Velká analogová data a důležitost jejich otevřené analyzovatelnosti

Byl to původně marketingový buzzword americké firmy National Instruments, která se tím snažila prodat více svého počítání: Big Analog Data, Velká analogová data. NI dokládala, že firmy mají hromady dat z analogových senzorů a těm datům je třeba porozumět. Dojímavý příběh automobilu Landrover, z něhož v reálném čase padají data z pětiset senzorů a NI dodalo udělátor, díky němuž automobil jezdí. Laurin s Klementem by si mohli hlavu ukroutit údivem, že jim auto jezdilo i bez toho.

Pokračujte ve čtení článku…

Varianty LTE LPWA jako konkurent Sigfoxu v IoT v podobě nízkoodběrových bezdrátových sítí

V Česku se prosazuje hlavně Sigfox coby síť pro přenosy stavových informací Internetu věcí, protože tu má charismatické a tlačící lidi s T-Mobile v zády, ale ve světě není situace zdaleka tak jednoznačná. Sigfox patří mezi jednu z vůdčích firem, jenže ostatní brousí jako ohaři. I u nás mají České Radiokomunikace síť LoRa a jistá váhavost O2 má své důvody. Tím prvním je skutečnost, že firma má zrovna fofr obhájit před majitelem obchodní výsledky a nemůže se pouštět do větších samostatných akcí, vytěžuje ji akvizice pro O2TV a nové lukrativní naleziště s názvem Smart Cities. Ale docela takhle to není, protože O2 vidí budoucnost v LTE “Nule” – tedy v zařízeních Category 0 v Release 12 a dalších návazných technologiích. Abychom se zorientovali, podívejme se, kam kráčí LTE v oblasti LPWA, Low Power Wide Area, jak se tyhle technologie souhrnně nazývají. 

Pokračujte ve čtení článku…

Kdo je kdo v českém (a slovenském) Internetu věcí – IoT

Kdo je kdo v českém (a slovenském) Internetu věcí? To je dobrá otázka, na kterou se pokusím záhy odpovědět. Nejdříve malé vymezení. Internet věcí může obnášet celou plejádu firem, počínaje těmi, které lisují plasty pro krabičky, přes tiskaře manuálů až po dodavatele kompletních řešení. Já za firmu pro tento seznam beru takovou, která vytváří propojení mezi “věcmi”. Tiskaře nebo výrobce plastů za firmu v IoT činnou nepovažuji, byť chápu, že něco dodávají. Z toho důvodu mírně bokem dávám firmy poskytující infrastrukturu, protože ti nevytvářejí chytrost samu. 

Pokračujte ve čtení článku…

Když se konferenčně dojí Internet věcí

Že je IoT po několika letech (kdy jsem vám připomínal, ať se mu věnujete) v kurzu, se pozná tak, že se o něm pořádají konference a vystupují tam lidi, který v branži nikdo nezná. Dobrým příkladem je české IoT Forum, které pořádá IDC větřící sukces. A řešící jej tak, jak to IDC dělá vždycky: sepětím s velkým průmyslem schopným věc cvaknout bez ohledu na to, jaký skutečný přínos bude mít.

Pokračujte ve čtení článku…

Bezpečnost ve světě Internetu věcí

Už jsem kdysi předesílal, že „Internet věcí“ bude podle mého soudu významným intenzifikačním faktorem pro udržení životní úrovně při snížení spotřeby limitovaných zdrojů (tedy snížení spotřeby zdrojů na hlavu). Bude podobnou revolucí ve spotřebě, jako vynález výroby z plastů nebo v Číně. Což má jeden háček. Bezpečnostní.

Internet věcí totiž obnáší počítače připojené do internetu, tedy podléhající všem zákonitostem tohoto prostředí. Včetně nejrůznějších typů útoků. A je dobré na to myslet již předem.

Pokračujte ve čtení článku…

Chcete změnit svět? Věnujte pozornost Internetu věcí a Velkým datům

Napsal jsem to na Twitter jako hlášku, kterou bez souvislostí a delšího povídání není možné tak snadno pochopit těm, kdo technologie dlouhodobě nesledují: „Konglomerát Internetu věcí a Velkých dat otevírá obrovské příležitosti ke vstupu do odvětví v celé řadě segmentů a bez nadsázky jej můžeme považovat za podobně důležitou změnu a trend, jakým byl nástup internetu v devadesátých letech. Pokud je vám líto, že jste tehdy u toho nebyli, teď máte možnost.“

Jde o citát z mého článku na Insideru, to je ovšem placený deník, takže k online verzi se nedostanete, pokud si ho nepředplácíte. Navíc článek je určen lidem méně technickým, než může být marigoldí čtenář.

