Rozprava o vlivu nákladů na před a po-prodejní podporu na konkurenceschopnost

Mám kamaráda, který se drží zásady, že když si v jeho firmě objednáváte služby do pětikila měsíčne, nemáte nárok na papírovou fakturu, přijde vám jen elektronická. Vždy mi to připomene, že mezi cenou a servisem kolem prodeje, je velmi přímá úměra, kterou nebývá vždy jednoduché rozklíčovat a nastavit ku prospěchu všech. Dnešní ranní povídání z vlaku do Valmezu tedy bude o cenách a cenotvorbě ve vztahu k nákladům na před- a po-prodejní podporu. 

Dobrým příkladem je pro mne samotný prodej produktu a skvěle to vidím teď v energomonitoru (dlouho před tím jsem se do prodeje koncákům vlastně nemotal). Soukromník vleze k nám na web, chvíli dumá (někteří klidně půl roku, evidujeme to) a pak si koupí. Jen z nějakých cest v Google Analytics lze usoudit, co všechno mu k nákupu pomohlo. Firma spíše zavolá, chce si o tom povykládat a něco „navrhnout“, často nejlépe na osobní schůzce. A tady začíná ten obchodní problém. Takový telefonát, to je něco jako deset minut. K tomu si dosaďte čísla – váš člověk na telefonní lince, aby se to nějak rentovalo, stojí něco jako 500 Kč na hodinu, takže desetiminutový telefonát je skoro za stovku. Když prodáte po jednom z deseti telefonátů, byl náklad na akvizici klienta jen z telefonního hovoru tisícikoruna. Proto je tak důležité tlačit telefonní hovory do prodejního rozhodnutí.

Pokračujte ve čtení článku…

Když vyslyšíte cílovou skupinu, která jí není, je to průšvih

Má-li zaznít kritika, tak je nejlepší ukázat ji na vlastních pochybeních. Když jsem psal o „lean startupu“, snažil jsem se vysvětlit, že jejich metodika stálého testování vlastně není metodikou, jen temným příkázáním. Což je nepříjemné ve chvíli, kdy nevíte, jak se testování a průzkumy dělají, přičemž Riesův “lean” se na ně opravdu hodně odvolává. Snadno se pak necháte svést na zcestí, protože neodhadnete, co a kdo je vaše cílová skupina či jaký je její rozměr nebo dynamika. A už vůbec nebudete schopni odvodit z reakcí, jaké bude skutečné přijetí novinky, se kterou trh nemá zkušenosti.

Takže k našemu příkladu…

Pokračujte ve čtení článku…

Bezpečnost ve světě Internetu věcí

Už jsem kdysi předesílal, že „Internet věcí“ bude podle mého soudu významným intenzifikačním faktorem pro udržení životní úrovně při snížení spotřeby limitovaných zdrojů (tedy snížení spotřeby zdrojů na hlavu). Bude podobnou revolucí ve spotřebě, jako vynález výroby z plastů nebo v Číně. Což má jeden háček. Bezpečnostní.

Internet věcí totiž obnáší počítače připojené do internetu, tedy podléhající všem zákonitostem tohoto prostředí. Včetně nejrůznějších typů útoků. A je dobré na to myslet již předem.

Pokračujte ve čtení článku…

Jak rozumět akvizice firmy Nest Googlem

Jestli nemáte rádi hračičky nebo se nepohybujete v energetice a Internetu věcí či startupech, asi jste o společnosti Nest nikdy neslyšeli. Proto pro vás možná je současná zpráva, že ji internetový gigant Google kupuje za více jak tři miliardy dolarů, poněkud šokantní a mohly by se ozývat výkřiky „bublina“, „debilové“ a další rychlé tuzemské soudy. A protože je to business, kde se pohybuju dvakrát (tedy internet a energetika), dovolím si sesumarizovat pár fakt bez nároku na úplnost. Řada věcí je tajných, pár věcí jsou spíše domněnky, neb zveřejněno je málo a Nest sám o svých podkladových technologiích a záměrech nemluví.

Termostat Nest

Nest si založil Anthony Fadel, člověk, který do té doby pracoval v Apple a stál za zrodem iPodu i iPhone. Firmu založil s kolegou v roce 2010 a v roce 2012 měla 120 zaměstnanců, poslední rok, ke kterému je tento údaj znám. Nest vyvíjí a vyrábí termostaty pro automatické řízení teploty v domech, přičemž podstatné z celkového pohledu není ani tak to, že ty termostaty vypadají fakt pěkně, jako to slovíčko „automatické“. Podle přítomnosti obyvatel v domě totiž teplotu regulují zcela automaticky, podle zvyklostí uživatelů. Což je za prvé příjemné, za druhé velmi úsporné. Odhaduje se, že Nest ušetři uživatelům v průměru přes 20% nákladů za topení.

Proč se Google vrhá do takového kroku stranou, jako je termostat? Kromě toho, že před lety provozoval PowerMeter, službu na analýzu spotřeby energií a před nedávnem prohlásil, že by se rád termostatům věnoval, nejsou žádné indikace o napojení tohoto na jeho hlavní business.

