Umělé metriky spotřeby a problematika trvalého odběru elektřiny

Patrick Zandl · 29. leden 2015

Jaký problém řešíme v energomonitoru nejvíce? Teda krom toho, že češi jsou hauři a šetření je pod jejich úroveň, neb oni na to mají, což kontrastuje s přístupem třeba holandských nebo španělských zákazníků?

Největším problémem je, jak lidem identifikovat a vysvětlit, kde utrácejí zbytečně a kde se dá šetřit. Když se totiž do grafu podívá někdo od nás, většinou na první pohled nebo po kontrole pár údajů jako “čím se topí a co je to za nemovitost”, se dá zjistit, kde klienta tlačí bota.

Hloupé je, že tohle je něco, co normální zákazník udělat neumí a my to ručně pro každého udělat nemůžeme. To by neškálovalo. Takže se potýkáme s tím, jak uživatelům říct automaticky, co a jak. Pokud vás to zajímá, pojďme se spolu podívat na to, co a jak.

Šetření energií má mnoho podob. My jsme si vytvořili matici, v níž jsou tyto parametry:

  • výše potenciální úspory
  • investiční náročnost
  • zásah do uživatelova pohodlí, návyků a jeho opakování
  • možnost automatizace

Do této matice osazujeme jednotlivé přístupy. Vezměme si například zateplení nezatepleného domu. Je investičně náročné, je to značný zásah do uživatelova pohodlí, je to jednorázové a je tam vysoká výše úspory ve vytápění. Prakticky vždy se tedy vyplatí, ale ne každému se to chce dělat. Tady je sdělení jednoduché. V jakém případě by mohl energomonitor pomoci s téměř bezpracnými úsporami?

Za tímhle účelem vytváříme do jisté míry umělé metriky - čísla, která umožní jednoduše vyhodnotit jinak složitější situaci a zorientovat se i uživateli, který jinak energiím příliš nerozumí. Ukážeme si to na příkladu Trvalé spotřeby.

Jako trvalou spotřebu jsme si definovali nejnižší průběžnou spotřebu elektřiny , jaké se v měřeném objektu dosáhne. Zdálo by se, že nejnižší spotřeba elektřiny je nula wattů, ale to není pravda. V domácnostech i firmách je celá řada spotřebičů, které jsou v režimu stand-by, čili trvale nějaký proud odebírají a protože tak činí celý den, za den se nastřádá slušná sumička. Pokud zákazník netopí elektřinou, vyhoupne se takováto Trvalá spotřeba snadno přes polovinu nákladů na elektřinu.

Otázka je, co s tím. Za prvé, o trvalé spotřebě se bez energomonitoru nic nedozvíte, na elektroměru ji nepoznáte. Potřebujete nástroj, který vám spočítá souhrn spotřeby všech spotřebičů a najde v něm minima a to vám dělá pořád.

Za druhé, dá se s tím něco dělat? Inu dá. Můžete si odkontrolovat jednotlivé spotřebiče a zjistit, zda nemáte zapnuté některé zbytečně. Velmi často jsou zapojené různé staré spotřebiče ve stylu “na to rádio po dědovi se sice práší, ale přeci z něj nebude viset nezapojený kabel”. Trafa spotřebičů si něco vezmou, i když je zařízení zdánlivě vypnuté a zařízení vyrobená do roku 2003 jsou problém prakticky vždy, spotřebiče do roku 2006 často. Pak už přišla proklínaná eurounijní regulace postihující prodej spotřebičů, které ve stand-by žerou. Kdy jste se naposledy při nákupu elektrospotřebiče zajímali o to, kolik spotřebuje v pohotovostním režimu?

Pokud se na optimalizaci trvalé spotřeby zaměříte, měli byste se dostat pod 30 % z celkové spotřeby. Jak takový rozdíl vypadá finančně? Na obrázku je vidět typický rodinný domek, kde se elektřinou netopí, ale používá se k ohřevu vody.

Trvalá spotřeba energomonitoru

Před optimalizací byl podíl trvalé spotřeby cca 40 % a po optimalizaci klesle pod 25 %. Rozdíl v nákladech na elektřinu při započtení dělené sazby a skutečného průběhu spotřeby je cca 6000 Kč či 200 euro ročně, které domácnost ušetří tím, že nejsou zapojené spotřebiče, které se nepoužívají. Tím se ovšem nemyslí, že se vypíná z elektřiny video nebo televize, ty běží ve stand-by, pouze videorekordér i TV má zapnuté úsporné vypínání, kdy televizi trvá o 5 vteřin déle se nastartovat a přehrávač se hodinu po nepoužívání sám vypne. Ze zdi naopak šel zřídka používaný elektrický psací stroj.

Problém trvalé spotřeby je, že nejde o jednorázové řešení. Je potřeba ji kontrolovat. Z dalšího grafu vidíme, že trvalá spotřeba v průběhu roku u sledovaného místa mírně roste. Červená regresní křivka říká, že růst je statisticky trvalý a zapojením nových spotřebičů se zvýšil. Dostáváte za tuto změnu, která představuje cca 25W, tedy cca 2,2 Kč denně či 800 Kč ročně, patřičnou protihodnotu ve svém osobním pohodlí? Nebo jen vyhazujete peníze z okna? Je to tím, že se vracíte k původním návykům (elektrický stroj zpět ve zdi), nebo máte nové spotřebiče a za jejich zapojení vám vyšší výdaj stojí? To si musíte rozhodnout vy.

Graf trvale spotreby

Úkolem energomonitoru v tomto případě tedy je zhruba následující:

  • připravit vám pochopitelnou metriku a tu vám vysvětlit
  • nabídnout uchopitelné srovnání, zda je naměřená hodnota moc či málo
  • poradit vám, jak dosáhnout lepšího výsledku
  • motivovat vás k lepšímu výsledku
  • dlouhodobě kontrolovat, zda se výsledek nezhoršuje a případně vám pomoci jej zlepšit či si uvědomit, zda zhoršení finanční vedlo k zlepšení vašeho osobního pohodlí či má jiný přínos.

Tím jsem nechtěl říct, že všechno zde popsané, umíme, natož dokonale. Trvalý odběr je funkce ve vývoji, v průběhu měsíce ji uvolníme pro některé naše zákazníky k testování, později bude pro všechny. Také to není reklamní post, protože do března nevyřizujeme objednávky nových klientů, jsme vytíženi vyřizováním stávajících zakázek. Šlo mi o to ukázat alespoň částečně, jakým směrem a způsobem o analýze dat uvažujeme. Ve skutečnosti je téma podstatně širší. Už jenom předpoklad, že známe skutečné minimum spotřeby, není tak jednoduchý a je za ním určitá práce na očistě a harmonizaci zdrojových dat.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook