Turingův test a nelegální homosexualita

Turingův test na odhalení umělé inteligence strojů vymyslel britský matematik Alan Turing v roce 1950. Turing byl homosexuál, což bylo v té době v Británii trestné. Při vyšetřování musel podstoupit standardní test pro osoby podezřelé z homosexuality a při tom si uvědomil, že není podstatné, jaký člověk je, ale jak ho vnímají ostatní. Toto zjištění promítl do konceptu svého testu umělé inteligence, přičemž jako první konstatoval, že není důležité, zda stroje budou skutečně mít duši nebo vědomí, ale zda je za takové budeme považovat.
Sebevraždu spáchal Turing dříve, než jsme jeho poznatek plně docenili. O tom, zda a jak poznat „vědomí“ či „duši“ se hádají vědci bezúspěšně dodnes. Turingův test, tak banální a technicky prostý, zůstává dodnes jedinou obecně uznávanou metodou, jak rozlišit pouhý stroj od umělé inteligence.
Otázka, která zůstává rovněž nevyřešená dodnes zní, zda nemohl nejlepší matematik všech dob vymyslet i něco jiného, kdyby ho společnost nedohnala k sebevraždě.

Tolik k problémům odlišnosti, útisku a rasismu a k tomu, proč jsou pro lidskou společnost nebezpečné. Bohužel rovněž s konstatováním, že ti, kdo se ho dopouštějí, těžko někdy nahlédnou význam poznatků, jako je Turingův test pro naši společnost…

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

9 komentářů

  • Dobrý den, zájemcům o téma doporučuji skvělou knihu Filipa Tvrdého.

    https://m.kosmas.cz/knihy/193008/turinguv-test/

  • A ted si predstavme, ze by genialni matematik nebyl homosexualem, ale treba pedofilem nebo kanibalem. Take by se Patrick pote, co by tento spachal pod tlakem verejneho mineni sebevrazdu, ptal, co nam mohl jeste genialniho prinest?

  • Vidím. Nicméně ten rozdíl je v daném případě pouze kvantitativního rázu (intenzita závažnosti protiprávního činu). Co je pro lidstvo hodnotnější? Nějaký nádeník či drobný kriminálník, kterého by hypoteticky geniální matematik jinak sežral, nebo to něco jiného, co by vymyslel nejlepší matematik všech dob?

    S Aeronetem nemám vůbec nic společného.

    Já vím, ony tyhle otázky boří ten nádherný tolerantní sluníčkový svět a proto by bylo tak hezké, kdyby se nesměly pokládat, že?

    • Ale vaše otázka je zcela v pořádku a jak vidíte, položit jste ji mohl. Jen chtělo ji trochu v klidu rozvést.

      Pokud jsme za jedno, že vrazda a homosexualita se liší v dopadu na společnost, můžeme ji klidně zodpovědět. Ano, ptal bych se i u matematika-vraha, co dobrého ještě mohl přinést lidstvu. Vražda je ale čin nevratný, násilný a tudíž zcela jiné povahy, než konsensualni homosexualita. Na jednu stranu ano, život geniálního matematika má zjevně větší cenu, než život třeba bezdomovce a v Sofiině volbě by vyhrál. Ale v případě vraždy nemůžeme připustit, aby vražda byla ve společnosti nepotrestána, protože to by mělo špatné důsledky na důvěryhodnost společnosti. To je důvod, proč s do vězení za vraždu chodí i geniální matematici…

      • Budiž. Co kdyby se tedy jednalo o pedofila, který nikoho nevraždí, jen si poklidně przní svoji nezletilou favoritku a který se pak sesype a spáchá sebevraždu, když má jít do vězení? Je pro společnost vhodnější ponechat geniálního matematika konsensuálně prznit dívenku a možná mít nějakou novou matematickou theorii (možná ovšem také nikoli)? Já na tyto otázky odpovědi nemám. Dokonce si myslím, že universální odpověď na nic takového neexistuje (a to ani v onom konkrétním Turingově případě, je tedy docela dobře možné, že to dopadlo nejlepším možným způsobem).

        No a teď se můžeme dostat až k tomu, že i vražda může být konsensuální a pak teprve nastává ten správný hodnotový chaos…

  • Trosku se v tom clanku ztracim – chvili se tam pise o Alanu Turingovi, chvili o nejlepsim matematickovi vsech dob co spachal zebevrazdu. Pokud vim tak Gauss, Leibnitz a ani Fermat sebevrazdu nespachali.