Ne tak docela. Nest je „chytrý“ termostat, což dnes znamená, že je připojený na internet. Celou řadu naměřených dat posílá na net a serverový cloud Nestu se z dat snaží něco dovodit a termostatu na dálku říkat, co má dělat. Termostat pak reguluje topení a hlavně klimatizaci. To je první podstatná věc. A že se z těch dat dá dovodit mnohé, to mi věřte: kolik členů má vaše rodina, jak dlouho se dívá na televizi, při troše snahy a úprav i na jaké programy. Zda vaříte doma či jíte v restauraci nebo z rozvážky. Kdy se hádáte a kdy milujete… Co a zda s tím bude Google dělat, to zatím nevíme. Třeba nic.

Druhá podstatná věc je business Nestu. Ten nestojí na prodeji krabiček v ceně pár set dolarů, ale v energetice a v její regulaci. Nest si může sáhnout nejenom na provozi z úspor, ale hlavně na poplatky za regulaci a vyvažování sítě a na síťovou arbitráž. A může přetahávat lidi mezi dodavateli i časovými pásmy spotřeby, vše pro uživatele pod vidinou úspor.

Jak tohle vyhodnotit pro firmu, jejímž výrobním prostředkem je lidská práce a elektřina napájející serverové farmy? Opět zásadně: pomůže to útočit nejenom na příjmy v gigantickém energetickém odvětví, ale na nemalou část vlastních nákladů a ty navíc dostat pod kontrolu. Připomeňme, že důvodem, proč Amazon nakonec nepostaví datové centrum v Česku, je neprůhledná energetická politika bez podstatné vazby na tržní ceny elektřiny (o největší části ceny elektřiny rozhoduje jedna firma).

Co naopak získá Nest? Kromě peněz, kterých v energetice není v USA málo (kéž by tomu bylo stejně u nás) a o kterých Fadel tvrdí, že by jich jinde dostal více, jsou to hlavně technologické a vlivové synergie. Sám Fadel v rozhovoru připouští, že se potýkají s technologickou stránkou backendu. Věřím mu to, nás v energomonitoru to zdrželo o rok a půl, protože na rozdíl od Nestu jsme včas nenabrali peníze na zdvojnásobení týmu. Nest potřebuje pohodové cloudové zázemí a zkušenosti v oboru, kde je na světě jen pár firem, kde je lidi mají (zkuste si u nás sehnat někoho s praxí v autosetupu AWS). A tohle je rychlost, která oproti americké konkurenci rozhoduje.

Dost jiná je situace v Evropě. I tady je energetika významně legislativně upravována, i tady záleží na regionálních kontaktech a názoru vlády EU, jednotlivé regiony ale různě brzdí patičkami, třeba u nás hodně. Navíc v EU je regulace topení obvyklá věc a topení tu tolik není věc elektřiny, zatímco klimatizace frčí hlavně na chudším jihu, kde se ji rychle naučili programovat. Pro Nest tu není tolik prostoru – a to je nakonec i důvod, proč jsme se v energomonitoru zaměřili na obsluhu primárně elektřiny a plynu jako takového a ne na samotné topení, to teprve přidáme. Nest by na svém termostatu musel ještě dost zamakat, aby mohl vlétnout do Evropy. Jenže to on asi zamaká. Takže pro všechny firmy z EU branže jako jsme my, je to parádní impuls: makejte, nebo to hned vzdejte. Když zamakáte, máte šanci na dobrý prodej či slušný koláč na trhu. Investoři z internetu už na synergie s energiemi ostří a třímiliardový exit by ledaskdo rád opakoval.

Skvělá zpráva je to i pro obor Internet of things, dosud pokládaný jen za gadgets obor. Teď si řada lidí všimne, že tyhle gadgets mohou razantně změnit obor – a že Nest si ukusuje z pořádně lukrativního trhu. Pozornost přinese další peníze, myšlenky, postupy.

Takže promiňte, jdu makat. Tohle je šance pro rychlé, chytré a odvážné a nechceme ji propást …

 

Podzimní energomonitorovánky (mimo jiné se hledá znalec Javascriptu a Grafik/UX designer)

Když jsme se ponořili do podnikání v energomonitoru, říkal jsem si, že tento blog použiju jako záznamníček všech událostí a činů našeho díla pro ponaučení generací příštích (jak říká můj velký vzor R.J. Rimmer). Jenže postupem času se ukázalo, že z tohoto pohledu je energomonitor nevděčný zdroj. Hlavně proto, že nápadně připomíná práci a ne cool startup. Ne snad, že by se nic nedělo. Jenže jen málo toho, co se děje, jsou načinčané pařby, výjezdy na topclass konference a rozhovory s předními hvězdami sociálních sítí. Většinou je to fakt něco, co nápadně připomíná práci a trošku se bojím, jestli to tak nemá být. Většina našich setkání je s lidmi, kteří nejsou hvězdami sociálních sítí, pouze sedí na penězích, řídí či rozhodují v odvětí, které je naším životním prostorem. Zpravidla je dobré, že si nemyslí, že by internetu rozuměli více, než já, zpravidla je podstatné, že mají na účtě či ve fabrice víc milionů, než já followerů. To dost mění průběh setkání a taky moji schopnost o něm referovat a udělat z toho kewl storku. A způsobuje to, že místo kewl storky je to spíš to prostinké, business, kdy my musíme něco nabídnout a přesvědčit, že to máme, umíme, rozumíme. Tady se zatraceně hodí to, co jsme se naučili za poslední dvě desetiletky. 

