Zamrzlá evoluce ve světě techniky

Včera jsem přednášel na konferenci Kam kráčí telekomunikační sítě v Olomouci a moje téma bylo Vize internetu v roce 2025. Vizi si teď nechme stranou, jen okrajově jsem se totiž na přednášce dotkl tématu, které by si zasloužilo samostatný prostor. A proto bych mu jej rád věnoval.

Vždycky, když člověk přemýšlí o budoucnosti, je buďto pesimistický ve stylu “bude to, jako je to teď” nebo používá v podstatě lineární interpolaci “když se loni prodalo 2x víc, bude to i letos a příští rok 2x víc”. Jenže tak to není. Komplexní systémy mají tendenci chovat se na první pohled nestabilně a také nelineárně, ve skutečnosti je v tom řád. V tom řádu se smíchává revoluce, kdy všechno skutečně explozivně roste a pak náhlé zamrznutí. Proto používám termín “zamrzlá evoluce”, s nímž přišel český biolog Jaroslav Flegr a skvěle se hodí i na popis stavu trhu.

Flegr se teorií zamrzlé evoluce snaží reagovat na jednu z výhrad proti neodarvinistické teorii o vývoji druhů, tedy na fakt, že druhy se od určitého okamžiku téměř přestávají vyvíjet a adaptovat. Flegr soudí, že po počátečním bouřlivém vývoji zvítězí určité znaky v organismech, které jsou v tu dobu evolučně nejvýhodnější a evoluce zamrzá. Při mírné změně podmínek nedojde k vývoji nového znaku, ale adaptaci znaku stávajícího – například lidé mají zuby, které již neodpovídají skladbě jejich potravy. To také znamená, že při velké změně vnějších podmínek druh není schopen se přizpůsobit a je ohrožen – což se také v minulosti stalo.

Zamrzla evoluce aneb je to jinak pane darwin

Teorie zamrzlé evoluce velmi dobře vysvětluje “revoluční období” na nejrůznějších trzích, jen musíte změnit slovník.

Nejprve dochází k hromadění vlastností vhodných pro danný moment. To je takové to, jak později markeťáci a novináři napíšou, že “doba byla zralá” či “vznikla latentní poptávka”. Vzniká krátká bouřlivá doba realizace takové poptávky, tedy selektivního uplaťnování a konkurence jednotlivých výhod, přičemž jedna se nakonec ukáže být dominantní a vytvoří “nový normál” založený na dominanci této vlastnosti. Dosud bouřlivý vývoj zamrzá.

Další přizpůsobování změnám už probíhá přízpůsobováním suboptimální vlastnosti, protože už probíhá jen drobnější vývoj, nikoliv revoluční změna. Jako příklad se udává lidské oko, které je konstrukčně nedokonalé a když se začaly zvyšovat nároky na něj, bylo jednodušší zvětšit lidský mozek, aby kompenzoval nedokonalosti oka, než změnit oko. Teď už asi cítíte tu spojitost s technologiemi a trhem: tenhle přístup volí naprostá většina manažerů v korporacích. Nikoliv “uděláme to znovu a dobře”, ale “dáme tam rychlejší procesor, co odfláknutou práci upočítá”.

Flegr vyvozuje, že v téhle chvíli organismy ztrácejí schopnost odpovídat na selekční tlaky prostředí a naopak jsou náchylné k symbióze, tedy k tomu, že nějakou část úkolu nechají řešit jiný organismus. Například člověk raději symbioticky žije s koni, než aby se hromadně lidský druh adaptoval na přepravu nákladu. A jsou samozřejmě mnohem užší symbiózy.

V tomhle bodě vzniká určitý předpoklad vnitřního pnutí, konfliktu, který přijde s rozsáhlejší změnou vnitřních podmínek, na něž se organismy ve stádiu zamrzlé evoluce nebudou schopny adaptovat ani volbou suboptimálního řešení, ani symbioticky. Pak vymizejí.

