Ulítávám si na Wiki

V poslední době jsem se dostal k několika zajímavým utilitkám, jimž jsem prakticky propadl. Tak především jsem si instaloval jako widget Ta-Da list, což je takový hezký a jednoduchý úkolovník. Funguje i webově, ale příjemným základem je právě ten widget. Widget je vůbec chytrá Mac vychytávka (nějak fungující prý i na Windows XP, ale to jsem nezkoušel). Ta-Da list doporučím ještě z jednoho důvodu: funguje i přes RSS, takže všechny své úkoly můžete sledovat i ve čtečce.

Díky Ta-Da listu jsem se dostal zhruba pod osm stovek rozpracovaných úkolů – sdružování úkolů do skupin přeci jen prokázalo službu.

Wiki

Druhou finesou, kterou oceňuji v poslední době, je Wiki. Nemyslím teď kolaborativní encyklopedické dílo Wikipedie, ale ten software pro kolaborativní tvorbu textů, který je někde za tím – zkrátka wiki. Ačkoliv znám princip wiki dost dlouho, nikdy jsem ho neuměl nějak docenit.

Jenže v poslední době mi padl do oka, protože jsem psal několik textů, u nichž nebyla předem známa struktura. Znáte to – dostanete zadání a musíte bádat, špionit, hledat a informovat se. Přitom ale nevíte, kam vás cesta zavede, takže snaha dopředu rozvrhnout strukturu dokumentu se jaksi míjí účinkem.

Což o to, rozsunout kapitolku ve Wordu a vložit tam další kus textu, to není problém. Větší problém je udržovat konzistentní přehled o tom, které pasáže máte hotové, na čem pracujete a kde jste ještě nekopli do země. V tomhle už Word tak intuitivní není – zkuste si vepisovat poznámky do automaticky generovaného obsahu.

Asi největší problém jsem měl vždy se zdrojováním a poznámkami, které se nemají do finálního dokumentu dostat. Ve Wordu si je značím zvláštní barvou a pak vymažu, ale své mušky to má. Jednou jsem zákazníkovi v dvacetistránkové analýze proveditelnosti omylem ponechal modrý text „na takovouhle krávovinu se nejlíp vysrat“ (což byl odkaz na jednoho interviewovaného odborníka). Bylo to úplně na konci. Pak mi volá sekretářka zadavatele a vesele švitoří, že panu řediteli se líbilo, jak jsem to hezky zpracoval a hlavně jak jsem to na závěr hezky shrnul. Já, svatá prostota, jsem se ještě naparoval, jak jsem to stylisticky zvládl, než mne napadlo se podívat, co si tak pan ředitel pochvaloval. Od té doby jsou všechny poznámky nikoliv modře, ale červeně… (PS: Po dvou letech jsem ředitele potkal kdesi na WW a děkoval mi, že mne poslechli a mé pregnantní shrnutí situace vyslyšeli).

Nativní a hostované aplikace

U wiki to jde jinak. Především jsem sehnal úplnou náhodou aplikaci WikiNotes, který je nativní wiki aplikací pro Mac OS X – nepracuje se s ní skrze prohlížeč. Což je samozřejmě pohodlnější. Práci pak lze uložit v HTML. Je vidět, že WikiNotes je ranná tvorba (autor občas ani nepřejmenoval položky menu z vývojového prostředí), ale to přirozené zanořování do textu je výborné a dokud text nepotřebuji shrnout a finálně graficky upravit, je WikiNotes hezká pomůcka. Pro Windows existuje podobná (a lepší) aplikace WikiPad.

Pak jsem vyzkoušel webové wiki, protože sám pro sebe občas píšu něco, k čemu se dostávám porůznu a nemusím nutně sedět za svým počítačem, přitom bych ale chtěl mít možnost hned psát. Pro svoji soukromou potřebu jsem použil PbWiki, což je hostovaná forma wiki a je zdarma (nebo lepší za peníze).

Instalované wiki

No a na závěr jsem vyzkoušel vlastní instalovanou webovou wiki a to hned na dva projekty (zatím nespuštěné). Tak ponejprv jsme se s MaLérem dohadovali, že bychom mohli udělat takový web pro lidi přecházející z PC na Mac – odborně řečeno pro switchery. Takový český switcher to má těžké, vlastně nemá kde se co dozvědět. Dumali jsme o tom už asi půl roku a pak mi došla trpělivost, zaplatil jsem doménu, nainstaloval na ni DokuWiki a až se MaLér přestěhuje a dodá nějaký další obsah (kromě mých pár chybových článků), tak to dáme veřejně v plen.