Jsem toho názoru, že senzory propojené do internetu (to je ten Internet věcí) spolu s otevřeným formátem dat a postupující kvalitou data miningu i velmi špatně strukturovaných dat (to jsou ta Velká data) budou jedním z určujících faktorů dalšího rozvoje internetu. To se hezky říká, ale proč by to tak mělo být?

Na internet se přesouvá obrovské množství komunikace strojů, což moderně označujeme jako M2M komunikaci. Zatím jde nejvíce o uzavřené výměny dat, kdy si mezi sebou povídají bankovní systémy, zabezpečovačky a alarmy, ale stále častěji i nejrůznější senzory. Třeba ty ve vaší kapse. Koupil jsem si FitBit, v nové verzi už je přes můj iPhone připojen do sítě a synchronizuje, jakou námahu právě podstupuji a kolik kalorií pálím. Tohle, že je ta velká věc? To samozřejmě ne. Velká věc se to stává až ve chvíli, kdy toho je už opravdu hodně. A kdy mícháním dat v kotlíku vznikají dříve netušené věci. Můj oblíbený příklad: kdo by kdy tušil, že rychlost pohybu mobilních telefonů v mobilní síti nahradí složité kamerové telematické systémy a budou schopny nejenom v reálném čase vyhodnocovat, ale i predikovat dopravní situaci.

Tím, jak si stroje z nejrůznějších důvodů umí povídat po internetu, začínají vytvářet samostatnou a svébytnou internetovou subvrstvu. Komunikaci, do které člověk nevstupuje, protože by jí nerozuměl, asi tak něco, jako čínský internet. Tušíme, že je, víme, že je velký, ale čerta starého nám po něm. Na druhou stranu tušíme, že vyrábět a dodávat něco pro čínské uživatele, to musí být lukrativní business, když se do něj umíte namočit.

A tohle někde číhá kolem Internetu věcí a Velkých dat. Obrovský ekosystém, ve kterém je potřeba všechno, od hardware, přes software, objevené nové postupy i zavlečení postupů starých. Suma sumárum, chytré hlavy, které s něčím přijdou a jdou za tím, aby umožnily komunikovat automobilům. Proč by safra měl někdo umožňovat komunikovat automobilům? Protože zakrátko začne být povinné, aby v sobě měly radar a mezivozidlovou komunikaci. Protože jedno auto na dálnici sdělí druhému, že začalo ostře brzdil a to druhé začne brzdit ještě dříve, než si jeho řidič uvědomí, že by měl. Jenže většina z toho existuje jen v konceptech, myšlenkách nedotažených k skutečně hodnotnému produktu.

Vidím to v energetice. Koncepce Smart Grid je nepochopena, pokud je pochopena, je nedoceněna, pokud je doceněna, přistupuje se k ní s elegancí řezníka Špejlíka.

V podstatě všechno z toho, co známe z klasického internetu, kromě pár podkladových technologií, můžete v Internetu věcí zapomenout. Na stroje nemůžete působit PPC reklamou, je ale pravděpodobné, že jednou vznikne nějaká forma reklamního cílení na stroje. Jaká, to si teď hned neumím představit, ale jen o pár měsíců později se objeví firewally, které ji budou filtrovat a spolu s nimi příručka Marka Prokopa o MSEO či školení Dana Dočekala o strojních sociálních sítích.

Samozřejmě se tomu teď můžete smát. Proč by. Proč by si spolu měly povídat elektroměry, automobily, zahradní hadice s vaším čerpadlem a hodinkami. Neexistuje dnes žádný přímočarý koncept, který by takové věci ospravedlnil a nedal by se dnes řešit jinak. Jenže, když přicházel internet, ani ten neměl přímočarý neredundantní koncept. Proč používat internet, když totéž umí pošta a noviny. Internet byl jen rychlejší, ale složitější.

Je to stejný případ. Je dobré, aby spolu i věci komunikovaly. Aby součástka ve vašem autě přiznala, že je rozbitá – a to už dnes považují automechanici za normální. U pár autosoučástek nezůstane.

Teď jde o to, zkusit koncepty protřepat a vysypat z nich nějaký nepřímočarý. Marně přemýšlím o příkladu jiném, než na jakém pracujeme. Ten náš si ještě nechám pro sebe. Ale jestli máte odvahu a fantazii dělat něco jiného, než třístou kopii Slevomatu, tak je ta pravá chvíle přemýšlet o Internetu věcí a analýzách obrovského množství dat, které bude Internet věcí produkovat a které bude třeba lidem zpřístupnit. Proč? Protože koncept Velkých dat (Big Data) bude rozhraním mezi internetem lidí a mezi internetem strojů.

Popusťte uzdu své fantazii. Prokažte odvahu. Překvapte mne.

Držím vám palce.