Velká ponaučení z malého Babišova plakátu

Když jsem včera ráno vstal a udělal práci, prošel jsem si zprávy a sociální sítě, jimž vévodila Babišova akce s plakátem, jímž sugestivně naznačoval, jak se jej snaží ČSSD umlčet. A první, co mě napadlo, že je to skvělá nahrávka na smeč. To muselo někoho v marketingu ČSSD napadnout. Udělat plakát a říct mu, že PROTO. A vyjmenovat ty důvody, přesně ten seznam, na který měl už tolikrát odpovědět.

 

Chvíli jsme hledal, ke svému zklamání jsem žádnou takovou grafiku nenašel. Ani na Twitteru o ní nikdo nevěděl. A tak jsem pustil Pixelmator a nakreslil vlastní, s vědomím svých grafických limitů. Stejné grafické schéma, stejný postup. Důstojná odpověď. A do toho si říkám, že by bylo neméně dobré to vydat jako inzerát v dením tisku. Maje určitou představu o cenách inzerce, usoudil jsem, že bych si to mohl dovolit. A poslal jsem poptávku do MF DNES, největšího seriozního deníku v zemi, shodou okolností Babišem vlastněným. Pro jistotu jsem grafiku v náhledu přiložil, abych někoho neblamoval. V tu chvíli mě ještě nenapadlo, jaký fičák to nabere. Pak jsem odpověděl pár otázek přátel, odpojil se a šel pracovat a starat se o nemocného syna.

V poledne mě dohnalo několik redakcí, které se ptaly, co a jak. Nabídka na inzerci z Mafry nepřišla, většinou bývají rychlejší, odpoledne se doptávali na upřesnění, které mohlo být zjevné z průvodního emailu, ale co už. Finanční nabídka přišla až v šest večer. Na ceníkové ceny. Což znamená, že za středočeskou a pražskou přílohu bych zaplatil cca 300 000 Kč, za celostátní vydání inzerátu přes tři čtvrti milionu. Následné šetření ukázalo, že o cenách se tentokráte nedá smlouvat a jak prohlásil kamarád z mediálky, byl bych první občan ČR, který by v MF Dnes nakoupil za ceníkové ceny, bez jakékoliv slevy. Takže věc se má zhruba tak: aby z toho nebyl skandál a o noviny se nikdo neotíral jako babišdnes, byli by ochotni inzerci zveřejnit, ovšem za ceníkové ceny, na což nelze namítnout nic, protože to jsou prostě ceníkové ceny a běžný čtenář neví, že za ty se nic neprodává. Stejně tak by byli chráněni před panem majitelem: přišla poptávka, oni z ní vytěžili maximum a protože neodporovala zákonům, přijali ji.

Tím se situace zamotala. Neměl jsem žádnou přesnou finanční hranici, ale zcela jistě vím, že se mi nechce vyhodit za inzerci třičtvrtimega. Původně jsem si říkal, že už za kilo-dvě se pořídí mnohá legrace, v průběhu večera se ukázalo, že je celá řada lidí ochotných se na věci finančně podílet a vcelku bez potíží jsem se vyšplhal k půl milionu korun na větších příspěvcích. Věřím tomu, že částka milionu od lidí by nebyla nereálná a bylo by možné inzerát zveřejnit s plnou parádou. Má to svá negativa. Za prvé to přestalo být atraktivní: inzerát viděla obrovská hromada lidí, odvysílala ho televize, přepublikovaly noviny i samotná ČSSD. Přidaná hodnota publikace inzerátu by byla velmi malá, protože segment čtenářů MF Dnes se bude silně protínat s tím, kdo to už viděl. Za druhé přihrát třičtvrtimega panu miliardáři za inzerát v jeho novinách není zase takový utěr, jako mu za kilčo plivnout do bebí. Za třetí je dlužno přiznat, že v rozpočtu na novinovou inzerci budu vždy tahat s ANO za kratší konec jak finančně, tak časově.

