Umělé metriky spotřeby a problematika trvalého odběru elektřiny

Jaký problém řešíme v energomonitoru nejvíce? Teda krom toho, že češi jsou hauři a šetření je pod jejich úroveň, neb oni na to mají, což kontrastuje s přístupem třeba holandských nebo španělských zákazníků?

Největším problémem je, jak lidem identifikovat a vysvětlit, kde utrácejí zbytečně a kde se dá šetřit. Když se totiž do grafu podívá někdo od nás, většinou na první pohled nebo po kontrole pár údajů jako “čím se topí a co je to za nemovitost”, se dá zjistit, kde klienta tlačí bota.

Hloupé je, že tohle je něco, co normální zákazník udělat neumí a my to ručně pro každého udělat nemůžeme. To by neškálovalo. Takže se potýkáme s tím, jak uživatelům říct automaticky, co a jak. Pokud vás to zajímá, pojďme se spolu podívat na to, co a jak.

Šetření energií má mnoho podob. My jsme si vytvořili matici, v níž jsou tyto parametry:

  • výše potenciální úspory
  • investiční náročnost
  • zásah do uživatelova pohodlí, návyků a jeho opakování
  • možnost automatizace

Do této matice osazujeme jednotlivé přístupy. Vezměme si například zateplení nezatepleného domu. Je investičně náročné, je to značný zásah do uživatelova pohodlí, je to jednorázové a je tam vysoká výše úspory ve vytápění. Prakticky vždy se tedy vyplatí, ale ne každému se to chce dělat. Tady je sdělení jednoduché. V jakém případě by mohl energomonitor pomoci s téměř bezpracnými úsporami?

Za tímhle účelem vytváříme do jisté míry umělé metriky – čísla, která umožní jednoduše vyhodnotit jinak složitější situaci a zorientovat se i uživateli, který jinak energiím příliš nerozumí. Ukážeme si to na příkladu Trvalé spotřeby.

Jako trvalou spotřebu jsme si definovali nejnižší průběžnou spotřebu elektřiny , jaké se v měřeném objektu dosáhne. Zdálo by se, že nejnižší spotřeba elektřiny je nula wattů, ale to není pravda. V domácnostech i firmách je celá řada spotřebičů, které jsou v režimu stand-by, čili trvale nějaký proud odebírají a protože tak činí celý den, za den se nastřádá slušná sumička. Pokud zákazník netopí elektřinou, vyhoupne se takováto Trvalá spotřeba snadno přes polovinu nákladů na elektřinu.

Otázka je, co s tím. Za prvé, o trvalé spotřebě se bez energomonitoru nic nedozvíte, na elektroměru ji nepoznáte. Potřebujete nástroj, který vám spočítá souhrn spotřeby všech spotřebičů a najde v něm minima a to vám dělá pořád.

Za druhé, dá se s tím něco dělat? Inu dá. Můžete si odkontrolovat jednotlivé spotřebiče a zjistit, zda nemáte zapnuté některé zbytečně. Velmi často jsou zapojené různé staré spotřebiče ve stylu “na to rádio po dědovi se sice práší, ale přeci z něj nebude viset nezapojený kabel”. Trafa spotřebičů si něco vezmou, i když je zařízení zdánlivě vypnuté a zařízení vyrobená do roku 2003 jsou problém prakticky vždy, spotřebiče do roku 2006 často. Pak už přišla proklínaná eurounijní regulace postihující prodej spotřebičů, které ve stand-by žerou. Kdy jste se naposledy při nákupu elektrospotřebiče zajímali o to, kolik spotřebuje v pohotovostním režimu?

Pokud se na optimalizaci trvalé spotřeby zaměříte, měli byste se dostat pod 30 % z celkové spotřeby. Jak takový rozdíl vypadá finančně? Na obrázku je vidět typický rodinný domek, kde se elektřinou netopí, ale používá se k ohřevu vody.