Pokračujte ve čtení článku…

Proč domácí centrála kombinovaná s tabletem dává smysl

Nedávno jsem tu psal, že chystáme v energomonitoru zařízení nazvané Quel. Půjde o tablet kombinovaný s domácí centrálou (opět z výroby Current Costu) a pár lidí se podivovalo, proč, když jeho funkci zastanou chytré telefony a skutečné tablety. Tak si říkám, že bych tok našich úvah mohl upřesnit a ozřejmit, proč považujeme takové řešení za vhodné.

Pokud potřebujete doma něco řídit, nevystačíte s appkou v mobilu. Proto také domácí automatizace potřebuje nějakou „ústřednu“ či centrálu. Proč?

Za prvé potřebujete vyřešit situaci, kdy nefunguje internet. Ovládat kotel napřímo po lokální síti je hezké, jenže za chvíli jej budete chtít ovládat odkudkoliv přes internet. Na to potřebujete nějaké řešení, ke kterému se připojíte a bezpečně do něj naládujete své pokyny. Může to být buďto cizí server poskytující takovou službu řízení, nebo vaše domácí centrála. Když to bude cizí server, který nebude data odesílat do domácí centrály, ale přímo do kotle, musíte vyřešit, co se stane, když nepůjde internet, takže se na to v praxi vyprdnete a při výpadku internetového připojení domova nepůjde kotel prostě na dálku řídit, nebo doma bude schopno nějaké zařízení synchronizovat data mezi internetem a lokálními zařízeními. Jistě by si to mohl dělat kotel, ale většina jich si to dnes nedělá a vyhazovat kotel za pade se vám asi nechce.

Pak by se vám hodilo nějaké zařízení, kterým by mohl kotel ovládat kdokoliv, kdo potřebuje. Kupříkladu ne každý člen domácnosti má chytrý telefon schopný instalace patřičené appky. Můžete někde nechat povalovat levný tablet či výběhový mobil s nainstalovanými apkami a doufat, že ho někdo někam neodnese a hlavně v inkriminovanou dobu skutečně najde ovládací appku. Nebo můžete mít někde napevno zabudovaný ovládač s ovládacími prvky. (nebo se můžete spolehnout na vestavěné ovládání v technické místnosti, i to jde).

Do třetice potřebujete (alespoň hypoteticky), aby si jednotlivá zařízení nějak vyměňovaly informace. Aby kotel věděl, jaká je teplota venku, aby tu samou informaci měl k dispozici bojler, displej na zdi a ještě do toho aby byla zahrnutá předpověď získaná z internetu. To kupříkladu. Dnes to řešíte tak, že čidla kupujete duplicitně, jedno máte pro ekvitermu kotle, jiné pro displej meteostanice. Škoda přeškoda – hodila by se krabička, která by ty informace zamíchala dohromady.

Každý z problémů má nějaké řešení, jenže ve výsledku univerzálním řešením je domácí centrála. Zařízení, které kombinuje rozhraní mezi domácími spotřebiči a internetem včetně návaznosti na cloudové služby. Zařízení, ze kterého lze domácí spotřebiče ovládat a zjišťovat informace. Zařízení, které umožní pohodlnou interakci mezi spotřebiči různých výrobců. A to je ten náš Quel – jen jsme k centrále přidali displej, který cenu nezvýší podstatně, ale významně přidá na hodnotě ovládání i užitnosti takové domácí centrály. To, že řadu takových funkcí můžete ovládat i ze svého mobilu, není s ničím v rozporu.

Quel

Quel je pro nás v prvé řadě zařízení s dostatečným výpočetním výkonem, aby mohl dělat řadu věcí, které jsme dříve dělat nemohli. Aby uměl nejenom data zobrazovat, ale i aktivně zpracovávat.

Jsme samozřejmě na začátku a řada věcí bude stát na tom, zda se tohoto konceptu chytnou i partneři. Jenže zrovna centrála domácí automatizace je takové nutné zlo – nikdo ji moc nechce dělat, protože moc neví jak. Pár se jich u nás dělá, jsou ale docela drahé. Navíc ta „naše“ bude jen o něco dražší, než stávající energomonitor a bude pod polovinou ceny běžných centrál. Bude otevřená, kdo umí udělat Androidí appku, ten si může sflikovat všechno se vším. A výrobci domácích automatizačních udělátek budou mít o starost méně – stačí použít jejich appku pro Android, případě, pokud budou chtít využívat luxusu celého prostředí, si ji aktualizovat.