Druhou novinkou bude Marigoldovo WiFi – sestava dokumentů věnovaných WiFi ze všech možných úhlů. To už je z větší části připravené, z té menší tam někde haprují práva, takže to na obrazovku píše chybové hlášky a musím počkat, než je webhoster změní.

U obou projektů by mne zajímalo, zda se síla wiki uplatní. A v čem je ta síla?

Síla wiki

Osobně ji spatřuji ve dvou rovinách.

Tou první je okamžitá editace. Chcete změnit článek? Nemusíte se přihlašovat do nějaké administrace a znovu ho hledat v redakčním systému, stačí vám zmáčknout tlačítko Editovat a můžete ihned opravit zavádějící tvrzení či doplnit zajímavý údaj. Stejně tak rychle a efektivně můžete přes Copy-Paste měnit naprosto rozsáhle strukturu dokumentu a zahušťovat ho podle toho, jak a kde přibývají informace, což je u narůstajících informačních bází veledůležité.

Tou druhou je spolupráce. Pokud chcete, tak u většiny wiki software můžete tuto okamžitou editaci zpřístupnit i ostatním lidem (s různými stupni omezení) a zároveň máte přehled, co kdy kde kdo změnil – a můžete změnu zrušit.

To otevírá nesčíselně možností, jichž je encyklopedie Wikipedia dobrý důkazem. Jenže ačkoliv se wiki vykládá jako samořízená demokracie, nakonec i zde je někdo, kdo má poslední slovo a přes všechno zdání anarchie i zde je na konci dne něčí více či méně tvrdá ruka. Až tahle tvrdá ruka nakonec rozhodne o tom, zda přesuny či změny byly oprávněné.

Právě to, zda a jak se projeví kolaborativita na českém internetu, mne na tom zajímá. Je zřejmé, že obsáhlá informační báze nevznikne tak, že na atraktivní doménu dáte prázdný nástroj k vytváření informací, je třeba nějaké informace do začátku mít. Jenže bude to stačit? Vyprovokuje to další lidi k tomu, aby tyto informace rozvinuly? To uvidíme – v obou případech už máme vytvořené slušné množství dat a jde jen o to, je postupně do wiki zatřiďovat, takže i bez spolupráce ostatních nepůjde o chudé zdroje. Jenže samozřejmě více hlav více ví – ale projeví se to i na omezeném českém internetovém rybníčku?

Wiki má samozřejmě i své potíže. Je třeba pečlivě zvážit, jaká práva dostanou nezaregistrovaní uživatelé a jaké podmínky jsou pro registraci. Čím více práv pro neregistrované, tím více naděje, že se lidé chytí a právě díky snadnosti začnou spolubudovat bázi dat. Jenže tím také více šancí pro debilní vtipálky a spamery.

Pokud se chcete na nějaké Wiki v češtině podívat, oborově příbuzné je wiki.telefonujeme.com (kde jsem se dosti inspiroval použitým řešením) nebo na Medik Wiki. Ve firmě se u nás wiki používá pro dokumentaci technologie a obecně je wiki pro menší firmy docela přirozená cesta komunikace a dokumentace firemních procesů. Pro takové účely existují i specializované wiki-like software, například Central Desktop nebo Socialtext

Pro zájemce o vlastní instalaci wiki doporučuji Wiki Matrix s přehledem nejrůznějších wiki software.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

24 komentářů

  • > na takovouhle krávovinu se nejlíp vysrat 😀

    propadám záchvatu smíchu, máš u mě bod! 🙂

  • PBwiki je opravdu nej…

  • Blbá otázka Woknáře co je ten Widget? Ta služba Ta-Da list se mi libi už dlouho jsem něco podobneho hledal ale štve mě pouze to webové rozhraní. Jestli jsem to dobře pochopil tak se k tomu dá přistupovat i pomocí nějakého programu ale …?

  • A proč zrovna DokuWiki? Poč ne třeba MediaWiki? Také by se mi něco takového hodilo a rád bych, kdyby někdo doporučil tu správnou verzi i s odůvodněním, proč právě tu. 🙂 Děkuju.