A pak je tu další série argumentů. Znáte tu anarchistickou povídačku o tom, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali? Tak já jsem v praxi ověřil, že tohle tvrzení je naprosto nesmyslný, jen přesně opačně, než jsem si dosud myslel. Volby není třeba zakazovat, stačí je zregulovat tak, aby byl jen pro někoho. Tím, že bych vydal „politický inzerát“, bych vstoupil do předvolebního boje jako „třetí strana“. A to má své následky vyplývající z nového zákona. Především bych se musel registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (fakt existuje, to není recese, i když to tak zní). Musel bych zřídit transparentní účet (FIO na počkání), zpracovávat účetnictví a samostatně výkazovou evidenci a samozřejmě zaplatit darovací daň z každého příspěvku, který by přišel (může mi ji prominout Ministerstvo financí, nesmějte se). K tomu všemu bych měl limit 1,8 milionu Kč na volby do parlamentu a 50 000 Kč za senátní volební obvod, tedy zhruba dva celostránkové inzeráty v celostátní MF DNES za plnou cenu plus jeden menší PR článek.

Ano, tahle úprava měla zamezit takovým těm divným nákupům politické útočné inzerce na poslední chvíli od pána, kterého nikdo nezná, případně zastropovat výdaje kampaní, ve skutečnosti to ale také udělalo i to dolní dno, což jsme zatím přehlíželi. 

Sdělení je zřejmé: je nežádoucí, aby občané směli vstupovat do volebního boje, volby jsou jen pro bohaté, kteří nashromáždí desítky milionů Kč na pořádnou kampaň a provozují vlastní politickou stranu.

Připomíná mi to vyprávění amerického antropologa Davida Graebera o tom, jak americká administrativa zlikvidovala anarchistickou skupinu: věnovala jí auto, aby mohli objíždět Ameriku a seznámit společnost se svými tezemi. To bylo nutné přihlásit na konkrétního člověka, platit pojištění, řešit přestupky a do roka bylo po skupině.

A k tomu poslední dodatek: děkuju všem, kdož jste se ozvali, že byste přispěli. Děkuju za nesmírně silnou odezvu. Nejde jen o tisíce sdílení, však to nic nestojí, ale o stovky zpráv, kde dobrovolně a bez výzvy lidé píšou, že rádi přispějí. Dodává mi to naději, že země a situace v ní není všem lhostejná plus těm lidem dochází, jak se voda vaří.

Nevím, co vás napadá po přečtení těchto bodů. Mně to za prvé připomnělo, že se musím stavit na rakouskou ambasádu vyřídit občanství i nejmladším dětem a to co nejdříve, protože teplota v kotli roste. Za druhé se za tu první myšlenku stydím, protože se kvůli drobnému záškobrtu, jako je střet s totalitářským oligarchou, přeci neutíká. Za třetí mi rychle došlo, že publikovat jeden inzerát v novinách není řešení. Řešením je politická cesta a schopnost ukázat, že to jde i jinak. Že se dá dělat politika bez krádeží, přihrávek, ale i zastaralosti, odtrženosti od reality a moderního světa.

Také si uvědomuju, že to říkají všichni a že platí staré dobré římské exempla trahunt – je potřeba vidět příklad. V tom česká politika zoufale selhává. Tradiční politické strany jsou zcela mimo obzor lidí, nejsou schopné se s přítomností Babiše nijak vyrovnat. Nové vize nepovstávají. Zabalil to Martin Jaroš, utichly i jiné aktivity a aktivisté, vyrojila se řada mašíblů a politických spekulantů na beznaději. Je tu taky celá řada lidí, kteří něco chtějí, něco cítí, jenže nemají zkušenosti s politikou a ani v práci s lidma, což je mor zejména ajťáků. Vědí, co a jak, ale úkol přesahuje jednotlivce a spolupráce v týmu na něčem netechnickém jim mnoho nejde. S tím se na Facebooku potkávám mezi technolidmi nejvíce a není to nic, co lze změnit za týden.

Zatím mnoho nevím, co s tím. Určité indicie mám. Příkladmo takový test. Vybrat si jednoho kandidáta na prezidenta a toho podpořit profesionálně vedenou kampaní na té úrovni, v jaké ji bylo schopna zvládnout rakouská politika. Alespoň v jednom regionu, aby se ověřilo, že to opravdu funguje a že má smysl se alespoň snažit. A samozřejmě s tím, že se obejdou umělé ochrany, které kolem voleb nashromážily politické strany s vidinou zachování stávajícího stavu. Proč to?

Protože situace v Česku se musí změnit. Dříve, než se tu sami pozabíjíme, nejdříve slovy, pak činy. Je to jen na nás, tohle nikdo z politiků nevyřeší, protože to vážně smrdí prací…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 57×, průměr: 4,79)
Loading...

