Jak rozumět akvizice firmy Nest Googlem

Jestli nemáte rádi hračičky nebo se nepohybujete v energetice a Internetu věcí či startupech, asi jste o společnosti Nest nikdy neslyšeli. Proto pro vás možná je současná zpráva, že ji internetový gigant Google kupuje za více jak tři miliardy dolarů, poněkud šokantní a mohly by se ozývat výkřiky „bublina“, „debilové“ a další rychlé tuzemské soudy. A protože je to business, kde se pohybuju dvakrát (tedy internet a energetika), dovolím si sesumarizovat pár fakt bez nároku na úplnost. Řada věcí je tajných, pár věcí jsou spíše domněnky, neb zveřejněno je málo a Nest sám o svých podkladových technologiích a záměrech nemluví.

Termostat Nest

Nest si založil Anthony Fadel, člověk, který do té doby pracoval v Apple a stál za zrodem iPodu i iPhone. Firmu založil s kolegou v roce 2010 a v roce 2012 měla 120 zaměstnanců, poslední rok, ke kterému je tento údaj znám. Nest vyvíjí a vyrábí termostaty pro automatické řízení teploty v domech, přičemž podstatné z celkového pohledu není ani tak to, že ty termostaty vypadají fakt pěkně, jako to slovíčko „automatické“. Podle přítomnosti obyvatel v domě totiž teplotu regulují zcela automaticky, podle zvyklostí uživatelů. Což je za prvé příjemné, za druhé velmi úsporné. Odhaduje se, že Nest ušetři uživatelům v průměru přes 20% nákladů za topení.

Proč se Google vrhá do takového kroku stranou, jako je termostat? Kromě toho, že před lety provozoval PowerMeter, službu na analýzu spotřeby energií a před nedávnem prohlásil, že by se rád termostatům věnoval, nejsou žádné indikace o napojení tohoto na jeho hlavní business.

Ne tak docela. Nest je „chytrý“ termostat, což dnes znamená, že je připojený na internet. Celou řadu naměřených dat posílá na net a serverový cloud Nestu se z dat snaží něco dovodit a termostatu na dálku říkat, co má dělat. Termostat pak reguluje topení a hlavně klimatizaci. To je první podstatná věc. A že se z těch dat dá dovodit mnohé, to mi věřte: kolik členů má vaše rodina, jak dlouho se dívá na televizi, při troše snahy a úprav i na jaké programy. Zda vaříte doma či jíte v restauraci nebo z rozvážky. Kdy se hádáte a kdy milujete… Co a zda s tím bude Google dělat, to zatím nevíme. Třeba nic.

Druhá podstatná věc je business Nestu. Ten nestojí na prodeji krabiček v ceně pár set dolarů, ale v energetice a v její regulaci. Nest si může sáhnout nejenom na provozi z úspor, ale hlavně na poplatky za regulaci a vyvažování sítě a na síťovou arbitráž. A může přetahávat lidi mezi dodavateli i časovými pásmy spotřeby, vše pro uživatele pod vidinou úspor.

Jak tohle vyhodnotit pro firmu, jejímž výrobním prostředkem je lidská práce a elektřina napájející serverové farmy? Opět zásadně: pomůže to útočit nejenom na příjmy v gigantickém energetickém odvětví, ale na nemalou část vlastních nákladů a ty navíc dostat pod kontrolu. Připomeňme, že důvodem, proč Amazon nakonec nepostaví datové centrum v Česku, je neprůhledná energetická politika bez podstatné vazby na tržní ceny elektřiny (o největší části ceny elektřiny rozhoduje jedna firma).

Co naopak získá Nest? Kromě peněz, kterých v energetice není v USA málo (kéž by tomu bylo stejně u nás) a o kterých Fadel tvrdí, že by jich jinde dostal více, jsou to hlavně technologické a vlivové synergie. Sám Fadel v rozhovoru připouští, že se potýkají s technologickou stránkou backendu. Věřím mu to, nás v energomonitoru to zdrželo o rok a půl, protože na rozdíl od Nestu jsme včas nenabrali peníze na zdvojnásobení týmu. Nest potřebuje pohodové cloudové zázemí a zkušenosti v oboru, kde je na světě jen pár firem, kde je lidi mají (zkuste si u nás sehnat někoho s praxí v autosetupu AWS). A tohle je rychlost, která oproti americké konkurenci rozhoduje.

Dost jiná je situace v Evropě. I tady je energetika významně legislativně upravována, i tady záleží na regionálních kontaktech a názoru vlády EU, jednotlivé regiony ale různě brzdí patičkami, třeba u nás hodně. Navíc v EU je regulace topení obvyklá věc a topení tu tolik není věc elektřiny, zatímco klimatizace frčí hlavně na chudším jihu, kde se ji rychle naučili programovat. Pro Nest tu není tolik prostoru – a to je nakonec i důvod, proč jsme se v energomonitoru zaměřili na obsluhu primárně elektřiny a plynu jako takového a ne na samotné topení, to teprve přidáme. Nest by na svém termostatu musel ještě dost zamakat, aby mohl vlétnout do Evropy. Jenže to on asi zamaká. Takže pro všechny firmy z EU branže jako jsme my, je to parádní impuls: makejte, nebo to hned vzdejte. Když zamakáte, máte šanci na dobrý prodej či slušný koláč na trhu. Investoři z internetu už na synergie s energiemi ostří a třímiliardový exit by ledaskdo rád opakoval.

