To je zase pidiaféra: Jan Ruml a Piráti. Dovolte mi malou rekapitulaci, ať si ta záležitost sedne na zem.

Jan Ruml se ozval před nějakou dobou Pirátům (zřejmě přes Jakuba Horáka, to je bývalý marketér Pirátů), že by za ně kandidoval do Senátu. Jakub Horák k tomu napsal tklivý příspěvek na Facebook a místně příslušné sdružení Pirátů dalo věci zelenou, jak mají piráti ve stanovách. Jenže to naštvalo řadu členů z jiných částí republiky, kterých se to z různých důvodů dotklo a vyžádali si revokaci záležitosti celorepublikovým fórem. To přijetí Rumla za Piráta a jeho kandidaturu do senátu o svátcích zamázlo, čímž věc podle Pirátských stanov končí.

Následně se do Pirátu pustila celá řada hlavně jejich nevoličů, kteří se cítí dotčeni tím, že Piráti Rumla nepřijali a nenominovali. To už tak bývá: nejvíc výhrad k Pirátům mají ti, co je nevolili – a taky mají nejvíce rad, jak se to mělo udělat. Odplivnul si i Erik Tabery, který to běžně nedělá (proto mě to zaujalo) a kterého se dotklo, jak Miluláš Ferjenčík shrnul důvody Rumlova nepřijetí, když uvedl: Osobně proti Rumlovi nic moc nemám, ale nevidím důvod recyklovat devadesátkové politiky. To samé se dotklo Jiřího Hlavenky a dalších.

Tak trochu kontextu. Mikuláš následně upřesnil, jak to myslel a shrnul výhrady, které jsem mezi Piráty cítil (a proč jsem sám proti Rumlovi hlasoval): „nulová znalost Pirátského hnutí, slabá orientace v našich prioritách, celkově pan Ruml působil jako typický kandidát TOP 09, či STAN, který chce jít za Piráty, aby měl větší šanci…“

A je to přesně tak a takhle je třeba slovům rozumět: Piráti jsou o dvacet, třicet let jinde. Lidé, kteří jsou pořád v devadesátých letech Pirátům nic nepřinesou. Bylo to vidět už při projednávání Rumlovy nominace. Odpovědi Jana Rumla na dotazy členů při přijímacím pohovoru (tzv. grilování) musel do fóra předávat někdo ze členů, Jan Ruml je tam sám ani nebyl schopen/ochoten/cokoliv (to je v praxi jedno) zadat. Už to samo znamená, že by Rumlovo působení ve straně nebyl žádný přínos. Nepochybně má skvělé osobní zkušenosti, ale neměl by jak je předat, protože výměna zkušeností u Pirátů probíhá digitálně, přes Messenger, Fórum a další digitální nástroje strany. Byl by izolovaným členem, trousícím mediální moudra novinářům, kteří ho znají z dřívějška, ale bez kontaktu do vnitřku strany a nijak se nejevilo, že by k chodu strany přispíval. Naopak by ji štěpil. Tací lidé jsou jistě někde užiteční, ale rozhodně ne v politické straně jako jsou Piráti.

Není to žádná dehonestace, ale konstatování faktu. Jan Ruml je skvělý strážce odkazu minulosti, jenže doba pokročila. Není na Pirátech, aby mu hledali adekvátní místo, nehledě na Horákovy srdceryvné zkazky, že dříve z platu Senátora neměl ani na nájem (či co to Horák motal dohromady, už to nemůžu dohledat, protože mě zablokoval).