Tak si ty hodinky navrhněte sami, když jste tak chytří!

Tohle asi bude památná věta a podobnými větami, co se pamatuju, začínalo každé legendární dílo českého internetu. Pamětníci vědí. Takhle například Seznam přišel k prvnímu obchodnímu ředitelovi, když neznámý Marko Zekič napsal neznámému Ivo Lukačovičovi, že četl, že Seznam si vydělá peníze webdesignem a že by bylo lepší prodávat reklamu. Druhý zmíněný odepsal tomu prvně zmíněnému „Tak si ji zkus prodávat sám, když jsi tak chytrý“ – a tak to začalo, to byl rok 1996.

V našem případě větu z nadpisu odepsal obchodní ředitel Primu Jan Prokop v diskusi na Fóru Chronomagu někdy v září 2005 Odklízečovi. Odklízeč se navážel do Primu, že se mu nějak nezdá, že by primáci uměli navrhnout hezké hodinky. Kritiky a posměváčky nejlépe zaměstnat, řekl si boss české hodinářské firmy. Jenže posměváčkové se toho chytli.

Proč nevymyslet hodinky na internetové diskusi? Proč si neříct, jak mají vypadat, nesestavit celý jejich životní příběh? Proč neudělat limitovanou edici Prim Chronomag, kterou budou mít právo koupit si jen lidé, kteří se na jejich tvorbě podíleli? Proč neudělat něco, co se vymyká logice, businessu a vůbec všemu, co známe? Proč by několik desítek lidí, kteří se vůbec neznají, nemohlo prostřednictvím diskusního fóra vymyslet hodinky? Proč by nemohl vzniknout nejsilnější český hodinářský příběh posledního desetiletí takhle prostě?

Odpověď už víme. Mohl.

První nákresy vznikly během pár dní a další týdny a týdny se modifikovaly pod přípomínkami desítek nadšenců a hodinářských fandů. Zrodila se Prim Chronomag limited edition – první hodinky, které si navrhli zájemci sami po internetu v diskusi. Jednoduché a krásné hodinky založené na původních tvarech klasických primek, ale přitom respektující soudobé hodinářské trendy. Nadčasové zpracování z kvalitních materiálů: pouzdro z nerezové oceli, safírová krycí sklíčka a na vrch perlička, opravňující hodinky skutečně nosit nápis Manufacture: hodinový strojek Prim kalibr 66. Hodinky jsou tak poctou tomuto původnímu československému hodinovému strojku uvedenému do výroby v roce 1966. A takové výročí si zaslouží připomenutí, protože od představení tohoto strojku uplynulo právě čtyřicet let. I proto nakonec limitovaná série Prim Chronomag má čtyřicet kousků a ve všech tlučou čtyřicet let staré strojky, vzorně renovované, vyčištěné, vyzdobené a vyladěné tak, že by nezahambily žádného švýcarského výrobce.

Pohled na strojek Prim Chronomag LE

Do února, kdy se práce na Prim Chronomag LE ukončily, bylo v diskusi popsáno přes tři tisíce komentářů a příspěvků k těmto hodinkám. Ačkoliv to nejdříve vypadalo, že zájemců bude málo a nebude odbyt ani na deset kousků, záhy čtyřicet hodinek vlastně nestačilo a ti, kdo přišli pozdě, měli už smůlu. Čtyřicet číslovaných kousků má své majitele, kteří si tak vyrobili své vlastní hodinky podle svého vkusu. Dlužno podotknout, že nakonec všechny hodinky nejsou stejné – existuje trojí barevné provedení ciferníku a to černý ciferník a bílé ručičky, bílý či stříbrný ciferník a kombinace černých ručiček a případně bílé vteřinovky pro ty, kdo se nechtěli nechat jejím pohybem rušit.

Prim Chronomag LE hodinky zepředu

A cena Prim Chronomag? Zbytečně nad ní přemýšlíte. Tyhle hodinky si nemůžete koupit v obchodě. Ty jste si museli stvořit. A proces stvoření je privilegium, výsada – nikoliv povinnost.

PS: Faktická poznámka: jedny Prim Chronomag si koupit lze, budou draženy v dobročinné aukci. Kdy a kde, to ještě nevím. A pokud se vám ty hodinky obecně líbí, podobné nyní dělá Prim pod názvem Linea – internetová koncepce se osvědčila 🙂 A na závěr: já ty svoje ještě nemám, já budu poslední 🙁 Škoda, hodinky sklízí uznání i v zahraničí.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

18 komentářů

  • Reaguji na začátek článku – já jsem začínal velice podobně. Ke stránkám školy jsem měl tolik připomínek, až mi nakonec řekli, ať si je udělám sám. Já je udělal a běží v podstatě dodnes.

  • Zírám. Zírám a obdivuji; firmu, nadšence i to, že nápad dotáhli do konce.

