Trocha MariEkonomiky

Dělal jsem nějaké úpravy na marigoldím reklamním systému a protože jsem to zmiňoval několikrát do diskusí, rozhodl jsem se to zrekapitulovat.


Na Marigoldovi je reklama, to jste si asi všimli, je všude na vrcholu stránky jako textová reklama. Funguje totiž o dost jinak, než normální reklama. Kromě své textové podstaty (nechtěl jsem bannery), má také zcela jinou prodejní formu. Kromě toho, že  prodej se děje automaticky (někdo má zájem, registruje se, pošle peníze, zadá si reklamu – není žádný prodejce, který by mu ji tlačil, prostě inzerent chce/nechce a najde si sám), je asi největší změnou, že se platí za kliknutí, tedy za počet lidí, kteří mají přijít na propagované webové stránky. Počet zobrazení reklamy nerozhoduje. Přišlo mi to jednoduché a spravedlivé – prostě chcete oslovit 1000 lidí, víte přesně, kolik za ně zaplatíte. A pak už je vaše starost, aby ti, kdo na váš web přišli, vám udělali nějaký business.


Druhá část finty je burzovní systém stanovování cen reklamy. Minimální cena za kliknutí je 5 Kč. Zobrazují se ale pouze dvě reklamy, kde zadavatel stanovil nejvyšší cenu za odkliknutí. Pokud chtějí inzerovat jiné firmy, musí cenu přebít, nebo počkat, až ta dražší reklama dojede.


Toliko teorie. Nyní k praxi. Reklamní systém zatím obsloužil deset zákazníků, když vynechám sebe sama. Trvalo půl roku, než jej zákazníci začali používat, ale pravidelně se vracejí, řádově pět – šest inzerentů inzeruje trvale celý měsíc, samozřejmě s ohledem na to, že se střídají. Nejvyšší dosažená cena reklamy byla 11 Kč, většinou se pohybuje kolem 6-7 Kč, zákazníků není moc a počkají si, vyšší ceny se dosáhlo jen u časově omezených akcí, kde inzerent potřeboval reklamu v celkem přesně stanovenou dobu. 


A něco čísel. Marigold za duben vyprodukoval cca 80 000 zobrazených stránek (Navrcholu dává mírně nižší čísla). Není to moc, není to málo – s ohledem na to, že prakticky všechny zprávy (vyjma starších zpráv a dlouhých článků) jsou na titulní stránce. K tomu cca 28 000 návštěvníků. Na reklamu bylo kliknuto přes 3500 krát, pokud bychom to násobili minimální cenou 5 Kč, byli bychom na 17500 Kč hrubého měsíčního marigoldího obratu. Ne všechno se prodalo atd, i tak byl hrubý marigoldí obrat za duben někde kolem 10 000 Kč. Abych měl veřejné vyúčtování za sebou, přiznám se, jak jsem s penězi naložil: zamázl jsem s tím fakturku z Amazon.com za dodávku telco knih 🙂


Výnosy z Marigolda nejsou ani tak finančně důležité (jak říkám, zaplatilo to měsíční účet za literaturu, což spíše potěšilo), jako spíš zajímavé ku analýze a porovnání se stávajícím modelem. Pokud by na Marigoldu běžely bannery s cenou 300 Kč za 1000 zobrazení, při naprosté vyprodanosti serveru by šlo o 24 000 Kč. Pokud by se to prodávalo klasickým systémem přes mediálky, zhruba polovinu by sebraly náklady na pořízení reklamy, tedy 12 000 Kč by šlo do kasy Marigolda. Jak vidno, výsledky z pohledu provozovatele serveru jsou prakticky stejné.


Nyní z pohledu inzerenta. Zajištění 1000 návštěvníků vyjde klienta na cca 6000 Kč u marigoldího způsobu reklamy. Pokud bychom používaly bannery, uvažovali 300 Kč CPT a uvažovali o velmi luxusním clickrate 0,3%, potřebovali bychom 333 tisíc impresí banneru, tedy kampaň za zhruba 100 000 Kč. Je asi jasné, co se zákazníkovi spíše vyplatí – cena banneru je šestnáctinásobná.


Přemýšlel jsem, kde vzniká to perpetum mobile na peníze, tedy stav, že levnější reklama vynese stejně peněz, jako reklama dražší. První finta je v tom, že nejsou žádné provize pro reklamní agentury, kde by spolehlivě zahořela polovina peněz, pokud už by nějakou reklamu sehnaly. A také nejsou náklady na vlastní obchodníky.


Druhá část finty je v tom, že na každé stránce zobrazuji dvě textové reklamy, zatímco reklamní banner by se vešel jen jeden (ten na spodku stránky u zpravodajství je neprodejný). To je celý zázrak – reklamy je více a uživatelům to nepřijde. Reklama je levnější a přitom vynáší zhruba stejně. Spokojeni jsou teoreticky všichni, jedinou výjimkou by mohly být reklamní agentury, ale na nich serveru i zákazníkovi málo sejde a stejně by na menší server neprodali ani nudli.


A do třetice – na reklamní bannery nejsou lidé zvědaví, protože většinou propagují něco, o čem už kolikrát slyšeli. Nabídna malého prodejce wifi techniky, který přímo inzeruje svůj shop či ještě příměji antény nebo karty za lacino na obsahově příbuzné stránce, je osloví více, protože jsou na serveru, kde je taková reklama spíše zajímavá a doplňková informace, než vlezlá blikací neurčitá reklama.


Abych to zkrátil. Textová reklama mi přijde jako velmi atraktivní prostředek pro přiživení se menších serverů, protože zaujme menší inzerenty, kteří nemají náladu investovat statisíce do velkých kampaní. Příjmy velkých serverů přitom nekanibalizuje, obchodníci velkých serverů vždy mohou poukazovat na to, že textová reklama není nositelem image, protože v ní nejsou obrázky a tedy ani firemní loga. Menším inzerentům je to naopak docela jedno, neboť tomu buďto nevěří, nebo prahnou především po klientech, kteří přijdou na jejich web, tamtéž nakoupí a tamtéž se dosytosti vynadívají na firemní logo. Menší inzerenti zatím mají problém, kde inzerovat. Tisícikorunové částky jsou pro Seznam a další portály málo zajímavé a mnoho prostoru za ně inzerent nekoupí, i když to nákup „klíčových slov“ hodně zlepšil.


Nevýhodou textové reklamy pro provozovatele serverů je fakt, že neexistuje žádný dostupný systém, vždy je potřeba si jej naprogramovat. Ani na internetu jsem nenašel žádné dostupné scripty, které by splňovaly podmínku jednoduchosti, univerzálnosti a ohnutelnosti na české prostředí. Je tu samozřejmě eTarget, ten ale funguje jen pro velké servery a účtuje si své velké provize, jeho integrace do weblogů není zřejmě ani moc jednoduchá.


Na větší rozšíření placené textové reklamy u menších serverů tedy chybí jednoduchý nástroj – systém pro řízení reklamy a její vyúčtování. Inu, kdybyste ho někdo chtěl programovat, mám v šuplíku návrh, jak by měl vypadat, tak pište 🙂

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...