Jsem na to zvědav. Bude za tím ještě hodně práce, první zařízení určené pro obcházení partnerů a další vývoj teprve nakládají ve fabrice do letadla.

Energeticky horké léto a tablet pro dům

Už dlouho jsem nestihl napsat nic kolem energomonitoru. Máme polovinu horkého léta az sebou a vidíme, že další polovinu před sebou a práce stále jak na kostele. Minulý týden jsem do toho vklínil dovolenou, která už byla zatraceně potřeba. Měl jsem za sebou maraton po odběratelích, dodavatelích a investorech, s čímž trávím většinu času – tu druhou většinu pak tvorbou podkladů pro všechny skupiny (součet dvou většin = pracovní doba). Hledání investora je ostatně dobrá příležitost setřást na hromadu a taxonomicky pojmenovat a finančně oškatulkovat věci, co děláme. Někdy je to zajímavé. 

Jednání kolem investic nás zdržela od toho, čemu se chceme věnovat především, od vývoje a hlavně od prodeje – to mimochodem spatřuju jako největší nevýhodu systému „investic“, ale co už s tím naděláme. Mezi tím jsme pokročili v přípravě další hardware krabičky, kterou chceme nabízet jako prémiový produkt a krok k domácí automatizaci. Je to vlastně sedmipalcový dotykový tablet s přípravnou montáží na stěnu, který má možnost doplnit přes USB o všemožná průmyslová rozhraní a bezdrátové standardy (tedy ta, co už tam nejsou) a my k nim máme podporu ovladačů. Takže kromě toho, že bude schopen měřit spotřebu energií, bude schopen ji i ovládat. Bude moci nahradit váš programovatelný termostat, bude schopen komunikovat se zařízeními ve vaší domácnosti – tedy dělat všechno, co takovéhle nejpokročilejší domácí centrály dnes obvykle umí. Jenže za čtvrtinu jejich ceny. S možností budoucího růstu. S možností bastlení – celé to je pod Androidem, kdo rád Android, vyřádí se. Vypadá to tak jednoduše, však je to „jen průmyslový tablet na Androidu“, ale je za tím tolik práce, kterou se to odlišuje.

První vzorky budeme mít z fabriky na přelomu srpna a září, chystáme si je pro partnery, aby si s tím mohli začít hrát a přemýšlet nad tím, jak takovou otevřenou platformu pro domácnost využít pro sebe a pro svůj business. Už je kolem pár šikovných rukou a firem, kteří to pochopili jako možnost: bude to krabička, kterou lidé budou mít beztak doma a bude zbytečné ji dublovat s nějakou budoucí domácí automatizací. Když se to povede, bude to zajímavé oživení pro takový ten vstupní segment domácí automatizace u nás a mohlo by to nakopnout a inspirovat i luxusnější výšiny domácí automatizace.

Tímhle vším se bohužel zdrželo dopracování nové verze webové aplikace. Chceme, aby šlo o příjemnou změnu, už kvůli stávajícím klientům, ale dopracování se vleče. Hledáme další lidi schopné psát frontend v JavaScriptu (zejména lidé s občasnou možností dojet do Valašského Meziříčí) jsou stále vítání, přesnější podmínky zde. A děláme na tom a já se stydím za své původní odhady.

Taky jsme se rozhodli tu a tam zveřejňovat pár zkušeností s věcmi kolem energetiky a spotřeby energií, název Energomag není moc invenční, ale je to snad do budoucna dobrý koncetrovaný prostor na věci, kterým se jinak sluchu moc nedostane. Třeba o decentralizované energetice nebo spotřebě myčky nádobí. Hlavně pro řádění nad našimi grafy se nám to bude hodit 🙂

Hledáme do energomonitoru frontend JavaScriptistu, aby nám pomohl změnit energetiku

Možná už vás unavuje dělat stou kopii slevového serveru nebo narychlo splichtit další hypercool sociální síť, kde vaše javascriptová mačkátka způsobí úpadek Facebooku ze slávy či snad upravovat šablony WordPressu tak, aby web vypadal, že stál o sto tisíc víc.

Možná se vám zdá, že umíte dělat javascriptový frontend na maximum a už není kam růst.

Možná vás prudí, poslouchat jednovětná zadání a modlit se, aby byl klient nakonec spokojen. Třeba byste se chtěli naučit něco nového a až na doraz.

Možná byste chtěli vidět vyrůstat koncept, který bude opravdu mít šanci změnit obrovské odvětví. Chtěli byste svůj kód vídat u desetitisíců klientů v celé Evropě. Být součástí týmu lidí, u kterých si nejste jisti, jestli jsou víc blázni nebo vizionáři. Vytvářet něco opravdu nového. Mít svobodu a zároveň na dosah jak bič, tak kávu a pomocnou ruku.

