Několik slov k výsledkům Nokia telefonů v roce 2012

Nokia publikovala dokument nazvaný „snížení výhledu prodaných telefonů a služeb za první čtvrtletí roku 2012“, v němž připouští to, co se šušká a oficiálně popírá již delší dobu. Strategie obnovy prodeje chytrých telefonů Nokia zatím stále nefunguje. Takže pár komentářů k tomu.

Nokia tvrdí, že prodala za první čtvrletí letošního roku cca 12 milionů chytrých telefonů, z toho dva miliony jsou nové Lumia s Windows Phone 7. Průměrná prodejní cena (pro Nokii, ne v obchodě!) chytrého telefonu Nokia je 141  euro, pokud započteme i Lumie, pokud počítáme jen Lumie, tak 220 euro.

Kontext: Apple pravděpodobně prodal přes dvacet milionů, velmi pravděpodobně tedy dvojnásobek chytrých telefonů, co Nokia a dvacetinásobek Lumií.

Suma sumárum se Lumia prodávala mizerně, ačkoliv Elop bájí, jak „gained market“. Leda kulový.

Proč to? Sama Nokia to přiznává: situace zejména v Asii nebyla příznivá. Značka tam vyklidal pole před rokem, když Elop změnil strategii a asijské trhy měly čekat na nějaký zajímavý Nokia model místo těch výběhových. Distributoři, světe div se, ale chtěli prodávat, tak prodávali něco jiného a zůstali i toho podnes. Indie, Čína, Blízký Východ, tam všude Elop opustil prodejní pole a nedaří se je obsazovat zpět. V Evropě nějaká setrvačnost funguje, v USA stejně Nokii nikdo moc neznal, ale Asie už odpískala. Podle toho prodeje vypadají.

Krom toho WP7 není dospělý systém v porovnání s Andoridem a iOS – a to ani náhodou. Za cenu iPhone či nadupaného Androidu zákazníci dostávali funkčně nepřiměřené telefony a teprve v poslední době se objevují levnější WP7 telefony (i značky Nokia). Jenže když už nemáte na nabušený telefon, radši si koupíte laciný Android, což dokazují prodejní výsledky lwocost rodin LG nebo Samsungu, která každá zvláště prodala tolik, co Nokia Lumií (výsledky předběžné, leč věrohodné).

Co s tím? Elop chce vytrvat a pumpovat chcípajícímu koni adrenalin do žil. Kdyby myslel hlavou a kdyby ho akcionáři nenechali Nokii zprasit, nemusel kůň chcípat a nemuselo se lakovat na růžovo.

Ano, vím. Optimisté řeknou: teď teprve přicházejí levnější telefony, počkejte příští kvartál, to se všechno zlomí. Ehm. A proč by mělo…? Na trhu je levných chytrých telefonů dostatek a na Nokii už se příliš nečeká.

Nokia N8 a rezidua nedotykovosti (předporodní článek)

Pokud si dobře pamatujete, Symbian a hlavně jeho grafická nastavba S60 byli vyvinuty pro nedotykové systémy, tedy pro ovládání z klávesnice. Pak přišel iPhone a mánie dotyků. Nokia šla rychle přeprogramovávat, aby mohla nabídnout své dotykové telefony a bylo vidět, že to flikovala různě. S různou mírou intenzity toho, co může uživatel vnímat, všimnout si.

Nafasoval jsem Nokia N8 a musím souhlasit, že je to nejlepší telefon, co Nokia vyrobila. Jenže to bohužel není ten šlágr, ten šok, co byla Nokia 6110 s infraportem a hady, peleton je hodně vyrovnaný a AMOLED displej je sice nádhera, jenže i konkurence nabízí různě podobně propracované přístroje. Takže je to spíše boj těsně o prsa.

Tohle neberte jako recenzi. Ve většině parametrů je Nokia N8 opravdu skvělý telefon na úrovni doby a v požadované úrovni složitosti, kde nutně platí, že vás budou štvát spíše detaily, jaké nemáte šanci zjistit jinak, než dlouhodobým používáním. A tady se teprve ukáže, nakolik je Nokia schopná akceptovat a rychle vyřídit odezvu komunity, má-li ještě nějakou – tedy to, co skvěle zvládá Apple a Android, méně pak RIM a prakticky vůbec Microsoft.

