Energomonitor na EUW 2016

I letos vystavujeme s Energomonitorem na European Utility Week, největší evropském energetickém veletrhu. Už je to potřetí, po loňské zkušenosti z Vídně, kde jsme vystavovali ve společném partnerském stánku CzechTrade jsme se letos rozhodli opět pro samostatný vlastní stánek. Zkusím vysvětlit. CzechTrade všechno dohaduje v dostatečném předstihu, zatímco my jsme zvyklí na „just in time“, už proto, že do poslední chvíle ladíme, co a jak tam budeme dělat. Tohle mělo za následek, že jsme si vloni včas neřekli, jak chceme náš stánek upravit a už to nešlo změnit. Byl potom takový … standardní. A to my neradi. Radši vystupujeme z davu, v rámci finančních možností. Takže letos jsme zase vzali stánek samostatně, byl pravda o něco dražší a byl s tím více práce, ale zase jsme si to udělali po svém.

Největší problém je vždycky s demopanelem. Letošní EUW bylo v Barceloně, kam bychom ho autem táhli dost těžko a letadlem extrémně draho. A protože už se u nás nějakou dobu připravoval přenosný panel pro partnery i pro veletrhy, použil se zde premiérově náš ekologický a skládací panel z kartonu, máme na něj i přepravní tašku. No a jelikož se na veletrhu objevilo pár firem, které ten náš původní demopanel okopírovali včetně sady ikonek, můžeme se příští rok těšit na větší množství kartonových demopanelů 🙂

Jinak naši lidi hlásí, že návštěvnost velká, zájemců hodně, protože obeznámenost s technologií průběžného měření spotřeby je zase větší a lidé už to běžně vyžadují (samozřejmě v cizině, u nás ne). Tak díky všem, kdo se o letošní expozici na EUW zasadili … ! (na dvou fotkách všichni čtyři výsadkáři)

Energomonitor na EUW 2016
Energomonitor na EUW 2016

img_1432

Přesystémováno aneb mnoho systémů, firmy smrt, málo systémů, taky smrt

Jedna z věcí, na které v Energomonitoru neustále narážíme, jsou vnitrofiremní informační systémy. Respektive to, jak se s nimi vypořádat. Zatím situaci řešíme systémově a uvážlivě zřízením ředitelství pro integraci vnitrofiremních systémů – tedy pokusy o propojení již používaných systémů – ale pojďme se na to podívat, v čem tkví jádro pudla.

Pokračujte ve čtení článku…

Umělé metriky spotřeby a problematika trvalého odběru elektřiny

Jaký problém řešíme v energomonitoru nejvíce? Teda krom toho, že češi jsou hauři a šetření je pod jejich úroveň, neb oni na to mají, což kontrastuje s přístupem třeba holandských nebo španělských zákazníků?

Největším problémem je, jak lidem identifikovat a vysvětlit, kde utrácejí zbytečně a kde se dá šetřit. Když se totiž do grafu podívá někdo od nás, většinou na první pohled nebo po kontrole pár údajů jako “čím se topí a co je to za nemovitost”, se dá zjistit, kde klienta tlačí bota.

Pokračujte ve čtení článku…

Navigace v bobtnající a nesrozumitelné webové aplikaci

Nakousl jsem to na Twitteru, ale nebyl jsem mocen to ve 140 znacích vysvětlit. Jeden z hlavních UX problémů, které řešíme v Energomonitoru, je způsob zpřístupnění relativně složitých dat zákazníkům, kteří o ně vlastně ani nemají zájem. Většina zákazníků, pokud něco, chce šetřit peníze. Rozumí tedy pojmům koruna/euro, ale ne energetickým pojmům, jako je spotřeba, příkon, spalné teplo či tepelná setrvačnost atd. Někdy lze energetickou veličinu převést jednoduše na koruny, jindy ne. V řadě případů je vhodné rozumět tomu, jak původní energetická veličina funguje, protože to umožní efektivně šetřit. Například už jen takovou spotřebu nelze snadno převést na koruny. Kromě toho, že musíte znát cenu, používá řada lidí dělený tarif, kdy v určitých časových pásmech se aplikuje nižší cena. Musíte tedy vědět i to, kdy ke spotřebě došlo. A má-li zákazník efektivně šetřit, měl by vědět, jak spotřebu přesouvat do levnějšího pásma, což hodně závisí na typu spotřebičů.

