zakoušení” reality.

Matěj Lipavský se ve své tvorbě převážně věnuje plenérové malbě. Rozptýlené světlo má nejraději – je totiž (slovy autora) „ke všem barvám rovnoprávné”, zaplňuje obrazové plány a rozpouští ostré kontury. Ve svých často jakoby zimně sfumatických, olejem malovaných plátnech se zaměřuje na prosté, nedramatické výseky krajiny.

Asi nejznámější z jeho knižních realizací jsou ilustrace k Tweetům 1956–1963 od Věry Jirousové, za které získal cenu SČUG Hollar v roce 2018. Kromě vizuální tvorby se věnuje i vlastní poezii.

Lipavského výstava Zahrada pupava prábě probíhá v Galerii Jana Čejky, obrazy můžete na místě i koupit. Nejdražší díla se zatím vydražila za cca 70 000 Kč, v průměru i velká plátna pořídíte kolem 50 000 Kč, což je na českou expresivní tvorbu zatím méně známého umělce příznivá cena.

Galerie Jana Čejky je v Praze v areálu Kampusu Hybernská, který sám o sobě doporučuji k návštěvě. Jenže pozor: galerie jsou tu dvě, ta Jana Čejky je trochu bokem, s přístupem až ze zadního dvoru, tak ať nebloudíte.

A na závěr si dáme ještě akryl Třešeň… Ten jsem na výstavě nejdříve přehlédl, ale teprve z většího odstupu čtyř metrů obraz umí udělat parádní dojem. Na něj přesně sedí “zkušební hřebík”, o kterém Lipavský mluvil. To si doma pověsí obraz na zkušební hřebík a zkoumá, jak k němu obraz promlouvá v běžném provozu….

Matěj Lipavský - Třešeň

Web má Matěj Lipavský zde.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook, Opravit 📃

Zkopírováno do schránky!