Zastavím si u dvou reziduí nedotykovosti. A to první je podle mně zásadní. Internetový prohlížeč. Nehodnotím jeho rychlost (pro mně dostatečná) ani kompatibilitu (pro mně dostatečná), ale na ovládání je vidět, že od modelu Nokia 6680 se mnoho mimo jádro neudálo. Stejné problémy byly i na Nokia N97 a já jsem doufal, že je nová a „zcela přepracovaná“ verze Symbian^3 odstraní. Jenže bohužel jsou v rozhraní prohlížeče, takže se na ně asi nedostalo. Vstup do celého rozhraní prohlížeče je jen skrze ikonku dvou šipek ve spodním rohu stránky. Když zadáváte URL adresu, otevře se vám okno a čeká na vstup. Jenže vstup je jen přes virtuální klávesnici, která tu není (tady se počítalo s tlačítky). Nokia to ohackovala tak, že po kliku na okénko se vstupní adresou se vám otevře zvláštní okénko pro zadání adresy, pod nímž je klávesnice. A bude vám dost dlouho trvat, než přijdete na to, jak to udělat, abyste v okénku měli veškerý text označený a psaním na klávesnici jste ho smazali. Běžně se dostanete s kurzorem v textu,

… tak, tenhle článek jsem našel v editoru MarsEditu nedopsaný tak, jak mi zavolali z porodnice, že mám dorazit k porodu syna Vojtěcha dopoeldne 15.10. 2010. Seděl jsem v kavárně, čekal, jak dopadne vyšetření, psal, abych si ukrátil dlouhou chvíli, když mě poslali domů. Tam, kde je čárka, jsem notebook zaklapl a vyrazil – a článek už jsem nikdy nedopsal. Možná je to škoda a jednou si najdu čas, možná už je pro Nokii příliš pozdě.

Strategie firmy Nokia mi v zásadě uniká

Když minulý týden představovala Nokia svůj model N9 s operačním systémem MeeGo, říkal jsem si, že je dobře, že mu dávají šanci. Operační systém napsaný na linuxovém jádru by mohl mít šanci, pokud je napojený na dostupný framework (Qt v tomto případě), pro který už je alespoň základní ekosystém. Nezačínáte z voleje, máte k dispozici sadu základních aplikací včetně super map a prohlížeče, který když mu konečně uděláte nové ovládání (a oni udělali), tak bude fajn.

Tento týden Steven Elop zdůraznil v rozhovoru pro finské noviny Helsingin Sanomat, že i kdyby se N9 prodávala skvěle, MeeGo je mrtvé. Což může být racionální rozhodnutí, jenže nějak mi uniká smysl toho všeho kolem. Pokud N9 přichází na trh s operačním systémem, který Nokia sama dává k ledu, nebude mít N9 jinou hodnotu, než sběratelskou. Jestliže Nokia přestane MeeGo podporovat, systém na mobilech končí a řekněme si upřímně, že tím i prakticky kdekoliv jinde, kromě občasných speciálních použití. V tom případě, jaký má smysl představovat na trhu telefon s jeho podporou? Dalo by se chápat, kdyby šlo o testovací vlaštovku, o druhou řadu. Dalo by se debatovat o tom, zda má Nokia sílu tlačit dva operační systémy, dalo by se to chápat jako úlitbu finským zaměstnancům a možná jako snaha držet prst na tepu doby, alespoň symbolicky. K čemu je ale představení telefonu, který je posledním svého druhu? Rozjetý vlak, který nedokázal Elop zabrzdit? Pozdě si všiml rozpočtů na dopracování prototypu a jeho uvedení na trh? Jaká byla vůbec strategie jeho uvedení na trh? Co od toho Nokia očekávala? Zisk z prodeje několika milionů kusů v době, kdy má přijít Windows Phone 7 model?

Jediné, co se dá možná odůvodnit, je testování obalu pro WP7 telefon. N9 jako by z oka vypadl Sea Ray prototypu s WP7, který minulý týden po vystoupení Stevena Elopa (vytáhl ho na tiskovce, no picutre please a už to bylo na blogách) oběhl net. Polykarbonátové unibody je na mobilech dost inovativní koncept, takže je možné, že Nokia chce ještě před uvedením WP7 telefonů otestovat, jak to bude fungovat a kde jsou potenciální potíže. Možná proto, aby nezmrvila uvedení WP7, na jejímž úspěchu nyní životně závisí. Technicky znovupoužitelné to nebude, N9 běží na čipové sadě OMAP3 od TI, WP7 mají běhat zatím jen na Snapdragonu. Ovšem je pravda, že TI by rádo, aby WP7 běhaly i na jejich OMAP, zatím v tomhle směru nebylo nic oznámeno. Je možné, že to aliance MS a Nokia urychlí, nebo taky ne, to už je vysoká politika.

Sečteno, podtrženo: Strategie firmy Nokia mi v zásadě uniká. Pokud se chce spoléhat na operační systém WP7, u něhož si vydupala možnost rozsáhlých přizpůsobení (které ovšem na prvním prototypu nejsou patrné), proč cpe na trh MeeGo a zároveň ho pohřbívá? Co její investice do frameworku Qt, který přechodem na WP7 jde do kytek nejpozději s odepsáním Symbianu v roce 2016? Co mají znamenat změny v Navtequ, jaký „next generation social-location applications and commerce to differentiate Nokia“?