Takového javascriptaře hledáme. Chceme člověka, který nám pomůže vytvářet frontend aplikace energomonitoru pro smartgrid. Hledáme člověka, který zatím neví, co je to smartgrid a smart metering, ale teď hned si půjde vygooglovat, co to je a pak se zamyslí nad tím, proč u všech čertů na něco takového potřebujeme javascript. Hledáme člověka, který bude umět spolehlivě pracovat a komunikovat z domova, ale bude ochoten 1-3x týdně dorazit do Valašského Meziříčí (své místo tu může mít i stále).

Měli byste vytvářet frontend webových aplikací, ale i pro embedded zařízení. Budete spolupracovat s lidmi, kteří destilují z obrovského množství složitých dat co nejjednodušší výstupy. S návrhářem i designerem a hlavně s programátory.

A budeme po vás chtít zhruba tyhle znalosti:

Must have:

* zkušenost s programováním Javascriptových aplikací (SPA — single page application)
* technologie HTML5
* kódování HTML/CSS
* verzovací system GIT

Nice to have

* znalost některého z Javascriptových MVC frameworků
* CoffeeScript
* vizualizační knihovnu D3.js
* šablonovací systém Djanga, prip. Jinja
* zkušenosti s psaním testů (Jasmine, Mocha, Selenium, apod.)
* uživatelská dovednost Linuxu/OS X (CLI nástroje)

Všechno ostatní domluvíme osobně – pište přímo Pavlu Štorkovi na pavels zavináč energomonitor.cz

PS: Vlastně nic z toho, co vidíte na našem webu, vám příliš nepomůže pochopit to, co byste měli dělat. To jen pro případ, že by vás napadlo to zkoumat z našeho webu 🙂

Jsme nebo nejsme startup?

Prý jestli je energomonitor startup. Nevím. Řadu znaků máme: přicházíme s něčím novým, začínáme z nuly a tak i rychle rosteme. Ambice. V jiném nejsme úplně typický tuzemský startup: přehoupnuti přes první desítku lidí, kteří na tom pracují. Záměrně nezřejmý záměr, kde budou peníze, ale jeho silné vědomí. Vlastní peníze, hodně a zase málo.

Vlastně jsem tu otázku pochopil, až když k ní bylo vyčítavě dodáno, že se málo družíme s ostatními startupy. Tož, to máte tak. Víme, co chceme. Víme, co děláme. Momentálně nechceme nahánět investory, ani nechceme uchvacovat lidi, kteří nebudou naši zákazníci. Chceme se soustředit na to, co potřebujeme primárně. Rozvíjet produkt v bodech, které ho prodávají. Zlepšovat samotný prodej. Připravovat body, které budou vydělávat. Zlepšovat logistiku – a logistika zboží vyráběného na dvou kontinentech není zrovna jednoduchá.

Odpověděl jsem, že proto. Řekl bych, že chceme klid na práci, kdyby nějaká část naší práce kdy probíhala v klidu … probíhá v kvasu, v neustálém tvoření a dynamice, jenže (snad) řízeně.

Prý bychom ale měli využívat zpětnou vazbu od komunity. Zjistit její názory. Potíž je v tom, že na startupových podujatích v Česku jsme jediní, koho energetika zajímá. Odezva je spíše na bázi toho, proč kombinujeme modrou a oranžovou barvu a to mi fakt připadá jako menší z našich problémů. Zapříst přínosnou debatu o odchylce v elektřině se daří výjimečně. Výměna zkušeností nám tu moc nepomůže. 

A to je jedna vada řady takových startuperských podujatí. Málo se tu kombinuje starý a nový svět. Internetových lidiček je kolem hromada, ale naprostá většina byznysu je pořád ve starých komoditách a offline světě. Jestli mi dnes něco dává smysl, pak je to „onlajnizace“ toho, co dosud není propojeno. Vymýšlet způsoby, jak dosud offline produkty a procesy pomocí internetu a chytrých postupů zrychlit, zlevnit, zefektivnit či zpříjemnit. Nejlépe všechno dohromady. A i takových lidí je tu velmi málo. Když jsou, potkám se s nimi nakonec tu a tam u kafe. Většinou v zahraničí, kde se tohoto postřehu dobrali a kde využívají rozměrů trhu a místní podpory k tomu, aby to zkoušeli.

Až bude akce, kde se bude výrobní šéf fabriky hádat s interneťákama o tom, zda by se mu výrobní linka neovládala lépe přes tablet či něčem podobně trendovém, dejte mi vědět. Rád si to přijdu poslechnout a vezmu si flašku whisky, protože střízlivět se bude na všech stranách 🙂

Na druhou stranu, buďme v klidu. Teď jsem byl na elektrikářském veletrhu Amper a tam je to zase to samé z druhé strany. Fabrika, která začla vyrábět něco na bázi toho, že podobné zařízení vyrábí pro průmyslové účely a říkala si, že to rozstřílí domácnostem, když to v emerice tak frčí. Tušíte někdo, kde se to mohlo zadrhnout?

