Rozdělená společnost: my dole nejsme jedna země, ale dvojí lidé…

Málokdo asi očekával, že volby prezidenta v Česku budou takový mazec. Zatím jsem si z toho dělal legraci, říkal jsem, že „to hodím Zemanovi“ a když vyhraje, odstěhuju se do Rakouska a zbytek téhle realityshow dokoukám na ORF. Jenže to přestalo být vtipné. Víc reálné. Proč?

Je nakonec hodně jedno, jestli vyhraje Zeman nebo Schwarzenberg. Oba mají tolik škraloupů, které se nutně v sedmdesáti letech života za čtyř-pěti různých režimů nashromáždilo, že oči přecházejí. Kalouskové, Šloufové, hajlující tcháni či slib komunismu, to je nakonec jedno a jen podle míry své příchylnosti věříte jedné či druhé straně, jak moc to myslí upřímně. Obtížně lze vyvážit vidinu opoziční smlouvy vidinou Kalouska na postu guvernéra ČNB. Těžko lze z vykydané špíny poznat, kde se vyloupne klenot, kde vyroste dobře prohnojená tráva a kde se budou dál prasata válet.

Co je mnohem horší a co přestalo být vtipné, je rozdělení společnosti. Pravda, to nevzniklo kvůli prezidentským volbám, ale poprvé se objevilo ve vší nahotě. Se vší důrazností a negativy, které z toho plynou. Slyším to kolem sebe každý den: jak může někdo volit Zemana? Já vám řeknu, proč ho někdo může volit, je to vcelku jednoduché.

Miloš Zeman není kandidát levice. Je kandidát rukodělně pracujícího člověka. Toho, který dře fyzicky a dnes a denně poslouchá v televizi, že se bude muset uskromnit. Že prožral svou budoucnost, říká mu ministr financí Kalousek. Že mu jako málo kvalifikované síle hrozí nezaměstnanost. Že veškerá jeho budoucnost je nejistá. Těžko se divit voliči (zpravidla postaršímu), že se zachová racionálně, odmítne zemřít, ale místo toho volí někoho, kdo to říká jinak. Kdo to říká tak, jak on to vidí: ti, kdo prožralu budoucnost, jsou bílé límečky. Nemakačenkové, kteří si v ofisu válí šunky, berou velký peníze, šulí daně a dělají ze sebe honoraci. Ti, kteří by nevydrželi den na šachtě, směnu na traktoru, za volantem busu či na pásu ve fabrice. A je to Miloš Zeman, koho lze obdivovat za to, jak tuhle měšťáckou pakáž utře, kdykoliv na ni narazí. Třeba toho namyšleného Moravce, který se jeho – budoucího prezidenta – dovolí hodně ostře zeptat. Takovému namyšlenému pisálkovi, který si myslí, že lejna šalamounova pozřel, dobře padne odpověď začínající slovy „Podívejte se pane redaktore, nebudu vám říkat, že jste úplný hlupák, protože evidentními pravdami se nebudeme zabývat“. Cožpak by takový redaktůrek nedostal po zásluze přes držku, jen co by otevřel dveře hospody a cožpak by mu to stejně neřekl každý z nás, říká si rukodělný volič a volí ze svých řad. Bodrého Zemana s rukami, co se práce neštítily, dvěma bradami a před panstvem neshrbeného, naopak Švejkovsky naladěného, nemakačenky utírajícího.

Karel Schwarzenberg není kandidát pravice. Je kandidát bílých límečků, rukou nepracujících voličů – hlavodělců – zpravidla městské generace, která nepoznala ani fabriky, ani pole. Imponuje tím samým, čím Zeman – jenomže těm svým. I on pojmenovává věci takové, jak jsou viděny. I on oslovuje své publikum jeho jazykem: vypráví historky spíše intelektuální, když je potřeba, dělá si legraci sám ze sebe.

Kdo chápete a rozumíte Schwarzenbergovi, nemůžete chápat a rozumět Zemanovi. A opačně. Proto jedna i druhá strana se ptá, kdo za debila by volil toho druhého. Nu, je to jednoduché. Ti druzí. Ti, které nepotkáváte. Ti neviditelní. Ve vašem případě pravděpodobně ten autobusák, co vás vezl ráno do práce a kterého nevnímáte. Prodavačka, co vám namarkovala svačinu. Ten blbec z posypového vozu, co se někde válel a protáhl cestu až tak pozdě. Ti, kdo vyrobili jídlo, co jste dneska jedl. Jsou to pro vás zbyteční lidé. To samé mohl vyrobit někdo v Číně a tu samou práci mohl udělat ukrajinec, či dokonce slovák. Je éra globalizace a když někdo chce obstát, musí se pro vás roztrhnout, je tak?

Propast, která ve společnosti vznikla mezi takzvanou „pravicí“ a „levicí“, je děsivá. Nevážíme si nejenom svého politického přesvědčení, svých názorů, ale pomalu a viditelně ani sebe jako lidí navzájem. Jsme navzájem přesvědčeni o své postradatelnosti, zbytnosti. Zatímco autobusáka by mohl nahradit ukrajinský řidič a brzy už i Google autobusy, menedžra z fabriky, toho hlavodělce – nemakačenka, co celý den kulové dělá a jen se vybavuje s německým zákazníkem, by měli vydlažbit úplně, toho ani není třeba nahrazovat. Jsme si navzájem sobě zbytní. Neříkáme to nahlas, k tomu nám ještě pár mentálních bloků zbylo, ale jsme o tom přesvědčeni uvnitř.

V takovéhle chvíli není možná rozumná dohoda, kompromis. Bude to jen silou vyhraná volba, která druhému nevyhovuje vůbec. Následek polarizované společnosti.

Je to následek mnohého, především politiky posledních dvaceti let. Hnali jsme se kupředu, neohlíželi jsme se zpět, jenže kdo nezajišťuje trén, přichází o frontu. Nechali jsme tápat starou generaci v nejistotě, však ten marast byla její vina. Zapomněli jsme, že mají volební práva a neuvědomili jsme si, že jsou to lidé, kteří mají své pocity. Jedním z nich může být i frustrace. Politika posledních dvaceti let neprovedla nic podstatného stran vytvoření únosné budoucnosti. Vzdělávání, sociální reformy, zdravotnictví, to všechno nás utvrzuje v dojmu, že lépe už bylo. Někdo se chytil a stal se novým proletariátem, z kubikulu openspace kanceláří se považuje za příslušníka střední třídy a tím za vyhraněně pravicového voliče. Někdo se vyšvihl mezi finanční elitu, jenže česká praxe potvrzuje pravdivost Marxovy myšlenky, že za kumulací velkého kapitálu vždy v počátku stála nějaká zlodějina. Ostatní jsou jen kanonenfutr, mazivo v soukolí českého kapitalismu, které lze přeci kdykoliv nahradit. A těch pár spravedlivých … rozkoukávají se, vykuleně zírají na to, co se stalo s jejich milovanou zemí a dělají nejrůznější zoufalé positivní vlny evoluce, které je tak těžké pochopit, jako je těžké brát vážně. Ostatní se jejich dobré vůli smějí, protože nemají, jak ji pochopit.

Námi opuštěné křesťanství hlásalo, že cesta je důležitější, než cíl. My víme, že to tak není. Co je na účtě, to se počítá, po původu se nikdo neptá a když už někdo, pak jen proto, aby získal svůj podíl. Ale najednou se probouzíme do světa, který je za hranou toho, co jsme byli ochotni unést, kolik jsme byli ochotni slevit ze svých zásad. Do světa, kde už se významně projevilo, že ekonomika etiky (či jak Sedláček říká, ekonomika dobra a zla), má své opodstatnění. Že náklady externalit dobrých skutků jsou v dlouhodobém měřítku nižší, než u skutků špatných. Čili, že dobro se skutečně vyplatí. Jenže jsme až po krk ve zlu. Po krk v ústupcích, kterým by církev bez rozpaků dala nálepku dáblova pokušení, kdyby ji ještě někdo bral vážně. Bylo nám jedno, že se porušují zákony, kumuluje moc mediální, prolíná s politickou, pak už se zákony neporušovaly jen trochu, ale rovnou ohýbaly a chybělo jen málo, aby se ohnula i Ústava. Opoziční smlouva, pravicová arogance á la ODS a Klaus, rozštěpení společnosti. Deformace našeho právního i etického vědomí do ještě větší hrůznosti, než za komunismu, kdy jsme věděli, že tak to dobré není, ale nesmí se to říkat veřejně. Teď víme, že se to takhle vyplatí vždy.