Proto se v energomonitoru zabýváme tím, jak jednotlivé informace či funkce zpřístupňovat uživatelům a jak je v energetice “nenásilně” vzdělávat. První etapou je samozřejmě rozumně použitelný web, což je průběžná práce s ohledem na to, jak se přidávají nové funkce. Druhou byly vzdělávací emaily. Když si registrujete energomonitor, začnou vám chodit každý týden emaily s návodem, jak si zprovoznit službu či jak ji využít k úsporám. Třetí iterací je zjištění, že reakce uživatelů na tyhle emaily se dost liší. Někomu vadí (i jen fakt, že si je musí odhlásit), jiný je ignoruje, další přečte a nic z toho nepoužije, až po ty, co chtějí víc takových informací. A tak jsme si rozškatulkovali naše potenciální zákazníky do šesti skupin podle motivací k používání produktu a nyní rozvažujeme, zda má smysl se ke každé chovat nějak jinak. Z obrázku je vidět, co jsou motivace u jednotlivých skupin a k tomu se snažíme napasovat servírované informace. Geek spíše ocení tip na to, jak sledovat vypnutí televize, zatímco pro kategorii energopoor je to zbytná informace, raději by tip na nějakou úsporu, která je zase pro geeka spíše nepodstatná.

Graf motivace klienti

No a po čem jsem pátral, jsou zkušenosti odjinud. Velké servery či služby, které se snaží podstrkávat svým zákazníkům obsah přizpůsobený jejich segmentaci, tedy bez toho, že by uživatel říkal, co chce a nechce vidět. Českých serverů se to asi moc netýká s výjimkou těch největších se to myslím nevyplatí, hledal jsem, zda o tom nepublikovaly nějaké studie či presentace velké služby jako Mint, FitBit, LinkedIn, Amazon atd. Zda takový přístup, kdy nabízíte uživatelům různě viditelné funkce či je nějakým způsobem na webu i emailu tlačíte k jejich používání měl smysl a zda práce se segmentováním uživatelů se vyplatila. Proč je to pro nás zásadní? Některé funkce energomonitoru jsou jednoduché, jiné už složitější. Vidíme, že zákazník si ty funkce prokliká na začátku, ale to jim ještě moc nerozumí a už se k nim nevrací. Jenže mezi tím se s energetikou líp sžije a ty funkce by už lépe chápal. Jak ho k nim dostrkat? Jak ho naučit je používat jinak, než videotutorialem, na který se ne každý podívá?

Zatím jsme na začátku pokročilejšího návrhu. Implementovali jsme službu Intercom.io, která sleduje, který zákazník co používá a umožňuje na to nějak interaktivně reagovat. Po měsíci od nasazení nové funkce můžete uživatelům, kteří ji nepoužili, ale už použili nějakou jinou funkci, poslat avízo do aplikace, ať to oprubují. Odkaz na tutorial, když vidíte, že se jim funkce nepodařila rozchodit. Intercom umožňuje hodně hraní bez velkého programování na straně serveru, což je pro nás a pro takové výzkumničení podstatné, neváže to vývojové kapacity.

Poznámka na závěr: poradit, že aplikace má být srozumitelná, to je hezké. Má. Ale lidi energiím nerozumí, rozumět ani zpravidla nechtějí a je potřeba se s tím poprat jinak, než odkazem na studium fyziky třetího ročníku gymnázia…  Navíc je třeba brát v potaz, že celá ta věc není jen pro Česko, ale i pro jiné země, kde věci mohou fungovat mírně či dosti jinak … 

Na téma pádu Goldee: hardware startup je zatraceně těžký

Dostal jsem pár dotazů ke konci slovenského startupu Goldee a když už jsem se psal s odpovědmi, dám to veřejně v plen.

Proč skutečně Goldee skončilo, netuším. Zda hlavní hybatel projektu odrbal investory cíleně nebo to jen upřímně nezvládli či cokoliv mezi tím, fakt nevím. Nemám žádné zákulisní informace. V Energomonitoru jsme Goldee zachytili, jenže jejich téma se nás moc netýkalo a ani jsme tomu moc nevěřili. Ovládat chytrá světla je z hlediska úspor energií neatraktivní, pro nás to spadá do kategorie gadgetů, hračiček, které nejsou k ničemu jinému, než pro radost a to je jiný styl obchodu. Takže do toho nejdeme. Říkali jsme si, že se časem pravděpodobně seznámíme, když to oba vydýcháme dost dlouho, protože nepochybně budou řešit věci, které řešíme i my. Ale k tomu už nedošlo.