Akcí „starých“ i „nových“ firem je hodně. Zatraceně málo je těch „přeshraničních“. Odlište se někdo, udělejte ji. Týpky, co by tam chtěli presentovat databázi babysitterek, nechte na baru. Nechte tam rafnout se taxikáře s maníkem, co programuje supercoool klon Uberu. Týpka, co prohlásí „nechám si vyrobit ve fabrice dvacet prototypů našeho zařízen“ třeba s maníkem z Jablopcb. Aby všechny ty sny dostaly … jasné kontury … namísto poplácávání se. Je dobré někoho poplácat, pochválit, namotivovat ho ke startu. Ale teď to chce i něco dalšího. 

PS: Možná mi nějaká akce tohoto formátu utekla. Omlouvám se, nechodím všude, nepročítám všechny programy, neříkám, že všechny akce jsou špatné, naopak mnoho z nich je dobrých, ale pro jiný segment trhu, než představujeme. Mě tu chybí tahle. Ale možná jsem zákaznická skupina sám pro sebe 🙂

Proč je energomonitor v cloudu

Není to častá výtka obecně, ale ve skupině geeků ano: nechtějí, aby energomonitor ukládal data do cloudu, chtějí vysloveně lokální uložení dat, třeba na SD kartu, kterou si pak budou moci zpracovat. Proč je tedy energomonitor v cloudu a proč na tom nechceme nic měnit?

Důvody jsou tři: cena, technická vhodnost a možnosti do budoucnosti. A jsou těžko odlučitelné, protože spolu souvisí. Takže tedy:

Pokračujte ve čtení článku…

Prodávat nepojmenované

Jeden ze zajímavých momentů (tedy pro mne zajímavých) našeho rozjezdu energomonitoru je způsob prodeje. Když se řekne prodej, většina nezasvěcených pohrdavě namítne, že to je easy, že prostě někomu dáte zboží a on zaplatí. Už, když si ten děj rozepíšete na procesy (a já mám rád jasně definované procesy, protože minimalizují riziko chyb), tak tušíte, že tak easy to nebude. Už jen to „dodat zboží“ nebo „zaplatí“ má v sobě řadu „ale“, které se liší tovar od tovaru, klient od klienta. Teď se zaměřme na problém samotné alokace zákazníka.

Pokračujte ve čtení článku…

Zase v kotelně v podpalubí – a přikládat a přikládat

Pustit se do budování firmy a produktu od počátku a mít to všechno na triku, je zajímavý zážitek. Znovu se mi vrací v energomonitoru. Sháníme prostory, lidi, řešíme události jako nevyclitelná zásilka i dramata typu „folii na výlohu nelze lepit, když mrzne“, to všechno najednou, za plného provozu.

červený slon energomonitoru

(ano, máme svého červeného slona. S Pavlem se hádáme, zda přijde k přesunu, protože přes něj není vidět na štít, nebo zda je vlastně moc fajn)

Energomonitor je pro mne zvláštní tím, že jde o průsečík se starým světem fyzického zboží. Ano, v několika firmách máme eshopy, jenže to je něco jiného. To u dodavatele něco objednáte a ono to doputuje. V energomonitoru si to musíme navrhnout, odzkoušet, vyrobit, dopravit, zkompletovat. Vyrábíme. Navrhnout aplikaci, naprogramovat. Programujeme. A prodávat.

Prodávání energomonitoru je kapitola sama pro sebe, která mne vrací na úplný počátek mého internetování v roce 1996, kdy jsme přišli s internetovou reklamou, začli jsme obcházet reklamky a klienty, vysvětlovali jsme, co to je. Nikdo to neznal. Bylo to divné. Edukace trhu obcházením, rozdáváním letáků, účastí na veletrzích. Tvrdě vydřené. Dneska se všechno posílá emailem, biduje v rýltajmu, samoobslužné systémy.

Stejně tak energomonitor dnes. Nikdo netuší, že by mohl mít službu, která by mu v reálném čase měřila a vyhodnocovala spotřebu elektřiny. Nikdo to nehledá. Je těžké cílit reklamu v AdWords – klíčová slova indikující online měření elektřiny vlastně nikdo neužívá, klíčová slova vedoucí obecněji k elektřině jsou zase přeplacená srovnávači cen elektřiny. Navíc se ukazuje, že většina našich typických zákazníků ani nic takového po netu nehledá. Musíme za nimi, hezky pěšky, žádné emaily. Objíždět konference, obrážet schůzky, největší virtualitou jsou letáky či inzeráty v oborovém tisku, v časopisech jako Silnoproud (to není žádná kafkárna, ale seriosní titul věnovaný energetice). Hledat partnery, kteří osloví své klienty, kteří energomonitor začlení do svého řešení energetických úspor.

A tak se vracíme na začátek, o dvacet let zpět. Navrhujeme papírové letáky, papírové desky na letáky. Nedávno se mě dokonce někdo zeptal, jestli bych mu to mohl poslat faxem a zřejmě to nebyl vtip.

