Varianty LTE LPWA jako konkurent Sigfoxu v IoT v podobě nízkoodběrových bezdrátových sítí

V Česku se prosazuje hlavně Sigfox coby síť pro přenosy stavových informací Internetu věcí, protože tu má charismatické a tlačící lidi s T-Mobile v zády, ale ve světě není situace zdaleka tak jednoznačná. Sigfox patří mezi jednu z vůdčích firem, jenže ostatní brousí jako ohaři. I u nás mají České Radiokomunikace síť LoRa a jistá váhavost O2 má své důvody. Tím prvním je skutečnost, že firma má zrovna fofr obhájit před majitelem obchodní výsledky a nemůže se pouštět do větších samostatných akcí, vytěžuje ji akvizice pro O2TV a nové lukrativní naleziště s názvem Smart Cities. Ale docela takhle to není, protože O2 vidí budoucnost v LTE “Nule” – tedy v zařízeních Category 0 v Release 12 a dalších návazných technologiích. Abychom se zorientovali, podívejme se, kam kráčí LTE v oblasti LPWA, Low Power Wide Area, jak se tyhle technologie souhrnně nazývají. 

Pokračujte ve čtení článku…

Stav projektu knihy Mobilní sítě UMTS, LTE a 5G

Předsevzal jsem si, že dodělám knihu věnovanou mobilním sítím. Srozumitelnou, pro normální lidi, které by zajímalo, jak dnešní mobilní sítě fungují. Nevím, jestli tací lidé jsou (kromě mě), ale to je teď fuk. No a protože každý takovýhle rozsáhlejší “projekt” potřebuje nějaký bič a tenhle nemá žádný typu “deadline, po kterém bude vydavatel nasrán, když nedodám”, řekl jsem si, že nejlepší bude veřejná kontrola. Následuje předpokládaný stručný obsah knihy a stav rozpracovanosti. 

Pokračujte ve čtení článku…

Kniha o mobilních sítích a 4G je v přípravě

Váha klesla pod 87 kilogramů a s tím souvisí socialistický závazek: vrátit se k přerušenému psaní. Taková malá sebemotivace. Oprášil jsem druhý díl Flotily, který jsem před rokem uložil k ledu, trochu poopravil, ale především vytáhl knihu o mobilních sítích. Ta má pohnutou historii. Začal jsem ji psát (včera jsem se díval) v roce 2004. Pak jsem zlanařil Kamojedova, což bylo poučné, neboť jsme se párkrát zhádali jak koně. Jak jsem teď kompletoval ty texty, procházel jsem ty vzkazy jako “opovrhuješ technologií, která bude esenciální”, na což mi zpět přišlo “je zřejmé, že směr je přesně v protisměru tady”. Moc hezké výměny. Obě námi obhajované esenciální technologie byly v Release 8 potichu vypuštěny a nikdy se nepoužívaly. Jak příznačné pro spory mezi techniky.

Příznačné také je, že tehdy jsem knihu dodělal do tří čtvrtin a dost možná bych z ní dneska už neměl takovou radost. Za prvé UMTS v roce 2004 bylo o dost jiné, než v jaké podobě se skutečné 3G/UMTS sítě prosadily a jak je známe dnes. Za druhé (a to především) byla kniha zoufale technická. Jedna kapitola za druhou docela nudně a technicistně popisuje, z čeho se skládají bursty či dost nesrozumitelně (=technicky) popisuje modulaci. Jasně, formálně je to správně, ale k učtení to je jen pro velkého technofandu. Vlastně jsem ji nedopsal proto, že jsem se chystal na kapitolu o protokolech používaných v rámci UMTS sítí a to bylo nesmírně nudné i na mne, takže jsem se k tomu odhodlával tak dlouho, až to úplně zapadlo.

Ze tří set tisíc znaků jsem vyškrtal skoro polovinu. Za prvé kvůli té přehnané techničnosti, pak také proto, že velká část UMTS z Release 4 a dřívější už se vlastně nepoužívá. Může to tam být “pro úplnost” – jenže je to na škodu čitelnosti, tak to šlo pryč. Pokud by vás zajímalo, jak vypadalo původní Jádro sítě, snadno to dohledáte, ale podstatně hůř dohledáte, jak se liší síť 3G od 4G v architektuře, jaké jsou přínosy jednotlivých technických změn atd. Což vás dneska bude zajímat více.

