Příběh strýčka Martina jako ebook v prodeji a objevování nástrah digitálního marketingu

Včera se na Palmknihách konečně objevila finální verze ebooku mého Příběhu strýčka Martina, takže, pokud máte odvahu jít do netradiční knihy, můžete vesele nakupovat. Ebook funguje na všech běžných platformách, v nabídce formátů si jistě vyberete. A dejte pak vědět, jak se kniha ne/líbila 🙂

Začít prodávat elektronickou knihu, to ale není jen tak. K tomu je dneska potřeba zpracovat marketingový plán a k věci přistoupit s vážností, jinak autor spláče nad výdělkem. Navíc, neboť digitální knihy jsou mladé dílo, je většina marketingových aktivit takový průzkum bojem. A to já rád. A jaké jsou prozatimní zkušenosti?
Pokračujte ve čtení článku…

Tři applistické drobnosti

MacForum.cz

První aplistickou zmínkou pro dnešek bude upozornění na start nového diskusního fóra věnovaného Apple – MacForum.cz, za nímž stojí Honza Březina. Hezké, lehké, s pluginem pro TapaTalk, takže dobře užitelné i z chytrých telefonů. A s dostatkem lidí. Důstojná náhrada fóra na MůjMac, které už je poněkud nepřehledné. Akorát posuny mezi IDIF, MůjMac a Honzou jsem nějak nepochopil, budu se na to někdy muset zeptat, to je zase nepřehledné pro mne.

Kniha o návrhu iOS aplikací

Pokud vás zajímá programování pro iOS, hezkou elektronickou knihu připravil Peter Druska. Jmenuje se Návrh iOS aplikácie od úplného začiatku, je slovensky, ale měli byste to zvládnout. A je pouze pro iPad, je vysázená v iBook Authoru, má dost multimédií, takže ani na iPhone nejde pustit. Zato je fakt přehledná, až jsem přemýšlel, že bych si to alespoň trochu zkusil. Ale čas na to nemám, pokud jste na tom lépe, svou první (a pár dalších) aplikací byste si tak vystřihnout mohli, pak už budete potřebovat anglické knihy, které jdou podstatně víc do hloubky konkrétních problémů, čemuž se otevírací kniha věnovat nemůže. Cena 20 euro a palec nahoru za hezký počin. Mimochodem, na iPad se začala objevovat slušná řádka elektronických knih v češtině, vyplatí si je občas projít. Škoda, že frekvence přidávání knih Applem je měsíční, takže velký nával novinek tam není.

Moje kniha o Apple v srpnu první v prodeji ebooků

A nakonec zpráva z vlastní zahrádky. Mojí knize Apple: cesta k mobilům, se podařilo za srpen překonat v prodeji elektronických titulů všechny ostatní tituly a opanovat žebříček včetně předhonění severských detektivkářů. V tisku ovšem detektivkáři vedou, ale titulek “Zandl porazil Nesbøa” zní docela dobře … 🙂 tak díky vám za přízeň!

 

Lokální výsledky po třech týdnech prodeje eknihy: chybí longtail

Ve čtvrtek se Koncernová pětiletka prodávala třetí týden a protože mě sklátila horečka, zbyl i čas podívat se na chvíli, jak se můj ebook prodává.

Statistika ke 14.4. je poměrně jednoduchá, celkem prodáno 228 ebooků, z toho 172 přes Palmknihy, dalších 54 přes Smashwords a 2 mi zaplatil někdo přímo na účet.

Co je pro mně zajímavé, že se na obou prodejních serverech objevily recenze, několik zmínek padlo i na blozích různých čtenářů, například zde.

Co je rovněž zajímavé a co jsem si původně neuvědomoval, je nulový longtail elektronických knih. Termín jsem si vypůjčil od SEOmágů, protože je příhodný. U knih je velmi důležité, jak dlouho je po nich poptávka, jaká je distribuce jejich prodeje v čase. Vezměme si takovou Bibli, ta se prodává stabilně a dlouhodobě už nějaký ten pátek, takže každému knihkupci se vyplatí ji mít skladem a pouze ji šoupat mezi poličkama „religion“, „history“, „drama“, „fiction“ a „ready to burn“ podle momentální situace.