Těžko s tím v pátek a v sobotu něco uděláme, ať vybereme kohokoliv. Musíme se začít poslouchat. Přemýšlet o důvodech, proč někdo zastává postoje, jaké zastává a být si jisti, že odpověď „je to debil“, není správná. Být přesvědčení, že takzvaná pravicoví i levicová politika nakonec musí konvergovat k jednomu a to k tomu, aby se všem lépe žilo. že nelze žít na úkor ostatních a že k tomu jednostranné uvažování svádí.

Když bych nakonec sám za sebe měl shrnout, komu dám svůj hlas, bude to – přes miliardy výhrad – Karel Schwarzenberg. Důvod je jeden: tam, kde mluvil, nelhal. Nikdy se neukázalo, že by lhal o privatizaci, o svém minulém vztahu k dekretům, nikomu nepřibájil nacistické hrady, či nás nelakoval s opoziční smlouvou. Nepomlouval, neosočoval. Nerozděloval. Čeho se bojím, je to, o čem mlčel, jenže téhož se bojím u Zemana.

Koho zvolíte vy, je vaše věc. Neexistuje menší zlo, v tom je ta pointa. Zlo je zlo – jen se v různé míře děje vám a ostatním. Volte tak, aby se nedělo vám a těm, na kterých vám záleží. Nic lepšího nevymyslíte.

Snad jen tolik jsem chtěl říct, že čím na větším počtu lidí vám záleží, tím je to lépe pro všechny. Ale to nelze ovlivnit teď, v předvečer voleb. To musí být ve vás.

Aktualizace: 

Dlouho jsem o rozdělené společnosti nechtěl psát. Nemám to tak promyšlené, některé věci ještě neumím zformulovat. Vidím to rozdělení, cítím ho, umím jej ukazovat na jednotlivostech, ale aby z toho bylo dobře vyargumentované téma pro článek, na to bylo ještě brzy.

Samozřejmě jsem za svůj včerejší post dostal čočku. Mnoho lidí rozdělení nevidí. Vidí jen svou stranu a ty křupany na straně druhé, což bych si skoro dovolil považovat za důkaz mého tvrzení. Co je oprávněně kritizovatelné, je ta dělící čára. Nazvat ji křupani versus noblesa, jak vyplývá z některých názorů, se mi nechce. To ji determinuje a diskusně zabaluje. Když někoho budete označovat za křupana, dialogu to nepomůže. A dialogu je třeba. Jistěže řada rukodělných nepodporuje Zemana. Jistě, že řada hlavoudělných ano. Promítá se sem vzdělání, ale podle mně do značné míry i to, zda je dotyčný zaměstnanec, OSVČ, freelancer nebo člen managementu.

Skvěle mi v přemýšlení pomohla kniha Paula Krugmana (blog) Skoncovat s krizí. Konkrétně kapitola 5 Druhý zlatý věk popisuje příjmovou diferenciaci a to, co z ní vyplývá ekonomicky i politicky. Naprosté odtržení třídy superbohatých od zájmů těch ostatních. Kamarád pravil, že autor je debil. Možná je, ale jednak jeho myšlenky vysvětlují hodně z toho, kam jsem se já zabrousit neodvážil, protože ekonomika je široké pole, jednak ho dovedly až k Nobelově ceně, což se počítá.

Možná, jednou, se mi podaří dotáhnout to do projekce na naši společnost a vysvětlit pochopitelně, kde rozdělení vidím a čím nám škodí. Zatím jsem ze sebe vydal tolik, kolik jsem uměl v době, kdy se mi zdálo důležité to zmínit. Abychom byli pamětlivi toho, že nejsou my a oni. Že žijeme každý sami za sebe stejně tak, jako každý za všechny ostatní. Že zodpovědnost, morálka a etika nejsou vyprázdněné pojmy, jak nám tvrdí Václav Klaus, ale součást nejenom slušných životů, ale i ekonomické prosperity. A že když se necháme vmanévrovat do rozdělení národa tak primitivními kecy, jaké v těchto volbách slýcháme, uškodíme jen sami sobě.

Snad to z toho alespoň někdo pochopil…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 215×, průměr: 4,74)
Loading...

88 komentářů

  • Perfektně napsáno, zachyceno. Jen mne opět mrzí, že se volí proto, aby to nedostal ten druhý, ne aby to dostal ten, kterého volím.

    Volit budu Karla ze stejných důvodů jako vy, přidal bych k nim ještě Milošovu agresi a neustále urážení a kopání do lidí okolo sebe.

  • Nemohu souhlasit s tímto černobílým viděním světa, kde každý manuálně pracující je nemyslící kupa masa řvoucí v hospodě a každý bílý límeček v životě nepřičichl k manuální práci a automaticky přehlíží manuálně pracující…

  • Za úžasné slovo „vydlažbit“ a vtipný popis dvou znepřátelených tříd dávám 4 hvězdy. Za ty ekonomické bláboly jednu beru.
    Výsledek = tři pěkné hvězdy. Jen tak dál.

  • Mimochodem, ode dneška začínám praktikovat zcela zásadní věc. Nikomu nebudu říkat kolik vydělávám ani koho volím.

  • Doposavad vše co jste napsal se mi zdálo, že je nahlíženo pouze z vašeho osobního pohledu. Tady je vidět, že přemýšlíte o širších souvislostech, což se mi zdá , že dnes již umí málokdo. Ikdyž mám k něčemu výhrady, ten váš posun v nahlížení je pro mne velice pozitivní. Jste tak mezi internetovými celebritami pro mne výjimkou. Děkuji

  • Chlape, dokazal jste rict presne to, co jsem taky nedokazal formulovat,… uplne presne.
    Jednoznacne jste nechtel nikoho urazit ani hazet do jednoho pytle. Zjednoduseni bylo nutne kvuli zobecneni. To tady ten pan „Jan Marek“ nepochopil – stejne jako u mapy se ignoruji vetsi balvany a osamele stromky… Proste zjednoduseni, ktere pomohlo alespon castecne definovat o cem to je…
    A asi mate pravdu. Pokud byste to chtel trochu vic vypilovat, budete muset prave to zjednoduseni vic zduraznovat. 🙂
    Ale jinak super.

  • Svatá pravda. Budu volit toho druhého, ale s článkem nemohu nesouhlasit.

  • A dodám, že rukama jsem se (kromě středoškolských brigád) nikdy neživil…

  • Vydlažbit také pobavilo. Výborný, opravdu výborný článek!

    Btw, Lokutus: od dneška začínám říkat kolik vydělávám a koho volím.

  • Máš ode mne flattr, Tangero. Pěkný.

  • Smutně pravdivé, k přmýšlení…

  • Souhlasim s vasim nahledem. Co mu neni uplne jasne (politiku sleduji povrchne a taky hodne zapominam) je, jestli Zeman za sve aktivni politicke drahy taky za sve soucasne volice bojoval a zlepsil jejich ekonomickou (o to tu jde, ne?) situaci? Voli ho proto, ze jim pomohl?

  • Pěkný článek – taky vidím to rozdělení, možná ne tak striktní, ale lépe bych to asi pojmenovat neuměl. Co mi vadí je vzájemné osočování a málo věcné argumentace a slušnosti (nejen mezi kandidáty, ale i mezi jejich podporovateli) – té je totiž schopen každý, stačí trochu chtít. Nikdy jsem nikoho nepřesvědčoval o správnosti svého kandidáta, všem jenom říkám: rozhlížej se, naslouchej, přemýšlej a rozhodni se pro toho, kdo je ti bližší.

  • Pěkný článek k zamyšlení, moc chválím. Neviděl bych ale všechno tak pesimisticky, domnívám se, že takové rozčeření zasmrádnuté hladiny může společnosti prospět. Žádná hnisající rána se nezahojí, když se do ní neřízne. Dále si myslím, že dnešní politice i spočnosti chybí ideje a vize a vše je jen nějakém takovém přežívání.
    Neplánujeme cesty na Mars, dokonce ani na Měsíc, nebudejeme lepší společnost ani města na vodě či pod vodou. Uzavíráme se do sebe a nevšímáme si nikoho, ani starého souseda.

  • Pekny clanek, diky. Jenom nemyslim, ze delici carou je vyse prijmu. Spise bych to videl na resistenci ke zmenam, zhruba v intencich liberalni vs. konzervativni uvazovani.

  • Pěkně napsáno, díky.