Trvalá spotřeba energomonitoru

Před optimalizací byl podíl trvalé spotřeby cca 40 % a po optimalizaci klesle pod 25 %. Rozdíl v nákladech na elektřinu při započtení dělené sazby a skutečného průběhu spotřeby je cca 6000 Kč či 200 euro ročně, které domácnost ušetří tím, že nejsou zapojené spotřebiče, které se nepoužívají. Tím se ovšem nemyslí, že se vypíná z elektřiny video nebo televize, ty běží ve stand-by, pouze videorekordér i TV má zapnuté úsporné vypínání, kdy televizi trvá o 5 vteřin déle se nastartovat a přehrávač se hodinu po nepoužívání sám vypne. Ze zdi naopak šel zřídka používaný elektrický psací stroj.

Problém trvalé spotřeby je, že nejde o jednorázové řešení. Je potřeba ji kontrolovat. Z dalšího grafu vidíme, že trvalá spotřeba v průběhu roku u sledovaného místa mírně roste. Červená regresní křivka říká, že růst je statisticky trvalý a zapojením nových spotřebičů se zvýšil. Dostáváte za tuto změnu, která představuje cca 25W, tedy cca 2,2 Kč denně či 800 Kč ročně, patřičnou protihodnotu ve svém osobním pohodlí? Nebo jen vyhazujete peníze z okna? Je to tím, že se vracíte k původním návykům (elektrický stroj zpět ve zdi), nebo máte nové spotřebiče a za jejich zapojení vám vyšší výdaj stojí? To si musíte rozhodnout vy.

Graf trvale spotreby

Úkolem energomonitoru v tomto případě tedy je zhruba následující:

  • připravit vám pochopitelnou metriku a tu vám vysvětlit
  • nabídnout uchopitelné srovnání, zda je naměřená hodnota moc či málo
  • poradit vám, jak dosáhnout lepšího výsledku
  • motivovat vás k lepšímu výsledku
  • dlouhodobě kontrolovat, zda se výsledek nezhoršuje a případně vám pomoci jej zlepšit či si uvědomit, zda zhoršení finanční vedlo k zlepšení vašeho osobního pohodlí či má jiný přínos.

Tím jsem nechtěl říct, že všechno zde popsané, umíme, natož dokonale. Trvalý odběr je funkce ve vývoji, v průběhu měsíce ji uvolníme pro některé naše zákazníky k testování, později bude pro všechny. Také to není reklamní post, protože do března nevyřizujeme objednávky nových klientů, jsme vytíženi vyřizováním stávajících zakázek. Šlo mi o to ukázat alespoň částečně, jakým směrem a způsobem o analýze dat uvažujeme. Ve skutečnosti je téma podstatně širší. Už jenom předpoklad, že známe skutečné minimum spotřeby, není tak jednoduchý a je za ním určitá práce na očistě a harmonizaci zdrojových dat.

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

17 komentářů

  • „Pak už přišla proklínaná eurounijní regulace postihující prodej spotřebičů, které ve stand-by žerou. Kdy jste se naposledy při nákupu elektrospotřebiče zajímali o to, kolik spotřebuje v pohotovostním režimu?“

    Nikdy ani před EU, ale i tak díky za optání s podsunutým argumentačním klamem. 😉

  • Na graf trvalé spotřeby se moc těším. Teď si ji odvozuji z dostupných grafů, ale není to ono. A je fakt, že trvalou spotřebou lze výrazně ovlivnit výši nákladů. Vidím to na vývoji po vánocích, kdy nám zase pár žroutů přibylo 🙂

  • Osobně nechápu, jak by mi mohl být energomonitor užitečný pro běžný byt/rodinný dům. Kdo není úplně blbej přibližně ví, jaký spotřebič má jakou spotřebu (nebo si koupí měřič odběru na zásuvku za pár stovek) – spotřebič mám zapnutý, stojí mě to peníze/spotřebič mám vypnutý, nestojí mě to peníze. Zapnuté mám pouze spotřebiče, které aktuálně potřebuji a využívám. Spotřebiče s vetším odběrem (pračka/trouba/bojler apod.) se zapínají primárně v době kdy jde noční proud, to už věděla i moje babička 🙂
    Ano spravovat velkou fabriku, tam už to asi bude složitejší…