Telefonní firmy versus Internetová telefonie

Nás nezajímají biologické příklady, ty ostatně v knize popisuje důstojně Flegr. Podívejme se, jak to funguje u firem. Typicky revoluce na telekomunikačním trhu. Ten fungoval mnoho desetiletí jako typický monopol jediného obchodního modelu a ani liberalizace kromě drobného tlaku na ceny s tím v osmdesátých letech nic nesvedla. Chvíli se zdálo, že masakrem budou mobilní služby, jenže většina prvních mobilních operátorů byla vlastněná starými telekomunikačními firmami a došlo tedy jen k mírné adaptaci na rozšíření tržního teritoria.

Velká panika přišla s příchodem internetové telefonie, s níž monopolní operátoři bojovali schopnostmi, které měli: blokováním přístupu do telefonní sítě, právními prostředky jako zakazování služeb, šířením paniky na téma kvalita, bezpečnost, odposlechy a komfort. Nakonec se na přelomu tisíciletí ustanovila nová rovnovážná pozice, kdy se mírně snížily ceny zahraničních spojení, což kompenzoval prudký nárůst zájmu o něj daný na jednu stranu sice ekonomickými změnami, ale na stranu druhou snadnější možností internetového volání. Zákazníci se rozdělili na ty, kteří akceptovali nižší komfort obsluhy internetového volání výměnou za lepší cenu a na ty, kteří akceptovali snížení ceny telefonátů a kvalitu, na kterou byli zvyklí.

Další otřes přišel s nástupem programu Skype. Ten byl užitečný pro textovou komunikaci i pro hlasové spojení, fungoval velmi komfortně a vlastně jediným technickým limitem byla nutnost mít puštěný počítač. Tady už žádná kampaň FUD zaměřená na paniku nezafungovala, protože mezinárodní hovory byli i obchodníci zvyklí vyřizovat u pracovního stolu, u počítače. Skype zcela vyhovoval a narušil tenkou rovnováhu v telekomunikacích založenou na předchozích pragmatických suboptimálních řešeních. Vytáhla se jedna karta z domečku z karet a všechno na počátku tisíciletí popadalo tak, že se telekomunikace další desetiletí ze zhroucení vzpamatovávaly. Éra dostala název Great Telecomunication Meltdown a ačkoliv příčin bylo samozřejmě více, tím prvotním iniciátorem, první kostkou padajícího domina, byl Skype.

Je internet na prahu zamrzlosti?

Proč téma zamrzlé evoluce otevírám v souvislosti s internetem? Protože mne zajímalo, zda prudký rozvoj internetu není u konce a nepřijde fáze zamrzlosti. Řada jevů tomu v průběhu posledních deseti let svědčila. V roce 1998 přišel Google, v roce 2000 už bylo zřejmé, že jeho postavení monopolního vyhledávače nic neohrozí (rozhodně ne Lycos), stejně jako postavení Windows nemohlo nic ohrozit na trhu desktop operačních systémů (rozhodně ne Linux). Tu a tam obojí někdo vyzkoušel a ověřil, že teorie platí a karty jsou rozdány. Jenže v případě Google nebylo trhem “vyhledávání”, ale způsob, jakým lidé přicházejí k pro ně relevantním informacím. O tom firmu Google poučil Facebook, který kde se vzal, tu se vzal a najednou na serverech přivádí více návštěvníků, než Google.

Podobně se situace zamíchala v desktopech, kam vpadl připojený svět, cloud a éra mobilů i tabletů. A protože primárním “počítačem” se stal mobil, potlačily mobilní operační systémy důležitost toho desktopového – a hlavně jeho souborových formátů Office, které doposud světu jednotně vládly. Microsoft tady narazil na radikální změnu poměrů, která ale nebyla nenahlédnutelná, byly to reálné a často artikulované potřeby lidí, jenže Microsoft je nechtěl splnit bez toho, že by úporně lpěl na vizi pocházející z první poloviny osmdesátých let. Microsoft ztratil evoluční plasticitu, pouze přizpůsoboval suboptimální řešení, až se dostal na pokraj totální ztráty.