Skvělá zpráva je to i pro obor Internet of things, dosud pokládaný jen za gadgets obor. Teď si řada lidí všimne, že tyhle gadgets mohou razantně změnit obor – a že Nest si ukusuje z pořádně lukrativního trhu. Pozornost přinese další peníze, myšlenky, postupy.

Takže promiňte, jdu makat. Tohle je šance pro rychlé, chytré a odvážné a nechceme ji propást …

 

Proč domácí centrála kombinovaná s tabletem dává smysl

Nedávno jsem tu psal, že chystáme v energomonitoru zařízení nazvané Quel. Půjde o tablet kombinovaný s domácí centrálou (opět z výroby Current Costu) a pár lidí se podivovalo, proč, když jeho funkci zastanou chytré telefony a skutečné tablety. Tak si říkám, že bych tok našich úvah mohl upřesnit a ozřejmit, proč považujeme takové řešení za vhodné.

Pokud potřebujete doma něco řídit, nevystačíte s appkou v mobilu. Proto také domácí automatizace potřebuje nějakou „ústřednu“ či centrálu. Proč?

Za prvé potřebujete vyřešit situaci, kdy nefunguje internet. Ovládat kotel napřímo po lokální síti je hezké, jenže za chvíli jej budete chtít ovládat odkudkoliv přes internet. Na to potřebujete nějaké řešení, ke kterému se připojíte a bezpečně do něj naládujete své pokyny. Může to být buďto cizí server poskytující takovou službu řízení, nebo vaše domácí centrála. Když to bude cizí server, který nebude data odesílat do domácí centrály, ale přímo do kotle, musíte vyřešit, co se stane, když nepůjde internet, takže se na to v praxi vyprdnete a při výpadku internetového připojení domova nepůjde kotel prostě na dálku řídit, nebo doma bude schopno nějaké zařízení synchronizovat data mezi internetem a lokálními zařízeními. Jistě by si to mohl dělat kotel, ale většina jich si to dnes nedělá a vyhazovat kotel za pade se vám asi nechce.

Pak by se vám hodilo nějaké zařízení, kterým by mohl kotel ovládat kdokoliv, kdo potřebuje. Kupříkladu ne každý člen domácnosti má chytrý telefon schopný instalace patřičené appky. Můžete někde nechat povalovat levný tablet či výběhový mobil s nainstalovanými apkami a doufat, že ho někdo někam neodnese a hlavně v inkriminovanou dobu skutečně najde ovládací appku. Nebo můžete mít někde napevno zabudovaný ovládač s ovládacími prvky. (nebo se můžete spolehnout na vestavěné ovládání v technické místnosti, i to jde).

Do třetice potřebujete (alespoň hypoteticky), aby si jednotlivá zařízení nějak vyměňovaly informace. Aby kotel věděl, jaká je teplota venku, aby tu samou informaci měl k dispozici bojler, displej na zdi a ještě do toho aby byla zahrnutá předpověď získaná z internetu. To kupříkladu. Dnes to řešíte tak, že čidla kupujete duplicitně, jedno máte pro ekvitermu kotle, jiné pro displej meteostanice. Škoda přeškoda – hodila by se krabička, která by ty informace zamíchala dohromady.

Každý z problémů má nějaké řešení, jenže ve výsledku univerzálním řešením je domácí centrála. Zařízení, které kombinuje rozhraní mezi domácími spotřebiči a internetem včetně návaznosti na cloudové služby. Zařízení, ze kterého lze domácí spotřebiče ovládat a zjišťovat informace. Zařízení, které umožní pohodlnou interakci mezi spotřebiči různých výrobců. A to je ten náš Quel – jen jsme k centrále přidali displej, který cenu nezvýší podstatně, ale významně přidá na hodnotě ovládání i užitnosti takové domácí centrály. To, že řadu takových funkcí můžete ovládat i ze svého mobilu, není s ničím v rozporu.

Quel

Quel je pro nás v prvé řadě zařízení s dostatečným výpočetním výkonem, aby mohl dělat řadu věcí, které jsme dříve dělat nemohli. Aby uměl nejenom data zobrazovat, ale i aktivně zpracovávat.

Jsme samozřejmě na začátku a řada věcí bude stát na tom, zda se tohoto konceptu chytnou i partneři. Jenže zrovna centrála domácí automatizace je takové nutné zlo – nikdo ji moc nechce dělat, protože moc neví jak. Pár se jich u nás dělá, jsou ale docela drahé. Navíc ta „naše“ bude jen o něco dražší, než stávající energomonitor a bude pod polovinou ceny běžných centrál. Bude otevřená, kdo umí udělat Androidí appku, ten si může sflikovat všechno se vším. A výrobci domácích automatizačních udělátek budou mít o starost méně – stačí použít jejich appku pro Android, případě, pokud budou chtít využívat luxusu celého prostředí, si ji aktualizovat.

Jsem na to zvědav. Bude za tím ještě hodně práce, první zařízení určené pro obcházení partnerů a další vývoj teprve nakládají ve fabrice do letadla.