U eknih bychom na první pohled odhadovali, že tady s longtailem, možností/potřebou/nutností knihy prodávat stabilně v nějakém počtu v dlouhodobém časovém období, nebude problém, protože na skladě ebook nezasmrádne, disku zabere málo, takže kde by tak mohl být problém. Prostě kdo bude chtít, si ji najde a koupí.

A to je právě ten zádrhel. Jak u eknihy vytvořit zájem v dlouhodobém horizontu, který povede k tomu, že kniha se bude stabilně prodávat po nějakou delší dobu? Na příkladu z Palmknih vidíme, jak se Koncernová pětiletka prodávala v průběhu času:

prodejebooku.png

Jak vidíte, prodej je silný prakticky jen v okamžiku, kdy jsem knihu oznámil a následujících pár dní poté. To je ten moment, kdy natěšení příznivci autora nakupují, zvláště v elektronickém světě to nemají do knihkupectví daleko. Potom už prodej klesl pod deset knížek za den a na konci třetího týdne se pohyboval spíše u jedné nebo dvou knížek za den.

Proč? To je dobrá otázka. První odpověď, která je na snadě je, že autor je břídil a kniha je šunt a proto ji lidi nekupují. Jenže tak jednoduché to není. Recenze na knihu na Palmknihách jsou veskrze positivní, popiska je radostná, negativní recenze vlastně nevyšly, takže i kdyby kniha byla šunt, čtenáři se to nemají, jak dozvědět, takže by mohli vesele nakupovat a teprve později dát případně najevo svoji nespokojenost.

Dali nějak najevo svou nespokojenost, aniž by se to promítlo do hodnocení na Palmknihách? Na to by mohla odpovědět analýza v sociálních sítích – tu zkrátím do grafu, jenž vyprodukoval Ataxo Social Insider.

Snímek obrazovky 2011-04-16 v 6.26.28 PM.png

A co nám graf říká? Především se velmi shoduje s grafem prodeje knihy (ta špička uprostřed grafu je místo, kde graf prodeje knihy začíná). V momentě, kdy bylo větší množtví zmínek (mých a lidí, kteří na ně reagovali), se kniha s prodejem rozjela, s ústupem diskuse o ní (většina zmínek byla na Twitteru) šla prodejnost dolů. Negativních zmínek bylo minimum, za negativní jsem označoval i zmínky typu „u knihy jsem se skvěle bavil, ale závěr mi přišel moc useknutý“. Vcelku bych tedy spíše soudil, že prodejnost přímo korelovala s počtem zmínek a negativní zmínky neměly na prodejnost podstatný vliv, pokud vůbec. Ta první část závěru asi tolik nepřekvapí, to je například podstata SEO, jenže co z ní vyvodit?

Když o tom přemýšlím, podstatným problémem pro vydavatele eknih bude neexistující infrastruktura, ekosystém kolem nich. Minule jsem si stěžoval, že za ebook člověk asi těžko dostane nějakou cenu, vy jste se mi smáli, jenže tohle je vcelku vážný problém, který vypovídá o longtail podpoře prodeje ebooků. V podstatě není příliš jednoduché vybudovat dostatečný počet zmínek a přítomnosti knihy, aby to bylo schopné generovat prodeje po nějakou delší dobu.

První, co tomu brání, je prodejně nezpůsobilá titulka Palmknih, která opravdu neláká ke koupi a knihy, které se zde nabízejí, jsou někde šoupnuté bokem, prostředek stránky je nevyužitý. Lidé z Palmknih o tom vědí a prý se na tom pracuje. Nějaký textový žebříček prodej knih stěží podpoří, chce to lepší práci se selfpromo, ale to už palmknihaři snad také zjistili. Je to zhruba stejný rozdíl, jako dát všechny knížky v knihkupectví k zákazníkovi obálkou, nebo hřbetem – to druhé znamená, že nechcete prodávat.

Tohle je samotná prodejní podpora obchodníka, kterou ostatní weby mají vyřešenou o poznání lépe. Jenže tu chybí ona longtailová podpora. To, že o ebookách někdo píše, někdo je recenzuje, někdo se jimi probírá, žebříčkuje je – prostě vytváří jakékoliv zmínky o nich.