Otázky jsou dvě:
1) co se s tím dá dělat
2) jak se evoluční plasticita a její zamrznutí týká internetu jako takového

Co může firma dělat proti zamrznutí evoluce

Dělat se s tím dá hlavně to, že firma zůstane stále v revolučním kvasu, což je náročné a únavné. Asi hlavní ukazatel tohoto kvasu je schopnost připustit kanibalizaci na vlastních produktech a tím i na vlastním profitu. Tedy situace, kdy telekomunikační firma sama vstoupí do oboru internetové telefonie, ačkoliv tím sníží svoje příjmy z klasické telefonie, na nichž je závislá.

Tahle situace se nedá zvládnout tak jednoduše, jak jednoduše se popíše. Je miliarda příležitostí, co dělat, zejména, co rozdávat zdarma, ale to neznamená, že všechno se má zkusit, natož rozdávat zdarma. Odhadnout, co je momentální tržní úchylka a co je trend, k němuž je “doba těhotná” je velmi obtížné.

Tady má obrovskou roli vize managementu, tedy jeho vlastní aktivita. Je snadnější předvídat pohyby na trhu, když tyto pohyby vytváříte, než když je na chvostu následujete. I to je ale zjednodušení, protože vytvářet pohyby není pro každého a ani to není nejlevnější.

Jenže, pokud chcete důvod pro to, aby značnové zboží bylo dražší, než no name, tak je tady. Ne v mrtvé “pozici značky” vybudované marketingovou investicí, ale ve vizi značky, kterou marketing podtrhuje a šíří. Pokud není, přichází na řadu akvizice těch, kdo uspěli a pokus je zaintegrovat do firmy, která ale není na žádnou prospěšnou integraci připravená a vybavená. Akvizice vyšumí do mrtva a fakticky jen zlikviduje konkurenci na trhu.

Je zajímavé sledovat, jak se zamrznutí evoluce brání Google (ano, silně, ale zdaleka ne vždy úspěšně) a jak Apple (ano, dokud tam byl Jobs, tak jeho ignorace suboptimálních řešení fungovala skvěle, za Cooka a jeho vyhodnocování nákladů už ty problémy jsou).

Zamrzlá evoluce a internet

A jak souvisí zamrzlá evoluce s internetem? Internet by stagnoval v případě, že by příliš mnoho odvětví na něm se dostalo do stavu stagnace či zamrzlé evoluce. Jenže internet je zatím hodně rozličné prostředí a zdá se, že pokud něco stagnuje, ostatní má ještě stále mnoho prostoru. Už jen telefonie přes internet: po samotném hlasovém volání přišly videohovory, pak videokonference více lidí, HD kvalita, nyní 4K kvalita.

Na presentaci jsem se snažil ukázat na dva obory, které (mimo jiné) potáhnou další nároky na internet: virtuální realitu a autonomní vozidla. Pro obojí je potřeba značná kapacita internetu a jsou tu vysoké nároky na jeho kvalitu. Jenže virtuální realita (VR) už tu jednou byla (kolem 1993) a nechytila se. Jistě, řadu technologických a zdravotních problémů se podařilo odstranit, jenže pořád zůstala řada dalších, především kompaktní formát zařízení pro běžné užití. Zuby si vylámal Google s brýlemi (a to byla jen augmentovaná, ne virtuální realita) a Apple se zdvořile drží bokem. VR zůstává speciální aplikací, přičemž hráči jsou jednou z těch speciálních aplikací. Budou hráči dost na to, aby táhli VR nahoru do mainstreamu? Do průlomu v integraci 8K videa na plochu kontaktní čočky nebo alespoň lehkých brýlí dost těžko (a když už to tam nacpeme, čím to asi tak budeme napájet?)

Druhým mým zastavením jsou autonomní vozy. Příliš si neuvědomujeme, že jejich potřeba mobilního internetu bude enormní, protože aby fungovaly v masovém měřítku, budou muset téměř nepřetržitě komunikovat s okolím a bude výhodnější, když budou komunikovat po datové vrstvě, výměnou “myšlenek řidičů”, než odečítat myšlení a chování ostatních řidičů senzory typu lidar. Osobně jsem toho názoru, že zrovna tohle je podceněný moment a s masovým rozšířením autonomních vozidel se objeví dnes nenahlížené problémy, které laicizaci autonomních vozidel zbrzdí, ale v tomto případě jsem přesvědčený, že doba už těhotná poptávkou po autonomních vozidlech je.