    Je skvělé, že takové názory mají i bohatí lidé, kteří z budoucnosti nemusí mít žádný strach a můžou kdykoliv emigrovat na druhý konec světa, protože mají dostatek znalostí i peněz…

  • Pěkný článek.
    Škoda, ale opravdu se nedá psá takhle černobíle.
    Dělal jsem rukama i hlavou, tedy byl jsem jako ten Váš „zbytečný, co dělal jídlo“ i ten „menažér“, co ho pak bezduše sežere…
    Jsem ze vsi, manuální práce je běžnou součástí života, ale Zeman je i tak pro mne nevolitelný.
    P.S.: On tedy jako „nemakačenko“ vypadal vždycky..

  • Ano, ano, ano! Vnímám to podobně. Kdybych to uměl, psal bych o tom. Česká společnost je rozdělená. Česká společnost není schopná racionální diskuze. Míra frustrace a falešného sebevědomí to neumožňuje. Nejsme ochotní poslouchat a přijmout názor jiného. Povrchnost a neschopnost opravdového zamyšlení má zřejmě jednoho jmenovatele – více než 40 let komunistické zvůle a náhlý obrat po revoluci, kdy si každý dělá, co chce..

  • Ach, tady někdo vlastní hlavou znovuvynalezl třídní pohled na společnost. Jak objevné.

    Samozřejmě, že Zeman je kandidát podvzdělané frustrované venkovské nižší třídy, zatímco Schwarzenberka protlačuje pravdoláska, tedy umělecko-akademicko-eko-humanrightistická třída lidí, co jsou živi ze státního a sami by se těžko uživili. Jestli jste na to přišel až teď, tak… no, tak aspoň že jste na to konečně přišel.

  • Snad jen dodám, že zatímco Zeman zájmy svých podporovatelů ničím hájit nebude, a chudý člověk tak bude znovu podveden, Schwarzenberk do jisté míry opravdu splní, co od něj jeho klienti očekávají. Přinejmenším v tom, že jim nebude házet klacky pod nohy, až budou protlačovat další zákony, směřující k nim peníze.

  • Lokutus: Které „ekonomické bláboly“ máte namysli? Poučte nás.
    Komero: Svou myšlenkou, že „Schwarzenberka protlačuje pravdoláska, tedy umělecko-akademicko-eko-humanrightistická třída lidí, co jsou živi ze státního a sami by se těžko uživili.“ jste dost významně znemožnil. A ty jízlivé poznámky na adresu si nechte od cesty, sám jste toho moc nepředvedl.

    S článkem souhlasím, považuji to za velmi trefně pojmenované. A rovněž chápu zjednodušující rozčlenění tříd, bez toho by se tento problém a názor obtížně vysvětloval. Myslím, že by bylo dobré, kdyby si poučení z článku vzal k srdci více lidí.
    Děkuji Vám za článek. Jen tak dál.

  • JN: Znemožnil? Patrně patříte mezi ně. Pravdoláskaři nejvíc ze všeho nesnášejí poukazy na to, že jde jen o ekonomickou zájmovou skupinu. Potřebují ideologické krytí víc než kdo jiný, bez něj by vůbec nemohli existovat. Vlastně celá jejich existence je na překryvné ideologii závislá.

  • Patricku, připomíná mi to moji teorii o paralelních světech: Vidím, že tu jsou miliony lidí, ve stejný čas, ve stejné zemi, ale nepotkáváme se, nevíme o sobě a jen občas se naše světy protnou a já vidím jejich projev, která mi je, samozřejmě, stěží pochopitelná, asi jako když sleduješ v tenise jen půl kurtu. Rozdělení společnosti je patrné, termín „studená občanská válka“ je velmi trefný; já to pozoruju někdy od doby „nulových tolerancí“, konfrontačních silových kampaní a vyhlašování „až nás zvolíte, tak všechno to, co ONI schválili, MY zase zrušíme“. A ano, myslím si, že tady jde nálada společnosti za politikou, nikoli obráceně. Obě nejsilnější strany převzaly rétoriku „my a oni“, kde „oni“ jsou zlí. Stojí k sobě zády, hovoří ke svému elektorátu a posilují nenávist k „nim“. Situace připomíná obrácenou Gaussovu křivku s maximy po stranách a minimem uprostřed.

    Vinny jsou obě strany: pravice vypadá, že ji starosti „proletariátu“ nezajímají a působí jako „sociálně necitlivá“, levice na druhé straně tradičně k proletariátu mluví válečnou terminologií, hovoří o „zúčtování s bohatými“ atd. Každý má svého posluchače. A v kombinaci s několik generací trvající devastací morálních hodnot to tvoří atmosféru, kde je snazší nenávidět a vinit než „stavět mosty a podávat ruce“.

  • Porad dokola ty stejny predvolebni kecy, ze vsech stran. Je to „jenom“ dalsi prezident. Je uplne jedno kolik kde ukradne propisek, jak debilni nazory bude vyhlasovat o ekologi nebo evropske unii. Je jedno kolik slozi divadelnich her, udela amnestii. Jak moc bude urazet oponenty a novinare. Nebo jak moc dustojne bude pochrapovat na jednanich.
    Dokud v zemi, kterou ma reprezentovat budou zit sami prizdisracove, kteri zavidi jeden druhemu, na nicem schopni se domluvit, bez hrdosti a vlastniho nazoru, lidi, kterym je vsechno jedno a umi jenom blbe zvanit a tvarit se ublizene, atd atd atd… tak je uplne jedno co za blbce bude prezidentem. Nic se nezmeni, porad stejnej cirkus s mizernym programem…
    Mame jen to co si zaslouzime…

  • Že nějaký traktorista dá hlas Zemanovi, to mě netrápí, to pro mě není důvod, abych o tom člověku pochyboval. Svoji práci nepochybně dělá dobře a z jeho perspektivy se skutečně Zeman může jevit lépe, však v článku je to hezky popsáno. Horší je, když na tuto stezku sestoupí člověk, který by podle mě měl být schopný prohlédnout a chápat věci z odstupu. To pak mám skutečně tendenci nad ním lámat hůl.

  • Jsem strašně rád, že se i mezi hlavodělci najdou lidé, kteří se nebojí říct, že se dobro vyplatí. Říkám „nebojí“, protože tohle je opravdu z nějakého důvodu stigma. Všichni mají kopat sami za sebe a koho zajímají lidi kolem, ten je buď hlupák nebo pozér.

    Pro zájemce o věděčtější přístup k tomuto tématu doporučuji knihu Richarda Wilkinsona a Kate Pickettové „The Spirit Level“.

  • Pěkný článek, ve kterém jste trefně formuloval spoustu obecností, ke kterým jsem dosud nenašel vhodná slova. Nadhled bohužel chybí oběma nesmířitelným táborům, jejichž skalní zastánci mi z odstupu připomínají neostalinisty či jehovisty, kterým je jiný názor naprosto cizí. Říkám z odstupu proto, poněvadž ani dnes nevím, koho volit, oba kandidáti jsou pro mne nepřijatelní. A to z řady důvodů…

  • Pěkně jste to napsal, doufám že nebudete příliš nachytáván na slovíčkách.
    To rozdělení naprosto nepochybně existuje, nechápu jak to někdo dokáže popírat, i když, někdo odmítá i uvěřit že nebe je modré (hloupý příklad, teď jsem se podíval a je noc, nebe je černé :-D).
    Podle mého názoru tyhle kastovní systémy jsou o tom abyste se mohl cítit nadřazen někomu. Protože systém šlechty s modrou krví a „vyvolenou bohem“ už není aktuální, tak určující roli převzaly peníze. Škoda že ne inteligence.
    A ještě k volbám… Nejvíc tam chybí zpětné hodnocení (a sebereflexe). Takové to zjištění „já volil blbě“ a poučení se z toho. To by potřebovali všichni. A vůbec nemluvím jenom o současných prezidentských.

  • Patriku,

    to, co ty jsi popsal, cítím taky a dobře nám tak. Myslím, že děláme málo proto abychom se zlepšili. Přemýšlíme raději o tom co ještě mužeme koupit, zaplatit. Málo se setkáváme ve spolcích. Spolková činnost je to, co lidi sbližuje. Děláme věci individuálně, každý z nás se moc ohlíží sám na sebe. Bojíme se jeden druhého. Strach, nejistota, upadek ducha, bída…

    To, co se děje popsat umíme. Jaká je cesta ven? To bychom měli hledat. Víš o něčem?