  • Mě osobně nejvíce dělalo problém identifikovat spotřebiče, které mají na svědomí trvalou spotřebu. Na některé člověk přijde hned (lednička) jiné mě překvapily velikostí spotřeby ve stand-by (stará hifi věž) a některé by mě vůbec nenapadli dokud jsem na ně nepřišel (vrata od garáže která ani nemají vlastní zásuvku). Ovšem dělal jsem to tak, že jsem vyhodil všechny pojistky a postupně je nahazoval a odčítal hodnoty z toho displeje první verze energomonitoru. Což není níkterak pohodlné. Kdyby na webu byl průvodce, který by mě vyzval k vypnutí jedno okruhu, 30 sec pockal, vyzval k nahozeni zpet a vyzval k vypunutí dalsi okruhu atd. A nakonec by me rekl ktery okruh mi kolik zere, tak by to bylo super. Cviceni tak na 10 minut a byl bych schopen identifikovat ty nejvetsi zrouty.

  • Ještě k tomu stand-by – každý rozumný člověk má tyto spotřebiče připojené přes prodlužovací zásuvku s vypínačem a  při vypnutí přístrojů ji vypne 🙂

  • Hlavni prinos energomonitoru nevidim ani tak v tom, ze mi rekne kolik jakych pristroju mi zere elektriku, ale spis v te slibovane ficure „podle struktury vasi spotreby doporucime jineho dodavatele/tarif abyste usetrili“.

    Pokud jde o pristroje zapojene do zasuvek v pohotovostnim rezimu, predpokladam, ze vim co jsou a ze je tak mit chci, nehodlam vytahovat telku ze zasuvky aby na ni nesvitila kontrolka. Jiste, taky nejsem zavislej na penezich od socialky, ale to asi zadny z klientu energomonitoru.

    Jina pisnicka by to asi byla s topenim, kde se da pracovat s kotlem, ekvitermnima regulacema a kdovi cim jeste…

  • Lukino: My asi nejsme cílovka, dost lidí tohle ale možná neřeší a fakt má píchnuté kdeco ve stand-by. A právě těm by to potřeboval tangero umět prodat a měli by z toho reálný přínos.

  • Miroslav Suchy: přesně tuhle funkci máme experimentálně naimplementovanou a testujeme ji. Zkoušíme trochu podrobnější verzi – jak přesně a za jakých podmínek jsme schopní změřit příkon jednotlivých spotřebičů pomocí jejich vypínání a zapínání na výzvu. A to jenom z celkové spotřeby – tj. bez potřeby speciálních měřáků, použitelné i pro spotřebiče pevně zapojené k rozvodu.

  • Lukino: No, to právě ne tak docela. Řada spotřebičů a to těch nejrizikovějších, je připojená přímo, nejsou v zásuvce. Takže je za prvé nemáte jak změřit a za druhé vás nenapadnou. Ale samozřejmě, pro garzonku to není na úspory k ničemu podstatnému. A  ne, většina lidí vypínací prodlužku zdaleka na všechno nepoužívá. Ani já. Standby režim 5W u sestavy přehrávač, TV atd mě k tomu už fakt nenutí.

  • Staci si zmerit jednotlive spotrebice kolik berou ve stand-by Wattu a podle toho se zaridit. S tim ze 1W ve stand-by stoji cca 40 kc rocne pokud se nepletu.

    Doma jsem si asi pred 5 lety promeril televizi, video, domaci kino a satelitni setop-box a hned to vse prehodil na jednu vypinatelnou prodluzku. Tyhle 4 spotrebice dohromady braly cca 35W, prepocteno na rok cca 1400 kc.