Takových okruhů jsou na internetu desítky velkých, stovky drobností, které se mohou ukázat být důležité. Internet před sebou podle mě zamrzlou evoluci nemá, ale za dvacet let bude vypadat významně jinak, než jak si ho dneska představujeme. A dohlédnout tu jinakost je dneska prakticky nemožné, neboť faktorů je příliš na to, aby se vyplatilo je pro účel jedné věštby sesbírat, analyzovat, kvantifikovat jejich dopady a vyhodnotit. V každém případě desetigigová internetová přípojka v optice domů a 5G síť nabízející gigo mobilního připojení do kapsy, jakož i dostatečně rychlé WLAN/HAN/PAN sítě jsou pro příštích deset let vsázkou na jistotu ve vašem objednávacím plánu.

Toliko tedy k mé přednášce v Olomouci.

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

7 komentářů

  • „Například lidé mají zuby, které již neodpovídají skladbě jejich povahy.“ Jako že by se nám více hodily zuby vlčí, medvědí, či pandí?

  • Pěkný článek.

    Jenom malá připomínka, VR nebude zase tolik o hráčích a hrách. Sice se to tak teď prezentuje, ale ti to nikdy neutáhnout. Aby se VR stalo mainstream, tak se bude muset zapojit víc odvětví zábavy. Osobně bych jako největší tahouny viděl hudební průmysl a sport. Konzerty, kde pomocí VR budete stát přímo na podiu nebo mezi skupinou posluchačů v první řadě, bude táhnout víc než těch pár her, které jsou pro VR vhodné. To samé u sportu, kde budete moci sedět na nejlepších sedadlech a sledovat zápas z první ruky a když otočíte hlavu, tak uvidíte fanoušky, kteří to živě sledují a fandí. A když takhle půjdou sledovat i záznamy a půjde přepínat na různé pozice… Tohle bude pro většinovou populaci, jenom stáhnout cenu VR a vytvořit dost obsahu.

  • Martin: sorry překlep. Potravy, ne povahy 🙂

  • Výborný článek. Ovšem historie nám jasně ukazuje, že nikdo si nedokáže udržet svůj náskok dlouhodobě. Jednou se každý unaví a ostatní ho předběhnou.

    A zamrznutí Internetu? To asi hned tak nehrozí, jen nás asi nějakou dobu nečekají nějaké velké věci. Na autonomní auta moc nevěřím, spíš si myslím, že nás čeká postupný návrat k poctivé hromadné dopravě a auto bude luxus pro pár lidí.

  • Autonomni vozy nemusi potrebovat internet porad, staci jen obcasne pripojeni pro aktualizaci stavu dopravy, gps, ohmatavani vozovky ktere uz maji a peer to peer spojeni pri potkavani s ostatnimi vozidly, s chytrym si pokeca, u vozidla rizeneho clovekem bude vedet ze mu musi dat prostor. Vsechna vozidla by musela mit alespon neco jako odpovidac z letadel.

  • Poslední revolucí ve vyhledávání je… Applovská Siri. Majitelé Apple kvůli ní prakticky „negooglí“ a jejich uživatelská spokojenost je vyšší. Podobnou funkcionalitu v Androidu by Google zvládl levou zadní, jen ji zdržuje co mu síly stačí. A nové nápady nepřicházejí. Právě Google a možná i Facebook jsou ohroženější, než to na první pohled vypadá – jejich nejsledovanější „vlajkové lodě“ Android a Messenger na sebe ani nevydělají… Revoluce pokračuje!

  • Ve způsobu komunikace lze čekat další revoluce. Můj 15letý syn mi v nadsázce řekl „Facebook je pro staré“. Svět se mění z globálního na více atomizované zájmové skupiny, které budou komunikovat tak, jak jim to vyhovuje. Lojalita k velkým firmám neexistuje, zůstane jen lojalita ke skupinám… Apple má výhodu – jeho svět je hlavně skupina stejně smýšlejících lidí. Pravdu měl Seth Godin!