Papírové knihy tohle všechno mají. Vychází o nich řada médií, existuje o nich řada webů, knižní rubriky mají všechny noviny i časopisy. Jenže ty jsou také zavedeny jen na papírové knihy, když jsem se bavil s několika z nich, ekniha je zaujala, jenže čtečku má jen jeden fanda v redakci a nakonec se ukázalo, že bude lepší nechat pár kousků vytisknout na papír a dotyčným lidem to poslat po staru.

Může vám to přijít jako prkotina, ale není. Takhle se knihy prodávají. Najdeme zmínku, která nás zaujme, přitáhne. Vezmeme v knihkupectví do ruky knížku, jejíž obálka nás lákala, jejíž nadpis nás oslovil, abychom si alespoň přečetli anotaci. Nechtěli jsme si koupit román islandského beletristy věnovaný vrahovi, který radí dospívajícím dívkám, jak si uklidit byt, ale zaujalo vás téma i dialog a už ho u kasy platíte.

Jenže k tomu musíte mít pobídky, dostatek námětů v okolí. A ebookům na tohle chybí všechno, kromě toho posledního: kromě prodejního místa. Což je dost málo.

Soudili byste, že to se rychle spraví? Fakt? Prošel jsem si literární weby jako PísmákTotem – říkal jsem si, že bych si rád přečetl výběry místních děl na svém Kindlu, protože online na to čas nemám. Nic takového ani jeden nenabízí, ačkoliv by to pro ně měla být přirozená distribuční forma. Možná jeho autoři jen o čtečkách ebooků nic netuší, možná je to nenapadlo, možná je nenávidí, možná na to jen neměli čas a peníze, protože nákupem čtečky by svou přímou finanční investici do projektu zdvojásobili. V lepším případě se tedy jejich ebook verze objeví za rok, v horším nikdy. Myslíte, že recenzní weby jako Knihovnice nebo Literární.cz jsou na tom jinak? Kdepak.

Zkrátka a dobře, hned z kraje pokusu se ukazuje, že elektronická kniha sama o sobě, bez té papírové, nedává smysl, vyjma velmi speciálních případů (oborové studie atd). Elektronická kniha zatím bude doprovodnou součástí knihy papírové, prostě proto, že se jí zatím nedostává longtailu, nedostává se jí takové masivní všeprostupnosti, jako knize papírové. Možná se to jednou změní, ale ne hned – a spíš za dlouho, za další desetiletku.

A protože pokus má absorbovat své vlastní zjištění, upravíme o to jeho průběh a pokusím se jej tomuto zjištění přzpůsobit.

Abychom se vrátili k matematice digitální versus papírové knihy

Nakouslo se to v komentářích pod článkem o patro níže. A protože jsem si to stejně chtěl hrubě propočítat a o komentáře jsem při přenosu článku přišel, sesumírujme si to a udělejme to s tím, že jde o hrubý propočet a bude zajímavé sledovat, čím se v praxi zjemní (a/nebo pojebe).

Koncernová pětiletka v papírové verzi by stála cca 150-200 Kč dle odvahy vydavatele. Za stávající sazby DPH bych dostal od průměrně naladěného vydavatele cca. řekněme těch 15 Kč.
Koncernová pětiletka v elektronické verzi bude stát něco jako 99 Kč, odpočtěme výpalného 20% pro pana Kalouska (19,8 Kč) a 25% pro eshop s eknihama, konverzi do eformátu a platební kanály (dalších 19,8 Kč). Ve výsledku zinkasuju 59 Kč jako autor. Drobný problém je, že z toho musím poplatit věci, co dělá běžně nakladatel, zejména korekturu a tvorbu obálky. Obálku jsem spíchnul sám, korektura vydá na další jednotky tisíc nákladu, v tomto případě řekněme 4Kkč. Musí se prodat 70 knížek, abych zaplatil tyhle náklady korektury.

Když bych prodal 2000 papírových knížek (to by nebyl na beletii neznámého pisálka špatný výsledek), inkasoval bych 30 000 Kč. Abych inkasoval tu samou sumu z eknih, musel bych prodat 580 elektronických knížek (70 je v tom na korektury).