    Podobne jsem troubu a mikrovlnku (celkem asi 12 W) zapnul na 3 fazovy vypinac. Tim se zaroven vyresil i problem, ze deti omylem nemuzou nezapnout troubu. Dal jsem vypnul ze zdi nepouzivany stary kazetak 7W. Celkem uspora cca 55W a 2200 kc rocne.

    Pokud budu kupovat novou TV s integrovanym satelitnim tunerem a nove domaci kino (video uz nemam), tak tu vypinatelnou zasuvku zrusim, protoze nejakych 0.5W x2 stand-by nema cenu resit.

  • S dalsimi spotrebici ve standby holt nic moc uz nenadelam. Plynovy kotel 30W, wifina, alarm, lednice, precerpavaci zumpa… Jinak rocne za elektro platime cca 8000 kc zakladni tarif, takze prostor pro dalsi zasadni optimalizace uz nevidim.

  • Me by spise zajimalo, zda jde nejak ziskat dvoutarif i pro bezny byt v cinzaku, ktery topi elektrickou podlahovkou.

  • primotopny tarif v panelaku spokojene funguje. tehdy jsem chroupal bitcoiny, takze to zaroven i dost topilo. stacila zadost a revizni zprava za litr a nejake behani. misto odhadem 5kc za kWh to pak byly asi 3. neni nad spravnou „regulaci“

  • Ono je hlavně otázkou, co se dá se standby u již existujících spotřebičů dělat obecně a zda to má smysl. Dejme tomu mám televizi se standby 10W, tedy v tomto parametru velmi mizernou, což za rok dělá několik set korun, dejme tomu 500 (spíš nadsazeno). Pokud mě ale nová televize bude stát byť jen 5000 korun, tak je celkem pravděpodobné, že se náklady na změnu nevrátí vůbec nikdy – 10 let je nejspíš víc, než bude životnost té nově koupené… Vypínat ji natvrdo se přitom zrovna u neustále používané televize nikomu chtít nebude. Takže je nejlépe to ignorovat a řešit až při konci životnosti té stávající.
    Netvrdím, že se nenajde pár výjimek, které buď vypínat natvrdo má smysl anebo je ekonomické je úplně nahradit (třeba nějaký radiobudík, který také žere 10W naprázdno a úspornější se dá obstarat dost pod 1000). Jedovatě bych ale podotkl, že k jejich identifikaci se jen těžko vyplatí energomonitor 🙂

  • Po nějaké době jsem opět nahlédl na stránky Vašeho energomonitoru. Změnu designu hodnotím spíše pozitivně, ale vlastní nabídka je naprosto katastrofální. V nabídce jen jedna sada, která ani neumí měřit více fází, příslušenství žádné. Co mi říkal kolega co u Vás poptával, tak mu dokonce Vaše pracovnice sdělila, že nemáte skladem stejně nic a neví (ani nemá odhad), kdy něco bude. Naprosto mi uniká, jak s takovým přístupem chcete podnikat a získat nějaké zákazníky.

  • Skvělá je na tohle téma plazmová TV. V zimě út v paneláku nezvládá a TV nejen hraje, ale i hřeje. Naopak v létě TV není v kurzu když je venku hezky. A když už prší nebo je venku fujtajbl, ústřední topení má odstávku a přeci jen přitopení není na škodu.
    Druhý příklad: Pořídil jsem do podniku 1.8kW vysavač místo topení. Na výfuku má 52st.C a dává 35 litrů za vteřinu tj. 0.035m2/s=2.1m2/min. Místnost 168m2 (6mx7mx4m) s otevřenými dveřmi do vedlejší místnosti vyhřeje za hodinu z 16.8st.C na 20.8st.C. Zároveň prožene vzduch skrz filtry a sníží tím prašnost (vysavačem se nikdy nevysávalo a vysávat nebude, na to je určen vodník). Pořizovací cena 700Kč. Jedinou nevýhodou je 80dB hlučnost, ale to mám ošetřeno zapnutím hodinu před začátkem pracovní doby.

    P.S. Mimochodem Patricku, krásná úvaha. Uměl bys ji parsnout na spotřebitele služeb mobilních sítí?