Ale proč jsem si na to vzpomněl. Píšu o telekomunikacích, je to k nevíře, už přes dvacet let. Na tom je dobrý to, že jsem pamětník. Blbý na tom je to, že jsem pamětník (takže jako že starej). No a jak tak aktualizuju jednu část o technologii, googluju všechno možný, všude je to nějak divně. Tak koukám na anglickou wikipedii, že to tam mají takhle divně popsaný a všichni to přebírají. Za prvé je to zjevně blbě. Součásti té technologie jsou zjevně nekompletní, na závěr už nejsou ani popsaný, jen vyjmenovaný a končí to třema tečkama. Dívám se na autora, který to takhle nechal. Ukazuje se, že jsem to byl já asi před šestnácti lety. Prostě jsem vyeditoval heslo, ale už jsem ho nedokončil a nechal to nedopracované. Za šestnáct let, kdy se text obalil omáčkou nejrůznějších přispěvovatelů nikoho nenapadlo, že ta základní kostra není hotová. A všechny články, až po docela odborný texty, tu informaci prostě přebírají tak, jak byla. Teď si ještě vzpomenout na heslo k téhle identitě na Wiki, když je na ní nefunkční email. Dost mě ale děsí, jak snadno se u frekventovaného hesla zavleče chyba, která se pak replikuje do dalších prací a šíří se. Neděsilo by mě to u češtiny (kolik diplomek převzalo moje staré texty o GSM, aniž by si všimlo, že technologie GSM se od roku 1997 posunula), ale u angličtiny mě z toho mrazí.

Zatím je předčasné se radovat. Skládám střípky. Snažím se vytvořit něco čtivého pro normální lidi, proložené historickými traktáty o pozadí technologií (proč třeba má BTS GSM dosah 35 km? Protože zbyly 4 bity adresního prostoru) a racionalitě či racionalizaci volby jednotlivých rozhodnutí. Podle té knihy svou LTE síť nepostavíte, ale budete alespoň trochu chápat, jak funguje pro případ, že stejně jako já zastáváte názor, že bez znalosti se nedá tvořit.

PS: Kdy vyjde, netuším. Dokud to nedodělám, nebudu ani shánět vydavatele, sliboval bych vzdušné zámky. Původně jsem přemýšlel, že z toho bude jen taková Wiki na internetu, ale fakt je, že tohle přímo láká k přečtení si v klidu, na papíře. Jenže to jsou předčasné úvahy. Práce jsou na textu stále mraky a možná to zase o deset let odložím…

Evropské telekomunikační firmy oznámily: 5G v Evropě nebude (trocha pozadí do trochy vydírání)

Minulý týden přinesl jednu průlomovou událost ve světě mobilních sítí páté generace. Skupina evropských telekomunikačních firem vydala společný Manifest 5G. V něm reaguje na výzvu vybudovat v Evropě 5G sítě do roku 2020. To nebude možné, pokud Evropa neustoupí z požadavku na síťovou neutralitu, vyhrožují telekomunikační firmy. A kladou si celou řadu dalších více či méně rozumných podmínek. Pokračuje tak odložené přetahování o síťovou neutralitu, které vloni na podzim timeoutovalo přijetím požadavku na síťovou neutralitu do evropského telekomunikačního rámce v Evropském parlamentu.

Téma je poněkud složité a nepřehledné, pokusím se jej rozmotat, obávám se však, že to bude na úkor délky textu.

Pokračujte ve čtení článku…

Mobilní operátoři prožrali peníze na rychlý mobilní internet

V Hospodářkách vyšel článek Mobilní operátoři potřebují vybrat peníze na rychlý internet, příplatek má být 50 korun, debatu stran vyznění článku jsme rozproudili na Twitteru, ala tam se zle vysvětlují obsáhlejší souvislosti. Takže to blognu. 

TL;DR verze: naši mobilní operátoři peníze na upgrade sítí na LTE v minulosti projedli (vyplatili na obrovských dividendách). Neinvestovali žádný rozvoj, proto mají dnes sítě podinvestované a přechod na LTE je bude bolet. Na LTE ale migrovat musí, protože svět GSM a 3G končí. Takže chtějí, abychom to znovu zaplatili a smířili se s mizernými službami. Což průzkum accencuristů nějak okecává. Proč mizerné služby? Protože operátoři se dohodli, že budou stavět síť společně. Místo čtyř konkurenčních sítí tedy budou spíše dvě, možná ale i jedna – na odlišení kvalitou služby zapomeňte. Další deset mizerných let před námi.