I když prodám třetinu elektronických knížek, budu na tom jako autor stejně, stát dostane o deset procent vyšší DPH z kusu a vy si koupíte eknihu s třetinovou či poloviční slevou oproti papíru. (doufám, že jsem to spočítal správně, je přeci jen pátek).

Teď už je tu jediný problém: prodá se během roku, dvou, nějakých 600 kusů elektronické knihy, kterou si nebudete moci koupit na papíru? Beletrie, která je pro vás vlastně zbytná, kterou je „jen milo číst“? Upřímně, já nevím. Flotila Země se stáhla 7000x, ovšem za cenu 0 Kč, podle ní se to poměřit nedá. A to je právě to, proč ten pokus dělám a co mě na tom zajímá. Osobně bych těch 600 kusů považoval za dobrý výsledek a cokoliv v limitě zleva i zprava se blížící k tisícovce budu považovat za signál, že dokonáno jest a kdo půjde od válu, budou knihkupci a nakladatelé, kteří se nepřizpůsobí možnosti vydávat elektronické knihy.

Nelze zapomínat na kolaterální ztráty. Autora potěší, když si knihu přečtě hodně lidí a ačkoliv finanční výsledek je stejný, čtenost je třetinová. Bude to také znamenat menší odezvu na knihu? Obsahuje ta třetina lidi, kteří se o knížce zmíní na svém blogu, novinách, kteří ji zrecenzují? Bude takových zmínek a polemik pětina, nebo skoro stejné množství? Ani to nevím.

Další kolaterální ztrátou je, že za elektronickou knihu těžko někdo dostane nějakou cenu. Vydavatelé, kteří sedí v řadě porot, budou za takový počin nasráni, takže ruku asi těžko zdvihnou. Ne snad, že bych s Koncernovou pětiletkou mířil na Magnesia Literu – cena za nakladatelský počin svazu knihkupců, ale i na to je třeba myslet. Osobně bych řekl, že v tomhle se budou muset rychle eprodejci eknih pochlapit a nějakou cenu spíchnout, protože čestná uznanda je většinou na autorské tvorbě to jediné, co autorovi zbude 🙂

PS: Ano, prošel jsem smlouvy a ukázalo se, že za technickou literaturu zmíněnou v předchozím článku mi vydavatel dal 12% po odečtení marže obchodníků, zatímco za beletrii jsem dostal 8% z ceny před odečtením marže obchodníků. Nějak mi ten rozdíl před/po vypadl z hlavy a není mi jasné, kde se k tomu drobnému rozdílu vydavatel technické literatury dobral 🙁

Kolik by měla stát digitální knížka bez DRM (ano, tohle je šance jí dát cenu, vážně)

V souvislosti s e-knihami je jednou z největších debat, kolik by taková digitální knížka měla stát. Zákazníci jsou toho názoru, že by měla stát co nejméně, vydavatelé zase, že o něco více. Situace se především liší v tom, že zákazník si myslí, že většinu ceny knihy dělá tisk a papír, zatímco vydavatel ví, že to není pravda – až na majstrštyky v desetitisícových nákladech dělá papír a tisk tak třetinu. Do toho kniha je v nižší sazbě DPH, což kniha digitální není. Výsledek je ten, že potenciální zákazník bývá zklamán kombinací ceny, která není jemu libá a DRM, které mu je libé ještě méně, jenže vydavatel doufá, že mu ochrání nelevnou knihu před rozpirátěním. Zákazník namítá: dejte ji levněji a bez DRM, abychom si ji mohli přečíst bez potíží. Vydavatel křičí: jak zaplatím lidi a ještě mi ji rozpirátí… Zákazník oponuje: tak to si ji nekoupím. Vydavatel: vidíte, digitální knihy se neprodávají, lidi chtějí papír.