  • [1] Nezlobte se ale ta styplovaná fotka Prahy je děsná. Na fotky se již dlouho používá formát JPG a nikoliv GIF. Jednak je menší a jendnak umí tre color narozdíl od GIFu (pouze 256 barev). Sorry ale nemohl jsem si pomoci je to fakt hnus.

  • [3] tak si to zkus udělat sám 😀 😀 😀

  • Řekl bych tak 100k, jak sem tak projížděl web ELTONu 🙂 Já bych bral platinové Diplomaty, kdyby na to přišlo. I když sem si je nevytvořil. Ale zatím zůstanu u Swatchek 😀 ///Podpora Dánska už je lehce za zenitem slávy 🙂

  • [3] Mě to zas připadá takový… oldschool. A přitom dobře použitelný.

  • Jsou moc pěkné. Kdysi jsem ručičkové hodinky neměl rád a taky jsem je nikdy neměl. Mé první hodinky byly někde hluboko na ZŠ pokoutně přivezené digitálky za příšerné peníze a u digitálek jsem vydržel do té doby, než se z hodin stala běžná samozřejmost mobilu. Teď hodinky nenosím vůbec a žiji jen s tím mobilem.
    Musím ale přiznat, že čím víc mne dennodenně tyhle všemožné digitální nesmysly obklopují, tak tím víc toužím po poctivých mechanických holínkách. Žádné quartzky, ale poctivý mechanický strojek a pokud možno, tak s ručním nátahem, žádný automat. Jsem zvědav, jak dlouho to ještě vydržím, než si je opravdu koupím.

  • Ty s tmavym cifernikem a svetlymi rucickami jsou uza. 🙂

    [7] obdobny vyvoj v hodinkach jsem mel take.
    Nejprve jen digitalky. K 18nactinam jsem dostal pekne rucickove. A uz jsem nechtel jinak. Pred cca 3 lety jsem hodinky ztratil, v jednom kempu v umivarce, pri dovolene s kamarady na kolech. 🙁
    Nove jsem si nekupoval, neb jsem je mel ve vsech mobilech po kapasach. A par let jsem si rikal, ze hodinky uz potrebovat nebudu. Nicmene casem ve mne dozravalo jine presvedceni a uz dobry pul rok vyhlizim opet nejaky pekny kus kovu na zapesti. A vratim se zpet k rucickam.

  • [8] Měl jsem podobný vývoj. Nejprve ručičkové, pak digitálky, pak dlouho nic. Pak jsem jsem dostal Swatchky a začal jsem se po hodinkách trochu více dívat. Dneska jich mám deset, poslední Junghans Mega jsem si koupil pod záminkou referenčního času (jsou rádiem řízené, tedy přesné) – abych mohl porovnávat, jak se strojky zpoždují. Ale byla to stejně jen výmluva, připomínají mi moje první digitálky a líbí se mi 🙂

    Junghans Mega 1000

  • [3] Asi jsem měl zmínit rok výroby: 1997. Teď bych pro fotku taky bez váhání použil JPG, ale tehdy se jevilo ušetřených 5 KB za GIF v přijatelné kvalitě oproti JPG v přijatelné kvalitě jako velice důležitých.

  • [9] No doprčic! Ty Junghansky jsem si zamiloval. To mi nedělejte… Teď jenom nevím, jestli jsou hezčí s koženým nebo kovovým páskem. Jaké jsou reference, Patricku? 🙂

  • Co ti mám říct – přesně takhle mne "podrazil" Kamil z Chronomagu – dal do fóra fotku a 200 euro bylo v kelu 🙂

    Koupil jsem ty s černým páskem a inverzním displejem. Jsou parádní. Dilema jsem měl jediné – o sto euro se dělá dražší verze se safírovém sklíčkem a chvíli jsem nevěděl, zda nevzít ty neinverzní. Nakonec mám inverzní a nelituju 🙂

    Jinak jsem je koupil tady na německém ebay shopu, ve středu objednal a zaplatil přes PayPal a v pátek byly doma.

  • Me spis zarazi (velmi prijemne) reakce firmy Prim na diskusni fora a pripominky uzivatelu. Kdyby se podobne chovaly vsechny firmy…

  • Šmarja máte rozum? Mě se v šuplíku váli troje hodinky, ani jedny nestály pod 3.000,- a doteď nenosím ani jedny.

  • [12] tak ted mam dilema, chtel jsem puvodne digitalky rizene radiem, abych mel presny cas a to od Casia, tusim (uz je to dlouho co jsem vybiral), ale tohle je fakt bomba, myslim, ze jste me diky fotkam nalakali…a maji i funkce co bych od nich chtel…

  • Hodinky uz radu let nenosim, resp. jen jedny a to suunto D3 a to jen na potapeni, ale kdyz jsem videl tyhle primy (linea) tak ve me hrklo. Ty proste drive nebo pozdeji musim mit. Nadhera. Sice 16k je pro me jako pro studenta moc a moc, ale stoji za to.

  • bla bvla bla Blankqa Bláááhováá

  • Pro zájemce o krásný koníček mohu doporučit web o švýcarských hodinkách http://www.svycary.cz