    TP

  • Zajímavé by bylo zjistit, zda lze tomu rozdělení společnosti nějak předcházet. Jestli je šance dát řidiči prostor pro seberealizaci i jinde, než za volantem (samozřejmě pokud to ocení). To by byla výzva. A projekty typu Hearth.net jdou tou cestou, protože spojují lidi z různých sociálních vrstev. Jsem zvědavý, zda to Patrickem zmíněné odloučení nějak vyřeší.

  • Jel jsem ondyno přes Vysočana, a co myslíte, která hlava visí vymalovaná na Trafačce, místní galerii sprejerů, squatterů, alternativců, pravdolásků a milovníků marjánky? No ano, žádná jiná než knížecí.

    Tady totiž nejsou dvě skupiny, tedy „hlavoudělní“ a „rukoudělní“. Tady jsou skupiny tři, ta třetí je „nedělní“, nebo, jak to nazval komero, „umělecko-akademicko-eko-humanrightistická třída lidí, co jsou živi ze státního a sami by se těžko uživili“. Takoví ti „kontroloři hygieny telefonů“, jejichž život se točí kolem aktivismu, přípravných výborů, státních dotací, boření starých pomníků, stavění nových pomníků, braní grantů a pořádání masivních letákových kampaní mezi dvěma jointy… ta sebranka budižkničemů, co je Golgafrinčamané vystřelili do vesmíru, protože žít se s nimi nedalo.

    Nu, a právě jejich kandidátem je Schwarzenberg. Kandidátem hlavoudělných byl, troufám si říct, spíše mladý Dienstbier.

  • Gut text! Moc pěkně vystřeleno. Nejprve jsem se chtěla ztotožnit s rukodělnou frontou, ale během čtení mi došlo, že to je kód pro jinou cílovku a já se mám sžít s bílým límcem. V aktualizaci došlo na zrelativizování, oddychla jsem si – přeci jen existuju, i když ne moc často, jak píšete.
    Přes všechnu zkušenost s rukama po lokte v práci musím dál kroutit hlavou a nechápu: jak může někdo volit Zemana?

  • Ze začátku volebního divadla jsem se v podstatě zajímal jen o Vladimíra France, protože mě zajímalo, jak ostatní vidí tohoto vizuálně extrémního kandidáta. Váš článek je opravdu jeden z mála, který pro mě ze všech článků, diskusí a debat, měl nějakou hodnotu. Souhlasím s vaším pohledem na rozdělení společnosti, jen si myslím, že tento stav je důsledkem fungování „západní demokracie“, který nelze z principu změnit, snad jen obrušovat hrany. Vaše úvahy se dají snadno aplikovat i na stav celosvětové společnosti, kde ta ekonomicky vyspělejší část nemakačenků, žije na dluh a vyžírá ty, kteří ještě do tohoto stádia vývoje nedorazili a musí makat. To logicky směřuje k tomu, že buď se postupně všichni stanou pracujícími bílými límečky, nebo nastane více či méně násilná změna a začne to celé nanovo jen o jednu evoluční spirálu výš. Nezbývá než věřit, že už jsme se jako lidstvo dostali tak vysoko, že dokážeme uskutečnit první variantu.
    Jsem hlavodělník, volit budu Schwarzenberga a věřím, že on spíš než Zeman, pomůže k tomu, aby se obě strany začaly alespoň tolerovat.

  • Skvěle napsaný a trefný článek. K volbě „menšího zla“ si dovolím ještě poznámku – mrzí mě, že v ČR nefunguje systém „vote blanc“, kdy volič může aktivně využít svého volebního práva tak, že do urny vhodí prázdný volební lístek a tento hlas je platný. Bylo by myslím zajímavé, minimálně ze sociologického hlediska, zjistit, kolik voličů by teď nevolilo ani jednoho z kandidátů…

  • Již dlouho jsem nečetl pravdivější článek. Naprosto s Vámi souhlasím, sám to pozoruji již roky, jen jsem to nedokázal pojmenovat. Děkuji!

  • Souhlasil bych s myšlenkou vrstev společnosti, které si vzájemně nerozumí. Pro mě je jádro problému v tom, že média a (parlamentní) politická reprezentace tlačí 2 přístupy, které jsou v přímém protikladu – shoda v nich tak existovat nemůže.

    Jde o přerozdělování směrem k nejchudším proti přerozdělování směrem k nejbohatším. V prvním případě typicky formou sociálních dávek, v druhém formou (předražených) státních zakázek apod.

    V obou případech se však jedná o přerozdělování, kdy se někomu ukradnou (zdaní) prostředky, aby je následně mohl dostat někdo jiný. Domnívám se, že na tom aktuálně nejvíc tratí pomyslná střední třída.

    Myslím, že zmenšení přerozdělování by vedla k větší celkové prosperitě. Bohužel lidé napojení na peníze ze státní kasy si to svoje korýtko vzít nenechají – přestože kdyby si tento problém uvědomili, můžou mít místo korýtka slavnostní tabuli…

  • Dobrý den, Vaše analýza mě zajímá. Až to ještě více rozpracujete,aby to nebylo tak stručné, měla bych zájem.Děkuji

  • Vasim pocitum rozumim a myslim, ze i chapu vas styl uvazovani o spolecnosti. Co me prvni napadlo po precteni vaseho clanku: zkuste se divat na spolecnost v celosvetovem meritku, nejen ceskym pohledem. CR neni izolovana zeme, ovlivnuje vas cely svet. A ve svete je vnimani spolecenskych trid mnohem hlubsi nez u vas v CR. Cili z vaseho pohledu je to mimo CR castokrat mnohem „horsi“. No a kam si myslite, ze bude ceska spolecnost smerovat?

  • Zajímavé.
    Jsem „hlavodělec“ se slušným příjmem (tedy pokud „honorace“ už nepovažuje programátora – vývojáře za manuálně pracujícího 🙂 ) a Schwarzenbergovi bych to tam nehodil ani ve snu. To by mně musela ruka upadnout….
    Když vidím tu masírku, to oblbování sotva absoloventů střední školy, které ještě často živí rodiče, tu nafoukanost těch „lepších“ (často umějících hlavně kecat bez jakýchkoliv reálných výsledků), říkám si – ne, toto vám nesmí vyjít. Bylo toho za ta léta dost.
    Miloš Zeman není mým vysněným kandidátem – to opravdu ne. Ale pořád jej vnímám jako menší zlo. Jsem už totálně zhnusen tou pakulturou „těch lepších“, která tady ovládla média.
    Mimochodem – „vzdělaný kníže“ má sotva střední školu a na druhé straně „ošklivý buran“ zvládl studium na vysoké škole a ještě kandidaturu věd… I to o něčem vypovídá – mimo jiné i o té výše zmíněné pakultuře….

  • Díky, že jste se nebál na „plnou hubu“ napsat jak se věci mají.
    Plně se s vámi ztotožňuji.

  • @HAl9000 – ale právěže běžný programátor-vývojář je společensky srovnatelný s kvalifikovaným dělníkem před 40-70 lety. To není žádná urážka ani to nemyslím jako že je tím „něco míň“, to je neutrální konstatování toho jak je společnost stratifikovaná, ostatně to píše i Patrick (nepřímo tady, a přímo psal před nějakou dobou). Koneckonců váš příspěvek je toho ukázkou. Je proto jenom logické že jste volil Zemana (neutrální fakt).

  • Z mého okolí, kdo volí Zemana: neoliberální přesvědčení, často je pro ně Klaus „bůh“, velmi intelignetní lidé se slušným příjmem. Jestli bych je nazval křupany tak proto, jak sobecky přehlížejí a opovrhují ostatními lidmi v běžném chování.

  • Tak tohle je naprosto perfektní článek k tématu, který jsem si přečetl od začátku až do konce. Díky moc za něj. Je vidět, že se nekoukáte na problém pouze jedním pohledem, ale více.

  • Dle mne byla takto polarizovaná vždy – i před rokem 1989 – i tehadé se makolo od 4,50 za hodinu tedy 1200kčssičně po 15 000 čs někde v hutích kovárnách a dolech.
    Byl jsem začátkem 90.let delší dobu spíše brigádně na jedné dílně a ty názory tam byli zcela EXTRÉMNÍ !!!