Pokračujte ve čtení článku…

MQTT a Docker jako kořist pro Internet věcí z konference ThingMonk

Tento týden Michal s Vlastou a Vojtou vyrazili na akci ThingMonk do Londýna, tím je minula krásná ledovka na Moravě, ale zase si užili poněkud hackerskou akci věnovanou hlavně Internetu věcí, tedy “ajotám” – IoT. ThingMonk je fajnová akcička mimo korportání konferenční mainstream a levotočivé inspirativní slámomlaty jako je TEDx. Zaměřuje se na “bleeding edge” technologie, což je takový překladatelský oříšek, nazval bych to technologie krev a mlíko, kdy nevíte, jestli převáží krev a na technologii vykrvácíte, nebo mléko a hezky se napapkáte. Zjednodušeně řečeno, jde o setkání lidí, kteří dělají s technologiemi tak novými, že Root o nich napíše za rok aktualitu. No a tam kluci vyrazili.

Pokračujte ve čtení článku…

Jak jsme představovali energomonitor na European Utility Week 2014

Stálo nás to dva měsíce příprav, ale nakonec se vyplatily. Energomonitor vlétnul na třídenní veletrh European Utility Week (EUW), největší evropskou akci v oboru energetiky – a uspěli jsme. Alespoň, co se z první vlny zájmu dá soudit, zda ji přetavíme v objednávky, už bude záležet na dalším.

Ale popořádku. Už vloni nás mrzelo, že jsme se EUW neúčastnili, ale rozhodovali jsme se na poslední chvíli a rozhodli jsme se náš rozjezd na trhu ještě odložit. Ještě nenastal čas. Letos jsme podstatně dále a roční odklad se vyplatil. Vlastně poprvé jsme vystavovali to, co děláme, jako celek. A poprvé jsme veřejně říkali, o co nám jde. A proto to bylo takové překvapení. A takový zájem.

Pokračujte ve čtení článku…

Energomonitorovánky: stůl ze dveří a šesti přepravek plus další novinky

Energomonitor jsme ve Valašském Meziříčí přestěhovali. Z náměstí do vily bývalého majitele skláren Salomona Reicha. Jen tak mimochodem, ve Valmezu se dá ubytovat v Reichově vile, jenže to není ta opravdová, kde bydlel, jen ji myslím vlastnil – v té, kde bydlel, sídlí teď Energomonitor.

Do přízemí se nastěhovali kluci od krabiček, už se tam namontovala i antistatická podlaha, do patra zase programátoři. Součástí kouzla je nábytek. Původně jsme nezvládli převést všechny stoly a na poradu chyběl prostor, to kluci promptně nahradili dveřma posazenými na šest přepravek.

Šest přepravek, jedny dveře a je stůl, i s klikou

Současná nábytková výbava má za sebou také kus historie: nábytek si původně nakoupil Český Telecom, jenže ho zrovna přebrala Telefonica a vyhazovala lidi i stoly, takže jsme si je nakoupili a rozjížděli jsme na nich mimo jiné Stream.cz. 

Pokračujte ve čtení článku…

Chvíle na stěhování energomonitoru

V energomonitoru nás za jaro přibylo tolik, že už se do kanceláří ve Valašském Meziříčí nemůžeme vejít. Tedy, můžeme, ale už je problém cokoliv jiného, než se tam vejít, například pracovat či se poradit – a to další kolegové mají dorazit v létě a jak to tak vypadá, s hledáním fajn a schopných lidí nějakou dobu nebudeme končit. Takže nás čeká stěhování. 

Pokračujte ve čtení článku…

Typické problémy analýzy energetických dat – a úkol pro machry

Dneska jsem četl příjemný článek Jiřího Hlavenky o Velkých Datech na Lupě. Asi mu rozumím trochu jinak, než většina diskutujících pod ním. Velká Data se používají občas jako kladivo na špendlíky, to ale neznamená, že to není dobře.

Ukážu vám, co analýza velkých dat není a co je – na příkladu dat o spotřebě elektřiny, tedy na úkolu, který dobře znám.