Na druhou stranu je řada věcí mnohem dál. Přes portály typu Na volné noze lze během chvíle najít copywritera, grafika, který vám ještě ten den dá vědět, zda leták navrhne a za chvíli už vám putuje emailem pédeefko. Nemusíte se potkávat, stačí skajpnout, emailovat. Na Twitterový dotaz se objevují specialisti na Arduino, kteří mají radost z toho, že je tu někdo, kdo s ním dělá něco vychytaného a smysluplného. Jsou tu už věci, které lze řešit velmi dobře od stolu. To před těmi dvaceti lety nebývalo, ostatně nejsem si jist, zda bývalo Arduino, ale víte, jak to myslím…

A jsou i jiné skvělé věci. Chtěli jsme si pořídit solidní CRM přístupné přes web, propojitelné přes API (takže ne Outlook, ne MS Dynamics). Byl větší problém si vybrat, než najít, byl větší problém si nakonec stanovit, co od toho přesně chceme a projít aplikace, než že by nebylo, kde brát. Zatím jsme u OnePage, Highrise byl až příliš jednoduchý a málo tlačil na pilu. OnePage je sympatický polský produkt, který dynamicky jede, jen mám občas podezření, že jsem jeho šéfdesigner podle toho, jak trápím jejich support.

Hromada produktů je pro produktové řízení, skvělý je Basecamp (tam už ta zkušenost byla). Na přehled o budoucím vývoji je fajné Trello.com, ale k tomu jsme se ještě neodhodlali a šudlám to v Google Docs plus OmniGraffle (Mac soft). A protože jsme hodně geograficky dislokovaný tým (část firmy je na Moravě, část v Praze, pár lidí roztroušených ještě jinde), začínáme komunikovat přes Yammer, když už se zdá, že ta odloučenost vadí. Zase – nevím, jak nám to půjde, nasazení Yammeru jsem už dvakrát zažil, vždycky se ukázalo, že je to zajímavé, ale musí se opravdu i vedení snažit tlačit na jeho užití. A teď, jak tyhle věci propojit? Pavel se děsí toho, že používáme už tak pět rozdílných služeb, které nejsou navzájem propojené, já tvrdím, že každé „oddělení“ má tu jednu svoji majoritní a do ostatních neleze – proč by programátor lezl do CRM. A k tomu propojení skrze celou firmu by mohl pomoci právě Yammer. Co se nám vcelku osvědčuje, je Zapier, který přes API propojuje jednotlivé systémy a například nám vytahává z došlé pošty emailové adresy a už je rovnou zakládá do OnePage. Co se nám naopak neosvědčuje, jsou různé integrované služby typu Podio, které se snaží nabízet všechny firemní systémy v jednom – jenže žádný tak, jak by nám vyhovoval (a ne, nebudu si to hodiny přizpůsobovat).

Na co se těším, až do nového systému začleníme QR platby a nějaký český fakturační systém s rozumným API. S českými službami je právě obrovský problém v jejich nepropojitelnosti. API nabízí velmi málo z nich. Jenže my potřebujeme, aby naše web aplikace po objednání služby založila kontakt v CRM, z CRM se po uzavření dealu rovnou poslala data do fakturace, vše zase zpět dorazilo do firemních statistik a spárovalo se s bankou. Chvála FIO – to API má. Jenže například VoIP služby nic takového nemají, přitom by se mi zdálo, že by nepřijaté hovory mohly padat přes API do našeho CRM. Takhle chodí zmeškané hovory emailem a provedené se neukládají nikam.

Pak ještě Fakturoid – a pak už veřejně jen máloco (klidně řekněte, o čem českém víte). Vím, že se ledaskam dá napsat a oni mi něco spíchnou, jenže to se mi moc nezdá. Bojím se toho, že když je to jen pro mne, tak to rychle přestane být podporováno. Líbí se mi americký způsob, kdy se jednotlivé služby propojují samy ze své iniciativy. V OnePage je přímé propojení na MailChimp pro zasílání email kampaní i třeba do formulářové služby Wufoo, mezi sebou si takhle přehazují klienty. Výhoda pro mne, výhoda pro ně. Když to nejde, zkoušíme propojení přes Zapier a jak nejde ani to, je to problém, protože to už bych musel utrácet drahý čas programátorů a ještě dražší čas můj na to, definovat jim, jak přesně to má fungovat, zatímco v nativním prostředí či v Zapieru si to rychle naklikám dle svých potřeb.

A co je parádní překvapení na závěr? DopisyOnline od České pošty. Zaregistrujete se, přes API do toho cpete data, ono to tiskne a obálkuje a rozesílá, vy na to ani nemáknete. Zpětný kontakt s vámi je formou měsíční faktury. Sice je to dost oldschool web, ale API je funkční, web Pošty vídat nemusíte.

Fajné jsou také „business dashboardy“, které vyzobávají přes nejrůznější API to, jak běží váš webový business. Zobrazují na jednom místě, kolik máte nových kontaktů, kolik jste proinzerovali v AdWords i jak běží návštěvnost. Taková „business inteligence pro chudý“ – ale příjemná. Zkuste třeba Cyfe.com nebo Geckoboard. Je to zajímavá zkušenost – a na skutečnou BI ještě není čas, i když Velkých Dat už máme opravdu slušnou zásobu.