    Jejich plat tam nebyl větší a to klidně i po více než 10 letech praxe jak 2000 kčs hrubého měsíčně – u mladších i méně – 9 kčs hrubého na hodinu měli ti co tam nastoupili po vyučení.
    Při pádu letadla s turisty a asi 60 mrtvý se tam radovali a 1 tak že jí popadali záchavaty radosti další 2 méně jen o něco méně – zbytek dílny se buď též radoval nebo jen mlčel proti se nepostavil nikdo otevřeně tam.
    Říklali jak krásná a radostná zpráva to je – jak bylo takto 60 zcela spravedlivě potrstáno – tím že své bohatsví – pro ně nákup letenky a možná i zájezdu od cestovní kanceláře takto dali ostaním na obdiv. Jedna litovala jen toho, že není tam kde jsou ti pozůstalí – jak ráda by jimřekal, že je nesmírně ráda že jejich boháči bili takoto potrestání a cím mají větší smutek – tak ona má větší radost.

    Stejně se radovali jako když nějací viděrači jejich rodičů podle zprávy novin surově jako varovní zmlátili jeich dceru chodící do zákaldní školy. Říkaly – když vaše bohatství neohrožuje přímo vás tak ohrožuje přímo i vaše děti. A pro tu zmalácenou dcerku – dobře ti tak – to ti jen patří, alespoň jasně vidíš, že bohatství tvých rodiču a život v luxusu má i své velké stiné stránky a budeš se tím řídit co nejdřív.

  • podle mě, to není dáno výši platu, ale přístupem – lidi, co na to ser.. a volí podle toho, co řekl Fanda Vomáčka v hospodě a lidi, co se zajímaj a uplatňují vlastní vůli.

  • Pavel:

    Víte, co mně vrtá hlavou?
    Kdo je tady vlastně ta elita?

    My vývojáři(ne nejde tady o matlání nějakých Webů, ale o vcelku náročný vývoj a jeho kvalitu u embedded systémů, na kterých závisí i lidské životy) to asi nejsme. Nejsou to dle dnešní módy ani vědci v základním výzkumu, nejsou to strojaři, nejsou to nejspíš ani biologové, lékaři, učitelé atd….
    Kdo to tedy je?
    Bohatí advokáti vysávající bagatelní dlužníky?
    Politici?
    Obchodníci, přesouvající balíky z místa na místo?
    Burzovní makléři, šíbující s penězi?
    Fotbalisté, Hokejisté a obecně sportovci?
    Herci? Zpěváci?
    ???
    ???

    Jako nezkušenný chlapec jsem se domníval, že elita jsou ti, kteří civilizaci posouvají dál – tedy z mého pohledu vědci a technici, za kterými jsou vidět reálné výsledky. A asi trochu i proto dělám to co dělám….
    Pak jsem pochopil, že vnímání toho, co je elita je úplně jiné a složitější… a rád bych to pochopil.

    Víte, mně je srdečně jedno, jestli mě nějaký (z mého pohledu často pouhý žvanil a jedinec málo vzdělaný – tím nemám na mysli vás 🙂 ) člověk, kterého si třeba ani nevážím, nepovažuje za elitu. Ale vrtá mně to hlavou a rád bych tu opravdovou elitu poznal.

    Může být elitou někdo, kdo kromě hromadění majetku a vlivu nic jiného neumí?
    Nebo to může být někdo ze zábavního průmyslu?

    Kde je logika?

    Mimochodem:
    Když bude programátor pouhým dělníkem – dovedete si představit(aniž bych někoho shazoval) co budou dělat lidé, kteří dnes na práci programátora prostě nemají? A pokud i tito lidé budou programátory, bude to ještě programování v pravém slova smyslu nebou pouhé pomocné práce?
    V úvahách vás a pana Zandla jsou myslím trhliny.

    Jinak panu Zandlovi děkuji. V tom moři blbosti všude kolem nás občas dokáže stvořit dobré dílko. Mimo jiné i článek, pod kterým diskutujeme.

  • Tenhle článek mě hodně znechutil. Dýchly na mě z něj hodiny občanské výchovy, a všechny ty marxistické řeči které jsme museli poslouchat. Autor rozděluje lidi na ty co pracují manuálně, mají nízké vzdělání, nízký příjem a tudíž volí levici a Miloše Zemana a na druhou skupinu. Lidi vzdělané, co pracují hlavou, mají vysoký příjem a tudíž volí pravici a Karla S. A mezi těmito skupinami je prý bezedná propast nepochopení a nenávisti. Pokud by to bylo takhle, tak by veškeré volby a demokracie postrádaly smysl. Ale takhle to podle mě není. Myslím, že to je jen nevyzrálý autorův osobní pohled na věc, ovlivněný vzpomínkami na marxistickou výchovu.
    Znám tesaře, co má firmičku (no spíš dva brigádníky k ruce). Pracuje manuálně, vzdělání nemá ale stát s daněmi a všemi úředníky by nejraději zrušil. A vydělává myslím skoro jako ministr.
    Znám šéfa firmy co má spoustu zaměstnanců, ale volí levicové strany.
    Znám člověka co nikdy manuálně nepracoval, příjem měl vždy nadprůměrný ale celý život je komunista.
    A to že mezi lidmi je nějaká zvláštní nová propast nepochopení a nenávisti? Autor asi žije v nějakém jiném světě. V mém okolí i v mé rodině jsou voliči všech možných stran. Před volbami se to občas hádá, pak se to zase uklidní. A bylo to tak i za minulého režimu (až na ty volby), a pokud vím z vyprávění tak i za první republiky.

  • Jak prosím jde autorův článek dohromady s tweetem:
    „Zvolili jsme prezidenta netolerantniho, jesitneho, lhare a manipulatora. Volili jsme k obrazu svemu. Ano, takovi jsme. Dekujeme za tu lekci“
    Autor se v článku snaží stavět mosty, ale pak je klidně pod vlivem mediální hysterie zboří. Nezvítězilo hulvátství nad slušností. To je mediální konstrukt. Zvítězila jedna lež nad jinou lží.

  • Lukas:

    No, jak to s tím jde dohromady…

    Pan Zandl „má pochopení pro prostý lid.“ Ale jen vocamcaď pocamcaď. Jak „ta demokracie“ negeneruje to co se jemu líbí, už jsme holt národ blců 🙂
    Není v tom sám a snad mu to ani nelze zazlívat. Stačí se teď podívat na „pražskou kulturní elitu“ jak kulturně se aktuálně chová….
    Desítky let komunistické vlády prostě udělaly v hlavách lidí své a bylo jen iluzí se domnívat, že nějakých 15, 20 let to spraví. Demokracie zjevně potřebuje let alespoň 50. Něco podobného říkal, pokud vím už Masaryk.

  • Myslim, ze tohle zrovna s komunizmem nijak nesouvisi. Neschopnost se o sebe postarat – ano. Nazorova rozdelenost a schopnost prijmout porazku – nikoli. Na celem svete nenajdete spolecnost, kde by se tenhle pristup dal s jistotou vyloucit. Vzpomente na tweety po zvoleni Obamy. U nas alespon nemusite skupovat zbrane do zasoby 😉

  • Patriku – velmi dobré … Fakt je ten, že propast mezi „dělníky“ a „elitou“ roste raketovým tempem a nic dobrého to nemůže přinést. Nejde ani tak o propast ekonomickou jako způsob vidění světa. A jak roste arogance těch, kteří jsou momentálně nahoře, tím tvrdší pád dolů to bude. A není to otázka „jestli“, pouze otázka „kdy“

  • „Fotbalisté, Hokejisté a obecně sportovci?
    Herci? Zpěváci?“

    Ti to podle mne jsou – sportovci a umělci – ty prostě uznávají jako elity – vědeckému výzkumu nerozumí – spíše by ho ještě omezili, pokud by mohli.
    Proastě si myslí z jejich pohledu – že sportovci jdou jediný kdo skutečně propagují tuto zemi – netuší že je to jen opět v rámci sportu – a nikoliv naší vyspělosti jako takové – fenomenální fotbalista se může objevit i v zaostalé africké zemi – pokud se mu podří najít sponzora pro výdaje na další profesionální trénování.

  • X:

    Položme si otázku, zda je zdravá společnost, která za elitu považuje lidi, běhající po hřišti za míčem 🙂 Nebo ta, která bere jako elitu lidi ze zábavního průmyslu 🙂
    Nebo jsou elitou ti, kteří nahromadí maximum peněz? Jak daleko je taková civilizace od rozvratu a pádu? Možná je takový vývoj zákonitý?