Mějme rezidenčního zákazníka, u něhož známe jeho minutové agregáty spotřeby elektřiny. Úkolem je navrhnout mechanismus analýzy této datové řady, která bude schopná v reálném čase určit, zda spotřeba je v normálu, nebo zda je něco se spotřebou v nepořádku. V nepořádku je spotřeba příliš malá (vypadl proud nebo část rozvodu) či příliš velká (neoprávněný odběr, ale poškozené či chybně zapnuté zařízení). To je normální analýza, i když i na ni musíte jít chytře. Tady vám nepomůže, že jste chodili jeden víkend na kurz programování, tady potřebujete slušné vzdělání v analýze dat a statistice. Vzdělání, které se teď hodí a které vás odlišuje od běžného nájemného kodera. Asi namítnete, že tohle s přehledem vyřeší směrodatná odchylka. Fakt? Jste machr? Stáhněte si tento export dat za měsíc a zkuste to ověřit či vyluštit – vymyslet takový algoritmus, který na těch datech bude fungovat a nebude hlásit plané poplachy, když si zapnete rychlovarnou konvici. Řešení posílejte na zandl zavináč energomonitor.cz či ho pište do komentářů a za nejlepší (či nejzajímavější) řešení vám pošlu sadu energomonitoru, abyste si příště mohli hrát s vlastními daty. To je větší legrace, věřte mi 🙂

Tohle ale analýza velkých dat není. Ani, když těch klientů budou tři miliony českých odběrných míst. Tohle je jen otázka hrubého výpočetního výkonu. Chytrý člověk se zapotí až při ladění parametrů takového algoritmu.

Co jsou velká data? Mějme toho samého rezidenčního zákazníka, ale vteřinová data. Úkolem je automaticky rozpoznat spotřebiče, které tento zákazník používá a nabídnout mu je, aby si je mohl popsat a říct, že tohle je lednička, tohle je pračka, tohle bojler (předpokládáme jen větší/žravější spotřebiče). Tady už se machr zapotí hodně, protože potřebujete kontinuálně vyhledávat vzory v signálu a odvrhnout šum (tedy menší spotřebiče). Tohle je hodně chytrá analýza. Přidejme tři miliony odběrných míst. Ještě pořád je to jen chytrá analýza, i když už je fest rozdíl v tom, jak navrhnete vyhledávací algoritmy na to, abyste vyhledali vzory, protože jinak se za nájem výpočetního výkonu nedoplatíte.

Váš úkol je jiný. Vzít takto zanalyzovaná a zákazníky otagovaná data a zjistit, který zákazník spotřebič používá tak, že jeho užitím proti průměru šetří a který ho naopak užívá nehospodárně. Výsledkem úkolu je, říct nehospodárným klientům, jak mají své zařízení používat lépe. Příklad:

  • Lidé, kteří utratí za vaření vody v rychlovarné konvici méně, vaří menší množství vody. Nestačilo by vám menší množství vody?
  • Za mytí nádobí v myčce ušetří ostatní lidé tak, že zvolí kratší mycí cyklus a nádobí myjí v nízkém tarifu.

Tři miliony záznamů musíte nejdříve dezintegrovat, pak analyzovat, rozpoznat, clusterovat do skupin podle typů domácností, aby další analýza dala smysl a pak znovu křížem analyzovat. Je v podstatě jedno, jakou komerční výpočetní sílu a technologie z roku 2000 byste chtěli použít, neuspěli byste s požadavkem, takový report zákazníkovi každotýdenně automaticky poskytovat. Tohle jsou velká data. Úkol obrovského datového rozsahu, obrovské algoritmizační složitosti s nutností průběžného zpracování v téměř reálném čase a na proměnných datech.

Troufáte si ještě hledat řešení takového problému? Pokud ano, je to dobře. Vyřešíte ho? Ještě lépe. Pak jste teprve big data machr a ne jen anonymní žvanil z diskuse na Lupě …

 

Energomonitorovánky: zase více práce, zase hledáme talenty

Mám z toho občas depresi. Libovolné množství lidí jsme do firmy schopni pohltit. Vždycky si exaktně spočítáme, co kdo bude dělat a ono se zase najde další a další práce.

V současné době zpracováváme nové tendry, k tomu odbavujeme zahraniční zakázky a ladíme vývoj. Minulý týden jsme spustili novou verzi aplikace pro sledování spotřeby, která už vypadá zhruba tak, jak (prozatím) chceme. Do toho dokončujeme vývoj průmyslového tabletu a sady aplikací pro něj, jsme jedni z bláznů, co se montují do MQTT. Je to trochu frmol. Abychom ten frmol ustáli se ctí, hledáme další chytré lidi, kteří nám pomůžou to odpíchnout. Primárně na severní Moravě – tedy tak, aby se byli schopni dostat jednou, dvakrát týdně do Valašského Meziříčí, kde máme vývojové centrum. Což nás mimochodem dovedlo k tomu, že hledáme nějaké větší prostory a ve Valmezu není nabídka kancelářských prostor největší 🙂