20 komentářů

  • Stále stejná chyba. Uděláme parlamentní stranu, profesionální kampaň, pěkně silou.

    To NENÍ řešení. Na takovou snahu se nabalí tisíce kariéristů a původní myšlenka se vypaří.

    Správně se to dělá poctivou prací zdola. Není to záležitost jedné kampaně, ale mravenčí práce. Jednotlivé osobnosti se postupně vyprofilují, jejich cesta by měla vést přes zastupitelstva měst, starostování, kraje a pak teprve přemýšlet o parlamentu. Běžný občan – podporovatel by měl zvednout zadek, udělat si na náměstí stánek a tam spoluobčanům vysvětlovat, proč si zaslouží jejich hlas. Má to jedinou nevýhodu – takový postup trvá léta.

    Jenže tahle cesta se u nás nenosí. Trochu to zkouší Piráti a Zelení, ale koukněte na jejich preference. Po pečlivé práci není společenská poptávka. Lidé chtějí jediného vládce – zachránce. Který jedním škrtem pera zajistí blahobyt pro všechny.

    Raději si běž zařídit to občanství, my už to tu bez tebe nějak zvládnem!

    • Stále stejná chyba, nepochopení psaného textu …

      • Navážet se do lidí, že vás ó nepochopili, je snadné. Jsem schválně zvědavý, kterého z kandidátů na prezidenta vyberete, abyste mu mohl udělat tu skvělou profesionální kampaň.

        Je mezi nimi totiž jen jediný politik, za kterým je vidět dlouholetá mravenčí práce na své osobě a který být prezidentem opravdu chce. Jmenuje se Zeman. Smutné, co?

        • Smutne je mozna to, ze tomu verite… Ale ma nalada zustava stale stejna… 😉

          • Nejde o to, čemu kdo věří, ale jak to je. Ostatní kandidáti přišli ve stylu „tak já to teda vezmu“. Můžeme mít štěstí, jako na Slovensku.

            Anebo můžeme na neschopnost vychovat moderní politiky „od píky“ dost šeredně doplatit.

      • Jako posledně když se autoritativní režim dostal u nás (a i kdekoli jinde) k moci? To radši zvládejte beze mě.
        Já s pocitem studu závidím druhé občanství. Mě bohužel čeká (doufám, že jen „by čekala“) ta složitější varianta.

    • Tak nám to tu tak krásně fungovalo, viz opoziční smlouva ČSSD a ODS, pražský magistrát z minulé doby kde ČSSD a ODS spolu krásně vládly, totéž zastupitelé stejných stran na Praze 10, pánové Rittig, Janoušek, komploty v severních čechách a prakticky všude a najednou miliardář ze slovenska který se nechce dělit ani o moc ani o peníze a chce vše pro sebe. To tedy ne a proto i před volbami vzácná shoda všech i protivníků na jeho likvidaci. Proč tolik křiku a promarněného času místo smysluplné práce pro blaho celku. Máme tady přeci policii k šetření nekalostí a nezávislé soudy k vyměření spravedlivého trestu. Pokud nepadají obvinění jsou ti kteří o nepravostech ví spolupachatelé a tedy také lumpové. Jenomže než se něco vyšetří a padne rozsudek uplyne mnoho času a současná spolupracující mafie by mohla být volbami odstavena od penězovodu a možná i kriminalizována. Tomu je potřeba samozřejmě zabránit ať se děje co se děje. To je priorita dneška.

  • Ok, ale co to vědomý?

  • Tvoje teze o boji proti Babišovi je špatná, nelze ho očernit takto, protože lidi ho volí z nedostatku konkurence.

    Babiš slíbil EET, slíbil vyrovnaný státní rozpočet, a co máme – EET a vyrovnaný státní rozpočet.

    Ponechme teď stranou jestli s kroky souhlasíte nebo ne, podívejte se na ČSSD, ti slíbili omezení moci exekutorů, a pomoc sociálně slabým.

    Co máme? Podporu oligopolu operátorů, rozrůstající se exekutorskou a soudní mafii, atd…

    Jediné, co Babiše může sesadit je to, až i ostatní strany pochopí, že lidi nechtějí jenom poslouchat keci, ale chtějí vidět reálnou práci.