  • Ad Word: Pro požadované účely slouží Vložit > Komentář

    Ad Wiki: Wiki je technologicky zajímavé řešení, které mě před časem taky dost nadchlo, ale s postupem času nějak přestávám vidět jeho výhody. První výhoda, tedy rychlá editace, okamžitě padá, pokud wiki není zcela veřejná, ale potřebuje autentizaci a autorizaci uživatele (přihlášení je nutné jak v CMS, tak ve wiki). Spolupráce rovněž není problém v běžných CMS, některé rovněž nabízejí verzování dokumentů, ale wikinám se musí nechat, že v této oblasti jsou opravdu silné. Na druhou stranu ale mají taky nevýhody, např. je potřeba se učit určitý pseudojazyk, který je obvykle pouze malou podmnožinou HTML. Rovněž možnosti přizpůsobení vzhledu jsou oproti běžným CMS menší.

    Sečteno podtrženo je wiki zajímavou možností, ale přímo bych se neodvážil říct, že lepší než použít běžné CMS.

    Reakce na (4): DokuWiki patří opravdu mezi špičku, je na ní sympatické především to, že ke svému běhu nepotřebuje databázi. Jedná se o široce ověřené a kvalitní řešení, ale to je, pravda, MediaWiki taky. Jinak pro DokuWiki existuje plugin, který umožní psát v Texy syntaxi, viz wiki.texy.info .

  • snad to vyresi problem s hledanim informaci z rozsahlich diskuznich for. Vetsinou se v nich potrebna informace skryva, ale probirat se stavkami prispevku je zdlouhave.

  • [4] mezi vyhody dokuwiki, oproti ostatnim implementacim wiki, patri: snadna instalace a konfigurace, ceska lokalizace, neni treba databaze, hromada plug-inu a predevsim RSS 🙂 BTW dokuwiki pouzivame jako firemni wiki.

  • [7] všechno tohle lze říct i o MediaWiki, až na tu databázi. Ale u databázové aplikace (čímž wiki bezesporu je) bych databázové řešení viděl naopak jako výhodu.

  • [8] Proč je wiki bezpochyby databázovou aplikací?

  • [3] Widget na oknech viz Yahoo! Widget Engine (dříve Konfabulator). Je/byl tam nějaký problém s překlady, takže to v české lokalizaci windows padalo (rozchodit to ale jde).

    Kromě Ta-Da listu doporučuji pozornosti komplexnější službu stejné firmy Backpack.

  • Sám som zvedavý, ako sa prejaví kolaboratívnosť, ale na slovenskom internete. (aj keď ani českým textom sa nebránim) Preto, a nielen preto som pred nedávnom spustil projekt bežiaci na mediaWiki http://www.recept-na-zivot.sk Mnoho mojich dôvodov je v tomto článku presne popísaných. A vidím, že čokoľvek človeka napadne, v tej istej chvíli napadne aj desiatim ďalším 🙂

    [5] Práve v možnosti operatívne zareagovať a v prípade veľkého vandalizmu na nejaký čas obmedziť verejné editovanie a po vyšumení záujmu vandalov projekt opäť verejne otvoriť, je sila wiki. To u CMS často nejde.

    Žiaden pseudojazyk sa netreba učiť. Stačí písať čistý tex, maximálne ho deliť do odstavcov. Pretože vždy sa nájde niekto, kto to formátovanie (prelinkovanie dovnútra či von) doplní. Keď nik iný tak správca projektu.

    Ďalšia silná stránka je v jednoduchosti prelinkovávania jednotlivých článkov medzi sebou. Wiki k tomu priam zvádza a je to tak dobre.

    Celkový charakter webu postavený na wiki je viac horizontálny. Je možné ísť do šírky popisovaného problému, pretože článok nezapadne v čase, tak ako je to u bežných (blogoidných) CMS, ktoré sú viac vertikálne. Proste si odskočím do vedľajšieho článku, kde popíšem nejakú podrobnosť…

  • Škoda že pro Ta-Da list neexistuje widget i pro XP…

  • [4] MediaWiki jsem instaloval a nepodařilo se mi ji na mém webhostingu rozchodit. Vždycky mi odmítal instalační script zobrazit okno pro vyplnění údajů, což byla dost vada pro instalaci. Navíc MediaWiki je na mne zbytečně robustní, DokuWiki je jednodušší… Takže jsem u ní zůstal. Zatím. Uvidíme, zda to nebyla zlá volba.

  • [5] No, to bych se docela dohadoval. Wiki a CMS jsou dvě dost odlišné věci.

    CMS je vhodné v momentě, kdy potřebujete sledovat informace v průběhu času, tedy kupříkladu když tvoříte zpravodajský server.