Pokračujte ve čtení článku…

Cesta k sítím 5G (aneb skoro vše, co nepotřebujete vědět)

Už i v Praze máme tu a tam LTE síť a těch několik set metrů čtverečních pokrytí přináší lákavou myšlenku, co bude pak. Nemyslím pak, až vyjdete za pár minut z pokrytí nebo za dalších pár minut, kdy vám přijde SMS, že jste vyčerpali FUP. Ale PAK – co přijde po 4G a sítích LTE. No ano, správně. Další vývoj. Prozatím bez velké invence označovaný jako 5G.

Proč by nás to mělo zajímat? Především proto, že o mobilních sítích páté generace se začíná mluvit v době, kdy už je zřejmé, o co v mobilních sítích vůbec jde: o data. O hodně dat. A naopak je zřejmé, o co nejde: o jednotný standard. Ještě v třetí generaci jsme vnímali ostrý souboj evropského WCDMA a amerického CDMA2000, který nakonec kontumačně vyhrálo WCDMA. Tehdy to trochu mohlo překvapit, jenže „poražený“ Qualcomm se vzdal svého jména ve standardu, business a vliv mu zůstal. Malý ústupek za velký zisk. K obecnému ulehčení se tedy čtvrtá generace vytvořila již jako „jednotný standard“, aby se ukázalo, že má tolik variant a tolik různých frekvencí, že stejně záleží na výrobci zařízení, co do nich dokáží nacpat.

Pokračujte ve čtení článku…

3GPP Release 8: System Architecture Evolution (SAE) a Evolved Packet Core (EPC) v rámci LTE sítí

Počátky LTE můžeme oprávněně spatřovat v Release 8, která byla vydána z kraje roku 2008 a v mnoha ohledech navazovala na Release 7, zejména rozšířením modulačního schématu 64QAM do použití s MIMO anténami a pak dual-carrier HSPA, DC HSPA, kdy lze pro přenos dat přes HSPA využít dva přenašeče a tedy fakticky zdvojnásobit poskytovanou rychlost (nikoliv kapacitu). Až potud je Release 8 jen logickým vývojem Release 7.

Pokračujte ve čtení článku…

LTE Direct neboli přímé propojení mobilních terminálů v LTE

O tom, že by mobilní terminály mohly fungovat bez závislosti na síťové infrastruktuře operátora, se uvažuje poměrně dlouho. Technicky vzato by to nebyl žádný problém, otázka je, jak celou věc pojmout obchodně. Podobné projekty existovaly již před dvaceti lety v rámci Ericssonu (psal jsem o nich zde), jenže k začlenění takových nápadů do standardu 3G nikdy nedošlo. Nebyl důvod, obcházeli by se operátoři, výrobci infrastruktury a to nebylo záhodno. .

Nyní s iniciativou mobilního peer to peer přišel Qualcomm a kromě technického nápadu má i nápad obchodní. Technologie původně nazvaná FlashLinQ vznikla ještě ve Flarionu, společnosti, kterou Qualcomm v lednu 2006 koupil a FlashLinQ byla jednou z technologií firmy, o které se Qualcomm živě zajímal (kromě něj to bylo hlavně řešení femtocell a Flash-OFDM). Qualcomm vloni posunul návrh jako Studijní příspěvek do 3GPP a pokud by bylo uváženo, že jde o zajímavou záležitost, mohla by se tato specifikace stát součástí standardu LTE v některé z následujících Release, pracovně pod názvem LTE Direct. A to už by věc činilo zajímavou, ačkoliv si přiznejme, že velká část technologií, které se do standardu dostanou, se nikdy nepřeklopí do praxe.

Pokračujte ve čtení článku…

Modulační technologie pro uplink sítí 4G: LTE a WiMax

V další části povídání o vývoji situace v mobilních datech jsem se chtěl podívat na rozvoj WiMaxu a LTE, jenže jsem si s hrůzou povšiml, že o LTE jako technologii je na Marigoldovi jen málo. Takže musíme splatit dluh. Ještě před tím, než si nové 4G technologie (LTE, WiMax a UWB) porovnáme – to asi někdy příště – tak se mrkneme na rozdíly mezi způsobem modulace signálu.
Pokračujte ve čtení článku…

Jak jsme na tom s mobilními daty (díl první z nevímkolika)

Blbý název článku, já vím, ale co se dá dělat. My v Česku na tom nejsme prakticky nijak a to ani se 3/3,5G. Myslel jsem to všeobjímajícně, jaká jest situace v rozvinutých zemích. Nás se zpráva týká minimálně. Původně jsem chtěl psát o vývoji v LTE a WiMaxu, jenže jsem se trochu více rozmáchl a následně se ukázalo, že bude jednodušší přepsat nadpis, než článek, takže LTE a WiMax někdy příště.

Pokračujte ve čtení článku…