  • Milý Radku, před dvěma desetiletími jsem napsal tři věty na závěr mé komedie BISTRO : MY JSME ČEŠI! NÁS NIKDO NEVOTRÁVÍ! MY SE VOTRÁVÍME SAMI…PF

  • Společnost bude vždy dělena na pravici či levici(atributy si raděj najděte než začnete kritizovat. Všechny pokusy o nepolitickou politiku skončí jako pravidelně v koši.Problémem těchto voleb byl pokrytecký Karel který nemá s pravicí co společného.
    „Nesouhlasím s vaším názorem, ale budu až do smrti bojovat za to, abyste jej mohl vyjádřit.“

  • Nevím, proč by Ti za tohle měl dávat někdo čočku. Vždyť je to velmi dobře napsaná pravda. Já mám tohle rozdělení ve svém okolí, kdy jedna strana (rodina) jsou dělníci a jednomyslně volí Zemana a druhá (přátelé) si nedokázala představit na trůně nikoho jiného než Karla. A každý má svou pravdu. Je mi celkem líto, že můj kandidát – J.Diensbier, nepostoupil. Byl by totiž, možná, klid.

  • Domnívám se, že závěrečné pochybnosti o nedostatečném odstupu a nedokonalých argumentech nejsou na místě. Život – i ten společenský – se stále dnem za dnem kamsi posouvá a nikdy ho nezachytíme tak, aby hned po vyřčení našich myšlenek už nebyl zase o kousek dál. Dle mého soudu, výše uvedené myšlenky trefně vystihují atmosféru, ve které žijeme a kdybych byl dostatečně troufalý, sám bych se pod ně podepsal.
    I já jsem „přes miliardy výhrad“ volil Karla Schwarzenberga. Domnívám se totiž, že menší zlo je pořád menší než to větší a nedokázal jsem zaujmout postoj Táni Fischerové, která se pod žádné zlo podepsat nechtěla (tím víc mě udivilo, že chtěla vstoupit do nejvyšší politiky, kde volit vyslovené dobro lze jen zcela výjimečně). Netvrdím, že by se jeho volbou „blbá nálada“ ve společnosti výrazně změnila, ale možná by to byl první krůček, jak z ní ven. Určitě by nám dnes a denně nebyl příkladem toho, že lhát se vyplácí.

  • Velké téma: Zlo…nicméně zlo neuchopitelné, zlo, které se umí schovávat a maskovat. Člověk nemůže vyjít ven a vidět nepřítele… To všechno je jen ve vzduchu, točí se to dokola a přehazuje se to jako tikající bomba. Potom to schytají ti, kteří jsou nejvíce viditelnými mezi nenápadnou masou obyčejné všednosti, většinou neprávem. Již dlouho naši společnost nezasáhla žádná hrozba (identifikovatelný nepřítel), co by ji spojila, naopak se sama zevnitř drtí. Všichni jsou frustrovaní a napjatí. Není dívu, že přijde doba, kdy si každý bude potřebovat ulevit a konečně ukázat prstem na příčinu jeho vlastních nezdarů – a vybít si to právě tam. Stává se to každý den…

  • Článek má myšlenku, ale stejně jako hromada lidí přede mnou nesouhlasím s jeho černo-bílým zabarvením. Zajímalo by mne z jaké „třídy“ pochází jeho autor, kolik mu je let a co v životě zažil či nezažil.
    Osobně znám ze svého nejbližšího okolí manuály jejichž lenost a vyhýbání se práci by se daly zaznamenat do výchovných učebnic a na bruhou stranu bílé límečky, lidi kteří už 30 let pracují 10 12 i 16 hodin denně aby se postarali o svou rodinu. Takto individualní věc nelze kategorizovat. Spíše bych se přikláněl k tématům jako drastický úpadek morálky, slušnosti, gentlemanství…počkat počkat…to tu přeci převládá již 60let!!!!!!!! Schwarcik byl pro mne kandidat který by možná!!!trochu ty stojaté vody rozčeřil, byl pro mne nadějí že to co se tvrdí, tedy že lidé by chtěli změnu (a zvolení Schwarcika by maličkatá změna jistě byla) myslí opravdu vážně…co je horší a co si myslím že zvítězila opět ta lidská nenávist a zpupnost..“nejlepší sousedovic kráva je mrtvá kráva“…už už to vypadalo že bychom se mohli zase vrátit k vlastnímu dvorečku a začít se pomalu starat o ty vlastní krávy…opět jsme se přes to ale nepřenesli…jsem zvědavý, jestli to tomu českému národu vůbec někdy dojde..že je potřeba prostě začít u sebe…svou pracovitostí, laskavostí spoluprací a ferovým přístupem začít budovat znova nějaké hodnoty…dokud si však budem házet klacky pod nohy a raději se ztotožňovat s opakem, což je daleko pohodlnější (nadávat, poškozovat, pošpiňovat a hlavně nepracovat je velmi snadné), těžko se asi něčeho dobereme. Ta konzistence a neochota ke změně, ten strach ze změny je frustrující. „Better the devil you know“ Kylie Minoque….děs běs…

  • Díky za úžasný článek, nyní mám pocit, že je více lidí se stejným myšlením a cítěním jako mám já…..ač to stále nedokážu popsat tak hezky jako Vy. Všechna čest a úcta, za Váš názor.
    Do budoucna Vám přeji, aby se to o čem Zeman nemluvil neukázalo jako „ještě větší“ zlo. Pět let není tak dlouhá doba, nechť nám tedy vítězný kandidát ukáže, jak všechny sliby a plány zhmotní…..

  • Tak teďka mi spadla čelist… Musím za sebe říct, že tomuhle příspěvku nemůžu nic vytknout a stojí to za zamyšlení!

  • Až na tu prezentaci církve, jako morální autority je to skvělé.

  • Dobrý článek i diskuze. Rozdělení existuje, jeho princip však bude složitější. Momentálně mne zajímá, jaký byl důvod, že v Libereckém kraji se výsledky vymykají. Stejně tak Náchod – tam by se to snad dalo vysvětlit vlivem Polska. Ještě jedna poznámka. Když jsem porovnávala výsledky v jednotlivých sídlech Jablonecka, kde to docela znám, stoupala procenta pro Schwarzenberga v sídlech, kde existuje něco jako komunita – něco tam prostě někdo dělá , hasiči sokol, divadlo. Napadá mne, že tam, kde lidé nejsou izolovaní, dokáží si možná i návzájem pomoc – možná i z hlediska sociálního statusu, cítí se méně ohroženi a odolávají více demagogii.

  • Ano, to rozdělení je zjevné, markantní, těžko překročitelné. Ale charakteristika těch dvou skupin je v závěsu toho, co sám cítíte – každý se pohybujeme v určitém ghettu lidí, kteří nám konvenují vzděláním, stylem života, ale hlavně názory. A já jsem přesvědčen, že tam je ta bariéra. Volby byly hlasováním na téma charakter nebo lump, demokracie nebo mocenské čachry, slušnost nebo sprostota. Ti, které pracovně pojmenováváte debily, si prostě nemyslí, že Zeman je notorický lhář, neschopný tlučhuba, egoman co prodá vlastní matku za další titul/úřad. Nevnímají to tak, nebo jim to nepřijde jako něco hrozného. Obloukem se dostávám k tomu, co hned po revoluci říkal Václav Havel – že morálka je strašně důležitá. Tehdy jsem si myslel, že v revolučních časech se dá občas přivřít oko, hlavně aby se rozjela ta ekonomika. Byl jsem prostě debil.

  • Ad MASOX: souhlas

  • Já nevím Patriku, nač ten údiv a zklamání? Nějaká forma třídního rozdělení společnosti existovala vždy, již od pravěku. Ti co měli větší svaly, kyj a zdravé děti, ti co neměli. Ti co měli úrodnou půdu, ti co neměli. Vítězné kmeny a poražené, zotročené kmeny. Bohem vyvolení a bohem zatracení (toto vnímání světa je velmi aktuální např. z pohledu vyznavačů Koránu a bude jednou pro multikulti pozéry velkou fackou přes celý ksicht). Šlechta a poddaní. Bohatí a chudí.

    Já jsem naopak obrovský optimista a jsem šťastný, že žiji v dnešní době, v Evropě. Na rozdíl od tisíce let historie mám totiž život ve svých rukou a můj osud není dán tím, komu se narodím. Je jen na mně – na mé vlastní píli, na mé schopnosti přijímat nezdary a učit se z nich, dělat vlastní rozhodnutí o své profesi, kariéře, investicích, partnerce, trávení volného času u piva nebo studiem, jaký bude můj život a kolik v něm bude prostředků.