    To není jenom o názorech. Když ČSSD slíbí, že zavede milionářskou daň, tak je nebudou volit ani ty největší socky, kteří by si to přáli, protože jim prostě nevěří, že to udělají.

    Krom toho by mě zajímalo fakt koho chcete volit. Vždyť Babiš svoje ovečky nejvíce vábí na sociálních sítí, které jsou skoro zdarma, Babiš je víc digitální než piráti nebo svobodní.

    Kdo konkrétně v této zemi jiný se postaví za normálního pracujícího člověka? ODS – podnikatelé, ČSSD – socky. Divíte se pak těm preferencím?

    • Ale já se jim nedivím. Jasně, že souhlasím s tím, co píšete. Ale oba víme, že východisko to není. Babiš není řešení, ani dobrá zastávka na cestě…

      • Podle mě je aktuální situace docela dobrá, kdyby se skládala nová vláda po volbách, tak to bude ANO, KDU a ODS, takže tak nějak pravicová vláda, žádný socani, ani komouši, to už jsme tu dlouho neměli.

        Moc nějak nechápu ty přehnané útoky na Babiše, a ponechání ČSSD jen tak. ČSSD je mnohem mnohem horší.

        Chápu, mnoha lidem udělal Babiš bebí, když zavedl EET. Buďme přesní, do teď reálné zatížení živnostníka podnikatele bylo 15% z toho co přiznal, a on často nepřiznal všechno, a zaměstnanci platí 45% a nemůžou z tržby zatajit nic.

        A já tu fakt nechci vládu, které když budou chybět prachy, tak zvedne jen nějaké procento zaměstnancům, protože to je prostě nejsnadnější a nejmíň práce.

        • Je mi špatně když od vás čtu jak je třeba zavádět kontoly a kdo co přiznává a co kdo zatajuje a podobné podezřívavé výkřiky. To doopravdy není cesta k prosperitě. To je cesta do pekel. To jsme se neponaučili, že budováním kontrol, nic hodnotného nevytvoříme protože na to nikdy nebudeme mít čas?

          • Jo, jasně. Takže protože nebudou prachy na důchody, tak podnikatele necháme ať krátí tržby a příjmy si kompenzujeme tak, že ještě zvětšíme daně zaměstnancům, typicky ČSSD a ODS taktika. Mě je špatně z vás.

    • Dovolím si nesouhlasit volí ho ne z nedostatku konkurence, ale protože o konkurenci nevědí. Dostat se do mediálního prostoru je u nás prakticky nemožné pokud nevlastníte média nebo nemáte ty správné konexe (asi – nevím jak tohle funguje). V tom se pan ANO trefil.
      Vemte si mediální pokrytí strany Zemana která nikdy nepřekročila 1% a například oněch Pirátů kteří se už pár let drží stabilně kolem 3%.
      K části o pirátech a internetu „zadarmo“.
      I když to je zadarmo tak to není. Rozdíl je v tom, že on do toho může hodit víc peněz. To znamená práce a profesionálů.
      A pak jsou věci jako vliv (očekávání peněz) který s viditelností i na internetu dělá divy.

  • A kdo vlastně platil ten Babišův inzerát v médiích? Na transparentních účtech hnutí Ano není žádný výdaj, který by k tomu odkazoval.

    • Vždyť většina médií jde proti Babišovi, Babiš používá na šíření svých názorů Twitter a Facebook.

  • Je to ještě horší. Podle té novely zákona o volbách do parlamentu se ani veřejně nemůžete vyjadřovat (= vest volební kampaň), pokud nejste registrován, aniž by to nebyl přestupek dle § 16g odst. 1 písm a) toho zákona.

    P.S. Já se těším na to přestupkové řízení.

  • Nejsem moc znalý neb škol mnoho nemaje. Ale vysvětlí mě prosím někdo proč se zalamovat, když jedni darebáci jdou proti jinému darebákovi s podporou jiného filištína a zástupem jiných politických existencí za bukem? Není pragmatičtější nechat toho jednoho darebáka ať vykostí ty druhé darebáky a sám se pak politicky znemožní (byť coby následný premiér)? Chápu že potřeba vyplnit svůj čas něčím na oko vznešeným je lákavá, ale vstupovat kvůli jedné povedené odpovědi do politiky….inu finanční portfolio je předpokládám utěšené, tak proč tu eskapádu nezkusit, risk je malý a potencionální srandy zase kopec.