    Wiki je oproti tomu vhodná v momentě, kdy nechcete sledovat informaci v čase, ale naopak ji mít kompletně přehlednou a aktualizovanou. Například popis ovládání nějakého software. Vy nepotřebujete přidávat články o nových funkcích, ale chcete uživateli komplexně ten software popsat. Na Wiki web chodí lidé, kteří se s problémem seznamují, na CMS web chodí lidé, kteří problém trvale sledují. Jsou to dva rozdílné weby a pokud to jejich tvůrce nepochopil, tak to bude dost nepříjemné a namáhavé pro všechny.

  • [14] CMS znamená Content Management System. Wiki je taky úplně normální CMS, akorát klade větší důraz na snadnost editování a určitou specialitkou je pak ještě ukládání všech historických verzí, což ale některé CMS umějí také.

    Prostě je mezi CMS a Wiki daleko menší rozdíl, než by se mohlo na první pohled zdát.

  • [3] Widget je vůbec chytrá Mac vychytávka (nějak fungující prý i na Windows XP, ale to jsem nezkoušel).

    Doplním jak to je. V Mac OS je v systému integrovaná funkce která se jmenuje Dashboard, která umožňuje aby se na ploše (nad plochou) zobrazovaly malé doplňky – třeba informace o počasí, info z burzy, kalkulačka, nebo cokoliv co kdo naprogramuje. Ty doplňky se jmenují widgety.

    S widgety přišli tvůrci softwaru Konfabulator, který byl tuším jen pro PC a který se stále dá stáhnout ve verzi 2.0 – myslím na stahuj.cz nebo studna.cz.
    Na XP to funguje výborně. Konfabulator pak přešel na verzi 3.0 a koupilo ho Yahoo!, který ho přejmenovalo na Yahoo! Widgets. Tato verze ovšem bez ohledu na to zda je to Konf 3, nebo Yahoo Widgets začasto vůbec nefunguje.

    Původně existoval existoval Konfabulator, kterým se Apple inspiroval a vytvořil velmi zdařilý Dashborad.

  • [15] Ok, moje lenost, měl jsem použít místo CMS "Klasický CMS" a bylo by jasné, co myslím.

    Jistě, že klasické CMS jde často ohnout tak, aby umělo vlastně to, co dělá wiki. Vtip je ale v tom, že wiki je vlastně přístup ke zpracování informací. A to CMS ho buďto má, nebo nemá (a pak je wiki nebo není wiki)

    Mezi klasickým CMS a wiki je tedy především rozdíl v přístupu k informacím. V tom, jak chceme, aby byly zpracovávány a jak chceme, aby byly presentovány. Z technického pohledu je mi ten rozdíl putna.

  • [16] Konfabulator byl původně jen pro Macy 🙂

  • [18] Aha, je to možné. Díky za upozornění. 🙂

  • Pro nestrukturovane poznamky existuji outline editory. Me se napriklad osvedcil freemind. Ale pravda, ze wiki se tak da stejne tak dobre pouzit.

  • moznost editovania clankov priamo zo stranky ma aj Joomla, ktoru teraz testujem. Po prihlaseni sa redaktorovi pri kazdom clanku zobrazi odkaz na editaciu a aj editacia prebieha v designe stranky, len pri niektorych sablonach to vyzera hodne divoko 🙂

  • Tak jsem se zacal divit jak hezky srovnavate CMS a Wiki-

    Hmm, takze trosku akademicky, protoze jinak je v tom zmatek:

    """
    CMS je vhodné v momentě, kdy potřebujete sledovat informace v průběhu času, tedy kupříkladu když tvoříte zpravodajský server.
    """
    Ne, CMS je nasazovane v pripade, kdy potrebujete managovat content. (treba pojistne udalosti s fotografiemi – typicky tutorial 🙂

    To, cemu (nejenom) tady rikame CMS je vlastne WCMS (proste Web na zacatku) pricemz rozdil mezi WCMS a CMS je dost podstatny. Velke CMS systemy jsou uplne o necem jinem, nez o clancich.

    No, pak se nam do toho jeste michaji Redakcni systemy, Publikacni systemy a nakonec to hezke Wiki prvne masivneji pouzite v Portlandu.

  • [10]
    Ten BackPack list je celkem omezeny … za vice funkci si musis zaplatit … 🙁

  • Na wikimatrix.org je velmi dobre srovnani ruznych wiki systemu. Sam pouzivam DokuWiki jako osobni notepad, MediaWiki pro kolaborativni projekt na webu a Tikiwiki povazuji za system, ktery ma spoustu uzitecnych funkci pro firemni prostredi.