    Stýskat si nad tím, že někdo je dole a někdo je nahoře a koukají na sebe skrze prsty je takové naivní. Tak to bylo vždycky, tak to vždycky bude. Lidský svět nikdy nebyl fér, neexistuje příklad jedné jediné společnosti (byť někde hluboko v pralese odtržené od toho hnusného kapitalismu), kde fér byl – i u těch nejprimitivnějších kmenů je náčelník a jeho garda, co mají v misce více jídla, a ti ostatní.

    Jediné, nad čím se lze zamyslet je, do jaké míry jsou a mohli by být „ti nahoře“ solidární s těmi dole. A z druhé strany je na úvahu, nakolik je solidarita pro společnost jako celek vhodná (teorie přírodního výběru atd.) Ono totiž přehnané vydržování „slabých kusů“, jakkoliv by opak byl často nefér a krutý, vede mimo jiné k tomu, že ja nás na planetě výrazně víc, než by mělo být a doplatíme na to časem všichni – hlavně ti slabí.

  • Tleskám za perfektní sociologickou sondu. Cynici budou mít určitě hodně čeho se chytat, ale za sebe tleskám a téměř bezvýhradně souhlasím!

  • prevadzkujem biznis skladajuci sa z manualnej prace a predaja vysledkov manualnej prace. prve tri roky som vsetko robil sam, od samotnej prace cez zhananie objednavok az po administrativu ako su faktury a nahananie neplaticov. potom som si na manualnu pracu najal robotnikov. 2x denne dostali zadara kavu, teple jedlo zadara, 110 na hodinu v cistom co nie je zle z pohladu, ze to boli uplne nekvalifikovany robotnici. chces pocut vysledok? po dvoch rokoch co som to tahal takto som zatrhol akukolvek kavu, ak chcu jedlo nech si prinesu. preco? pretoze im to casom bolo malo, velka kopa pyta viac ako hovorila stara mama…

    takze volim asocialov a som zmiereny s tym, ze svet nikdy nebol, nie je a ani nebude socialne spravodlivy a nie je to len tym, ze „ti tam hore“ by nechceli byt socialny. ono to je aj o tom aby ti tam dolu mali aspon trosku volu nieco so sebou robit…

  • Kvalitní text, hluboký názor, kterého si velmi vážím.

    Rád bych začal svou reakci u průvodního jevu rozdělené společnosti, a ten se týká i oné reakce na Krugmana: skutečné, hluboké opovržení vzdělaným člověkem, který má za sebou mnoho výsledků, od obou stran diskuze. A ptám se: ke komu dnes mluví Krugman? Vaše „bílé límečky“ jím opovrhují, „rukodělní“ ho neznají. „Nějaký pisálek.“ Není vůle ani bod, na kterém by se ti a oni mohli sjednotit, protože slušnost, respekt a snaha porozumět se vytrácejí z prostoru veřejné diskuze a nahrazuje je účelová formální prezentace, podobně jako vědci a spisovatelé ve skutečnosti opustili elity.

    Nedůvěra k elitám je ale dnes vlastní i elitám samým: „elitní“ status je dán prakticky jen majetkem, a tedy je nutno podniknout cokoli k jeho udržení. Podaří-li se majetek udržet, nelze z okruhu elit vypadnout. Od elit se lze tedy nadát jakéhokoliv chování, kterým si bude možno udržet majetek – ba hůř, nelze se od nich prakticky nadát chování jiného. Absence morálky je tak u elit předpokládána už z definice – není vyššího motivu, než motivu zištného.

    Toto zdaleka není jen problém ČR, vždyť polarizace v USA je tak absurdní, že obyčejný pracující občan dokáže s přesvědčením přirovnat prezidenta Obamu (nebo Roosevelta!) k Hitlerovi či Stalinovi. Kdyby v 60. letech někdo v USA takto Roosevelta porovnával, brzy by ho spoluobčané z obou stran názorového spektra náležitě srovnali.

    „Odcizení“ elit a ztráta důvěry, které se elity dočkaly, není nicméně jen dílem „elit“ samotných. S důrazem na materiální zisk se posunulo vnímání toho, kdo k elitám patří – a začali k nim, zejména od osmdesátých let, patřit především bohatí a mediálně viditelní. Z okruhu všeobecně respektovaných elit se vytratili chudí tvůrci (skladatelé, malíři, spisovatelé… jen ti, kteří si tím vydělají, mají dnes respekt, ostatní jsou „neúspěšní“), tvrdě pracující vědci, inženýři inovátoři – všechno řemeslnické vzory. V devatenáctém století si dělnické rodiny četly u lampičky Dickense na pokračování. Dnes? Nastoupila televize, a za elity se sami považují „finančníci“ a „celebrity“, ke kterým ale NEMŮŽE soudný člověk vzhlížet. Koho vybrat? Koho respektovat, a proč vůbec?

    Zcela samostatný problém je možná proměna vnímání: lidé nejsou hloupější. Ale v 19.století odboroví předáci znali svého Marxe, a mohli své rukodělné přesvědčovat touto znalostí, a jejich rukodělní očekávali takové přesvědčování. Ti samí předáci dnes jen chrlí floskule – jsme chudí, oni jsou bohatí – a ti samí rukodělní dnes nepotřebují nic, než tyto floskule, aby byli přesvědčeni. Proč neznají odboráři svého Krugmana? Proč ho rukodělní nevyžadují?

    Ve společnosti, kde peníze jsou nejvyšším měřítkem úspěchu, je všechna argumentace nutně redukována, a není, z čeho vystavět most mezi těmi, kdo peníze mají, a těmi, kdo ne. Ale toto se netýká jen peněz: za komunismu byl jiný jediný cíl, a to pozice v mocenském pavouku, neměřená penězi, ale funkcemi, kontakty, vlivem. Pluralitní společnost nemůže existovat bez plurality hodnot, jež by byly rovnocenně respektovány. Peníze mezi ně musí patřit – ale nesmí mít v definici „elit“ jiné, než pouze rovnocenné postavení.

  • Opravdu pěkně napsáno.Volil jsem Zemana,ale ctím voliče Schvarcenberka,kteří jsou slušní a dokážou diskutovat bez osobních urážek.

  • Fantasticky napsane. Co vice dodat…

  • Článek, který mě po dlouhé době přinutil k zamyšlení. Díky za něj!

  • Já vidím elitu jinde- není to o penězích ani o vzdělání, ale o schopnosti vnímat přesahové hodnoty (morálka, čest, pravdomluvnost, schopnost se obětovat ap.). Kolik lidí dnes by bylo ochotno obětovat život za naši zemi, za své přátele? A tady podle mne leží ono rozdělení. Buď směřujeme výš než jen k plnému žaludku, a učíme tomu svoje děti, a nebo u nasycení žaludku a přepínače TV končíme. Mám vzdělání a pracuji s nejchudšími dětmi a podle toho i vydělávám, ale nevadí mi to, protože prací získávám i jiné hodnoty než peníze. Znám kadeřnici bez vzdělání, která za měsíc vydělá opravdu mnohem víc peněz než si umíte představit a možná je to proto, že se zdá, že peníze jsou pro ni to nejdůležitější, určuje dle nich svůj status. Kdo z nás je pak elita? Kdo má peníze? Kdo pracuje hlavou? Tudy dělítko vede jen zdánlivě, skutečné dělítko vede naším srdcem a hlavou, tam, kde se zajímáme o jiné věci než jen peníze, když odečítáme svou hodnotu od schopnosti cítit s ostatními, pomáhat jim, uskromnit se, či prostě budovat vztahy, opravdově naslouchat druhým a být jim přítelem, obětovat se pro „něco“. My jsme podlehli iluzi, že úspěšný je ten, kdo umí vydělat peníze (a pak mu závidíme), ale úspěch leží úplně jinde. A dokud toto nepochopí každý z nás, dokud pohrdáme na jedné straně vzděláním a na druhé „obyčejnou“ prací, budeme rozděleni ne na dva tábory, ale na miliony malých táborů velikosti jedince či nejbližší rodiny. Ke škodě každého z nás a to je mi moc líto, společně bychom totiž mohli být šťastnější.

  • Strašnej blábol. Sorry.

  • Hlavní problém toho „rozdělení společnosti“ je, že je to rozdělení na základě hry na volby. Přesně tohle divadlo, kdy se lidi mezi sebou hádají o to, jakej panák bude sedět na hradě, je to, co systém potřebuje. Demokratické volby jsou dnes něčím podobným jako v Římě bylo Koloseum, akorát je tu ten aspekt, že lidi jakoby něco „ovlivňují“.

