Jak se z malých vynálezů stává velký problém: příběh benzínu, freonů a pana Midgleyho mladšího vztažený k dnešní umělé inteligenci

Jsou vynálezy a objevy, které změní svět k lepšímu navždy. A jsou takové, které se později ukážou být fatálním průšvihem a budou se připomínat jako memento. Jako ukázka, že lidská zvídavost, představivost a um mají svoje nečekané hranice. V dnešním příběhu si spojíme olovo v benzínu s umělou inteligencí.

Ukážeme si příběh vynálezu, které vypadal jako průlom a vítězství pro všechny, než se stal obrovským průšvihem. Stalo se tak proto, že je učinil někdo dostatečně vlivný, kdo v kombinaci s chamtivostí nebo egem zvládl potlačit hlasy proti na periferii společenského vnímání. Teď by se zdát, že už rovnou budu mluvit o umělé inteligenci, před kterou mnoho odborníků varuje, ale není tomu tak. Než otevřeme tuhle kapitolu, u níž ještě nevíme, jaké poslední řádky budou napsány, podívejme se na případy, které se staly a které jsou ponaučením. Příběh Thomase Midgleyho mladšího je právě takovým příběhem. Thomas Midgley junior bývá označován za nejškodlivějšího vynálezce historie. A to přes to, že ve své době získal většinu prestižních cen v oboru chemie i 170 patentů.

Proč? Thomas Midgley je vynálezcem dvou chemických sloučenin, které se staly nejškodlivějšími chemikáliemi v historii: olovnatého benzínu a chlorofluorouhlovodíků (CFC, takzvaného freonu). O škodlivosti prvního věděl, o škodlivosti druhého zřejmě nikoliv. Tím prvním zničil na desetiletí lidské zdraví na celém světě, tím druhým ochrannou ozonovou vrstvu kolem země na dobu ještě delší.

Ale popořádku.

Audioverze tohoto článku je k přehrání zde (a ve vašich podcast službách včetně Spotify).

Pokračujte ve čtení článku…