Nová generace přijímače

Psal jsem v tomhle týdnu inzeráty na tyhle nové pozice. Nejde ani tak o to, že dobří lidé se ve Valmezu blbě shánějí, oni se blbě shánějí všude a naše výhoda ve Valmezu je, že jsme široko daleko nejzajímavější a nejztřeštěnější práce. Spíš, co tam napsat. Například platové ohodnocení. Dobré? To je vždycky. Excelentní? To bych si netroufl tvrdit, to u nás spíš odpovídá schopnostem a možnostem. Tak jsem to radši vynechal, že nějaký plat dáme, je snad jasné a kdo hledá jen podle platu, by k nám stejně nezapadl.

Požadavky? Především spolehlivost, samostatnost a schopnost se učit. Velká data a Internet věcí je v takovém rozvoji, že dnes úplně přesně nevíme, kam nás cestičky zavedou. Co tedy psát do popisků práce? Snad souhrn dnes používaných technologií. Nebo mapu architektury, jenže tu běžně na web věšet nechceme, tak ji posíláme dodatečně emailem. Takže snad jen drobný nákres toho, co děláme a co je na první pohled zřejmé:

Schéma energomonitoru

Napsat správný inzerát je zjevně věda. Přímo humanresourcní. No a protože lidi nepovažujeme za resource, tak to píšeme tak, jak to přijde pod ruku.

Co a koho sháníme

Tak především systémového administrátora, linuxáře. Pravda je, že pracovat bude především s Amazon AWS, musí tedy mít chuť do cloudu a tady je popis, co si tak od něj představujeme.

Za druhé vývojáře frontendu v Javascriptu. Funkce systému u nás vznikají tak, že se nejprve připraví na backendu a přes vnitřní API je pak javascript přes JSON vytahává pro uživatele do frontendu. A právě někoho šikovného, kdo by se o to vytahávání staral a uměl u toho i přemýšlet, hledáme. Inzerát je tady.

Taky by se hodil někdo, kdo by rozuměl uživatelskému rozhraní (UX/UI) a pomáhal nám jej vymýšlet a zjednodušovat. Jednoduchost je u nás mantra a vymyslet rozhraní spotřeby energií tak, aby to pochopili normální lidé, není snadný úkol. Cítíte se na to? Inzerátek máme zde.

Taky cítíme, že by se nám hodil projektový manager agilního vývoje. Petra se přesunula do Bratislavy za dalším angažmá, osiřeli jsme, zatím to v těch pár lidech jde zvládat tak, jak nám to dosud běželo, ale s růstem týmu potřebujeme dedikovaného člověka na projektový management. Agilní vývoj software se u nás navíc kombinuje s vývojem hardware a takový člověk by dostal i některé další projekty jako jsou naše roadshow. Inzerát máme zde.

No a na závěr si říkáme, že takový junior Pythonista pro backend aplikace, kterého by měl Honza k ruce, by nebyl od věci. Honza bydlí v Olomouci, takže trasa Olomouc – Valmez je ideální, pokud s Pythonem začínáte a nechcete v něm šmudlit eshopy pro klioše, tak se prostě ozvěte na info zavináč energomonitor.cz…

Všechny lidi si představujeme na fulltime. Práce je u nás jako na kostele a nemáme dobrou zkušenost s kombinováním téhle práce s jinými podobnými projekty. Ale samozřejmě, pokud si chcete ověřit, jaká bude s námi spolupráce, lze se nejdříve na nějakém zkráceném úvazku domluvit, jenže zaškolení člověka nám zabírá dost času, takže to opravdu musí být s vidinou přechodu na plný úvazek v nějakém časovém horizontu.

A jestli máte někdo dvojče nebo kamaráda, bez kterého se vám nechce měnit práci, nebojte, většina pozic zvládne i více lidí – té práce je fakt dost 🙂

A zkušenosti s hledáním na inzeráty? Musím pochválit StartupJobs.cz – na lidi kolem IT je to skvělý nástroj. Naopak na Monsters.com jsem jen utratil peníze bez jediné odezvy, na LinkedIn přišly dvě odezvy za tři litry a Jobs jsem vyzkoušel na brigádu, nikdo se neozval, takže za deset litrů jsem ani neměl odvahu to vyzkoušet. Věřím, že kdybych hledal skladníka, tak by to tam fungovalo, ale skladníka nehledáme… Naopak se dobře daří hledat lidi přes osobní vazby. Ona ta osobní zkušenost je nakonec nejdůležitější.