Jak z bludného kruhu? Nenapadlo mne nic lepšího, než to vyzkoušet. Vzít knihu, digitalizovat ji a vydat ji bez DRM za nějakou příhodnou cenu. A nabízet ji. Sledovat, co se stane. Pak vzít čísla a sepsat článek na Lupu o tom, jak funguje prodej knihy bez DRM, kolik-li se jí rozpirátilo a kolik pirátů po přečtení knihy poslalo autorovi na účet penízek. Jenže to chce splnit několik předpokladů, především mít knihu. Ta by měla být neutrální, žádný extra známý autor, ale také ne již dávno papírem vyšlé dílo. Jenže sehnat blba, který dá svůj opus magnum do digitální a nechráněné distribuce za nízkou cenu, místo aby se prvně mazlil papírem, to je trochu potíž.

Naštěstí pomohl vlastní šuplík. Vytáhl jsem knihu Koncernová pětiletka, kterou jsem napsal před lety, když jsem odešel z Mafry a protože mě nikdy nebavilo dohadování s vydavateli, nikdy nevyšla (po pravdě jsem ani nikoho neoslovil) a zná ji jen pár pamětníků a přátel. Ale patří k mým oblíbeným a na pokus je to vhodná záležitost. Beletrie, leč nedlouhá, v tisku by měla málo přes 100 stran, což by znamenalo prodejní cenu na papíře kolem 100 Kč, možná do 150 Kč. Natahovat a prodlužovat se mi ji nechce, na to není tolik času, ale do elektronické distribuce to není limit (vydavatelé nemají krátké novelky rádi).

Otázka je, kolik by taková kniha měla stát, aby to byla přiměřená a fér cena za 100 stránek knížky, tedy za něco, co přečtete v rozmezí 3-10 hodin čtení? Osobně se kloním k něčemu jako polovině knižní ceny, tedy cca 50 Kč. Jsou to dvě piva v hospodě, jedno v centru Prahy, je to dost i málo. Poloviční cena mi přijde akurátní. Na můj první odhad fér na obě strany.
Máte jiné návrhy? Pokud ano, zkuste je odůvodnit a sepsat do komentářů.

Pamatujte při tom na zhruba následující matematiku: 20% z ceny si vezme stát (to je zlodějina zvaná DPH), v lepším případě 30% prodejní portál, to je půlka pryč v okamžiku nákupu knihy. Takže z 50 Kč je 25 Kč čistých. Dobré by bylo dát za knihu tak 3-5000 Kč editorovi (jo, editor to pročíst musí a tohle je vážně bakšišné) – proč, o tom píšou tady. To znamená, že prvních 120 až 200 knížek jde do kapsy editorovi. Vynechali jsme sazbu, u beletrie eknih se snad dá přežít sazba Wordem, kterou zvládne většina autorů sama – typografické prohřešky jako vdovy a sirotci v eknize jsou těžko řešitelné, protože je ovlivní velikost fontu, jaký máte nastavený.

Když to tak počítám, aby autor i editor dostali mírné bakšišné, bylo by potřeba prodat tak 1000 e-knížek za výše uvedených cenových předpokladů, žádná nirvána z toho nevznikne a je v tom nula na propagaci, jak už tak v Česku bývá. Jen pro ilustraci, Flotily Země (text dvojnásobného rozsahu) se stáhlo přes 6000 digitálních kopií, ovšem zdarma. Teď je otázka, zda se spíše prodá 1000 knih za 50 Kč kus, nebo 5000 knih za 10 Kč kus, tedy do jaké míry, je poptávka po knize elastická v závislosti na ceně. A co udělá DRM, jak často se kniha bude pirátit a kolik pirátství ovlivní její prodejnost, což bude zajímavé sledovat. I tenhle model mě zajímá: budou lidi raději hledat pirátskou verzi, nebo si raději pohodlně koupí knihu na ebook portálu za dvě pivka a bez DRM? Je opravdu DRM zabiják nebo zajištění knihy?

Ring volný. Teď máte šanci něco ovlivnit, protože k vašemu názoru se přihlídne (i když na něj třeba nestihnu odpovědět). A ano, když se pokus povede i když se nepovede, bude to argument, které bude brán v potaz, protože mnoho jiných takových pokusů nevznikne.

PS: Vím, že je to na blind, nabízet cenu knihy, kterou jste nečetli. Ale o to jde vlastně vždycky…