Nastupuju do tramvaje, sedám si a na ruce kmeta za mnou bezpečně rozpoznávám hodinky na zápěstí. To jsou ony. Obracím se na něj: “U které jste sloužil?” Nejdřív se dívá překvapeně, pak z mého pohledu upřeného na zápěstí vytuší, odkud vítr vane. Odpovídá mi. Prý jen jako navigátor, ne pilot. Děkuju mu za to, že díky takovým, jako je on, nemáme z ostudy kabát. Vážně kývá hlavou a dá se do vyprávění. Jak já hodinky, tak on rozpoznal vděčného posluchače. Poslouchám, dokud už fakt nemusím vystoupit. Stejně jsem přejel. A oba máme o něco lepší den. Zajímavější.
Rozpoznávat hodinky je někdy užitečné
Rychlé shrnutí článku
- Hodinky na ruce staršího muže v tramvaji prozradily jeho vojenskou minulost.
- Dotaz na službu odhalil, že muž byl navigátor, ne pilot.
- Vyjádření vděčnosti za jeho službu vedlo k vyprávění a oboustranné radosti.
- Společný zájem a rozhovor zlepšily den oběma cestujícím.
Jak se vám líbí tento článek?
💡 Co je tu dalšího zajímavého ke čtení?
👉Apple s ARM procesory a PostPC éra
Na úterní presentaci představil Apple dlouho očekávanou řadu počítačů vybavených vlastním procesorem Apple M1 namísto dosavadně používaných procesorů Intel. ... |
👉Kolaps Česka, úředníci a služební zákon
--- Proč kolabuje Česko? Důvodů je mnoho, ale asi nejzásadnější příčinou je Zákon o státní službě i nedostatečné odměňování úředníků! Sebelepší politici kvůl... |