    Neovlivňuje samozřejmě nikdo nic podstatnýho, jestli bude na Hradě Miloš nebo Karel nebo jestli bude vláda složená ze členů tazvané levice nebo pravice, to jsou všechno jen divadelní představení pro lidi, který to žerou (a těch lidí je bohužel stále většina).

    Skutečně změna musí přijít zdola, ale ne v rámci systému, skrz oficiálně schválenou hru na volby, ale naopak podkopáním oficilních struktur. Baštit systému tyhle hovadiny prostě nikam nevede.

  • Díky za zajímavý článek, který dle mého názoru odráží skutečný stav a nutí (snad) k zamyšlení ty, kteří si ho pozorně přečetli. Děkuji také panu Hoffmanovi, který na existenci této úvahy upozornil posluchače Dvojky

  • Skvěle napsáno, já jsem nevolil ani jednoho, jelikož jsem si právě jako autor článku uvědomil, že nechci volit mezi dvemi zly, já nebudu podporovat šlendrián jednoho vůči lumpárně druhého.
    Rozdělení společnosti je realita. Po 89 již nejsme na jedné lodi a bude to jen horší.
    To je Kapitalismus ve své dřevní podobě. Tím si musí projít každá post-komun. země. Snad se dokážeme poučit.

    qOp

  • Je to černobílé a, jak už tu někdo napsal, takové marxistické… U nás na dědině toto fakt neplatí. Ve sklípku zpíváme všichni. Doktoři, farář i zemědělec i řemeslník spolu. A víme, že to jeden bez druhého nedáme…

  • Děkuji za parádní článek. Přesně jste vystihl mé dlouhodobé pocity ze současné společnosti.
    Myslím si, že dnšním lidem schází hlavně soudnost. Od toho se pak odvíjí vše ostatní.

  • Má to jen jednu chybku: každá moderní společnost je z definice rozdělená. Takže fakt, že ta naše tuto charakteristiku také splňuje není ani dobré ani špatné. Jen dělících čar je víc než jen vzdělání, výdělek, rozhled a intelekt. To co odlišuje udržitelný stav od neudržitelného je prostupnost jednotlivých vrstev. Pokud platí (a to u nás stále ještě platí, budiž Bohu chvála), že jasná vize, práce a ochota vzít na sebe riziko spojeń s vytvářením budoucnosti může vést ke zlepšení materiální a životní situace, je vše ok. Pokud ne (viz blízký východ dneška), tak se daná země žene do neodvratné katastrofy. To ale není naše situace. My si pouze neucědomujeme, že v této zemi se relativně špatně nemá prakticky nikdo. Případů pro srovnání je ve světě mnoho. Nespokojenci ovšem velmi často nesní o zlepšení svého života. Jen chtějí, aby život těch, co se mají lépe než oni byl horší. Takový přístup se ovšem nedá vyřešit…

  • Ve skutečnosti příznivce jak Schwarzenberga, tak i Zemana spojuje touha ovládat druhé lidi. Jedná se v principu o levičáky, jen každá ze skupiny má jiný sociální status. Zemanovci chtějí zvyšovat minimální mzdu, chtějí po vládě aby zajistila zaměstnanost, chtějí určitý řád a nemají rádi „nepřizpůsobivé“. Schwarzenbergovci pro změnu chtějí konat „dobro“ i kdyby to mělo být násilím, chtějí přerozdělovat peníze daňových poplatníků na kulturu a pod. Tváří se jak jsou liberální, ale vsadím se, že drtivá většina podporovatelů knížete bude zastávat takové věci jako je zákaz kouření v restauracích a pod.
    A pak je tu skupina lidí, pro které jsou jak Zeman tak Schwarzenberg špatní natolik, že buď nešli vůbec volit, nebo dali hlas jednomu z nich na základě nějaké podružnosti. To jsou ti lidé, kteří se neptají, kdo má být prezidentem, ale zda vůbec potřebujeme prezidenta. A ti jen nevěřícně koukají, jak se dvě skupiny levičáků dokáží mezi sebou do krve hádat, který führer je lepší, který bude více pošlapávat svobodu jednotlivce.

  • Opravdu pěkný článek. A pravdivý. Podívejte se třeba na Tiscali, do nějaké diskuze co se týká Zamana, knížete a pod. Zaručuji vám, že zůstanete s „hubou“ dokořán.

  • pre: Jan Manek a presnejšie k 2. časti Tvojho komentu z 24.1.2013 @ 13:00: .. a každý bílý límeček .. uveď mi jeden, jeden jediný, skutočne relevantný príklad toho, kedy sa nejaký takýto človek nesprával podľa Tebou opísaného postupu? podľa výpisu zo SP, ktorý mi prišiel poštou domov, je počet mojich zamestnávateľov za posledných 20 rokov 36 či 37, teraz už neviem presne. ale pamätám si veľmi, veľmi presne, že v každom z nich boli presne takýto ľudia a správali sa presne takto. dokonca si na takýto prístup pamätám už zo základnej školy. no a z toho mi zákonite vyplývajú len 2 možné riešenia: si buď naivný hlupák, to za prvé, alebo za druhé, a to je pre mňa osobne skôr prijateľnejšie riešenie, že si jeden z tých, ktorých tak vehementne vo svojom komente obhajuješ. krásny deň a mier všetkým .. 🙂

  • Naprosto absolutní souhlas ! To, co jsme při těchto volbách jako národ předvedli (ať už lidé, média, politici atd..) nemá opravdu obdoby. Přesně to vypovídá o naší národní povaze a faktu, že ať je na hradě Karel nebo Franta a v parlamentu vládne pravá nebo levá ruka, budeme stejně nejspíš vždycky jen národem zakomplexovaných a lehce zmanipulovatelných ovcí, co si nevidí ani na špičku vlastního nosu …

  • 5 hvězdiček. Je to pravda, co jste napsal. Volila jsem Zemana. Právě proto, že jsem věřila tomu, co kníže řekl a bála se toho, co ještě říct nestačil. Prostě jsem věřila, že to udělá. Pravomoci presidenta by mu umožňovali podepsat smlouvu o refundacích Němců a já věděla, že omluva Havla bylo jeho dílo, tak by to udělal. Tak jako zvedl ruku pro nabrácení majetku církvím, ke kterému nemají doklady jednoduše proto, že ten majetek nikdy nebyl jejich. Věřila jsem knížeti, že když se mohla zkomolit čeština, jen aby mohl používat titul, teda novodobě hodnost, kníže, tak dokáže prosadit i ztrátu práva na rozhodování voliči za jízdy v podobě občanského referenda, věděla jsem, jak se vláda chlubí přebytkovým rozpočtem, kdy se sebralo těm, kteří se neumí bránit, ale kníže zvedl ruku pro vyšší poslanecké platy. A neslyšela jsem ani muk o tom, že rozpočet je přebytkový díky tomu, že do něj přiteklo 10 mil. z prodeje státních dluhopisů, které v příštích letech bude nutno splatit a to i s úroky, takže celkové zadlužení země díky tomu vzrostlo. Teď se zvedne ještě o 59 mil. církvím a kam by nás ještě rozdali? Proto jsem volila Zemana. Protože ať je jakýkoliv, tak neodíral nejslabší, aby mohl nadělovat sobě a těm, co jsou mu zrovna prospěšní .

  • Ja to rozdeleni take nevidim tak jednoduse, tech delicich car, ci spise mnozin je vice a kazdy clívek spada do ruznych mnozin. Z tech hlavnich delicich car bych uvedl prijimani zodpovednosti za sebe (chci se starat sam, chci aby se staral stat), delici cara mravni a pak delici cara, kterou nevim jak presne nazvat, ale ktera odrazi jak moc je clovek schopny ci ochotny o vecech do hloubky premyslet, je to takova kombinace moudrosti, inteligence, zajmu o veci verejne a v dusledku toho, jak je snadno manipulovatelny a podleha emocim na misto rozumu.

  • Ja to rozdeleni take nevidim tak jednoduse, tech delicich car, ci spise mnozin je vice a kazdy clovek spada do ruznych mnozin. Z tech hlavnich delicich car bych uvedl prijimani zodpovednosti za sebe (chci se starat sam, chci aby se staral stat), delici cara mravni a pak delici cara, kterou nevim jak presne nazvat, ale ktera odrazi jak moc je clovek schopny ci ochotny o vecech do hloubky premyslet, je to takova kombinace moudrosti, inteligence, zajmu o veci verejne a v dusledku toho, jak je snadno manipulovatelny a podleha emocim na misto rozumu.