Nu, líbí se mi to, všechno. Je to nové, je to k objevování, je to inspirující. A není nad to se k takové práci vracet s odstupem.

Mimochodem, na facebookovou stránku energomonitoru občas cpeme nějaké postřehy k energetice. Lajkněte, jestli vás zajímají takové drobnosti.

Naše Energomonitorovánky hledají posilu, co rozumí Arduinu

Když jsme před téměř rokem spouštěli zkušební verzi Energomonitoru, nevěděli jsme hodně věcí. Dnes jsme dál – hádáme se už spíš o to, jestli se má psát s malým (Pavel) nebo velkým (já) e.

Základní myšlenka Energomonitoru (ve vlastním článku vyhrávám já, ne?) je vlastně jednoduchá: měřte spotřebu energie online a ušetřete. Jak, v tom by vám energomonitor (dobře, udělám Pavlovi radost) měl / mohl poradit. Už jsem o tom kdysi psal a na téhle premise se nic nezměnilo.

Dál jsme v tom, že jsme na téměř stovce instalcí (omlouváme se, nedostalo se na všechny) vyzkoušeli naše základní předpoklady a vpravili se do reality místního trhu kolem elektřiny. A to, co jsme viděli, nás nakoplo. Úspory kolem energií jsou všude, podstatné, ale lidé o nich v lepším případě jen přemýšlejí.

Showroom energomonitoru v Ostrave
Na obrázku je chystané předváděcí středisko energomonitoru v Ostravě. Zatím se tu pracuje na tom, aby se v říjnu dalo otevřít a mohlo ukazovat lidem, jak se šetří energie…

Energomonitor samozřejmě nezajímá všechny. Pokud bydlíte v paneláku v pronájmu a máte elektřinu vlastně v paušálu přepáleného nájmu, nepomůže vám. Pokud máte barák, je pro vás zajímavý. Pokud k baráku máte bazén či dokonce elektřinou topíte nebo ohříváte vodu, je to váš základní nástroj pro to, nenechat se odrbat už jen vlastní leností či neinformovaností. Příklad za všechny a nikoliv ojedinělý: je hezké čerpadlo bazenu spouštět pravidelně, ale pomocí Energomonitoru zjistíte, že přehozením spouštění do nízkého tarifu výrazně ušetříte. Po pravdě, zjistili byste to i delším přemýšlením, zapisováním spotřeby a koumáním, ale kde na to vzít čas. Čerpadlo je čerpadlo a skutečně dost „žere“. Náklady na Energomonitor se touhle jednou úpravou dotyčnému vrátily za dva měsíce, přičemž takhle platil už pátým rokem. Pokud máte firmu, je pro vás nezbytností a jen velké fabriky si poradí lépe jinak.

Všechno má svůj vývoj. Například jsme zjistili, že velký displej je buďto příliš velký nebo málo velký. Poskytuje údaje, které běžnému uživateli pomohou jen málo. Takže připravujeme dvě nové verze a ta jednodušší bude snad již v říjnu (je objednaná z fabriky a putuje někde čínským mořem): jen maličký displej s okamžitými hodnotami a ještě větší displej s dobrou analýzou (to je ta, co bude na svatého Dyndy/aka CES2013). Krabička s malým displejem bude výrobně levnější a menší, můžete ji schovat do skříně a vše sledovat na internetu (běžný model užití Energomonitoru).

Chystáme i další věci pro průmyslové užití, například tenhle typ krabiček se nehodil pro monitoring serverů, jenže poptávka po tom není malá a tak chystáme i průmyslové aplikace. A budeme mít k dispozici monitoring samostatných okruhů, abyste si například mohli změřit, kolik vám žere sporák, bojler nebo půlka výrobní linky.

Hledáme lidi, arduinisty, odkudkoliv

S tím souvisí také to, že migrujeme ze zatím samostatně běžících serverů do cloudu, konkrétně na Amazon AWS. A také s tím, že potřebujeme zrychlit vývoj hardware. Hledáme nové lidi, zejména ty, kteří rozumí Arduinu/AVR/TCP/IP/ARM/ZigBee/KNX/ZWave, rádi by se podíleli na vývoji chytrých domácích řešení napojených do netu, propojených rádiem. Centrálu máme v Rožnově, ale nemusíte sedět v kanceláři, pracovat můžete z druhé strany republiky v pyžamku z domova a pokud svému oboru rozumíte, jistě se domluvíme. Pište na pavel zavináč energomonitor.cz. Je to příležitost pro lidi, kteří nechtějí vyvíjet jen běžné aplikace, ale mají rádi výzvy, vzdělávání, hračičky.

Další novinky? Budou, v říjnu, až dorazí kontajner, zatím vydržte, držte palce (a neobjednávejte, beztak není, co). Nápadů je hodně, nějaké penízky jsme si na to dali bokem, teď to chce ořezat dobré nápady a nechat jen ty nejlepší. Snad se nám to podaří.