Je mi to smutno říct. Před Nokií vidím jen dlouhou agonii a uniká mi alespoň naděje na světlo na konci tunelu. Nevidím ho v tom, že bude firma konkurovat asijským velkoproducentům hardware s předinstalovaným WP7. A nevidím, co nabídne navíc, aby obhájila marži. A pro dobro firmy Nokia aoufám, že to ví Steven Elop, aby obhájil rozdíl mezi platy nás dvou.

Přesný postup, jak si nepředstavuju business s automapama: Navteq (nic podstatného ke čtení)

Koupil jsem na konci roku auto a kvůli jiné výbavě jsem tak dostal i vestavěnou navigaci, kterou bych jinak ani nechtěl. A už vím proč. Navigace v autě se jmenuje RT4 (tuším) a software pro ni vyrábí Navteq, firma koupená firmou Nokia v roce 2007 za necelých 6 miliard euro. Tak jsem si řekl, že se mrknu, za co Nokča dala sumičku, s jakou bych letošní rok uměl i já svůj rozpočet zalátat.

Že celá ta věc není vizuálně zrovna kumšt, se dá pochopit, je to levnější model té navigace a zorientovat se podle toho vcelku dá a připomenete si pravěk samostatných autonavigací. Co se dá hůř pochopit, je business za tím. Všiml jsem si na mapě, že tam není nová spojka z dálnice na Mělník. A tím jsem si všiml, že ta mapa možná není nová. Zarazilo mě to, ta spojka stojí tak dva roky. Nu a když jsem si všiml, že mapa nemá ani nový pražský okruh (to mě tak nepřekvapilo), řekl jsem si, že je čas koupit aktualizaci map. Však je dělají dvakrát ročně.

Prvně jsem věc konzultovat s manuálem auta. Zařízení, které má vestavěný autotelefon a pevný disk, se updatuje vložením CD. S USB se nepočítá. Au, co naplat. Tak jsem šel na firemní eshop Navtequ a pochopil jsem, jak mohou dělat tak příšerně vypadající mapy. Oni dělají všechno příšerně vypadající. Budiž, pravil jsem sobě, to je subjektivní názor, ty by jsi se jim taky nelíbil. Vložil jsem si nové mapy do košíku a šel ke kase. Tam jsem si všimnul, že jsem omylem přihodil s mapama i celou navigaci, tak jsem se ji pokusil z košíku odstranit. Ukázalo se, že jsem se vážně přehlédl a že samotné mapy aktualizované dvakrát ročně stojí 279 euro. Bez navigace. Zato na jedenácti CDčkách (hovořím o celé Evropě). Wow, to je teda odvaha. Takže za cenu sedmi tisícovek dostanu mapové podklady, které si mohu takto kupovat dvakrát ročně? Nebo by mi ty pololetní updaty daly zdarma? To bych pochyboval.

Abych se vyvedl z omylu, šel jsem se podívat do českého eshopu s externími GPS navigacemi. Ano, našel bych hromadu GPS navigací do sedmi tisícovek, kde bych dostal online celoživotní aktualizace map včetně hardware a ještě ty navigace vypadají o desetiletku lépe. Nestíhám zírat.
Zeptal jsem se kamaráda, co má stejnou navigaci, jak to řeší. Podal mi nějaká CD, prý z nich. A zásadně z torrentu. Updatoval jsem navigaci, abych jí dal šanci. Třeba je to zázrak, kterým jsem zatím pohrdl a který neměl aktuální data. A vyzkoušel ji. Ech. Mapy naprosté většiny měst jsou jen průjezdní, jestli si myslíte, že to najde střední ulici v Liberci nebo Pardubicích, tak jste na omylu. Za sedmičku? To si ze mě dělají co?

Co dodat. Mizerné mapové podklady Česka s jen průjezdními mapami a předraženou aktualizací. Přesně to, co člověk od navigace nepotřebuje. Spolupráce s autem veskrze žádná, jestli jste si mysleli, že vám to ukáže benzinky podle vašeho dojezdu nebo něco takového v závislosti na datech auta, tak nic, nic, lautr nic. Šunt.

Vytáhl jsem Navigona, kterého jsem před dvěmi lety vydražil na Aukru za litr. Lifetime aktualizace map, významně lépe ovladatelný software, kompletní mapy včetně ulic u větších měst.
Co s tím? Nic. Autonavigaci jsem primárně nechtěl, předpokládal jsem další použití Navigona, tahle je tam vlastně jako bonus. Nakonec ji používám jen pro dojezd do města a ve městě, když potřebuji, používám jiný Navteq – mapové podklady v Nokia N8 Ovi Maps, kde je sice taky Navteq, ale jednak zdarma, jednak včetně uličních podkladů. Nic by se tím nezkazilo, kdyby mi nešlo z hlavy, kde jsem co přehlédl. To si vážně někdo myslel, že budou lidi spokojeně platit dvakrát ročně mapy za sedmičku? A to to opravdu ty lidi dělají a jen já jsem divný, když se na to vykašlu?